Odkdy trvají „poslední dny“?

„Toto pak věz, že v posledních dnech nastanou časy těžké.“ — 2. Timoteovi 3:1, „Sýkora“.

1, 2. a) Proč je znamenité, že jsme tak daleko v „čase konce“? b) Co o tom říká Bible v 2. Petra 3:13, 14?

„POSLEDNÍ DNY“ čeho? Protože jsou to poslední dny starého neuspokojivého, neúspěšného, beznadějného svatému věcí, je znamenité, že jsme dospěli k „času“ jeho „konce“. (Dan. 12:4) Naštěstí nezanechá naprostý konec starého uspořádání věcí naši Zemi pustou, prázdnou a bez života. Uvolní místo počátku spravedlivého, mírumilovného nového systému věcí, který bude mít plný úspěch. Je tedy skvělé, že jsme dnes tak daleko v „čase konce“. Bible, inspirovaná kniha, která předpověděla současný „čas konce“, říká nádhernými slovy:

² „Jsou však nová nebesa a nová země, které očekáváme podle jeho zaslíbení, a v těch bude přebývat spravedlnost. Milovaní, vzhledem k tomu, že očekáváme tyto věci, vynasnažte se, abyste jím nakonec byli shledáni jako neposkvrnění a bezvadní a v pokoji.“ — 2. Petra 3:13, 14.

3, 4. a) Kde, kdy a proč mluvil apoštol Petr o „posledních dnech“? Ke komu? b) Jaké proroctví pro objasnění citoval Petr?

³ Asi třicet let před napsáním těchto slov mluvil křesťanský apoštol Petr o „posledních dnech“. Bylo to v den svátku letnic (6. sivana) roku 33 n. l. Mluvil ve městě Jeruzalémě, avšak ne v místním Herodově chrámu. Mluvil v obydlené části města, kde se v jedné horní místnosti shromáždilo zrána před devátou hodinou asi 120 učedníků Ježíše Krista, jenž byl nedávno přibit na kůl. Náhle bylo splněno jejich očekávání. Svatý duch, o němž Ježíš Kristus přislíbil, že jej na ně vylije po svém návratu do nebe, padl na ně s viditelnými projevy. Byli inspirováni, aby mluvili cizími jazyky o „nádherných Božích věcech“. (Skutky 2:1–11) Židovští účastníci oslav se v tisících shromáždili, aby se stali svědky této podívané a zjistili, oč se vlastně jedná. Apoštol Petr byl inspirován, aby jim to objasnil:

⁴ „Prostřednictvím proroka Joela bylo řečeno: ‚ „A v posledních dnech,“ říká Bůh, „vyleji něco ze svého ducha na tělo všeho druhu a vaši synové a vaše dcery budou prorokovat a vaši mladí muži uvidí vidění a vaši starci budou snít sny; a dokonce na své otroky a na své otrokyně vyleji v těch dnech něco ze svého ducha, a budou prorokovat. A učiním předzvěsti nahoře v nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a kouřovou mlhu. Slunce se změní ve tmu a měsíc v krev, dříve než přijde Jehovův velký a skvělý den. A každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn.“ ‘ “ — Sk. 2:16–21.

5. a) Kdy začaly podle Petra ony „poslední dny“? b) Co můžeme říci o tom, zda měl tehdy na mysli „poslední dny“ starého systému věcí?

⁵ Kdy řekl Bůh něco takového? O několik set let dříve u Joela 2:28–32. V hebrejštině začíná proroctví slovy: „A potom se stane, že vyleji svého ducha na tělo všeho druhu,“ a tak dále. Pod inspirací Božího ducha určil apoštol Petr, na kdy se v proudu času vztahuje ono „potom“, když řekl: „V posledních dnech.“ Ony „poslední dny“ tedy začaly asi 850 let po dokončení Joelova proroctví a Petr žil právě v nich. Teď se však ptáme: Žil Petr v „posledních dnech“ celého světového systému věcí? Stěží, protože my jsme dnes zde a žijeme víc než 19 století poté, co byl Petr zabit jako křesťanský mučedník. (Jan 21:18, 19; 2. Petra 1:14) Jak by se jen dalo biblicky dokázat, že „poslední dny“ se vztahují k celému proudu času od Petrových dnů až po naše dnešní obtížné časy, které dosud neskončily? To nelze, i když během celých uplynulých 19 století, až dosud, vyléval Bůh zjevně svého ducha na věřící lidi všeho druhu a činil z nich skrze Ježíše Krista své duchovní syny a dcery.

6. Kdy započaly „poslední dny“, ve kterých žil Petr?

⁶ Mluví však Písmo o Petrovi v tom smyslu, že žil v „posledních dnech“ něčeho v minulosti? Ano! Ony zvláštní „poslední dny“ započaly ve chvíli, kdy byl Ježíš pokřtěn Janem Křtitelem a po svém vystoupení z vody pomazán svatým duchem. Tak se stal Kristem neboli Pomazaným. — Sk. 10:37, 38.

7. Jak naznačuje Pavel v Židům 1:1, 2, že ony „poslední dny“ začaly, když bylo Ježíšovi 30 let?

⁷ Tehdejší „poslední dny“ tedy začaly na podzim roku 29 n. l., kdy se stal Ježíš z Nazaretu dospělým, třicetiletým mužem. (Lukáš 3:21–23) Apoštol Pavel měl na mysli právě toto časové období, když psal židovským křesťanům, kteří žili zřejmě v Jeruzalémě: „Bůh, který již dávno mluvil k našim předkům při mnoha příležitostech a mnoha způsoby prostřednictvím proroků, mluvil k nám [kdy?] na konci těchto dnů prostřednictvím Syna, kterého ustanovil dědicem všeho a skrze nějž učinil systémy věcí.“ — Žid. 1:1, 2.

8. a) Co řekl Jan Křtitel, aby naznačil, že „poslední dny“ jsou blízko? b) Proč bylo varování, které dal Petr o svátku letnic, pro Židy tak časové?

⁸ Ano, ukázalo se, že je čas „konce těchto dní“, čas konce židovského systému věcí na Středním východě. Proto není divu, že Jan Křtitel řekl saduceům a farizeům, kteří se od něho chtěli dát pokřtít: „Plémě zmijí, kdo vám ukázal, jak uniknout přicházející zlobě? Vydávejte tedy ovoce, které odpovídá pokání.“ (Mat. 3:7, 8) Jen tak mohli doufat, že uniknou ohni ničivých potíží, který spálí v roce 70 n. l. plevám podobné příslušníky jejich národa. Proto v den svátku letnic roku 33 n. l. řekl apoštol Petr kajícím Židům, kteří požádali o křest vodou: „Zachraňte se z této pokřivené generace.“ — Sk. 2:37–40.

„POSLEDNÍ DNY“ ŽIDOVSKÉ SMLOUVY ZÁKONA A ŽIDOVSKÉHO SYSTÉMU

9. Pro jakou smlouvu znamenal Ježíšův křest a pomazání svatým duchem „poslední dny“ a proč?

⁹ Ježíš se narodil pod židovskou smlouvou Zákona zprostředkovanou Mojžíšem. Když byl pokřtěn a pomazán svatým duchem, stal se prostředníkem nové smlouvy, jež byla uzavřena s duchovními židy neboli izraelity. To znamenalo „poslední dny“ pro židovskou smlouvu Zákona a židovský systém, který se soustřeďoval kolem Herodova chrámu v Jeruzalémě. Když Ježíš vystoupil do nebe jako prostředník mezi Bohem a svými učedníky, byla nová smlouva zpečetěna krví jeho dokonalé lidské oběti. Důkaz toho byl dán onoho podivuhodného dne svátku letnic vylitím svatého ducha, které vytvořilo duchovní izraelity, s nimiž mohla být uzavřena nová smlouva. Zároveň tím byla vymazána, zrušena stará smlouva Zákona s tělesným Izraelem. (Ef. 2:15, 16; Kol. 2:13, 14) Boží zvláštní přízeň vůči Židům však trvala ještě tři a půl roku, do podzimu roku 36 n. l. Proč?

10. a) Proč Boží přízeň vůči Židům trvala ještě nějaký čas po svátku letnic roku 33 n. l. ? b) Kdy však skončil židovský systém na Středním východě?

¹⁰ Protože proroctví určilo, že Boží zvláštní přízeň vůči jeho smluvnímu lidu bude trvat „sedmdesát týdnů let“, a toto období 490 let skončilo v roce 36 n. l., zatímco Ježíš Kristus byl umučen uprostřed 70. týdne. (Dan. 9:24–27, „Americký překlad“.) Jeruzalém a jeho chrám však nebyly v tom roce zničeny, ani v tom roce nebyli Židé odvedeni z provincie Judeje. Teprve když k tomu v roce 70 n. l. došlo, skončil židovský systém věcí na Středním východě. To byl ten „konec“, který měl Ježíš na mysli, když pronesl proroctví ke svým učedníkům.

11. a) Co ukazuje, že měl Ježíš na mysli „konec“ pozemského Jeruzaléma, když pronášel na Olivové hoře k učedníkům své proroctví? b) Říkal tam Ježíš, že „ustanovené časy národů“ začnou až po zničení Jeruzaléma, které mělo nastat 37 let po Petrově řeči ve svátek letnic?

¹¹ Petr a Ondřej, Jakub a Jan se ptali Ježíše: „Kdy to bude?“ Co? Když si Ježíš prohlížel chrám, řekl: „Nevidíte to všechno? Vpravdě vám říkám, v žádném případě zde nezůstane kámen na kameni, který by nebyl zbořen.“ (Mat. 24:1–3; Mar. 13:1, 2; Luk. 21:5, 6) V proroctví, které pak Ježíš pronesl na Olivové hoře, řekl: „Na zemi totiž bude veliká nouze a na tomto lidu hněv; a budou padat ostřím meče a budou vedeni jako zajatci do všech národů; a Jeruzalém bude pošlapáván národy, dokud se nenaplní ustanovené časy národů.“ (Luk. 21:23, 24) Ježíš zde neříkal, že „ustanovené časy národů“ začnou až v roce 70 n. l. při zničení Jeruzaléma a vylidnění celé Judeje. Onen katastrofální konec židovského systému věcí soustředěného kolem Jeruzaléma a jeho chrámu nastal 37 let po Petrově řeči v den svátku letnic. Petr tedy správně řekl, že vylití Božího ducha nastává v „posledních dnech“ — židovského systému věcí.

12. Co kromě falešných kristů a proroků mělo patřit mezi „znamení“, která jeho židovští učedníci zažili v „posledních dnech“?

¹² Ve svém proroctví u Matouše 24:4–22 ukázal Ježíš, že příchod falešných kristů a falešných proroků nebude jediným „znamením“ toho, že jeho židovští učedníci žijí v „posledních dnech“ židovského systému věcí. Ježíš dodal: „Uslyšíte o válkách a zprávy o válkách; hleďte, abyste se neděsili, protože se to musí stát, ale ještě není konec. Povstane totiž národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravin a zemětřesení na jednom místě za druhým. To všechno je počátek tísnivých bolestí.

13. Jaké lidské činnosti se stanou součástí „znamení“?

¹³ Pak vás vydají do soužení a budou vás zabíjet a budete předmětem nenávisti všech národů pro mé jméno. Potom také mnozí budou klopýtat a budou se navzájem zrazovat a navzájem se nenávidět. A povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé; a protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn. A toto dobré poselství bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec [télos]. Proto až spatříte ohavnost působící zpustošení, o níž mluvil prorok Daniel, která stojí na svatém místě (ať čtenář použije rozlišovací schopnost), potom ti, kteří jsou v Judsku, ať začnou utíkat k horám.“ — Mat. 24:3–16.

14. Co se do té doby mělo podle Pavla dít s Židy?

¹⁴ Jak to však mělo vypadat až do té doby? Kolem roku 50 n. l. píše apoštol Pavel o Židech: „Stále naplňují míru svých hříchů. Ale nakonec na ně přišel jeho [Boží] hněv.“ (1. Tess. 2:16) Něco takového se dalo v „posledních dnech“ židovského systému věcí na Středním východě očekávat.

15. Byly pokusy Židů o oddálení „konce“ jejich „posledních dnů“ úspěšné nebo ne? A proč?

¹⁵ Nepokřtění Židé se snažili oddálit konec „posledních dnů“ svého palestinského systému věcí. V roce 65 n. l. povstali proti svým římským pánům. Asi na pět let tak vznikl svobodný židovský stát. Dokonce se razily i židovské mince, aby se staly připomínkou oněch zoufalých roků. V roce 70 n. l. však nemilosrdně přišel konec [télos] z rukou Římanů, kteří si tak zachraňovali svou pověst.

16. a) Mluvil Pavel v 2. Timoteovi 3:1–5, 12 o „posledních dnech“ Židů od roku 29 n. l. nebo ne? A proč? b) Byly pro splnění Pavlova proroctví možné jiné „poslední dny“?

¹⁶ Přibližně v roce 65 n. l. , během svého druhého a konečného uvěznění a než zemřel mučednickou smrtí, psal apoštol Pavel svému věrnému misionářskému druhovi Timoteovi. V 2. Timoteovi 3:1–5 mu Pavel napsal o mravních a náboženských poměrech, které nastanou během období, jež nazval „poslední dny“. Timoteus pravděpodobně přežil zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. Pavel tedy zjevně nepsal o „posledních dnech“ židovského systému věcí, časovém období od roku 29 n. l. do roku 70. Pavel psal o budoucím období posledních dnů po zničení Jeruzaléma, a to se mělo ve větší míře vztahovat i na jiné národy než na židovský, totiž na všechny části světa. Židovská vzpoura v letech 65–70 n. l. jistě nevyplnila Pavlovu předpověď v 2. Timoteovi 3:1–5. Když křesťané viděli „ohavnost“, pustošící římské vojsko, jak „stojí na svatém místě“ neboli v sousedství chrámu, uprchli z Jeruzaléma a z celé Judeje do Pereje.

DÉLKA KTERÝCH „POSLEDNÍCH DNŮ“?

17. Jestliže někdo dokazuje, že „poslední dny“ odpovídají celé „křesťanské éře“ až po dnešek, co by to znamenalo s ohledem na časové délky?

¹⁷ Někteří badatelé Bible ovšem mohou dokazovat, že „poslední dny“ zahrnují celou „křesťanskou éru“ ode dne letnic, kdy Petr citoval Joela 2:28–32, až po dnešek (1981) a do neurčené budoucnosti. Co by to pak znamenalo? Takzvaný židovský věk trval od roku 1513 př. n. l. , kdy byla ustanovena smlouva Zákona na hoře Sinaj, do roku 70 n. l. To bylo období 1 582 let. Jak dlouhá je ve srovnání s tím takzvaná křesťanská éra, jestliže se měří od svátku letnic roku 33 n. l. , kdy byl vylit svatý duch a kdy byl ve starověkém Jeruzalémě založen první křesťanský sbor? Trvá již více než 1 947 let. To by značilo, že „poslední dny“, trvají-li souběžně s křesťanskou érou, jsou o několik staletí delší než předcházející židovská éra. Není to podivné?

18. Co se namítá vzhledem k výrazu „poslední dny“, když uvážíme, že svatý duch byl stále vyléván během celé „křesťanské éry“ bez ohledu na velké odpadnutí?

¹⁸ V námitce však může být vznesen argument: Neměl snad být v „posledních dnech“ vylit svatý duch, a nebyl proto nepřerušeně vyléván od svátku letnic 33 n. l. až do dneška, a to bez ohledu na velké odpadnutí? Nevyskytují se snad v poslední době ti, kdo prohlašují, že jsou pomazáni svatým duchem, takže se cítí zavázáni přijímat symboly Pánovy večeře? Není tedy logické, že se „poslední dny“ ze Skutků 2:16–21 shodují s celou křesťanskou érou, s tímto dlouhým nepřerušeným obdobím, kdy je vyléván duch pomazání?

19. Komu byl v prvé řadě určen Joel 2:28–32? Splnilo se toto proroctví před „posledními dny“ jejich systému věcí v Palestině, nebo během těch dnů?

¹⁹ Musíme však přesto uznat skutečnost, že období Boží duchovní přízně vůči obřezaným Židům skončilo v roce 36 n. l. , když začali být do duchem pomazaného sboru Kristových učedníků přijímáni neobřezaní nežidé, pohané. Dny židovského systému věcí s chrámem v Jeruzalémě trvaly ovšem dále, do roku 70 n. l. Proroctví Joela 2:28–32 citované v den svátku letnic apoštolem Petrem bylo určeno v prvé řadě obřezaným Židům a biblické dějiny dokazují, že duch pomazání byl vylit v jejich Zaslíbené zemi během „posledních dnů“ židovského systému věcí, a ne před těmi „dny“. Takové dny rozhodně nebyly posledními dny Římské říše, šesté světové velmoci biblických dějin. Tato šestá světová velmoc byla nahrazena sedmou světovou velmocí (Britským impériem s jeho americkými koloniemi) až v roce 1763 n. l. , čímž se objevila sedmá hlava symbolického divokého zvířete ze Zjevení 13:1–3, které má sedm hlav a deset rohů.

20. Které mezinárodní politické útvary jsou dnes nesporně ve svých „posledních dnech“?

²⁰ Dnes jsou Britské impérium a Britské společenství národů i jejich spojenec, Spojené státy americké, nesporně ve svých „posledních dnech“. Podobně je ve svých „posledních dnech“ i mezinárodní uspořádání, které tyto politické útvary silně podporují, totiž Spojené národy s jejich 152 členskými národy. Jak nerozumné je tedy dokazovat, že dlouhá křesťanská éra představuje „poslední dny“, o nichž se mluví v Joelovu proroctví!

21. Nebylo vzhledem k Joelově proroctví o svatém duchu připuštěno žádné jiné podobné období „posledních dnů“, žádné jeho opakování?

²¹ Na základě vývoje událostí uplatnil apoštol Petr Joelovo proroctví na konečné období židovského systému věcí na Středním východě. Petr však neřekl, a u Joela 2:28, 29 není zaznamenáno, že již nebude žádné podobné období „posledních dnů“, žádné jeho opakování, během něhož by byl odpovídajícím způsobem nápadně vyléván svatý duch.

22. a) Splnily se všechny rysy proroctví Joela 2:28–32 během „posledních dnů“ starověkého židovského systému? b) Splnily se tehdy všechny části složené otázky, kterou vznesli učedníci k Ježíšovi? Co se ještě musí prokázat?

²² A navíc, z toho, co Joel předpověděl v souvislosti s vylitím svatého ducha, totiž nebeské předzvěsti, pozemská znamení, krev, oheň, kouřová mlha, zatmění slunce, obrácení měsíce v krev, to vše se nesplnilo v „posledních dnech“, ve kterých žil apoštol Petr. Z toho vyplývá, že pro Jehovu, inspirátora proroctví, musí existovat ještě jiné časové období nazvané „poslední dny“, aby se prokázal pravdivý ve všem, co předpověděl, a aby se uskutečnily všechny části jeho proroctví. Musí se ještě objevit historické skutečnosti, jež by odpověděly na otázku, kterou čtyři apoštolové vznesli k Ježíši Kristu: „Co bude znamením tvé přítomnosti [parousía] a skonávání systému věcí?“ (Mat. 24:3) Dnes dostupná svědectví prokazují, že právě my žijeme v novodobém splňování „posledních dnů“. Odkdy však, a proč? Tomuto zkoumání musíme dál věnovat svědomitou pozornost.

Po těchto „posledních dnech“ — Boží mesiášské království!

1. a) Co předpokládá výraz „poslední dny“? b) Měly „poslední dny“ židovského systému svůj konec?

OBDOBÍ nazývané „poslední dny“ mělo mít konec. V případě Židů a jejich obnoveného chrámu v Jeruzalémě skončily tyto dny v roce 70 n. l. Proč by jinak měly být nazývány „poslední dny“? Historicky vzato měly svůj konec (télos). Když mluvil Ježíš o těchto konečných dnech židovského systému věcí, řekl: „Tehdy bude velké soužení, jaké nebylo od počátku světa až dosud, ano, jaké již nikdy nebude. Vskutku, kdyby nebyly ty dny zkráceny, nebylo by zachráněno žádné tělo; ale kvůli vyvoleným budou ty dny zkráceny.“ — Mat. 24:21, 22; Mar. 13:19, 20.

2. a) Kdo byli „vyvolení“, kvůli nimž bylo zkráceno „velké soužení“ Jeruzaléma? b) Jaký názor na splnění by učinil z Ježíšových prorockých slov cosi přehnaného?

² V Jeruzalémě bylo údajně 97 000 Židů, kteří přežili obléhání a zpustošení svého svatého města a jeho chrámu postaveného králem Herodem. To však nebyli ti „vyvolení“, kvůli kterým bylo „velké soužení“ zkráceno. Byli jimi spíše křesťané, kteří po zrušení prvního obléhání v roce 66 n. l. rychle uposlechli Ježíšovy rady u Matouše 24:16–20 a uprchli z odsouzeného města a z provincie Judeje. Všechno, co se tehdy dělo, bylo dosti zlé. Jestliže se však Ježíšova slova u Matouše 24:21, 22 a u Marka 13:19, 20 omezují jen na konec (télos) Jeruzaléma v roce 70 n. l. , pak jsou výrazy, které jsou zde použity, poněkud přehnané. Rozhodně to nebylo největší soužení v celých zaznamenaných lidských dějinách.

3. Z jakého stanoviska musíme hledět na zkázu starověkého Jeruzaléma, aby Ježíšova slova nabyla správných rozměrů?

³ Ježíšovo přirovnání nabývá správných rozměrů jen tehdy, když hledíme na zkázu Jeruzaléma jako na znázornění nebo na předobraz budoucího nesrovnatelného „velkého soužení“, zkázy křesťanstva, které prohlašuje, že má téměř miliardu členů. Jeho zkázou začne ničení celé světové říše falešného náboženství. Krátce nato dojde k zničení všech světských prvků, které se odloučily od babylónské světové říše falešného náboženství, avšak ne ve prospěch Božího mesiášského království. Počet lidských životů vyhlazených během tohoto „velkého soužení“ nesmírně převýší všechny životy, které byly zničeny v potopě za Noemových dnů, totiž v létech 2370–2369 př. n. l.

4. a) Během kterého časového období měly nastat „války a zprávy o válkách“, o nichž mluvil Ježíš? b) Co naznačuje okolnost, že byly nazvány „počátkem tísnivých bolestí“?

⁴ V Ježíšově proroctví u Matouše 24:4–22 byly „války a zprávy o válkách“ omezeny na neurčité časové období. V případě židovského systému věcí, na který se jeho učedníci především ptali, to bylo období od roku 29 do r. 70 n. l. Toto období se skutečně vyznačovalo „válkami a zprávami o válkách“ a také hladem, nákazami a zemětřeseními. Židé bezpochyby pocítili některé účinky těchto neštěstí. Ježíš však řekl, že takové věci budou jen „počátkem tísnivých bolestí“. (Mat. 24:8) Nebudou to konečné smrtelné bolesti.

5. a) Vedly ony tísnivé věci ke Kristově „přítomnosti“ a ke „skonávání světa“? b) Bylo také kázání o království prováděno v předpověděném rozsahu anebo ne? A proč?

⁵ Tyto katastrofy vedly ke konci (télos) židovského systému věcí v Palestině. Jak však dnes vidíme, neprokázaly se jako „znamení [Kristovy] přítomnosti a skonávání systému věcí“, toho, co bylo zahrnuto v řadě otázek učedníků. (Mat. 24:3; Mar. 13:4) Během „posledních dnů“ židovského systému probíhalo také kázání „tohoto dobrého poselství. . . po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“ v omezeném rozsahu, neboť kazatelů království bylo málo a kázání bylo doprovázeno pronásledováním. (Mat. 24:9–14) Byl jim ovšem otevřen celý svět, protože kázání o království nemělo být omezeno jen na obřezané Židy. Po Ježíšově vzkříšení z mrtvých dostali jeho učedníci od něho příkaz jít a „činit učedníky z lidí všech národů“. (Mat. 28:19, 20) Kázání o království v celosvětovém měřítku muselo být tedy ještě věcí budoucnosti, a to někdy po roce 70 n. l.

6. a) Jaké věci měly podle předpovědi nastat po tehdejším soužení Židů? b) Proč se „vyvolení“ nepřipojili k nářku „všech kmenů země“?

⁶ Ve vztahu k „velkému soužení“ Jeruzaléma v roce 70 n. l. mluvil dále Ježíš o věcech, které mají přijít „ihned po soužení těch dnů“. (Mat. 24:29) Mělo se objevit „znamení Syna člověka“, a také nářek nejen rozptýlených 12 kmenů přirozených Židů, ale „všech kmenů země“. Měli být také dokonale shromážděni všichni „jeho vyvolení“. Tito „vyvolení“ se nepřipojí ke „všem kmenům země“ v nářku nad hrozící světovou katastrofou. Budou se spíše radovat než naříkat nad tím, že se objeví „znamení Syna člověka“ na nebi. (Mat. 24:30, 31) Budou se radovat, že zde jsou důkazy „posledních dnů“ starého světového systému. Od onoho truchlivého roku 1914 n. l., roku první světové války lidstva, vidíme tyto důkazy v hojné míře.

7. Co máme podle Pánovy modlitby očekávat po konci „posledních dnů“ celosvětového systému věcí?

⁷ „Poslední dny“ čehokoli musí být následovány něčím jiným. Co přijde po „posledních dnech“ tohoto celosvětového systému věcí? Bez ohledu na to, jak ti, kteří sledují vývoj událostí, představují stav země po očekávané třetí světové válce, Jehovovi svědkové předvídají Boží mesiášské království, to, o něž se měli modlit učedníci v Pánově modlitbě, které je učil Ježíš. — Mat. 6:9, 10.

8. Proč se křesťané až dosud modlí Pánovu modlitbu vzdor tomu, co napsal Pavel kolem r. 60–61 n. l. v Kolossenským 1:13?

⁸ Až dosud se modlíme tuto modlitbu vzdor tomu, co napsal Pavel kolem roku 60–61 n. l. v Kolossenským 1:13: „Osvobodil [nebeský Otec] nás z moci tmy a přenesl nás do království Syna své lásky.“ Tato slova se vztahují na duchovní království, do něhož byli přeneseni křesťané z Kolos, ač byli tělem stále zde na zemi v nábožensky zatemnělém městě Malé Asie. Jejich duchovní stav na zemi ovládané satanem ďáblem nebyl bezpochyby splněním Pánovy modlitby: „Otče, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království.“ (Luk. 11:2; Mat. 6:9, 10) Aby mohla být tato modlitba plně vyslyšena, musel se Syn Boží lásky posadit na trůn, z něhož by kraloval rozsáhleji než jen duchovně nad svými pozemskými učedníky.

MESIÁŠSKÝ KRÁL A JEHO PODDANÍ PODOBNÍ OVCÍM

9, 10. a) V jakém smyslu mluvil Ježíš o svém království v podobenství o ovcích a kozlech? b) Po jakém Ježíšově skutku měla začít tato dělící práce? Co měl tento skutek naznačovat?

⁹ Ve svém proroctví o „skonávání systému věcí“ mluvil Ježíš o svém království v plném slova smyslu. Podle zprávy apoštola Matouše uzavřel Ježíš své proroctví podobenstvím o symbolických ovcích a kozlech. Řekl: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na svůj slavný trůn. A budou před něho shromážděny všechny národy a oddělí lidi [ne národy] jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů.“ (Mat. 25:31, 32) To se odehrává poté, co jsou satan ďábel a jeho démoni svrženi dosazeným králem Ježíšem Kristem ze svého postavení a předností v nebi dolů do blízkosti země. To vše je prorocky zobrazeno ve Zjevení 12:5–9. O tom, co tento čin znamená, čteme:

¹⁰ „Slyšel jsem [já, Jan] silný hlas v nebi, který řekl: ‚Nyní přišla záchrana a moc a království našeho Boha a moc jeho Krista, protože byl svržen žalobce našich bratrů, který je dnem i nocí obviňuje před Bohem! A zvítězili nad ním pro Beránkovu krev a pro slovo svého svědectví a nemilovali své duše tváří v tvář smrti. Proto se radujte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte! Běda zemi a moři, neboť k vám sestoupil ďábel s velkou zlobou, protože ví, že má krátké časové období.‘ “ — Zjev. 12:10–12.

11. a) Kdy vzhledem k celkovým událostem vyjeli „čtyři apokalyptičtí jezdci“? b) Kterému vymezenému období předpověděnému v Ježíšově proroctví o „posledních dnech“ odpovídá naše období válek od r. 1914?

¹¹ Který informovaný člověk může popřít, že taková neobyčejná „běda zemi a moři“ označuje naše 20. století od roku 1914, roku, kdy podle všech svědectví započali svou jízdu takzvaní čtyři apokalyptičtí jezdci? (Viz Zjevení 6:1–8.) To musí být nezaměnitelným „znamením“, že v roce 1914 začaly „poslední dny“ tohoto světa a že jsme vstoupili do „skonávání systému věcí“. Jistě to jsou také „poslední dny“ pro satana ďábla a jeho démony svržené z nebe, než budou vhozeni do propasti před tisíciletým panstvím Mesiáše Ježíše. (Zjev. 20:1–3, 7) První světová válka z roku 1914 a druhá světová válka z roku 1939 a desítky válek, jež následovaly po roce 1945 na celé zemi, jsou zjevně novodobou obdobou „válek a zpráv o válkách“ (spolu s hladem, nákazami a zemětřeseními), o nichž Ježíš řekl, že budou označovat roky 29 až 70 n. l. jako „poslední dny“ židovského systému věcí, který se soustřeďoval kolem Jeruzaléma a jeho obnoveného chrámu.

12. Jestliže Jeruzalém v roce 70 n. l. neutrpěl vše, co Ježíš předpověděl u Matouše 24:21, 22, čemu jde vstříc dnešní svět?

¹² Mučivé bolesti, které postihly Jeruzalém v roce 70 n. l. , zdaleka nedosáhly toho, co popsal Ježíš ve svém proroctví u Matouše 24:21, 22. Dnes však protiobrazný Jeruzalém (křesťanstvo) i celá světová říše falešného náboženství, ano, celý svět jdou vstříc „velkému soužení, jaké nebylo od počátku světa až dosud, ano, jaké již nikdy nebude“. Není tedy divu, že vidíme splňování proroctví, které pronesl apoštol Pavel kolem roku 65 n. l. a zaznamenal v 2. Timoteovi 3:1: „Toto pak věz [Timotee], že v posledních dnech nastanou časy těžké.“ — „Sýkora“.

KONEČNÉ SVĚTAŠIRÉ OZNAMOVÁNÍ!

13. Kterým dalším rysem se mělo v souladu se Zjevením 12:11 vyznačovat skonávání světa?

¹³ Když byl satan ďábel svržen z nebe, křesťané, které obviňoval, „zvítězili nad ním. . . pro slovo svého svědectví“. (Zjev. 12:11) Splnění této věci bylo dalším rysem, kterým se podle Ježíše mělo označovat skonávání světa. Jaký rys to byl? „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům, a potom přijde konec [télos].“ (Mat. 24:14) Má tedy předcházet konci „posledních dnů“.

14. Jak toto svědectví o království překonalo svědectví během „posledních dnů“ židovského systému věcí?

¹⁴ Takové svědectví, které vydávají svědkové Jehovovi od konce 1. světové války dne 11. listopadu 1918, nesmírně přesáhlo mezinárodní svědectví vydané během „posledních dnů“ židovského systému věcí v letech 29–70 n. l. Tehdy se vydávalo svědectví v Asii, Evropě a v Africe. Dnes je vydáváno nejen na těchto pevninách, ale rovněž v obou Amerikách, v Austrálii a na ostrovech v Tichém oceánu, ano, celosvětově.

15. Co by mohli říci posměvači o misionářích křesťanstva z uplynulých staletí, aby znevážili tento úspěch?

¹⁵ Posměvači mohou zlehčovat tento úspěch a zdůrazňovat, že misionáři křesťanstva se dostali na všechna tato místa v dřívějších stoletích, dávno předtím, než se tam dostali křesťanští svědkové Jehovovi. To je pravda. Zvěstování království Jehovovými svědky od roku 1914 však bylo a je něčím zcela odlišným od toho, co oznamovali misionáři křesťanstva, jak před rokem 1914, tak i po něm.

16, 17. a) V čem se liší svědectví o království vydávané od konce 1. světové války od toho, co kázali misionáři křesťanstva? b) Co napsala na důkaz toho „Strážná věž“ z 1. července 1920?

¹⁶ „Odlišným“ — a v čem? V tom, že svědkové Jehovovi nevydávají svědectví o království z Kolossenským 1:13, o „království Syna [Boží] lásky“, do něhož již bylo přeneseno 144 000 „zapečetěných“ duchovních izraelitů. (Zjev. 7:1–8) Káží od roku 1918 po celém světě cosi jedinečného, něco, co rozpoznalo v dnešku „poslední dny“ celého světa. Je to světaširé svědectví o královském panství ustanoveném nyní v nebi, které bylo zmocněno, aby svrhlo ďábla a jeho démony z okolí svého trůnu. (Zjev. 12:5–9) Necelé dva roky po skončení 1. světové války uveřejnila „Strážná věž a hlasatel Kristovy přítomnosti“ z 1. července 1920 úvodník nazvaný „Evangelium království“. Tam citovala Matouše 24:14 a pod mezititulkem „Práce pro všechny“ psala:

¹⁷ „Evangelium znamená dobré poselství. Toto dobré poselství se týká konce starého pořádku věcí a zřízení Mesiášova království. Značí, že temná moc hříchu a žalu pomíjí. Značí, že satanova říše padá a už nepovstane.“ — Str. 199, 200, angl.

18. a) Po čem přijde podle Ježíšova proroctví „konec“? b) Vzhledem k Joelovi 2:28, 29, kterých dřívějších dnů jsou obdobou naše „poslední dny“?

¹⁸ Až bude kázání tohoto dobrého poselství o mesiášském království zřízeném v nebesích v roce 1914 provedeno v tom rozsahu, jak si Bůh přeje, „potom přijde konec [télos].“ (Mat. 24:14) Konečné světaširé kázání o království tedy spadá do „posledních dnů“ tohoto světa. To jsou tedy ty pravé dny pro konečné splnění proroctví u Joela 2:28, 29, které mělo své první splnění za dnů apoštola Petra a ostatních apoštolů, jak to Petr sám vysvětlil o letnicích roku 33 n. l. Naše „poslední dny“ jsou tedy novodobou obdobou jejich „posledních dnů“.

19. Aby bylo srovnání obou období „posledních dnů“ úplné ve všech rysech, která okolnost „posledních dnů“, kdy žili apoštolové, musí být také novodobou obdobou?

¹⁹ Aby však byla obdoba úplná ve všech rysech, byl také za našich „posledních dnů“ vylit svatý duch pomazání na „tělo všeho druhu“? (Sk. 2:16–19) Neváháme říci, že se od roku 1914, který otřásl světem, výrazně splňuje proroctví Joela 2:28, 29. Během 1. světové války se nepřátelům mesiášského království, zejména duchovenstvu křesťanstva, podařilo buď zakázat, nebo vážně ochromit kázání o království prováděné Jehovovými pomazanými služebníky. To se podobalo 51 dnům od Ježíšovy smrti 14. nisana do jitra letnic 6. sivana 33 n. l. Padesátého dne po Ježíšově vzkříšení přijala skupinka jeho učedníků shromážděná v Jeruzalémě moc shora, když na ně sestoupil duch pomazání a oni se stali Ježíšovými veřejnými svědky.

20. Co se stalo, když byli v roce 1919 propuštěni z vězení význační služebníci Společnosti Strážná věž? Jak se to shoduje se Zjevením 11:7–13?

²⁰ Podobně, když byli v březnu poválečného roku 1919 úředníci Společnosti Strážná věž a jejich spoluvězňové propuštěni z vězení ve federální káznici v Atlantě v Georgii (USA), začal svatý duch mocně působit na ostatek Jehovových oddaných pokřtěných služebníků na zemi. Pod jeho hnací silou se pustili do práce, která jim byla uložena u Matouše 24:14, do vydávání konečného světaširého svědectví o Božím zřízeném království, dokud nepřijde „konec“. To odpovídá tomu, nač bylo obrazně poukázáno ve Zjevení 11:7–13.

21. a) Co se stalo s tisíci účastníků letnic roku 33 n. l. v Jeruzalémě? b) Čím se podobně vyznačovaly všeobecné sjezdy od roku 1919?

²¹ V roce 33 n. l. se o letnicích v Jeruzalémě daly asi 3 000 židovských účastníků slavnosti pokřtít „ve jménu Otce a Syna a svatého ducha“ s ujištěním, že je na ně vylit svatý duch. Později se počet těch, kdo přijali svatého ducha pomazání, zvýšil asi na 5 000. (Sk. 2:37–41; 4:4; Mat. 28:19, 20) V našich novodobých „posledních dnech“, necelých šest měsíců poté, co byli členové ústředí Společnosti Strážná věž propuštěni z vězení v Atlantě v Georgii, konal se ve dnech 1.–8. září 1919 všeobecný sjezd v Cedar Point, Ohio, USA. Na tomto sjezdu bylo v jezeře Erie pokřtěno více než 200 lidí v naději, že jsou křtěni jako členové duchovního těla Kristova. Na druhém sjezdu v Cedar Point o tři roky později bylo pokřtěno 361 lidí, aby se stali členy Kristova duchovního těla s nebeskou nadějí. Na sjezdu v Columbu (Ohio) v roce 1924 bylo pokřtěno 485 lidí.

22. Jak byl roku 1925 na sjezdu v Indianapolis uplatněn Joel 2:28, 29? Co prokázalo, že Bůh je ve vztahu k tomuto proroctví přesný Dodržovatel času a Prorok?

²² V roce 1925 na sjezdu v Indianapolis, Indiana, nejenže byli mnozí pokřtěni, ale byl přednesen velmi závažný proslov. Jmenoval se „Svatý duch vylit“ a uplatnil Joela 2:28, 29 na přítomnost. Bylo oznámeno, že chléb a víno na každoroční oslavě Pánovy večeře přijímají tisíce dalších lidí. („Strážná věž“ z 15. listopadu 1925, str. 339–344, angl.) Během těchto „posledních dnů“ od válkou zmítaného roku 1914 byl tedy svatý duch vyléván zvláště nápadným způsobem, aby dokázal, že Jehova je spolehlivý Dodržovatel času a neselhávající Prorok. Tyto „poslední dny“ dnes záhy dospějí ke „konci“ (télos) v největším pozemském „soužení“.

23. Jaké panství nastane potom a jaký užitek přinese těm, kdo přežijí „velké soužení“, i všem vykoupeným mrtvým?

²³ Co však bude po tom všem? Zjevení 19:11 až 20:6 odpovídá: Tisícileté mesiášské království Jehovy Boha, které uvede „na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle“, nejprve ovšem mezi těmi, kdo na zemi přežijí „velké soužení“. Bude to ostatek těch, na něž byl během „posledních dnů“ vylit svatý duch, a také „velký zástup“ jejich ovcím podobných společníků, kteří s nimi vydrželi až do „konce“ (télos). (Luk. 2:14; Mat. 24:21; Zjev. 7:9, 14, 15) Potom, v pravý čas, až bude těchto tisíc let slavně směřovat k úspěšnému konci, dojde ke vzkříšení všech mrtvých lidí, kteří uslyší hlas Beránka Božího, mesiášského Krále Ježíše, jenž dal svůj dokonalý lidský život jako výkupné za všechny. — Zjev. 20:11 až 21:4; Jan 5:28, 29.