ZA SEDMÉ. Že pravdy vtělené v tomto prohlášení jsou nanejvýš praktické pro určení křesťanského charakteru a jednání ve vztahu k naléhavým problémům této chvíle.“

15. a) Co představoval v Nabuchodonozorově snu košatý strom? b) Jak to bylo s Babylónskou světovládou během Nabuchodonozorova šílenství? c) Jak pokračovala světovláda, když Babylón již nebyl světovou říší?

¹⁵ Ve snu, který poslal Jehova Bůh svému „služebníkovi“ králi Nabuchodonozorovi, se vyskytlo „sedm časů“, jež byly ustanoveny výnosem z nebe. Jak souvisejí s „ustanovenými časy národů“, nebo s ním splývají a ztotožňují se s nimi? Následujícím způsobem: V prorockém snu znázorňuje tyčící se košatý strom světovládu v abstraktním smyslu. Protože v době snu měl Nabuchodonozor, „služebník“ Jehovy Boha, v rukou takovou světovládu, je strom spojen s jeho osobou, a tak se dá říci, že strom znázorňuje jej. Byla však jeho světovláda podťata, když zešílel a neseděl na císařském trůnu? Ustala světovláda Babylónské říše? Ne, stále trvala až do jeho znovunastolení a rovněž během vlády jeho nástupců, Evilmerodacha, Nabonida a Balsazara. Pak pokračovala pohanská světovláda prostřednictvím následujících světových velmocí — Perské říše, Řecké říše, Římské říše a té, která z předchozí vyrostla, Britsko-americké světové velmoci.

16. Čí světovláda ve skutečnosti zůstala podťata v průběhu řady pohanských světových velmocí? Kolik „časů“ mělo přejít nad pařezem symbolického stromu?

¹⁶ Čí světovláda, představovaná Jeruzalémem jako „městem velikého Krále“, byla během tohoto dlouhého časového období skutečně podťata a povalena? Byla to vláda toho, koho Nabuchodonozor nazval „Nejvyšším“ a „Králem nebes“, Jehovy. Pařez s železnými a měděnými pásy představoval jeho přerušenou světovládu. Jehova ustanovil, aby nad tímto symbolickým pařezem přešlo „sedm. časů“.

17. a) Jak překládá řada překladatelů hebrejský výraz místo „sedm časů“? b) Jak se mohlo stát, že i po opětovném vystavění Jeruzaléma trvalo jeho pošlapávání národy?

¹⁷ Místo „sedm časů“ („Překlad nového světa“) používají „Ekumenický překlad“, „Kralická bible“ a celá řada anglických překladů výraz „sedm let“. Nabuchodonozorův případ šílenství, pravděpodobně stav známý jako lykantropie, trval sedm let. Po svém zotavení uznal Nabuchodonozor Boha, který ho uzdravil, ale nepropustil Boží lid do jeho vlasti. Jehova Bůh vydal předtím výnos, že Jeruzalém a judská země budou ležet opuštěné 70 let. Pošlapávání Jeruzaléma tedy pokračovalo, dokonce i potom, co byl Jeruzalém znovu postaven Židy, kteří se vrátili do své vlasti roku 537 př. n. l. Jak to? Protože zůstali podřízeni nadvládě národů a na jeruzalémském trůně neseděl žádný potomek z Davidovy královské linie jako nezávislý král. Je tedy zřejmé, že v případě Jehovy Boha je „sedm časů“ symbolických, čili delších než sedm let počítaných od roku 607 př. n. l. — Dan. 4:16, 23, 25, 32; 4:13, 20, 22, 29, „KB“.

18. Jak dlouho trvalo „sedm časů“ v symbolickém pojetí a kdy tedy skončily?

¹⁸ V biblickém prorockém počítání času se lunární rok počítá jako 360 dnů. Symbolický rok neboli ‚čas‘ by se tedy rovnal 360 kalendářním rokům. Sedm symbolických „časů“ neboli „let“ by se tudíž rovnalo 7 × 360 neboli 2 520 letům. Počítá se to od roku 607 př. n. l., kdy byl Jeruzalém, „město velikého Krále“, zničen Jehovovým „služebníkem“ Nabuchodonozorem, a tak začalo pošlapávání Jeruzaléma národy. Těchto 2 520 let by končilo na podzim roku 1914 našeho letopočtu.

19. a) Čím se vyznačoval rok 1914 na zemi? b) Co měl v tom roce udělat „Král nebes“ ve svém sídle?

¹⁹ Na zemi se ten rok vyznačoval vypuknutím 1. světové války, vedené pro spornou otázku světovlády. V sídle „Krále nebes“ přišel ovšem čas, aby tento král dokázal, že „Nejvyšší má moc nad lidským královstvím a že je dává, komu chce“. (Dan. 4:22, 29, „EP“) To byl pravý čas, aby přišel ten, „kdo má zákonné právo“, a Nejvyšší ‚mu je určitě dá‘. (Ez 21:25–27, „NS“) Byl to oslavený Mesiáš, ten, jehož nebeský král zplodil jako svého duchovního Syna, totiž Ježíš Kristus vzkříšený k životu v nebi. (Žalm 2:1–7) Byl čas, aby mu nebeský král řekl: „Jdi a podmaňuj uprostřed svých nepřátel.“ (Žalm 110:1, 2) To jistě znamenalo, že „ustanovené časy národů“ vpravdě skončily.

„Boží Izrael“ a konec ‚ustanovených časů národů‘

1, 2. a) Jaká situace v dnešním opevněném Jeruzalémě ukazuje, že Jehova se neujal světovlády prostřednictvím tohoto města? b) Jaké jiné město téhož jména je však nyní třeba vzít v úvahu?

PROSINEC válečného roku 1917 znamenal odnětí pozemského Jeruzaléma mohamedánským Turkům. To provedly britské jednotky pod vedením generála Allenbyho. Po celé zemi vítali přirození Židé tuto událost. Až do dnešního dne však brání stálá přítomnost mohamedánské svatyně na hoře Moria uvnitř opevněného Jeruzaléma stavbě jakéhokoli chrámu pro židovské uctívání na bývalém místě Šalamounova chrámu. Připusťme, že Bůh, jemuž královský Davidův syn tento chrám postavil, nevykonává vládu svého mesiášského království nad světem, prostřednictvím pozemského Jeruzaléma dnes, kdy skončily „ustanovené časy národů“. Co ale ten druhý Jeruzalém? Který Jeruzalém? Ten, o němž se mluví v inspirovaném dopise, který byl napsán učedníkům Mesiáše Ježíše v římské provincii Galácii. Tento dopis byl napsán několik let potom, co Ježíš předpověděl zničení obnoveného města Jeruzaléma, k němuž došlo v roce 70 n. l. V Galaťanům, 4. kapitole, verších 25, 26, čteme:

² „Tato Agar [otrokyně hebrejského patriarchy Abraháma] tedy znamená Sinaj, horu v Arábii, a odpovídá dnešnímu Jeruzalému, neboť je se svými dětmi [svými občany a poddanými] v otroctví. Ale Jeruzalém nahoře je svobodný [jako Abrahámova svobodná manželka Sára], a on je naše matka.“

3, 4. a) Koho uznával Pavel spolu s galatskými křesťany jako svou duchovní „matku“? b) Jak býval izraelský národ částí Boží univerzální organizace?

³ Pisatel těchto slov byl obrácený Žid Saul z Tarsu, který se stal vyvoleným apoštolem Mesiáše Ježíše. „Dnešní Jeruzalém“, o kterém psal, byl vypuzen z Boží organizace, stejně jako Agar byla vypuzena z Abrahámovy domácnosti, a byl zničen roku 70 n. l. Pavel