Kdo může správně vyložit „znamení“?

„Pokrytci, umíte zkoumat vnější vzhled země a oblohy, ale jak to, že neumíte zkoumat tento zvláštní čas?“ — LUKÁŠ 12:56.

1, 2. Co mohli Ježíšovi nepřátelé usoudit ze vzhledu oblohy, ale co nemohli pochopit?

MOUDŘÍ mořeplavci vědí, co znamená vzhled oblohy, a řídí se podle toho. Výstižně se říká, že ‚večerní červánky námořníky potěší, ranní červánky námořníky varují‘.

² Pán Ježíš Kristus upozornil podobně na něco ještě dramatičtějšího, když stál tváří v tvář svým nepřátelům. Evangelista Lukáš napsal o tomto střetnutí: „Potom rovněž řekl zástupům: ‚Když vidíte mrak, který se zvedá na západě, ihned říkáte: „Přichází bouřka“, a dopadne to tak. A když vidíte, že vane jižní vítr, říkáte: „Přijde vlna veder“, a nastane. Pokrytci, umíte zkoumat vnější vzhled země a oblohy, ale jak to, že neumíte zkoumat tento zvláštní čas?‘ “ — Luk. 12:54–56.

3. Které „znamení“, jež dokazovalo, že Ježíš je Mesiáš, nemohli jeho nepřátelé zastřít?

³ Tito pyšní nepřátelé uměli předpovídat počasí, ale byli příliš pokrytečtí a v duchovním ohledu měli příliš otupělé vnímání, než aby mohli porozumět věcem daleko důležitějším. Ježíš provedl různá znamení, což upřímně smýšlejícím lidem pomohlo, aby v něj uvěřili. (Jan 2:23) Ale „znamením“, jež dokazovalo, že je Mesiáš neboli Kristus, především byla jeho smrt v den pasach roku 33 n. l. a jeho vzkříšení třetího dne. (Mat. 12:38–41; Luk. 11:30) Ježíšovi nepřátelé se přirozeně snažili toto „znamení“ zastřít. (Mat. 27:62–28:20; Sk. 4:1–4) Ale než vystoupil do nebe, bylo více než 500 Židů svědky jeho vzkříšení. (1. Kor. 15:3–6) Podobně existuje i dnes „znamení“, které nemůže být zastřeno. Na tom, zda mu správně porozumíme, závisí život a smrt. Jaké je to však „znamení“? A kdo je může přesně vyložit?

„Znamení“ pro naši dobu

4. Které „znamení“ je patrné dnes a co patří k jeho charakteristickým rysům? (Matouš 24:3)

⁴ Ježíšovi učedníci se zeptali Ježíše: „Co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ Kristus v odpovědi předem oznámil nebývalé války, nedostatek potravin, zemětřesení a jiné rysy „znamení“ své neviditelné „přítomnosti“ v moci království. Jedním důležitým rysem je celosvětové dílo kázání o království, které nyní vykonává ve 203 zemích více než 2 840 000 svědků Jehovových. Publikace „Strážné věže“ často poukazují na tento důkaz i na jiné důkazy toho, že se nyní splňuje „znamení“ Ježíšovy „přítomnosti“. — Matouš, kapitoly 24, 25; Marek, kapitola 13; Lukáš, kapitola 21.

5. Proč Ježíš nenadsazoval, když označil Židy v prvním století za ‚ničemnou a cizoložnou generaci‘?

⁵ Nelze popřít, že od vypuknutí první světové války v roce 1914 se důkazy o splňování „znamení“ rozhojňují. Co by to pro nás mělo znamenat? Nechceme se podobat Židům před 1 900 lety, kteří sice uměli dobře předpovídat počasí, ale přehlíželi důkaz, který měli přímo před očima, a nechtěli z něj vyvodit logický závěr. Dlouho předtím zmocnil Bůh Mojžíše, aby provedl tři znamení, a tak dokázal trpícím Izraelitům, že má plnou moc od Boha. (2. Mojž. 4:1–31) Židé oné generace prvního století byli svědky více než tří znamení, a přece nebyli ochotni přijmout jako Mesiáše toho, který byl větší než Mojžíš. (Jan 4:54; Žid. 2:2–4) Ježíš tedy nepřeháněl, když je označil slovy „ničemná a cizoložná generace“. — Mat. 12:39.

6. Co nyní říkají informovaní lidé o světových poměrech?

⁶ Lidé v této generaci dvacátého století, kteří netouží po druhém příchodu Ježíše Krista ani v něj nevěří, si nemohou správně vyložit „znamení“ konce tohoto systému. Ale dnešní poměry rozhodně nejsou povzbuzující, jak to vyplývá z následujících příkladů:

„Generální tajemník Spojených národů Javier–Perez de Cuellar konstatuje, že se svět dostal ve vývoji mezinárodních záležitostí do velice kritické fáze a zdá se, že úsilí o spravedlivý, pokojný a stabilní mezinárodní pořádek ochablo. . . ‚Zeslabení vzájemné důvěry mezi národy poskytuje plodnou půdu pro napětí a konflikty,‘ řekl generální tajemník OSN.“ — „Indian Express“, 22. října 1983.

„Mnozí z nás již léta říkají, že by bylo v jaderné válce zabito mnoho miliónů nevinných lidí a velké části světa by se staly neobyvatelnými. . . Skupina uznávaných vědců došla k závěru ještě chmurnějšímu: Nukleární válkou, nebo i jen jediným případem, kdy by proti sobě supervelmoci navzájem použily jaderných zbraní, mohla by být vyvolána globální klimatická katastrofa, při níž by přišly o život ne milióny lidí, ale miliardy, a která by mohla vyhladit lidský život na zemi. Pro tuto konferenci byla provedena dvouletá studie o dlouhodobých celosvětových biologických důsledcích jaderné války. Její závěry podpořilo více než 100 vědců. . . Carl Sagan. . . vyjádřil důsledky jaderné války drastickými slovy: ‚Byla by reálná možnost vyhlazení člověka jako druhu.‘ “ — „The Express“ (Easton, Pennsylvania), 3. listopadu 1983.

7. Kde musí hledat naději ti, kteří by chtěli žít v lepším světě?

⁷ Takovou chmurnou vyhlídku do budoucnosti předkládají někteří odpovědní a kompetentní komentátoři. Temná je především proto, že nemohou ukázat žádné východisko z této obávané katastrofy. Všichni, kteří by chtěli žít v lepším světě, si jistě přejí nějakou informaci, která by poskytovala naději. Je potěšitelné, že východisko z hrozivé světové situace existuje, protože přežijící byli i při jiné, stejně nebezpečné globální katastrofě. Kdyby totiž žádný člověk nepřežil potopu v době Noemově, nebyla by dnes země zalidněna 4 miliardami lidí. Jen jediná kniha — Svatá bible — nám poskytuje přesnou zprávu o tom, jak přežilo tuto globální katastrofu jen osm lidí spolu s rozmanitými druhy zvířat.

8. Co měli na rozdíl od jiných lidí dělat Ježíšovi učedníci, až bude nadcházet odstranění nynějšího systému věcí?

⁸ Tatáž spolehlivá kniha nám poskytuje Ježíšův popis poměrů, které budou panovat na zemi, až bude nadcházet odstranění dnešního hroutícího se systému věcí. Neměli bychom se proto snažit, abychom správně porozuměli tomuto „znamení“? Třicet sedm let předtím, než římské legie v roce 70 n. l. zničily Jeruzalém, uvedl Ježíš celou řadu příznaků složeného „znamení“, které bude předcházet celosvětové katastrofě předstíněné potopou. Řekl mezi jiným: „Budou také znamení na slunci a měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, které nebudou vědět kudy kam, pro hukot moře a jeho burácení, zatímco lidé budou omdlévat strachem a očekáváním věcí, jež přijdou na obydlenou zem, neboť nebeské moci budou otřeseny. A tehdy uvidí Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velkou slávou. Až se to však začne dít, vzpřimte se a pozdvihněte hlavu, protože se přibližuje vaše vysvobození.“ — Luk. 21:25–28.

9. Jak bylo poslání tohoto časopisu znázorněno na titulní stránce od roku 1895 do roku 1931 (angl.)?

⁹ Část tohoto proroctví se objevovala na titulní stránce výtisků „Strážné věže“ od 1. ledna 1895 do 1. října 1931. Nad tímto biblickým citátem byla vyobrazena strážní věž, z níž vycházely světelné paprsky, zatímco rozbouřené moře naráželo na skalní základ, na němž stála věž. Tak časopis ukazoval, jaké má poslání pro generaci, jejíž členové jsou ještě naživu a čtou právě toto vydání.

10. Jak se můžeme uchránit obav, které mají dnešní lidští vůdcové?

¹⁰ Dnešní význační muži, jejichž srdce zemdlévá strachy, si vykládají rysy složeného „znamení“ svým způsobem. Ale naším nejlepším vykladačem je Ježíš Kristus, a jestliže přisoudíme „znamení“ ten význam, jaký mu dal on, pak nebudeme trpět strachem jako lidští vůdcové, kteří nevědí o žádném východisku z dnešní spletité situace na světě. Měli bychom se naopak radovat, protože je blízko naše vysvobození z tohoto zlého systému.

Označený čas, kdy se má objevit „znamení“

11. Jak ukázal Ježíš, že se světové události, které jsou předzvěstí konce, stanou v pravý čas?

¹¹ K událostem ve světě dochází v pravý čas. Jak to? Než Ježíš pronesl proroctví zaznamenané u Lukáše 21:25–28, předpověděl druhé zničení Jeruzaléma. Došlo k němu v roce 70 n. l., a tak se splnilo Ježíšovo slovo. O Židech, kteří přežijí, Ježíš řekl: „Padnou ostřím meče a budou odvedeni jako zajatci do všech národů a Jeruzalém bude pošlapáván národy, dokud se nenaplní ustanovené časy národů.“ Byly to nežidovské národy neboli pohané. Proto je možno označit období „pošlapávání“ také jako časy pohanů. (Luk. 21:24, „NS“; „KB“) Kdy skončily? Zde se jedná o víc než o to, co se stalo s pozemským Jeruzalémem. Není tedy rozhodujícím činitelem datum, kdy Izraelci převzali pod svou moc staré opevněné město Jeruzalém, ani skutečnost, že je hlavním městem dnešního nezávislého státu Izraele. Rozhodující je Boží časový plán!

12. Kdy začaly časy pohanů, jak dlouho trvaly a kdy skončily?

¹² Pohanští Římané začali pošlapávat Jeruzalém v roce 63 n. l. Před nimi však pošlapávali toto „město velikého krále“ Jehovy pohanští Řekové, Peršané a Babylóňané. (Mat. 5:34, 35) Babylóňané je zničili i s jeho chrámem v roce 607 př. n. l. Pošlapáním toho, co bylo znázorněním Božího království, začaly tehdy ve skutečnosti časy pohanů. Těchto časů pohanů mělo být sedm a každý měl odpovídat prorockému roku o 360 dnech. Na základě pravidla „den za rok“ mělo všech „sedm časů“ trvat celkem 2 520 let. (Daniel, kapitola 4; 4. Mojžíšova 14:34; Ezek. 4:6) Začaly v roce 607 př. n. l. zpustošením Jeruzaléma, a proto měly skončit v roce 1914 n. l.

13. Odkdy znali badatelé Bible datum, kdy mají skončit časy pohanů?

¹³ Již v roce 1880 bylo v časopise „Strážná věž“ řečeno, že časy pohanů budou trvat do roku 1914. Když pak byla v roce 1889 vydána kniha „Čas je blízko“ (angl.), byli badatelé Bible na celé zemi znovu upozorněni na to, že na podzim roku 1914 skončí časy pohanů.

14. Proč dnes můžeme bez ohledu na události v Jeruzalémě roku 1948 říci, že časy pohanů skončily v roce 1914?

¹⁴ Přestal snad být v tom roce pošlapáván starý Jeruzalém nežidovskými neboli pohanskými národy? Ne, vždyť v roce 1914 bylo historické město ještě v rukou turecké říše, která byla spojencem říšského Německa. 9. prosince 1917 britská vojska pod velením generála Allenbyho město Turkům odňala. Jeruzalém byl dále na základě mandátu Společnosti národů pod britskou vládou až do roku 1948. Pak Židé přikročili k činu a zmocnili se západní části dnešního Jeruzaléma vně starého ohrazeného města. Samotného ohrazeného města se ujali mohamedáni. Jak tedy můžeme říci, že v roce 1914 skončily časy pohanů? Protože vláda velikého krále Jehovy se toho roku zrodila v nebesích.

15, 16. a) Odkdy již není starý Jeruzalém ‚městem velikého krále‘ Jehovy? Jaký však existuje mnohem vyvýšenější Jeruzalém? b) Kde tedy měl být Ježíš Kristus dosazen Jehovou za krále?

¹⁵ Když byl Ježíš na zemi, stál v Jeruzalémě Boží chrám a Ježíš tam vykonával uctívání. Jeruzalém tedy mohl být nazýván ‚městem velikého krále‘ Jehovy. (Mat. 5:34, 35) Jakmile se však při Ježíšově smrti v den pasach roku 33 n. l. zázračně roztrhla vnitřní chrámová opona, přestal být Jehovovým královským městem. Tato skutečnost se potvrdila, když Jeruzalém a jeho chrám zničili v roce 70 n. l. pohanští Římané. Je radostné, že pro tehdejší židovské křesťany a od té doby pro všechny křesťany existuje jiný Jeruzalém, vyvýšenější, „nebeský Jeruzalém“. — Žid. 12:22.

¹⁶ V souladu s tím se Ježíšovo proroctví zaznamenané u Lukáše 21:24 začalo splňovat ve spojení s pozemským Jeruzalémem, ale jeho splnění muselo vyvrcholit ve spojitosti s „nebeským Jeruzalémem“. Pozemský Jeruzalém jako „město velikého krále“ Jehovy Boha byl totiž nahrazen „nebeským Jeruzalémem“. Toto nebeské „město“ považoval „veliký král“ Jehova za vhodné místo, na němž má být dosazen na trůn jeho oslavený Syn Ježíš Kristus na konci časů pohanů v roce 1914.

17. Jaký božský příkaz byl dán králi Ježíši Kristu na konci časů pohanů? Kdo se dobrovolně nabídl k jeho službě?

¹⁷ To byl Jehovou určený čas, kdy měl být dán jeho Synu Ježíši Kristu, který byl dosazen na trůn, příkaz vyjádřený v Žalmu 110:2, 3: „Prut tvé síly vyšle Jehova ze Sionu a řekne: ‚Podmaňuj uprostřed svých nepřátel.‘ Tvůj lid se ochotně nabídne v den tvé vojenské síly. V nádherách svatosti, z lůna úsvitu, máš svou společnost mladíků právě jako krůpěje rosy.“ Podle tohoto proroctví se Bohu oddaný „lid“, který šel v Ježíšových šlépějích a rozeznal v roce 1914 konec časů pohanů, dobrovolně nabídl, že budou sloužit jako zvěstovatelé nově zřízeného panství Jehovy Boha v nebeském Sionu prostřednictvím Pána Ježíše Krista. Ale takzvané křesťanské národy se dobrovolně nepodřídily Jehovovu nově na trůn dosazenému králi. Ve skutečnosti se prokázaly jako jeho „nepřátelé“, protože v zápase o světovládu rozpoutaly první světovou válku lidských dějin. Na celém světě kromě toho působily překážky oznamování Božího království.

18. Co se stalo v roce 1918 jako důkaz nepřátelství proti Božímu království?

¹⁸ Nepřátelství proti Božímu království se projevilo zejména v roce 1918. 8. května 1918, uprostřed válečné hysterie, byl zatčen redaktor časopisu „Strážná věž“ a řada jeho spolupracovníků. Později, 21. června, byli odsouzeni k mnohaletému vězení ve federální káznici v Atlantě, ve státě Georgia, USA. Teprve po skončení války, když strávili ve vězení devět měsíců, byli tito služebníci Božího království propuštěni na záruku. Během doby byli zproštěni všech falešných obžalob, které proti nim byly vzneseny.

19. Jaké stanovisko zaujala po první světové válce Federální rada amerických církví ke Společnosti národů?

¹⁹ První světová válka skončila 11. listopadu 1918 a o měsíc později prohlásila veřejně Federální rada církví Kristových v Americe, že se staví za tehdy navrhovanou Společnost národů. Tato náboženská instituce prohlásila, že Společnost národů je „politickým výrazem Božího království na zemi“. Spojené státy americké nedbaly tohoto náboženského doporučení a z politických důvodů se zdráhaly přistoupit ke Společnosti národů a připojily se pouze k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. V roce 1920 však byla přece Společnost národů uvedena v činnost a členové Federální rady církví jí dali své požehnání a podporu.

20. Jaký postoj zaujal Jehovův lid ke Společnosti národů a co začali oznamovat?

²⁰ Naproti tomu „Strážná věž“ a Jehovův lid, který tento časopis rozšiřoval, odmítl uznat Společnost národů jako politickou náhražku Božího království. Nikdy ji nepovažovali za splnění vzorové modlitby, kterou učil Ježíš Kristus: „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ (Mat. 6:9, 10) Nedali se do služby této lidmi vytvořené náhražky, tohoto podvodu! Projevili naopak oddanost skutečnému Božímu království v rukou Ježíše Krista v „nebeském Jeruzalémě“. S Boží pomocí si správně vyložili „znamení“ Ježíšovy „přítomnosti a závěru systému věcí“. Začali tedy po celém světě oznamovat království.

Vidět a chápat „znamení“

„Když seděl na Olivové hoře, učedníci k němu soukromě přistoupili a řekli: ‚Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?‘ “ — MATOUŠ 24:3.

1. Proč nejsou události, které otřásají světem od roku 1914, náhodné? Nač se zeptali učedníci Ježíše?

OTŘESNÉ události ve světě od první světové války v roce 1914 — 1918 nebyly náhodné. Předpověděl je před 1 900 lety Ježíš Kristus. Řekl svým učedníkům o mnoha úžasných věcech, k nimž mělo dojít, a proto se ho zeptali: „Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ — Mat. 24:3.

2. Vztahovala se otázka učedníků jen na to, co se stane před zničením Jeruzaléma v roce 70 n. l.?

² Tito apoštolové chtěli vědět víc, než co se má stát v období do zničení Jeruzaléma. Když město postihla tato katastrofa, nevrátil se Ježíš ani viditelně, ani neviditelně. Ani při zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. neskončil systém věcí, který existoval od potopy. Ve skutečnosti se mělo objevit „znamení [Ježíšovy neviditelné] přítomnosti a závěru systému věcí“ dlouho po tom, kdy jeho apoštolové skončili svůj pozemský běh.

3. a) Co ukazuje, že náboženství křesťanstva nekázala v době odpadnutí po apoštolské době „toto dobré poselství o království“? b) Až selžou Spojené národy, bude to selhání Božího království?

³ Na základě svých prorockých podobenství o Božím království řekl Ježíš svým apoštolům o náboženské vzpouře, k níž dojde po jeho návratu do nebe a po jejich smrti. Bude se vůbec v době takového odpadnutí kázat po celém světě „toto dobré poselství o království“? (Mat. 24:14) Rozhodně to nečinila náboženství křesťanstva, když v tak pokročilé době, v prosinci 1918, přivítala Federální rada církví Kristových v Americe tehdy navrhovanou Společnost národů jako „politický výraz Božího království na zemi“. Ale přes tuto náboženskou podporu Společnost národů v roce 1939 selhala, když vypukla druhá světová válka. Selhalo však tím pravé Boží království? Ne! A neselže ani tehdy, až nástupce Společnosti národů, Spojené národy, zakrátko rovněž zklame. Boží království místo toho Spojené národy zničí, bez ohledu na to, kolik nebeských andělů k tomu bude zapotřebí.

4. Proč mělo dílo kázání o království patřit k „znamení“?

⁴ Z předcházejícího můžeme přesněji porozumět důležité skutečnosti: Když Ježíš řekl svým následovníkům: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec“, byla to odpověď na otázku ohledně „znamení“. (Mat. 24:14) To ukazuje, že takové celosvětové kázání království mělo patřit ke složenému „znamení“, jímž se měl vyznačovat „závěr systému věcí“. Měl to být také viditelný důkaz neviditelné „přítomnosti“ Ježíše Krista. Pozoruhodné je pořadí, v němž Ježíš uvedl řadu událostí před tímto proroctvím o díle kázání království. Mimo jiné řekl:

5. Co patří k charakteristickým rysům „znamení“, o němž mluvil Ježíš, než předpověděl celosvětové kázání o království?

⁵ „Uslyšíte o válkách a zprávy o válkách; hleďte, abyste se neděsili, protože se to musí stát, ale ještě není konec. Povstane totiž národ proti národu a království proti království a bude nedostatek potravin a zemětřesení na jednom místě za druhým. . . , a protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých. Ale kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn.“ — Mat. 24:6–13.

6. Proč nejsou rysy „znamení“ jen pokračováním předcházejícího běhu věcí?

⁶ Je pravda, že během staletí naší éry až do roku 1914 byly války, nedostatek potravin, zemětřesení i nákazy. (Luk. 21:11) Ale nic z toho se nedalo srovnat s událostmi, k nimž došlo od onoho roku, kdy skončily časy pohanů. Mezinárodní boj, který vzplanul zcela překvapivě v létě roku 1914, se rozšířil ve vojenské střetnutí, jehož se nakonec účastnilo 28 národů. Společně s touto lidskou katastrofou přišly i katastrofy přírodní, například zemětřesení. Byl nedostatek potravin neboli hlad a v posledním roce oné světové války přišel záludný mor nazvaný španělská chřipka, který si vyžádal přes 20 miliónů lidských životů. To vše nebylo pouhé pokračování předcházejícího běhu věcí. Byl to začátek řady událostí, které tvoří „znamení“, že tento systém věcí je ve svém předpověděném „čase konce“. (Dan. 12:4) Potvrzuje to poslední kniha Bible — Apokalypsa neboli Zjevení.

7. Proč byla zaznamenána kniha Zjevení? Co měly naznačovat mnohé věci, které v ní byly ‚předloženy ve znameních‘?

⁷ Apoštol Jan, který obdržel toto Zjevení, dostal příkaz, aby je zapsal pro zvláštní účel. Jaký to byl účel? „Aby ukázal [Božím] otrokům věci, jež se zakrátko mají stát.“ A v závěru Zjevení říká Pán Ježíš Kristus: „Ano; přijdu rychle.“ Jan na to odpovídá: „Amen! Přijď, Pane Ježíši.“ Až se tyto mnohé věci „předložené“ tímto způsobem „ve znameních“ v historii objeví, má to znamenat, že žijeme v „čase konce“ tohoto systému věcí. (Zjev. 1:1; 22:20) Ano, pomohou nám, abychom viděli složené „znamení“ a abychom mu rozuměli.

8. Kdo je jezdec na ‚bílém koni‘ a kdy jej Bůh zmocnil, aby vyjel proti svým nepřátelům?

⁸ V 6. kapitole Zjevení je zpráva o takzvaných „čtyřech apokalyptických jezdcích“. Nejprve se objevuje jezdec na ‚bílém koni‘, oslavený Ježíš Kristus, který vyjíždí do války proti svým nepřátelům. K tomu dostal od Boha zmocnění na konci časů pohanů, kdy měli být jeho panství podřízeni jeho nepřátelé v nebi i na zemi. — Žalm 2:1–12.

9. Co znázorňoval jezdec a) na ‚ohnivě zbarveném koni‘, b) na ‚černém koni‘, c) na ‚plavém koni‘?

⁹ Jezdec na druhém, ‚ohnivě zbarveném‘ koni znázorňoval mezinárodní válku, protože mu byla dána válečná zbraň, „velký meč“. Na třetím jezdeckém koni, ‚černém koni‘, seděl jezdec, který znázorňoval nedostatek potravin. Jak to víme? Protože nesl váhy, jimiž odvažoval základní potraviny za inflační ceny. Čtvrtý jezdec, který seděl na nemocně vypadajícím ‚plavém koni‘, znázorňoval mor, neboť zpráva zní: „Ten, který na něm seděl, měl jméno Smrt. A Hádes ho těsně následoval.“ Ano, tomuto čtvrtému jezdci byla dána moc, aby ‚zabíjel dlouhým mečem‘ války a „nedostatkem potravin. . . a divokými zemskými zvířaty“. Stojí však za povšimnutí, že byl také zmocněn, aby „smrtelnou ranou“ dělal oběti pro hrob (hádes). — Zjev. 6:1–8.

10. Co se mělo stát po otevření páté a šesté pečeti? Co museli pak připustit obyvatelé země?

¹⁰ Když apoštol Jan viděl tato vidění událostí, které mají být charakteristickým rysem „závěru systému věcí“, spatřil otevření páté a šesté pečeti prorockého svitku. Přitom měl vidění hrozných přírodních jevů, počínaje ‚velkým zemětřesením‘. Nakonec museli obyvatelé země připustit: „Přišel velký den jejich zloby [zloby Jehovy Boha a Ježíše Krista].“ Závěr tohoto symbolického dne hněvu bude znamenat, že přišel konec těch, kteří podporují tento svět. — Zjev. 6:9–17.

Shromažďování těch, kteří jsou schváleni a mají být zachráněni

11. Jakého podobenství použil Ježíš, aby ukázal, že to, co předpověděl ohledně své „přítomnosti“ a „závěru systému věcí“, je jisté?

¹¹ Když dal Ježíš „znamení“ své „přítomnosti a závěru systému věcí“, řekl: „Poučte se o tom na fíkovníku podobenstvím: Jakmile jeho mladá ratolest změkne a vyraší na ní listy, poznáváte, že je blízko léto. Tak i vy, až to všechno uvidíte, poznejte, že on je blízko u dveří. Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane. Nebe a země pominou, ale má slova rozhodně nepominou.“ — Mat. 24:32–35.

12, 13. a) Co neznamenala židovská národní katastrofa v roce 70 n. l.? b) Čeho byla tato katastrofa prorockým symbolem? c) Jaké proroctví potom Ježíš vyjádřil ohledně svého příchodu?

¹² Když Římané zničili v roce 70 n. l. Jeruzalém a jeho chrám, přesně podle Ježíšovy předpovědi, nebylo toto hrozné soužení Židů znamením, že Ježíš přišel podruhé a že nastala jeho neviditelná přítomnost. (Mat. 24:15–21) Bible užívá starověkého Jeruzaléma jako předobrazu, a proto byla ta otřesná katastrofa v roce 70 n. l. ve skutečnosti prorockým předobrazem. Znázorňoval v malém měřítku, co se má stát v celosvětovém měřítku po skončení časů pohanů v roce 1914 a tedy také po vlastním začátku neviditelné přítomnosti Ježíše Krista. Proto Ježíš také řekl:

¹³ „Ihned po soužení těch dnů se zatmí slunce a měsíc nedá své světlo a hvězdy budou padat z nebe a nebeské moci budou otřeseny. A tehdy se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy se budou všechny kmeny země bít v nářku a uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s mocí a velkou slávou. A vyšle své anděly se silným zvukem trubky, a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř větrů, od jedné končiny nebes k jejich druhé končině.“ — Mat. 24:29–31.

14. Na jakou smlouvu a na jakou oběť se vztahuje Žalm 50:5?

¹⁴ Předpověděné shromáždění „vyvolených“ během závěru systému věcí je splněním božského příkazu: „Shromážděte ke mně mé věrně oddané, ty, kteří uzavírají mou smlouvu nad obětí.“ (Žalm 50:5) Jestliže Jehova označuje tuto smlouvu jako „mou smlouvu“, pak to nemůže být oddanost jednotlivce Bohu, kterou projevuje, když se stává křesťanem, a kterou by mohl učinit závaznou tím, že by se obětoval. Ne, tato smlouva uzavřená mezi Jehovou a ‚věrně oddanými‘, je Boží zaslíbená „nová smlouva“ s domem duchovního izraele. Oběť, na které je tato nová smlouva založena, je výkupní oběť „Syna člověka“, Ježíše Krista. — Jer. 31:31–34; Mat. 24:30.

15. Kdo jsou ti „věrně oddaní“ a čím se nyní stali pro svět?

¹⁵ „Věrně oddaní“, kteří jsou pojati do nové smlouvy, jsou učiněni duchovními izraelity. (Luk. 22:19, 20) Bůh vyžaduje, aby bylo provedeno shromažďování, aby mohl prozkoumat shromážděné, schválit věrně oddané a zavrhnout ty, kteří nežijí podle tvrzení, že jsou v jeho smlouvě, v jeho nové smlouvě. (Žalm 50:16) Od první světové války jsou důkazy, že křesťanstvo, které tvrdí, že je v nové smlouvě, se neprokázalo Jehovovi Bohu jako přijatelné. Zcela jinak je to s malým ostatkem opravdu Bohu oddaných, pokřtěných učedníků prostředníka nové smlouvy, Ježíše Krista. Dokazují, že jsou duchovními izraelity. Tito věrně oddaní, kteří patří k nové smlouvě, jsou ti „vyvolení“, jež Syn člověka shromažďuje k sobě prostřednictvím svých andělů. Plní povinnosti nové smlouvy, ‚mé smlouvy‘, jak ji Bůh nazývá. Svou činností podporují Boží mesiášské království v rukou Ježíše Krista, a tak se stali ‚znamením‘ celému světu. — Iz. 8:18; Žid. 2:13, 14.

16. a) Kdy zažil ostatek „věrně oddaných“ duchovní probuzení? b) Kdo je ženich v podobenství o deseti pannách? Z koho se skládá jeho symbolická nevěsta?

¹⁶ Tento ostatek „věrně oddaných“ se musel v počáteční části „závěru systému věcí“ duchovně probudit. To byl vynikající rys „znamení“, které Ježíš předpověděl ve svém velkém proroctví. Toto probuzení bylo pro ostatek důvodem k velké radosti — k radosti, jakou prožívalo pět rozvážných panen, které se o půlnoci probudily voláním: „Ženich je zde! Vyjděte mu naproti.“ (Mat. 25:1–6) K tomuto radostnému probuzení došlo na jaře roku 1919, kdy se pomazaný ostatek začal zotavovat z účinků celosvětového pronásledování a útlaku, který pociťoval během temného období první světové války. Ženich z podobenství o deseti pannách je ovšem Ježíš Kristus a jeho symbolická nevěsta je jeho věrně oddaný sbor 144 000 členů, kteří jsou s ním spojeni v nebeském království. (Zjev. 14:1–4) Biblická chronologie a události, které se odehrávají v souladu s ní v naší době, ukazují, že královský ženich přišel k duchovnímu chrámu na jaře roku 1918. Pak začal tím, že vzkřísil z mrtvých věrné členy duchovní nevěsty a připojil je k sobě v nebeském království. Ostatek nevěsty znázorněný rozvážnými pannami volá podle Zjevení 19:7: „Radujme se, překypujme radostí a vzdejme mu slávu, protože přišla Beránkova svatba a jeho manželka se připravila.“

17. a) Proč se třída ‚rozvážných panen‘ může radovat? b) Co si s sebou vzaly rozvážné panny a co proto mohly dělat?

¹⁷ Ano, bylo důvodem k velké radosti, že se třída ‚rozvážných panen‘ v duchovním smyslu probudila a pochopila význam „znamení“, které se začalo projevovat od roku 1914. Pro ně pak platila slova: „Šťastní jsou ti, kteří jsou pozváni k večeři na Beránkově svatbě.“ (Zjev. 19:9) Pět rozvážných panen z Ježíšova podobenství si s sebou vzalo zásobu oleje ke svícení, aby si mohly znovu zažehnout lampy a tak se připojit s hořícími lampami k radostnému svatebnímu průvodu. Když ženich přišel, „panny, které byly připravené, vešly s ním na svatební hostinu; a dveře se zavřely“. — Mat. 25:1–10.

18. a) Co mohl dělat pomazaný ostatek po první světové válce, protože v sobě měl ještě dost Božího osvěcujícího slova a jeho svatého ducha? b) Co bylo oznámeno při prvním poválečném kongresu?

¹⁸ V souladu s obrazem pěti rozvážných panen začal pomazaný ostatek jasně a radostně vítat nebeského ženicha, pro něhož přišel čas ke svatbě s jeho sborem podobným nevěstě. Po duchovně zarmucujících zážitcích během světové války měli v sobě ještě jako „hliněné nádoby“ dost Božího osvěcujícího slova a jeho svatého ducha, takže mohli znovu roznítit své dílo. Slouží k tomu, aby bylo lidstvu objasněno království Boha, které je v rukou jeho královského ženicha. (2. Kor. 4:7) Proto uspořádala třída ‚rozvážných panen‘ od 1. do 8. září 1919 svůj první mezinárodní sjezd v Cedar Point, Ohio. Tam bylo oznámeno, že se chystá vydávání nového časopisu vedle „Strážné věže“. Tento nový časopis se měl jmenovat „Zlatý věk“ — jméno popisující věk, který bude prožívat obnovené lidstvo během tisíciletého panství královského ženicha Ježíše Krista. Tento časopis je stále vydáván, dnes pod názvem „Probuďte se!“

19. a) Jak se stala třída ‚rozvážných panen‘ význačným rysem „znamení“ Ježíšovy „přítomnosti“? b) Kteří lidé jsou dnes na zemi šťastní?

¹⁹ Krátce po tomto sjezdu bylo vydáno první číslo „Zlatého věku“ — číslo z 1. října 1919. S tímto časopisem a jinými publikacemi Biblické a traktátní společnosti Strážná věž se věrně oddaná ‚třída panen‘ pustila do své misijní celosvětové činnosti, jež přináší osvícení. Zahájily poválečné dílo ‚kázání tohoto dobrého poselství o království na svědectví všem národům‘, než přijde konec tohoto systému věcí. (Mat. 24:14) Tak se pomazaný ostatek, třída ‚rozvážných panen‘, stal význačným charakteristickým rysem složeného „znamení“, které je příznačné pro Ježíšovu neviditelnou „přítomnost“ jako dosazeného krále a pro „závěr systému věcí“. Toto osvěcující dílo je dalším závažným důkazem, že na konci časů pohanů v roce 1914 začal „čas konce“. Šťastní jsou všichni, kteří vidí tento předpověděný charakteristický rys „znamení“ a rozumějí mu!

Jak bys odpověděl?

◆ Čeho je charakteristickým rysem dílo, při němž se káže o království?

◆ Koho nebo co znázorňuje jezdec na bílém koni; ohnivě zbarvený kůň; černý kůň; plavý kůň?

◆ Co prorocky znázorňovala národní katastrofa Židů v roce 70 n. l.?

◆ Které osoby patří k třídě ‚rozvážných panen‘ a proč se mohou radovat?

[Obrázek na straně 16]

‚Řekni nám, jaké bude znamení tvé přítomnosti?‘

Reaguj neprodleně na „znamení“!

„Zůstaňte. . . ostražití, protože neznáte den ani hodinu.“ — MATOUŠ 25:13.

1. Proč by bylo nemoudré jednat jako pošetilé panny z Ježíšova podobenství?

JAK nemoudré by bylo jednat jako pět pošetilých panen z Ježíšova podobenství, když si uvědomíme, že je blízko zlatý věk pro svět vykoupeného lidstva! Tyto panny reagovaly příliš pozdě a nepodařilo se jim dostat se do „nebeského království“. Ty pošetilé nenechávaly svítit světlo, když to bylo nutně třeba. (Mat. 25:1–12) Až by mělo být „toto dobré poselství o království. . . kázáno po celé obydlené zemi na svědectví“ a měl nadejít „konec“, ukázalo by se, že promarnily příležitost podílet se na této neopakovatelné služební přednosti. — Mat. 24:14.

2, 3. a) Jakým napomenutím uzavřel Ježíš podobenství o deseti pannách? b) Proč je toto napomenutí stále časové? Čím se proto musí stále zásobovat třída ‚rozvážných panen‘?

² Proto uzavřel Ježíš Kristus své podobenství napomenutím: „Zůstaňte proto ostražití, protože neznáte den ani hodinu.“ — Mat. 25:1–13.

³ Tato slova ženicha, Ježíše Krista, jsou velmi časová, zejména nyní, kdy žijeme již v jednasedmdesátém roce „závěru systému věcí“. Ani v tomto pokročilém čase nezná ostatek třídy ‚rozvážných panen‘ den ani hodinu, kdy se zavřou „dveře“ a nebude již příležitost získat přístup do nebeského království do přítomnosti ženicha, jemuž jsou dány jako manželka. Sluší se, aby ti, kteří se chtějí prokázat jako rozvážné panny, měli stále dostatečnou zásobu duchovního oleje. Nechávají svítit své světlo tím, že rozšiřují „toto dobré poselství o království“ na svědectví po celé zeměkouli, v mezinárodním měřítku, dokud nepřijde „konec“. — Mat. 24:14; Mar. 13:10; Zjev. 14:6, 7.

Nyní jsou oddělovány „ovce“ od „kozlů“

4. Které závěrečné Ježíšovo podobenství z Matoušovy zprávy se musí splnit jako část „znamení“ jeho „přítomnosti“?

⁴ Než přijde „konec“ „závěru systému věcí“, musí být vykonáno ještě jiné dílo rozdělování lidí a musí sloužit jako část „znamení“ ukazujícího, že žijeme v „čase konce“. (Dan. 12:4) Je to splňování Ježíšova podobenství o ovcích a kozlech, jímž Matouš uzavírá zprávu o Kristově velkém proroctví ohledně „znamení“ jeho neviditelné „přítomnosti“ a „závěru systému věcí“.

5. Odkdy mělo probíhat rozdělování lidí na ovce a kozly?

⁵ Povšimni si nyní, jak to Ježíš předpověděl podle Matouše 25:31–46. Začal podobenství slovy: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na svůj slavný trůn. A budou před něj shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů. A postaví ovce po své pravici, ale kozly po své levici.“ A co potom? Ježíš pokračoval:

6. Co říká královský pastýř lidem na své pravici?

⁶ „Pak král řekne těm po své pravici: ‚Pojďte vy, kteří máte požehnání mého Otce, dědičně se ujměte království, připraveného pro vás od založení světa. Dostal jsem totiž hlad, a dali jste mi najíst, dostal jsem žízeň, a dali jste mi napít. Byl jsem cizincem, a přijali jste mě pohostinně; nahý, a oblékli jste mě. Onemocněl jsem, a starali jste se o mne. Byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.‘

7. Nač se ptají spravedliví lidé podobní ovcím a jak jim král odpovídá?

⁷ Tehdy mu spravedliví odpovědí slovy: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nakrmili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti něco napít; kdy jsme tě viděli jako cizince, a přijali jsme tě pohostinně, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme k tobě?‘ A král jim odpoví a řekne: ‚Vpravdě vám říkám: Do té míry, jak jste to činili jednomu z těchto mých nejmenších bratrů, činili jste to mně.‘ “

8. a) Jaké neodkladné jednání zanedbali lidé podobní kozlům? b) Kam je tedy král pošle na rozdíl od spravedlivých lidí, kteří se podobají ovcím?

⁸ „Kozlové“ nejednají neprodleně podle „znamení“. Nedělají to, co dělá třída „ovcí“. Proto čteme: „Pak zase řekne těm po své levici: ‚Odejděte ode mne, vy, kteří jste byli prokleti, do věčného ohně, připraveného pro ďábla a jeho anděly. Dostal jsem totiž hlad, ale nedali jste mi nic jíst, a dostal jsem žízeň, ale nedali jste mi nic pít. Byl jsem cizincem, ale nepřijali jste mě pohostinně; nahý, ale neoblékli jste mě; nemocný a ve vězení, ale nestarali jste se o mne.‘ Tehdy také odpovědí slovy: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo jako cizince nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘ Tehdy jim odpoví slovy: ‚Vpravdě vám říkám: Do té míry, jak jste to nečinili jednomu z těchto nejmenších, nečinili jste to mně.‘ A ti odejdou do věčného odříznutí, ale spravedliví do věčného života.“

9. Co musíš dělat, když se nyní splňuje Ježíšovo podobenství o „ovcích“ a „kozlech“, abys mohl být šťastný?

⁹ Pravděpodobně se účastníš splňování tohoto prorockého podobenství. Povšiml sis těch dobrých skutků, o kterých mluvil Ježíš? Činíš něco podobného pro jeho „bratry“? Můžeš být šťastný, chováš-li se k nim jako „ovce“!

10. Jak učinil Ježíš rozdíl mezi svými „bratry“ a těmi, které znázornil jako „ovce“ a „kozly“? Jaký je pro to v Bibli podklad?

¹⁰ Ježíš učinil rozdíl mezi svými duchovními „bratry“ a těmi, kteří se prokáží jako ovce nebo kozlové. V době, kdy se splňuje toto podobenství, jsou jeho „bratři“ ti, kteří jej napodobují tím, že se bezvýhradně dávají Bohu k dispozici. Podobně jako Ježíš to veřejně potvrdili, když se dali pokřtít ve vodě. A kromě toho se Jehova, Otec krále Ježíše Krista, stal jejich nebeským Otcem tím, že je zplodil svým svatým duchem a tak je učinil duchovními „bratry“ svého Syna. To jim umožňuje, aby dostali místo v nebeském království spolu se svým starším bratrem, Ježíšem Kristem, ‚Králem králů a Pánem pánů‘. (Zjev. 19:16) V té souvislosti o něm bylo napsáno: „Vždyť jak ten, který posvěcuje, tak i ti, kteří jsou posvěcováni, všichni pocházejí z jednoho, a proto se nestydí nazývat je ‚bratry‘, když říká: ‚Budu oznamovat tvé jméno svým bratrům; budu tě chválit písní.‘ “ (Žid. 2:11, 12) Zde je použit Žalm 22:22 (22:23, „KB“) na oslaveného Syna Božího, Ježíše Krista.

11. Je dnes na zemi mnoho duchovních „bratrů“ Ježíšových? Jakou třídu nebo „sbor“ tvoří?

¹¹ Ostatek těchto duchovních „bratrů“ panujícího Krále Ježíše Krista je dosud na zemi. Jako třída nebo „sbor“ tvoří „věrného a rozvážného otroka“, kterého Ježíš předpověděl ve svém proroctví o „závěru systému věcí“. Řekl: „Kdo je ve skutečnosti věrný a rozvážný otrok, kterého jeho pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával pokrm v pravý čas? Šťastný je ten otrok, jestliže ho jeho pán najde při svém příchodu, že to tak dělá. Vpravdě vám říkám: Ustanoví ho nade vším svým majetkem.“ — Mat. 24:45–47.

12. a) Jakou činností se vyznačuje třída „otroka“ od roku 1919? b) Nad jakým „majetkem“ byl „otrok“ ustanoven? c) Čeho je dnes činný „otrok“ částí?

¹² Historické skutečnosti odpovídají na Ježíšovu otázku o tom, kdo je tento „otrok“. „Sbor“, který slouží jako „otrok“, se skládá z jeho bratrů, které mu dal Bůh a kteří jsou dosud na zemi. Jsou totožní s třídou ‚rozvážných panen‘. Od roku 1919 vyniká tento „otrok“ tím, že předkládá čerstvý duchovní pokrm z Bible „čeledi“ Pánovy domácnosti a že to činí „v pravý čas“. Proto ustanovil neviditelný Pán tuto spolehlivou třídu „otroka“ „nade vším svým majetkem“ duchovního druhu. To se vztahuje zejména na kázání „tohoto dobrého poselství o království“ po celé zemi, nad níž panuje. Dodnes se toto svědectví o království rozhojňuje. „Věrný a rozvážný otrok“ je ve své činnosti význačnou částí „znamení“, které nám ukazuje, jak daleko postoupil čas.

13, Odkdy jsou před krále shromažďovány „všechny národy“ a kdy začal „otrok“ shromažďovat „ovce“ na jeho pravici?

¹³ Právě členům této třídy „otroka“ činily dobro spravedlivé „ovce“. Symbolické ovce a symboličtí kozlové jsou lidé ze všech národů, jimž je nyní předkládáno svědectví o království. A tak jsou „všechny národy“ zastoupené těmito ovcemi a kozly shromažďovány před krále, který sedí od konce časů pohanů v roce 1914 na svém nebeském trůnu. Ve spojitosti s oním předpověděným shromažďováním je význačný rok 1935. Biblická a traktátní společnost Strážná věž, kterou používá třída „otroka“, měla tehdy po celé zemi asi 49 odboček. V tom roce byla pozornost „otroka“ obrácena především k lidem, kteří se podobají ovcím a mají pozemskou naději. Ti měli být shromážděni na pravici panujícího krále Ježíše Krista. Tak se tito lidé ze všech národů dostali do bližšího společenství s třídou „otroka“.

14. Jaké nové stanovisko ke spravedlivým lidem podobným ovcím bylo zaujato ve světle slov u Jana 10:16? Kolik odboček Společnosti Strážná věž jim nyní slouží?

¹⁴ Tito spravedliví lidé podobní ovcím již neměli být označováni jen širokým všeobecným výrazem „lidé dobré vůle“. (Luk. 2:14; „Škrabal“) Již neměli být považováni za neurčitou, neorganizovanou třídu bohabojných lidí ve všech národech — jakoby za ztracené ovce. Ježíš řekl, že shromáždí „jiné ovce“ a že je učiní „jedním stádem“ s ostatkem třídy „otroka“. (Jan 10:16) Shromažďování takových „jiných ovcí“ od té doby i nadále je vynikající částí „znamení“, které je charakteristické pro „závěr systému věcí“. A aby jim bylo možno sloužit, udržuje dnes Společnost Strážná věž 95 odboček.

Jednat včas podle „znamení“ přináší odměnu

15. Jaké požadavky musí splnit „ovce“, aby se mohly ‚dědičně ujmout království‘?

¹⁵ Podle Ježíšova podobenství musí spravedlivé „ovce“ splňovat během „závěru systému věcí“ určité požadavky. Musí rozpoznat a uznat Kristovy duchovní „bratry“, kteří tvoří třídu „věrného a rozvážného otroka“. „Ovce“ také musí třídě „otroka“ činit dobro, a dokonce je i navštěvovat, když jsou nespravedlivě vězněni. „Ovce“ tak musí jednat, chtějí-li se těšit z požehnání nebeského Otce a jestliže chtějí dostat od krále Ježíše Krista pozvání, aby se ‚dědičně ujaly království připraveného pro [ně] od založení světa‘. — Mat. 25:34.

16. K čemu zve král „ovce“ slovy „dědičně se ujměte království“ a kterou „válku“ přežijí?

¹⁶ Tyto „ovce“ nejsou královi duchovní „bratři“, a proto je nezve, aby se posadily na nebeské trůny a panovaly s ním po mimořádnou dobu tisíce let. Svými slovy ‚ujměte se království‘ je zve, aby vstoupily do éry království po zničení všech bezbožných království tohoto světa ve „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“ v Armageddonu. (Zjev. 16:13–16) Mnozí dnes žijící lidé podobní ovcím přežijí tuto válku všech válek a vstoupí do Kristova tisíciletého panství, aniž budou muset zemřít.

17. Jak mluví král k „ovcím“ a jak získal něco, co jim mohl zanechat?

¹⁷ Král Ježíš Kristus tedy mluví k těmto „ovcím“ jako ke svým dětem, pro něž přišel čas, aby od něj přijaly dědictví. Tím, že zemřel jako dokonalý člověk, aby opatřil pro celé lidstvo výkupní oběť, vzdal se jakékoli vyhlídky, že by sám žil v pozemském ráji. (Luk. 23:39–43) V tomto ohledu se Ježíš, „poslední Adam“, liší od ‚prvního člověka Adama‘, který zhřešil a připravil celé své potomstvo o pozemský ráj. Vzkříšený Ježíš Kristus, který se stává ‚Věčným otcem‘ celého vykoupeného světa lidí, tedy měl na zemi co odkázat těmto lidem, kteří jsou připodobněni k ovcím. (1. Kor. 15:45; Iz. 9:6, 7) Lidská rodina byla založena prostřednictvím ‚prvního člověka Adama‘, před nímž byly otevřeny všechny rajské vyhlídky a možnosti. Ale tento ztracený ráj má být obnoven prostřednictvím Božího království v rukou „posledního Adama“, Ježíše Krista.

18. V jakém smyslu bylo pro ovce království ‚připraveno. . . od založení světa‘?

¹⁸ Adam a Eva měli děti teprve po vyhnání z prvního ráje. Jejich druhý syn, spravedlivý Abel, byl zavražděn jejich prvním synem, Kainem. Proto jejich syn Set zaujal jakoby Abelovo místo. Narozením takových potomků byl založen svět lidí. Ale předtím, když byli prarodiče světa lidí vyhnáni z ráje, dal Jehova Bůh milosrdný slib ohledně „semene“, které rozbije nebo rozdrtí hlavu symbolického hada, satana ďábla. Tímto „semenem“ mělo být královské Semeno. K tomu bylo podle Božího předsevzetí a podle Božích znalostí budoucích věcí třeba království. (1. Mojž. 3:15) Až tedy bude satan, had, se svým semenem vyřazen z boje, vstoupí ti, kteří budou z lidstva vykoupeni, do pozemské sféry království pod nebeským panstvím vítězného Semene, jež rozdrtí hada a jeho semeno. „Království“, které „zdědí“ lidé podobající se ovcím od svého Věčného otce Ježíše Krista, je tedy ta sféra království, jež pro ně byla ‚připravena. . . od založení světa‘.

19. Jaký bude začátek nového systému věcí na zemi po Armageddonu?

¹⁹ Symboličtí kozlové budou v Armageddonu odstraněni, a proto bude mít nový systém věcí na rajské zemi pro přežijící „ovce“ spravedlivý počátek. Ježíš o tom řekl: „Ti [lidé podobní kozlům] odejdou do věčného odříznutí, ale spravedliví do věčného života.“ — Mat. 25:46.

20. Jak se můžeme vyvarovat nesprávného výkladu, pokud jde o rysy „znamení“?

²⁰ Během tohoto „závěru systému věcí“ od konce časů pohanů v roce 1914 se „ovce“ a „kozlové“ liší tím, jak si vykládají „znamení“ Ježíšovy „přítomnosti“. Žijeme bezesporu v době soudu, a je tudíž pro nás životně důležitá otázka: Jaký význam má pro nás „znamení“? Kdybychom byli odkázáni jen na svůj vlastní úsudek, mohli bychom si charakteristické rysy tohoto „znamení“ vysvětlovat nesprávně. Učiníme proto dobře, zeptáme-li se: Co nám má ukazovat, že zakrátko skončí nynější systém věcí ve „velkém soužení“, které bude daleko ničivější, než celosvětová potopa v době Noemově? — Mat. 24:21.

21. a) Proč bychom se měli radovat, ačkoli je před námi „velké soužení“? b) Jakou má dnes třída „ovcí“ příležitost a možnost?

²¹ Můžeš se však radovat, protože toto „znamení“ také ukazuje, že je blízko tisícileté panství Ježíše Krista; že začne ihned po zničení satanova pozemského systému věcí. (Luk. 21:28) Proto máš neocenitelnou příležitost přežít pod Boží ochranou toto „velké soužení“ a přímo od začátku společně prožívat nový systém věcí, v němž má navždy přebývat spravedlnost. Ano, máš možnost nikdy nezemřít, ale těšit se z nekonečného, požehnaného života na rajské zemi pod univerzálním svrchovaným panovníkem Jehovou Bohem!

22. a) Reagujeme-li bezodkladně a správně na „znamení“, co budeme dělat? b) Jak bude Ježíš Kristus ospravedlněn v souvislosti se „znamením“?

²² Bez ohledu na to, zda jsme Kristovi duchovní „bratři“ nebo spravedlivé „ovce“, reagujme na „znamení“ bezodkladně a správně. Účastněme se dále splňování jeho význačného rysu: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům.“ Pak se nebudeme muset ničeho bát, až přijde „konec“. Naopak, budeme překypovat radostí. Pak bude i Ježíš Kristus ospravedlněn jako ten, který spolehlivě předpověděl mnohostranné „znamení. . . závěru systému věcí“. — Mat. 24:3–25:46.

Můžeš odpovědět?

◆ Odkdy měli být lidé rozdělováni na ovce a kozly?

◆ Co musíš dělat v době splňování Ježíšova podobenství o ovcích a kozlech, abys mohl být šťastný?

◆ Kdo patří ke královým „bratrům“ a k „věrnému a rozvážnému otroku“?

◆ Jaké požadavky musí splnit lidé podobající se ovcím, aby mohli ‚zdědit království‘?

◆ Co budeme dělat, jestliže bezodkladně a správně reagujeme na „znamení“ Ježíšovy „přítomnosti“?

[Obrázek na straně 20]

Jako pastýř odděluje ovce od kozlů, tak dnes odděluje lidi Ježíš Kristus. Jsi osobou, jež se podobá ovci?

Zprávy a jejich hlubší význam

Co je úspěch?

Pro mnoho dnešních lidí je úspěchem a důvodem ke štěstí dostat se na vrchol žebříčku kariéry a dosáhnout bohatství a slávy. Je tomu tak opravdu? Zprávy v časopise „U. S. News and World Report“ to popírají. Je tam řečeno, že taková „láska k úspěchu — jde-li za ním člověk jako za jediným cílem — si může vyžádat velkou daň v podobě nemocí, problémů v zaměstnání, zanedbaných dětí a rozpadlých rodin“. Dr. Paul Rosch, prezident amerického Ústavu pro stres, údajně prohlásil, že „tlak, aby člověk vynikl, je větší než kdy dříve“ a mnoho lidí si myslí, že musí dosáhnout úspěchu, „i kdyby to znamenalo šlapat po spolupracovnících nebo obětovat to, po čem opravdu touží“.