Přiveď své srdce zpět k Jehovovi

Vychovali tě rodiče, kteří jsou Jehovovými svědky? Jsi však nyní méně činný na cestě pravdy, než jsi kdysi býval? Jestliže ano, měla by tě následující informace zajímat.

V SRDCI mladého člověka vřou mnohé protichůdné city. Toužíš možná po větší nezávislosti. Snad tě láká způsob života, který se zdá vzrušující, ale je v rozporu s tím, čemu jsi byl vyučován. Nebo teď opomíjíš zásady, kterým jsi byl v dětství učen. Možná, že je to tvá situace, přestože tvoji rodiče jsou služebníky Jehovy Boha.

Tu a tam se mladí dají odvléci od křesťanského sboru. Jestliže se ti to stalo, připomeneš si nepochybně některé věci, které ses učil o Jehovovi. Kdysi ses možná cítil Bohu blízký a pravidelně ses k němu modlil. Jehova přirovnal národ k malému dítěti a řekl: „Já jsem učil Efraima [to značí Izraelity] chodit, bral jsem je na ruce. . . Provazy pozemského člověka jsem je stále táhl, šňůrami lásky.“ — Oz. 11:3, 4.

Jak dojemné! Droboučké, nejisté děťátko se učí chodit s pomocí „šňůrek“, které drží milující rodič. Když se jich maličký držel, nalézal oporu a mohl se vyhnout pádu. A nebyl Jehovův zájem o tebe stejně něžný? Jeho láska přece jistě byla zřejmá z pozornosti, kterou ti věnovali tvoji zbožní rodiče nebo jiní křesťané v sále království. Nedala by se taková péče přirovnat k tomu, že tě vedli „šňůrami lásky“? Tvoji rodiče a sboroví starší samozřejmě toužili pomoci ti, aby sis neublížil citově, tělesně ani duchovně. Chtěli, abys zůstal na cestě pravdy. — Srovnej 3. Jana 2–4.

Nyní se ti to všechno možná zdá být jen vzpomínkou. Ohlédneš-li se zpět, napadne tě možná několik důvodů, pro které ses odklonil od cesty pravdy.

BLOUDÍCÍ SRDCE

Proč se tolik starověkých Izraelitů dalo odvléci od pravého uctívání? Protože „jejich srdce nebylo. . . stálé“ při Jehovovi. (Žalm 78:37) Náklonnost k jiným věcem může vytlačit lásku k Bohu. Podle Ježíše Krista mohou úzkostlivé starosti tohoto světa, moc bohatství a „rozkoše tohoto života“ zadusit Boží slovo, které bylo kdysi do srdce zaseto. — Luk. 8:14; Mar. 4:19.

Spolužáci stejně jako reklamní a zábavné prostředky dovedou učinit „rozkoše tohoto života“ velmi lákavými. Například jedna mladá dívka, kterou rodiče od útlého dětství poučovali o Božím slově, sešla s cesty pravdy, když jí bylo devatenáct. „Chtěla jsem okusit, jaký je vlastně život, a dělat některé z těch věcí, které se mi podle jiných lidí zdály tak zábavné,“ připustila. „Přestěhovala jsem se tedy do samostatného bytu a začala jsem chodit na schůzky a na večírky, prostě kvůli vzrušení. Brzy jsem přestala navštěvovat sborová shromáždění. Netrvalo dlouho a zřekla jsem se biblické mravnosti.“

Samozřejmě ne všichni, kteří se dají odvléci od pravdy, se zapletou do nesprávného jednání. Někteří pouze ztratí zájem o uctívání Jehovy. Snad jim pravda nikdy nebyla vlastní. Možná, že špatný příklad rodičů nebo zanedbání přispěly k tomu, že mladí nebrali pravdu vážně. Nyní je možná jejich srdce plné rodinných problémů, vydělávání peněz nebo silné touhy mít úspěch v osobní kariéře.

Můžeš však být opravdu šťastný, věnuješ-li jen malou pozornost svému tvůrci? Povede to k opravdovému štěstí, budeš-li se řídit touhami svého srdce?

SRDCE — „NEJÚSKOČNĚJŠÍ ZE VŠEHO“

„Srdce je zrádnější než cokoli jiného a je k zoufání. Kdo je může znát?“ (Jer. 17:9) Ano, tvé srdce je schopno tě svést — k tvé vlastní škodě. To se stalo výše zmíněné mladé ženě. Přiznala: „Zprvu to bylo zábavné, když jsem si dělala, co jsem chtěla. Ale po nějaké době jsem sice pořád ještě měla všechno to vzrušení, ale jako bych už neměla žádnou vnitřní radost. Jako by něco scházelo. To štěstí bylo jen umělé. Začala jsem být nešťastná.“

Mnozí, kteří se dali odvléci, podobně přiznali, že nalezli ‚umělé štěstí‘. Pro vnitřní bolest a prázdnotu, které vyplynuly z toho, že šli za svým toulavým srdcem, vědí nyní, že „nejúskočnější ze všeho je srdce“. — „Ekumenický překlad“.

Když se podíváš na svůj život, cítíš to také tak? Přinesly ti věci, které jsi kdysi považoval za potěšení svého srdce, opravdu pocit naplnění? Přinesl ti tvůj způsob života pokoj mysli a sebeúctu?

Když nemáš pokoj v sobě, nemůžeš být opravdu šťastný. Jestliže tě srdce „bolí“, sebevíce smíchu je nevyléčí. (Přísl. 14:13) Jiná mladá dívka se například v osmnácti letech vzdálila od biblických měřítek, kterým byla celý život vyučována. Zatímco žila „bezstarostným a vzrušujícím životem“, uvažovala, jak říká: „Začala jsem přemýšlet o budoucnosti. Co se mnou bude za pět let, jestliže setrvám na této dráze? Nebyla jsem prostě stále schopná se přesvědčovat, že jsem šťastná. Neměla jsem žádnou naději a cítila jsem se jako nejnešťastnější děvče na světě!“

Když jsi tedy opustil cestu pravdy, jak můžeš opět získat skutečné štěstí? Žalmista David ukázal takovou možnost, když snažně prosil Boha: „Poučuj mě, Jehovo, o své cestě. Budu chodit v tvé pravdě. Sjednoť mé srdce, aby se bálo tvého jména.“ (Žalm 86:11) David věděl, že srdce které je rozdělené ve svých náklonnostech, je velkým nebezpečím. Proto se tvé srdce musí naučit, aby se všechny jeho síly soustředily k jedné věci — ke „svaté službě“ Jehovovi a k úctě z celého srdce vůči našemu Bohu. (Řím. 12:1, 2) Ale jak je možno přivodit tento žádoucí stav srdce?

TVÉ SRDCE SE MŮŽE ZMĚNIT

Nejdříve ze všeho si musíš uvědomit, že srdce — tvé srdce — se může změnit. O svém bloudícím národě řekl Jehova: „Dám jim jedno srdce [sjednocené] a vložím do nich nového ducha; a jistě z jejich těla odejmu srdce kamenné a dám jim srdce masité, aby chodili v mých vlastních nařízeních a aby zachovávali moje vlastní soudcovská rozhodnutí a aby je skutečně plnili; a skutečně se mohou stát mým lidem a já sám se mohu stát jejich Bohem.“ (Ezech. 11:19, 20) Jaká to byla božská milující laskavost! A jen si představ — srdce nepřístupná jako kámen začínají být něžná, citlivá, ochotná přijímat duchovní vjemy.

Působí však Jehova takovou změnu nějakým zázrakem? Nebo v tom hraješ nějakou úlohu i ty? Ano, musíš vynaložit úsilí, aby sis srovnal vše, co si o Jehovovi pamatuješ. (Přísl. 16:1) Uvažuj o těchto znalostech. Rozhojni je poznáním. Kdy jsi vzal naposled do ruky Bibli nebo nějakou studijní pomůcku, kterou opatřila Jehovova organizace? Určitě máš nějaké takové publikace doma nebo víš, kde je můžeš dostat. Proč je nezačneš upřímně číst? Když budeš jednat podle přesného poznání Bible, může to změnit tvé srdce i tvou životní dráhu. — Přísl. 2:10–14.

Když si budeš číst samotnou Bibli, možná, že tě zejména potěší 25. žalm. . . Uvažuj o takových prosbách k Jehovovi, jako ‚nevzpomínej na hříchy mého mládí‘ a ‚odpusť mé provinění, neboť je značné‘. A pomysli na to, jak potěšující je vědět, že „důvěrný vztah k Jehovovi patří těm, kteří se jej bojí“. — Žalm 25:7, 11, 14.

Takové studium Bible ovšem musí být víc než pouhé přijímání faktů. Potřebujeme mít stejný postoj jako žalmista, který řekl. „Ve svém srdci jsem choval jako poklad tvůj [Jehovův] výrok, abych snad proti tobě nehřešil.“ (Žalm 119:11) Jak můžeš ‚chovat jako poklad‘ Jehovovo slovo? Po čtení Bible a příslušných publikací „věrného a rozvážného otroka“ se zeptej sám sebe: Jak vlastně hodnotná je tato rada? Pomohla by mi, abych se líbil Jehovovi a vyhnul se zbytečné bolesti srdce? Jak ji mohu uplatnit? Neukazuje tato praktická rada, že můj nebeský Otec ví, co je pro mne nejlepší? — Mat. 24:45–47.

Vstoupí-li Boží zákon do tvého srdce, tvé kroky pak nebudou „kolísat“. (Žalm 37:31) Abys přivedl své srdce zpátky k Jehovovi, budeš ovšem zpravidla potřebovat pomoc zralého Jehovova svědka. Ano, snad budeš potřebovat někoho, aby začal „od počátku“ a učil tě „základní věci Božích svatých prohlášení“. (Žid. 5:12) Sboroví starší ti rádi pomohou. Proč by ses s nimi nespojil?

DÁVEJ POZOR NA TO, S KÝM SE STÝKÁŠ

Lidé mohou snadno ‚naklonit tvé srdce‘ buď k dobrému, nebo k špatnému. (Srovnej 1. Královskou 11:3, 4.) Možná, že právě volné zvyky a „silné řeči“ tvých společníků pomohly odvléci tě od pravdy. Takoví lidé snad vykřikují. ‚Mně nikdo neříká, co mám dělat! Proč bys měl být na sebe tak přísný?‘ Jsou však skutečně svobodní? Co některé nekřesťanské zvyky, jejichž otroky zřejmě jsou? (Srovnej 2. Petra 2:18, 19.) Pomáhají ti snad takoví jednotlivci dělat věci, které způsobí trvalé dobro? Ne, jsou ti překážkou. Osvoboď se tedy od takových špatných společníků a vyhledej zralé osoby, „moudré“ v Božích očích! — Přísl. 13:20; 1. Kor. 15:33.

‚BŮH JE VĚTŠÍ NEŽ TVÉ SRDCE‘

Jeden mladík, který se v osmnácti zapletl do nekřesťanských zvyků, prohlásil: „Hlavní důvod, proč bylo tak těžké vrátit se k pravdě, byl ten, že jsem se toho necítil hoden. Věřil jsem, že všechno, co jsem udělal, bylo tak špatné, že mi Jehova nikdy neodpustí a nepřijme mě zpět.“ Třebaže ho vlastní srdce odsuzovalo, časem začal vidět Boží milosrdenství. Jakou útěchou mohou být v takových situacích texty, jako je 1. Jana 3:19, 20! Čteme tam: „Podle toho budeme vědět, že pocházíme z pravdy, a ujistíme před ním svá srdce vzhledem k tomu, z čehokoli by nás mohlo naše srdce odsuzovat, protože Bůh je větší než naše srdce a zná všechno.“

Naše srdce nás tedy může odsuzovat, ale Jehova vidí víc než jen naše hříchy. Vidí všechny ‚skryté věci srdce‘. (Žalm 44:21; 44:22, „KB“) Velikost jeho poznání mu umožňuje, aby soucitně vyslýchal naše vážné modlitby o odpuštění. Vyznáme-li své hříchy a změníme-li svou dráhu, je Bůh ochoten na základě Ježíšovy výkupní oběti vymazat i těžké hříchy. To, že se nějaká osoba cítí takto zasažena do srdce, ukazuje, že on nebo ona nezašli tak daleko, že by se již nemohli vrátit. Pro duchovní pomoc a uzdravení však takový jednotlivec také potřebuje biblickou pomoc od sborových starších. (Iz. 1:18; 1. Jana 2:1, 2; 3:21; Jak. 5:13–16) Jestliže ses dal odvléci od pravdy, podnikneš potřebné kroky k návratu? Povzbuzujeme tě, abys to udělal.

JEHOVA POSKYTNE POMOC

‚Veď ‘ tedy ‚své srdce‘, místo abys je nechával, aby tě svádělo na scestí. Vypěstuj si správnou bázeň před Jehovou. „V tom případě totiž,“ říká Bible, „bude existovat budoucnost a tvá vlastní naděje nebude odříznuta.“ (Přísl. 23:17–19) Jaká drahocenná je to naděje! Nekonečná budoucnost na nové zemi, která bude přivedena vládou Božího království k rajské kráse! Představ si, že už nebudeš dál týrán sklony hříšného srdce. Světové poměry navíc ukazují, že jsme nyní hluboko v posledních dnech a že se tato naděje brzy uskuteční. Úsilí o dosažení takové naděje přece stojí za to! — Mat. 24:7–14, 34; 2. Tim. 3:1–5; 2. Petra 3:13; Luk. 23:43; Zjev. 21:3, 4.

Skutečnost, že Jehova nám nabízí velkolepou budoucnost a posiluje nás, abychom jí mohli dosáhnout, by nás k němu měla přitahovat. Tento osobní vztah je sám o sobě bohatou odměnou. Když se zmíněná mladá žena duchovně zotavila, řekla: ‚Cítím, jako když je Jehova opět mým Otcem.‘ Úzký vztah k Jehovovi Bohu přináší čisté svědomí, vnitřní pokoj a sebeúctu. Navíc se s návratem k Jehovovi a jeho organizaci opět budeš těšit z opravdových přátelství.

Není samozřejmě snadné změnit své srdce. Jehova však bude žehnat tvému úsilí. Jeho duch ti pomůže, abys byl ‚posilněn v člověku, kterým jsi uvnitř‘. (Ef. 3:16) Shledáš, že zápas bude stále snažší, budeš-li vytrvávat v modlitbě a v duchovním studiu a budeš-li se i společensky stýkat se svědky Jehovovými a ukázňovat své srdce. Srdce si začne vytvářet touhu po tom, co je dobré. Bude se chtít vrátit k Jehovovi.

„Neboj se, protože jsem s tebou,“ říká Jehova. „Nedívej se napjatě kolem, protože já jsem tvůj Bůh. Posílím tě. Skutečně ti pomohu.“ (Iz. 41:10) To Jehova udělá pro ty, kteří ho skutečně milují. Jestliže ses dal odvléci od pravdy, a přece tě tvé srdce vede ke správnému jednání, Bůh ti ‚skutečně pomůže‘ skrze svého svatého ducha a prostřednictvím odpovědných jednotlivců v křesťanském sboru. Pro tento cíl poskytnou duchovní jmenovaní starší rádi pomoc. (1. Tess. 5:12; Žid. 13:7) Využij jejich láskyplné pomoci. Proč bys ji neměl vyhledat ihned?

Vrabec a nauka o pekelném ohni

Když se jednou ráno sešli ti, kteří slouží v ústředí Společnosti Strážná věž, stal se námětem rozpravy text u Matouše 10:29–31. Zde jsou uvedena Ježíšova slova: „Což se neprodávají dva vrabci za minci malé hodnoty? A přece ani jeden z nich nepadne na zem bez vědomí vašeho Otce.“

Předsedající této rozpravy položil otázku jedné studentce misionářské školy Strážné věže: „Jak můžeme použít tohoto textu, když s někým uvažujeme o nauce o pekelném ohni?“ Jak bys odpověděl ty?

Studentka se bez váhání pustila do vysvětlování. Text ukazuje, že nebeský Otec má hluboký zájem o své tvorstvo, i o nepatrného vrabce. Protože je to Bůh, který má takový soucit, jistě by nesouhlasil s tím, aby lidé byli trápeni v tomto životě ani v životě budoucím. Na podporu svého tvrzení citovala Ezechiela 18:23: „ ‚Cožpak mám vůbec potěšení ve smrti někoho zlého,‘ je výrok Pána Jehovy, ‚a ne v tom, aby se odvrátil od svých cest a skutečně zůstal naživu?‘ “ Dodala: „Uctíváme Boha lásky a soucitu. Snažme se ze všech sil napodobit jeho vlastnosti.“

Předsedající odpověděl: „Z toho je jistě vidět, že studenti, kteří se stanou misionáři, jsou dobře vyškoleni!“ A každý z přítomných upřímně souhlasil.