pravých křesťanů. Řekl: „Ať obojí roste spolu až do žně.“ A tak se stalo, že pravé a falešné křesťanství rostlo spolu na „poli“ neboli ve „světě“ lidí. Ale muselo přijít „období žně“. Kdy se tak stalo? A jak se to dotýká tebe?

Žňové dílo v „čase konce“

„Žeň je závěr systému věcí.“ — Matouš 13:39.

1. Proč je „žeň“ předpovězená Ježíšem dvojím důvodem k radosti?

DOBRÁ žeň je vždycky důvodem k radosti a díkůvzdání. Je to čas sklízení plodů dlouhé, tvrdé práce. Žeň předpovězená v Kristově podobenství o „pšenici“ a „plevelu“ by měla celému lidstvu poskytnout dvojí důvod k radosti. Proč? Nejen proto, že znamená shromáždění požadovaného počtu „synů království“ neboli „svatých“, aby byli spojeni s Kristem v jeho „panství na neurčitý čas“, čímž zajistí pro zemi dobrou vládu, ale také protože tato „žeň“ bude sama o sobě důkazem, že žijeme v „závěru systému věcí“ a na úsvitu spravedlivého nového pořádku. — Dan. 7:14, 27; Mat. 13:38, 39; 2. Petra 3:13.

„SYNTELEIA“ A „TELOS“

2. Proč je vhodnější překládat řecké slovo synteleia jako „závěr“ než jako „konec“? Jakému období zmíněnému u Daniela odpovídá synteleia?

² Ježíš neřekl, že „žeň“ je „konec světa“, jak nás nutí věřit některé překlady Bible. („Kralická bible“, „Ekumenický překlad“, „Americký standardní překlad“, „Jeruzalémská bible“) Takové překlady nečiní rozdíl mezi řeckými slovy synteleia a telos. „Výkladový slovník slov Nového zákona“ od W. E. Vinea vysvětluje slovo synteleia: „Slovo neoznačuje ukončení, ale směřování událostí k určenému vyvrcholení.“ Když tedy Ježíš řekl, že „žeň je závěr [synteleia] systému věcí“, mluvil o období činnosti, které bude mít počátek a konec. Podle Matouše 13:30 mluvil Ježíš o „období žně“, čímž zjevně označil časový úsek, období, o němž Daniel mluvil jako o „času konce“. (Dan. 12:4) Zajímavé je, že překladatelé řecké „Septuaginty“ použili při překladu tohoto verše slova synteleia.

3. S čím souvisí „období žně“? Co znamená a označuje slovo telos u Matouše 24:14?

³ Totéž slovo je použito u Matouše 24:3, kde se učedníci ptali Ježíše: „Pověz nám, kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru [synteleia] systému věcí?“ „Období žně“ tedy souvisí s Kristovou neviditelnou přítomností jako Žence. V odpovědi na otázky svých učedníků uvedl Ježíš mezinárodní válčení, nedostatek potravin, nákazy, velká zemětřesení, bezzákonnost a celkové ovzduší strachu. (Srovnej souběžné zprávy u Matouše 24, Marka 13 a Lukáše 21.) Potom, aby ukázal, že „období žně“ bude mít konec, dodal: „A toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec [telos].“ (Mat. 24:14) Slovo telos znamená „konec“, „ve smyslu ukončení, zastavení. . . poslední části, uzavření, závěru, zejména posledních věcí závěrečného dějství kosmického dramatu.“a

4. Kdy začal „závěr“ neboli „čas konce“ a co lze říci o „žni“?

⁴ Skutečnosti novodobých dějin od roku 1914 ve splňování biblického proroctví ukazují, že současný systém věcí je hluboko ve svém „čase konce“ neboli „závěru“ (synteleia). Jsme svědky, citujeme-li W. E. Vinea, „směřování událostí k určenému vyvrcholení“ neboli konci (telos). Proto již musí probíhat „žeň“ z Ježíšova podobenství; musí se ve skutečnosti blížit svému vyvrcholení. Bylo možné pozorovat události předpověděné ve zbývající části podobenství?

„ÚRODA ZEMĚ JE ÚPLNĚ ZRALÁ“

5. Co nařídil „Syn člověka“ svým andělům v období žně?

⁵ Ježíš pokračoval ve výkladu podobenství o plevelu na poli: „Žeň je závěr systému věcí a ženci jsou andělé. Proto stejně jako plevel je vybrán a spálen ohněm, tak to bude i při závěru systému věcí. Syn člověka vyšle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno, co působí klopýtání, a ty, kteří činí bezzákonnost, a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude jejich pláč a skřípání zubů.“ — Mat. 13:39–42.

6. Mezi kým zůstala a rostla „pšenice“?

⁶ „Ženci“ neboli andělé budou vysláni „Synem člověka“ v „závěru systému věcí“, aby z prostředku pravých „synů království“ vypleli „všechno, co působí klopýtání, a ty, kteří činí bezzákonnost“. Jak ukázal předešlý článek, vedlo to, že ďábel v noci nasel „plevel“ k organizovanému odpadnutí, k falešnému křesťanství s hierarchií utlačujících náboženských vůdců, kteří jako skupina vytvořili „člověka bezzákonnosti“ předpovězeného apoštolem Pavlem. (2. Tess. 2:3–12) Pravá „pšenice“ zůstala a rostla mezi takovým „plevelem“ až do „času konce“. Pak přikáže „Syn člověka“ svým „žencům“, aby oddělili „syny království“ od „synů toho zlého“.

7. Které paralelní proroctví nám pomáhá určit čas žně?

⁷ Kdy začalo toto dělící dílo? Zajímavé paralelní proroctví nás nenechává na pochybách, kdy to mělo být: „A viděl jsem, a hle, bílý oblak, a na oblaku seděl někdo jako syn člověka se zlatou korunou na hlavě a ostrým srpem v ruce. A jiný anděl se vynořil ze svatyně chrámu a volal silným hlasem na toho, který seděl na oblaku: ‚Přilož svůj srp a sklízej, protože přišla hodina sklizně, neboť úroda země je úplně zralá.‘ A ten, který seděl na oblaku, vrhl svůj srp na zem a země byla sklizena.“ — Zjev. 14:14–16.

8. Jak je „Syn člověka“ zobrazen ve Zjevení 14:14? Po jaké události tedy muselo začít žňové dílo?

⁸ Zde vidíme „Syna člověka“, Ježíše Krista, nikoli jako rozsévače zasévajícího „na svém poli znamenité semeno“, ale jako korunovaného krále, který začíná jednat, aby byla sklizena „úroda země“. To, že sedí na oblaku, symbolizuje jeho neviditelnou přítomnost. (Sk. 1:9–11; Zjev. 1:7) „Žeň“ se tedy musí odehrávat během Kristovy přítomnosti poté, co je korunován a přijímá „panství a důstojnost a království“ od Jehovy, „Starého na dny“. (Dan. 7:13, 14) Žňové dílo tedy začalo někdy po roce 1914, po roce, který označoval počátek „času konce“ neboli „závěru systému věcí“.

9. Kdy začalo dělící dílo?

⁹ Kdy po roce 1914 ‚vyslal‘ Syn člověka „své anděly“, aby oddělili „syny království“ od „synů toho zlého“, nepravé „pšenice“, totiž „těch, kteří činí bezzákonnost“, mezi něž patří „člověk bezzákonnosti“ — náboženští vůdci nepravého křesťanství? Odpověď musí souhlasit s fakty a ta ukazují, že to bylo v roce 1919, kdy duchem zplození, pomazaní „synové království“ symbolizovaní „pšenicí“