jinak přijdeme do styku s každým — v každém domě a bytě — a dáme mu příležitost, aby měl užitek z „dobrého poselství“? Možná, že je potom lépe konat návštěvy odpoledne nebo v podvečer, když jsou členové rodiny doma. Cílem je dosáhnout co nejvíce osob a pomoci jim. — Srovnej Skutky 16:13.

17. Když pamatujeme na Pavlův příklad, jak bychom se mohli osobně přizpůsobit při konání tohoto díla?

¹⁷ Apoštol Pavel byl ochotný přizpůsobit své způsoby a přístup, aby vyhovovaly posluchačstvu. Řekl: „Činím všechno pro dobré poselství, abych měl na něm spoluúčast s jinými.“ (1. Kor. 9:19–23) Podobná přizpůsobivost prospěje i dnes. Co když například žiješ v oblasti, kde většina lidí ztratila zájem o náboženství a Bibli? Přizpůsobíš tomu svůj přístup?

Jeden svědek v Belgii vypráví: ‚Mívám v ruce otevřenou Bibli, ale neuvádím hned, že z ní čtu. Řeknu: „Když jsem čekal, až přijdete ke dveřím, díval jsem se, co je tu psáno. . . ‚Šťastní jsou mírní, protože ti zdědí zemi.‘ (Mat. 5:5) Myslíte, že jsou mezi námi ještě nějací mírní lidé?“ Pokaždé vznikne rozhovor a později je Bible snáze přijímána.‘

DÍLO, KTERÉMU BŮH ŽEHNÁ

18. Jaké máme důvody, abychom věřili, že Bůh se zajímá o ‚svaté dílo dobrého poselství‘?

¹⁸ Křesťané po celé zemi se silně zajímají o „svaté dílo Božího dobrého poselství“. Jehova Bůh také. Pavel řekl, že ti, kteří se stali křesťany tím, že se podílel na této práci, jsou jako oběť přijatelná Bohu, jenž na ně vylévá svého ducha. — Řím. 15:16.

19. Jak může být toto dílo účinné, i když většina nenaslouchá?

¹⁹ Bůh stále uznává toto dílo a žehná mu, a to včetně důležité práce dům od domu, když hledáme lidi, abychom jim pomohli. Tak například jistý duchovní v Marylandu, který navštěvuje sbory rozlehlé oblasti, přijal pozvání, aby doprovázel jednoho křesťana na návštěvu, kde se vedlo biblické studium. Vypráví:

„Zeptal jsem se paní domu, co ji vedlo ke studiu Bible se svědky Jehovovými. Řekla, že mívala ve zvyku náhodně otevřít Bibli, ukázat prstem na verš a přečíst si jej. Zřídka však rozuměla tomu, co četla.

Jednou byla velmi stísněna vážnými rodinnými problémy. Opět otevřela Bibli a vybrala si verš. Nerozuměla mu a ve své tísni a zklamání se rozplakala. Modlila se k Bohu, aby jí poslal někoho, kdo jí pomůže, aby porozuměla jeho Slovu. Sotva prosbu vyřkla, zazvonil zvonek. Otevřela a tam stála svědkyně, která začala:‚Chtěla byste rozumět Bibli?‘ Majitelka domu ji vtáhla dovnitř a okamžitě bylo zahájeno pravidelné studium.“

20–23. Jaká požehnání mohou vyplynout z většího podílu na kazatelském díle dům od domu?

²⁰ Dobré účinky mohou vzejít i tehdy, když se zdá, že většina lidí, s nimiž se setkáváme, odmítá přinášené „dobré poselství“.

V jedné vesničce v Jižní Africe chodila jedna dospívající dívka v sobotu odpoledne dveře ode dveří. Nesetkávala se s příznivou reakcí, protože jedna náboženská organizace vytvořila v obci značné předsudky proti křesťanským snahám svědků Jehovových pomáhat lidem. Jedny dveře po druhých se před ní rychle zavíraly. Zdálo se to marné.

Nevěděla však, že ji oknem z druhé strany ulice sledují zvědavé oči. Starší žena pozorovala vytrvalost svědkyně navzdory nepřátelským reakcím. Tato křesťanka se viditelně lišila od jiných mladých.

Když došla k domu starší ženy, ta ji pozvala dovnitř. Přestože dívka mluvila hlavně anglicky a žena jazykem afrikaans, byly schopny domluvit se o důležitém biblickém poselství pro naši dobu. Později ještě zájem roznítil afrikaansky mluvící služebník a starší žena radostně souhlasila s pravidelným studiem Božího Slova.

²¹ Boží požehnání „svatého díla dobrého poselství“ lze skutečně cítit mnoha způsoby. Cestující služebník, který navštěvuje sbory v území Nového Orleánsu v Louisianě, napsal: „Evangelizační duch sílí. Posledních osm či devět sborů, které jsem navštívil, tráví mnoho času v kazatelské službě. S tímto zvýšeným úsilím se daří nalézat stále více lidí, kteří mají zájem o ‚dobré poselství‘. A protože bratři a sestry pilněji oznamují ‚dobré poselství‘, projevuje se ve sborech skutečně více duch pokoje a radosti.“

²² Takový pokoj a radost rostou i v osobním a rodinném životě křesťanů, kteří energicky káží „dobré poselství“ a pociťují Boží požehnání. Jistě, v životě zůstanou vždy nějaké problémy a starosti. Uvědomujeme si, že tu budou tak dlouho, dokud jsme nedokonalí a dokud trvá tento špatný systém věcí. Ale čím víc se křesťan zaměstnává „svatým dílem Božího dobrého poselství“, tím plnější, bohatší, šťastnější bude jeho život. (Sk. 20:35) To není pouhá teorie, to je skutečnost. Platilo to o apoštolu Pavlovi a platí to o miliónech dnešních svědků Jehovových. Bude to platit i o tobě.

²³ Jiní si rovněž povšimnou, jakým druhem křesťana jsi. Budou tě pozorovat, jak se podílíš na práci kázání „dobrého poselství“. Uvidí pokoj a radost, které tato i jiné křesťanské činnosti vnášejí do tvého života. Uvědomí si, kolika způsoby zrcadlíš křesťanskou osobnost a „ovoce ducha“. (Ef. 4:24; Gal. 5:22, 23) Ano, mnoha jiným ukážeš, že úspěšně sloužíš svatému Bohu.

24. Jak se můžeš cítit, když máš plný podíl na tomto díle?

²⁴ Když Pavel promluvil o tom, jak se věnovat „svatému dílu Božího dobrého poselství“, dodal: „Proto mám příčinu k jásání v Kristu Ježíši, jde-li o věci, jež se týkají Boha.“ (Řím. 15:17) Pracujme tedy všichni jako křesťané tak, abychom se mohli podobně radovat v Kristu Ježíši.

Moudré přísloví

„ČEST, tu budou vlastnit moudří, kdežto hloupí vyvyšují zneuctění.“ — Přísloví 3:35.

Člověk, který projevuje pravou moudrost, často obdrží čest, kterou nevyhledával. Nehledaná čest k němu přichází, protože druzí vidí, že jedná v souladu s poznáním, je chápavý a je příkladnou osobností. (Přísl. 12:8; 22:29) Je to proto, že hledá božskou moudrost a drží se jí. (Jak. 3:13, 17) Jak odlišné je to s „hloupými“! Dávají přednost věcem, které nepřinášejí pravou nebo trvalou čest, ale které pro ně nakonec skončí zneuctěním. Pro svou hloupost nepředvídají, jaké budou výsledky. Jak ohromný je rozdíl mezi ‚moudrým‘ a ‚hloupým‘!