uctívání Jehovy s falešným babylónským náboženstvím. A o takových Samaritánech Ježíš prohlásil: „Uctíváte, co neznáte.“ Věděli o Jehovovi, ale nepřijímali celé jeho Slovo. Neuctívali proto Boha „duchem a pravdou“. — Jan 4:22, 23.

Nejsou členové církví křesťanstva v podobné situaci? Vědí o Bohu, ale mnozí připouštějí, že jej ve skutečnosti neznají. Nemůžeš si dovolit zůstat v té věci lhostejný, protože Ježíš prohlásil: „Život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.“ — Jan 17:3, „EP“.

Která nauka obzvlášť zabránila členům církví křesťanstva, aby nepoznali Jehovu, „jediného pravého Boha“? Je to bezpochyby ono ‚nepochopitelné tajemství‘ trojice. Když však člověk čte Bibli, nemá dojem, že by první křesťané uctívali nějakého ‚tajemného Boha‘. Apoštol Jan řekl, že „Boží Syn. . . dal nám schopnost, abychom poznali toho pravého [Jehovu Boha]. A jsme ve spojení s tím pravým prostřednictvím jeho Syna Ježíše Krista.“ — 1. Jana 5:20.

Jak tedy došlo k tomu, že křesťanstvo uctívá Boha, kterého jeho členové nemohou pochopit? O této věci bude pojednávat další článek.

Jak došlo k tomu, že křesťanstvo uctívá neznámého Boha

TAJUPLNÝ trojjediný Bůh křesťanstva není Bohem Židů. Jejich každodenní Šema neboli vyznání víry říká: „Pán náš Bůh, Pán jeden je.“ Trojjediné božstvo není také Bohem téměř 600 miliónů muslimů, jejichž korán prohlašuje: „On, Alláh, je jeden.“

Je historickou skutečností, že křesťanství má židovské kořeny. Ježíš Kristus sám byl Žid. Plnil zákon, který dal Bůh Židům, a byl tím Mesiášem, jehož příchod předpovídali židovští proroci. (Mat. 5:17; Jan 1:45; 1:46, „KB“; Sk. 3:18) Jeho první následovníci byli všichni Židé nebo obřezaní proselyté. (Mat. 10:5, 6; Sk. 2:1–11) A viděli jsme, že Židé nevěřili ani dosud nevěří trojici.

Je možno říci, že by Kristus a pisatelé Křesťanských řeckých písem opustili monoteistickou představu jediného Boha a zavedli nějaké tajuplné božstvo, v němž jsou tři v jednom? Ne, neboť „Encyclopaedia Britannica“ (vydání 1976) správně říká: „V Novém zákoně se nevyskytuje ani slovo trojice ani vysloveně taková nauka, a Ježíš ani jeho následovníci také neměli v úmyslu odporovat Šemě Starého zákona: ‚Slyš, ó Izraeli: Pán náš Bůh je jeden Pán‘ (5. Mojž. 6:4). . . Tato nauka se vyvinula postupně během několika staletí a v mnoha sporech.“

Odpadnutí a filozofie

Křesťanský apoštol Pavel napsal: „Přijde totiž doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, ale nahromadí si podle vlastních choutek všecky možné učitele, aby tak mohli slyšet, co je příjemně šimrá v uších; pravdě nebudou chtít dopřát sluchu, a vrhnou se na báje.“ 2. Tim. 4:3, 4, katolický překlad „Petrů“.

Důkazy přímo v Bibli ukazují, že k odpadnutí docházelo již před smrtí Kristových apoštolů. (2. Tes. 2:3, 7; 1. Jana 2:18, 19; Juda 3, 4, 16, 19) Odpadlíci uvnitř křesťanského sboru vyvstali jako falešní učitelé. Tito bezbožní muži nenásledovali biblickou pravdu, ale obrátili se místo toho k „bájím“. „Prostřednictvím filozofie a prázdného klamu podle lidského podání“ odvedli jako svou kořist mnoho křesťanů. — Kol. 2:8.