18. Proč ocenění pro hluboké duchovní věci samo o sobě nedokazuje, že se někdo ‚znovu narodil‘?

¹⁸ Nebo máš pocit, že tě Bůh vybral mezi 144 000 pomazaných proto, že máš upřímné ocenění pro duchovní věci, protože se ti líbí hluboké duchovní pravdy? Pak si uvědom, že velmi mnoho osob, jež netvrdí, že se ‚znovu narodili‘, jsou ‚duchovní lidé‘ v nejplnějším smyslu toho slova. (1. Korintským 2:14, 15) A nelze vůbec pochybovat o duchovní síle mužů a žen, kteří se projevovali vírou a o nichž se mluví v 11. kapitole Židům. Nikdo z nich se ‚nenarodil znovu‘. Všichni vzhlíželi k ‚lepšímu vzkříšení [k životu pod Božím královstvím]‘ zde na této zemi. — Židům 11:35.

19. a) Proč velké nadšení nutně nedokazuje, že Bůh tomuto člověku poskytl nebeskou naději? b) Co zřejmě naznačuje, že někteří možná z nedostatku skromnosti tvrdí, že mají nebeskou naději?

¹⁹ Nebo snad tak cítíš proto, že projevuješ více nadšení než někteří tvoji spolukřesťané? Ale to samo o sobě by nemohlo být rozhodující, protože apoštol Pavel čas od času považoval za nezbytné radit pomazaným křesťanům, aby brali své duchovní povinnosti vážně. (1. Korintským 11:20–22; Galatským 4:9–11) Nebo snad je to nedostatek skromnosti, který tě vede k tvrzení, že patříš k pomazaným? Zcela nedávno se vyskytli někteří lidé, kteří tvrdili, že patří k pomazaným, ale místo aby utvrzovali jednotu sboru, měli pocit, že musí mít svou vlastní biblickou studijní skupinu. Zralí křesťané, kteří se ‚znovu narodili‘, zůstávají naopak těsně spojeni s místním sborem, i když se tento sbor většinou skládá z „jiných ovcí“. (Jan 10:16) Ale to, že se někdo ‚znovu narodil‘, je osobní věc mezi Bohem a každým jednotlivým křesťanem. Nikdo nemůže v této otázce posuzovat druhého. — Římanům 14:10.

20. Vzhledem k tomu, co zde bylo uvedeno, k jakým závěrům docházíme ohledně námětu ‚narodit se znovu‘?

²⁰ K jakému závěru docházíme na základě všeho, co zde bylo řečeno? Že Jehova Bůh jedná podle práva, je spravedlivý, moudrý a milující. Má právo určit svým inteligentním tvorům jednotlivě jejich úlohy — někteří mají sloužit jeho záměru v nebesích, jiní zde na zemi. Nebeská cena není něčím, čeho je možno dosáhnout na základě osobní volby a úsilí, ani po čem by bylo možno sobecky dychtit. Je to něco tak jedinečného, že si žádný lidský tvor na to nesmí činit svévolně nárok. Je to skutečně nádherná nezasloužená laskavost, kterou Jehova Bůh uděluje malému počtu svých tvorů, v zájmu svých moudrých, spravedlivých a laskavých předsevzetí, ale ne na základě nějaké zvláštní zásluhy z jejich strany. Pouze na tyto osoby se vztahují slova ‚narodit se znovu‘. (Římanům 3:23, 24; 11:33–36) Také věčný život na rajské zemi je nevýslovnou výsadou a cílem, o který mají usilovat lidé se sklonem ke spravedlnosti. (Zjevení 21:1, 3, 4) Všechno je nezasloužená laskavost. Nikdo by neměl být tak troufalý, že by říkal Jehovovi: „Co děláš?“ — Daniel 4:35; 4:32, „KB“.

Zasvěcení — Komu? Proč?

„Ale vy jste ‚vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, [posvěcený národ, zasvěcený národ], lid pro zvláštní vlastnictví‘.“ — 1. Petra 2:9, „Překlad Nového světa“, „Jeruzalémská bible“, „Nová anglická bible“.

1, 2. a) Patřil Abraham Lincoln k nějaké církvi křesťanstva? Jak přesto označil ve svém gettysburském proslovu národ, jehož byl prezidentem? b) Jaké jednání zpochybňuje důvěru tohoto národa v Boha a jak bude vláda, jež přijde po světovém soužení, „pro lid“?

ZE VŠECH církví křesťanstva si ani jedna nemohla činit nárok na 16. prezidenta Spojených států amerických jako na svého člena. Přesto