všichni, kteří budou svědky této úžasné události? V roce 607 př. n. l. Izmael a Jochanan a jejich následovníci odmítli řídit se Jehovovou radou, a podle tohoto předobrazu tedy nemůžeme očekávat, že by se nespočetný velký zástup takových očitých svědků obrátil k pravému křesťanství, jež pěstuje novodobá třída Jeremiášova a jejich věrní druhové. K pravému křesťanství patří uctívání Jeremiášova Boha, Jehovy, nebeského Otce Ježíše Krista. Ten mluvil o uctívání Jehovy, když ženě u studny v Samařsku řekl: „Přichází. . . hodina, a nyní je zde, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce duchem a pravdou, neboť Otec skutečně hledá ctitele tohoto druhu. Bůh je Duch a ti, kteří jej uctívají, musí jej uctívat duchem a pravdou.“ — Jan 4:23, 24.

18. Když byl Ježíš Kristus na zemi, pro koho byl svědkem, a kteří lidé musí být nyní svědky jako on?

¹⁸ Ani křesťan nemůže nechat bez povšimnutí uctívání Jehovy jako Boha. Ve Zjevení 1:5 se Boží Syn nazval ‚Ježíš Kristus‘, ‚věrný svědek‘. Když byl jako člověk na zemi, byl Židem, Izraelitou, jehož národu byla napsána slova u Izaiáše 43:10: „ ‚Vy jste moji svědkové,‘ je výrok Jehovův, ‚ano, můj služebník, kterého jsem vyvolil.‘ “ Ježíš ukázal, že byl věrným a pravým svědkem Jehovy Boha. Jeho praví učedníci musí dnes být stejnými svědky, totiž Jehovovými.

19. Až se zhroutí křesťanstvo, budou snad očití svědkové, kteří to přežijí, přecházet ke svědkům Jehovovým? Jakou naději poskytují přežijícím jiné náboženské systémy?

¹⁹ Nemůžeme poukázat na žádný biblický text, který by naznačoval, že po pádu novodobého protiobrazu starověkého Jeruzaléma v nadcházejícím „velkém soužení“ se nespočet bývalých stoupenců křesťanstva obrátí a spojí s pronásledovanými křesťany, kteří jsou známí jako svědkové Jehovovi. Mnozí lidé budou možná naříkat nad tím, že při ohnivém zničení hmotařského křesťanstva ztratí různé výhody. 18. kapitola Zjevení líčí obchodníky, kteří podobně naříkají nad požárem Velikého Babylóna. Ztratili spolu s ním obchody, jimiž se obohacovali. Je možné, že někteří nábožensky smýšlející lidé přejdou k nějakým nekřesťanským náboženstvím, jež snad nakrátko přežijí křesťanstvo. Takoví lidé prostě přejdou do jiného náboženského systému, který je odsouzen, protože všechny patří k Velikému Babylónu, ke světové říši falešného náboženství. Všechny jeho části čeká zničení!

20. Jak můžeme vědět, jakou cestou se dají ti, kteří přežijí zničení Velikého Babylóna?

²⁰ Kam nebo kterou cestou pak půjdou ti, kteří přežijí zničení Velikého Babylóna? Co naznačují inspirované prorocké biblické texty? Půjdou nebo mohou jít po boku těch, které znázornil Jeremiáš a jeho tajemník Báruch? Odpověď nám poskytují prorocké události, jež nastaly v závěrečných dnech těchto Jehovových ctitelů.

Správnou cestu si musíme zvolit nyní

1, 2. a) Co předpovídá Bible o tom, jaký bude zakrátko svět, pokud jde o uctívání? b) Proč je nyní nejvyšší čas, abychom se rozhodli, kterým směrem půjdeme?

PODLE uveřejněných skutečností neuctívá velká většina lidstva Boha Svaté bible. V celých minulých dějinách to nikdy nečinila převážná většina obyvatelstva země. Organizované náboženství křesťanstva tvrdí, že to činí. Tvrdí to snad také několik jiných náboženských systémů, které se údajně řídí alespoň částí Bible. Ale až budou všichni ti, kteří se hlásí k nějakému náboženství, zničeni nebo donuceni vzdát se svého způsobu uctívání, bude v tom nějaký rozdíl? Nebo jaký svět to bude? Bude to svět, o němž Bible předpovídá, že zakrátko nastane, nenáboženský svět krátkého trvání.

² Bude však daleko otevřeněji než kdy předtím uctívat ‚boha tohoto systému věcí‘, a Bible, která tohoto ‚boha‘ identifikuje, říká, že to je Jehovův velký odpůrce, satan ďábel. (2. Kor. 4:4) Ježíš Kristus jej označil jako ‚knížete‘ nebo ‚panovníka tohoto světa‘. (Jan 12:31; 16:11) Až bude zanedlouho celý svět přinucen uctívat tohoto podvrženého „boha“, co bude dělat ten, kdo se nyní hrozí takové myšlenky? K jakému jednání bude mít náboženskou sílu? Právem tedy lze říci, že nyní je nejvyšší čas učinit rozhodnutí.

3. Jak dlouho předem se Jehova rozhodl, než vykonal rozsudek nad národy?

³ Joel 3:14 předpovídá: „Zástupy, zástupy jsou v nížině rozhodnutí, protože Jehovův den je blízko v nížině rozhodnutí.“ Překlad „The Living Bible“ podává Joela 3:14 v plnějším znění: „Davy, davy očekávající v údolí na rozsudek o svém osudu! Neboť Pánův den je blízko, v údolí soudu.“ „Ekumenický překlad“ mluví o „Dolině rozhodnutí“. Prorok Joel dokončil svou knihu kolem roku 820 př. n. l. To bylo o více než 200 let dříve, než Jehova předobrazně vykonal své „rozhodnutí“ nad národy v oné staré době.

4. a) Jak nám v tomto směru dal Jehova dobrý příklad? b) Jak nám dal dobrý příklad Báruch, syn Neriášův?

⁴ Jehova nám dal dobrý příklad. Předem učinil rozhodnutí a veřejně je oznámil. V dnešní době, která je neméně kritická, před nadcházející světovou katastrofou, musí každý z nás učinit osobní rozhodnutí. Je nebezpečným sebeklamem, jestliže si někdo myslí, že v té době bude moci náhle změnit svůj dřívější směr, správně se rozhodnout a tak uniknout katastrofě. Příkladným mužem, který jednal správně 18 let před mezinárodní katastrofou, o níž byl v roce 625 př. n. l. poučen, byl Báruch, syn Neriášův. Rok 625 př. n. l. byl čtvrtým rokem vlády jednoho ze tří posledních králů odsouzeného Jeruzaléma. Jmenoval se Joakim, syn Joziášův. Byl dosazen na trůn v roce 628 př. n. l. , když egyptský faraón Nécho sesadil z trůnu jeho mladšího bratra Joachaze a odvedl jej do Egypta.

5, 6. a) Proč to byl kritický rok, když přišlo Báruchovi Jehovovo slovo skrze Jeremiáše? b) Co tehdy pociťoval Báruch, jak je patrné z Jeremiáše 45:1–3?

⁵ Joakim již měl za sebou tři roky vlády v podřízeném postavení vůči Egyptu, když prorok a kněz Jeremiáš dostal od Jehovy poselství pro svého tajemníka Bárucha, syna Neriášova. Byl to nyní již čtvrtý rok krále Joakima. Tento rok byl kritický, protože tehdy (v roce 625 př. n. l.) se stal babylónským králem Nabuchodonozor, syn Nabopolazarův. Jeruzalémský král bude nyní muset počítat s vladařem třetí světové velmoci, Babylóna, s přemožitelem asyrské říše. U Jeremiáše 45:1–3 čteme:

⁶ „Slovo, které mluvil prorok Jeremiáš k Báruchovi, synu Neriášovu, když ve čtvrtém roce Joakima, syna judského krále Joziáše, napsal do knihy z Jeremiášových úst tato slova: ‚Tak řekl, Báruchu, o tobě Jehova, Bůh Izraele: „Řekl jsi: ‚Běda mi, protože Jehova připojil k mé bolesti zármutek! Jsem unaven svým vzdycháním a nenašel jsem žádné místo k odpočinku.‘ “ ‘ “

7. Co asi Báruch cítil, když viděl, jak se situace Jeruzaléma zhoršuje, a jak možná zapůsobila na Bárucha Jeremiášova opakovaná poselství?

⁷ Nevíme, jak dlouho předtím Báruch sloužil jako Jeremiášův tajemník, ale měl být prorokovým druhem ještě nejméně dalších 18 let.