musí jeho hněv velmi mocně planout. Potom ovšem nemůže být jako lev z údolí, kterého donutí vyjít z jeho doupěte pouze záplavy vod řeky Jordánu. „Jehova vojsk“ musí pak být jako smělý lev, který opouští svou „skrýši“, aby útočil, vzdor pasákům ovcí na pastvinách. Prostřednictvím svého služebníka, Syna Ježíše Krista, mává „mečem“ ve „válce velikého dne Boha, Všemohoucího“. (Jer. 25:30, 38) Světští pastýři a vznešení lidé se nikdy nevzpamatují ze smrtelných ran jeho „krutého meče“!

30. Co bychom měli nyní dělat vzhledem k tomu, co slyšíme ušima víry?

³⁰ Naslouchej! Slyšíš ušima víry, jak se Jehovovo proroctví stává stále hlasitějším? Chodbami plnými zvuků tohoto „času konce“ slyšíme z předpovězené budoucnosti přicházející nářek všech národních „pastýřů“ i bolestivé výkřiky „vznešených“ ze stáda lidstva podobného ovcím. Co máme udělat, když to slyšíme? Jelikož je cesta úniku stále otevřená a existuje jedno místo záchrany, kam je možné utéci, jednejme! Najděme svůj přístav bezpečí a záchrany v Jehovově království pod jeho ustanoveným pastýřem Ježíšem Kristem! — Ezech. 34:23, 24; Jer. 23:5, 6.

(Tato série článků o Jeremiášově proroctví bude pokračovat ve „Strážné věži“ 1. října 1980.)

Zprávy a jejich hlubší význam

Jaký Bůh?

● Katolický jezuitský časopis „Amerika“ uvádí: „V červnu [1979] to bylo dvacet pět let, kdy Američané do Slibu věrnosti vlajce vložili slova ‚pod Božím vedením‘.“ List „Amerika“ uvažuje o důvodu k tomuto činu a říká, že „většina těch, kteří byli pro změnu znění (a jen málo bylo proti ní), upřímně připustila, že vložení slov o Bohu bylo činem politickým, nikoli náboženským“. Článek poznamenává, že v době tehdejšího prudkého antikomunismu „katoličtí váleční veteráni z Wayne County, Michigan, rozhodli, že vložení slov o Bohu do slibu poskytne ‚další význam duchovní obraně našeho národa‘. Připomíná se, že Bůh. . . má aktivní povinnost.“

Jeden náboženský vůdce té doby o významu této věci řekl, že Amerika tím, že se ve slibu zmiňuje o Bohu, „přijímá jakéhosi boha války, který se jeví jako nacionalistické božstvo, jež řídí bomby a kulky do srdcí našich nepřátel“. List „Amerika“ říká: „Národ se prostě bál budoucnosti a snažil se čelit tomuto strachu tím, že přiměje své děti, aby monotónně papouškovaly, jak je opravdu dobrý. Slib měl být duchovním výcvikovým táborem pro malé děti.“

Chceš, aby se tvé děti učily o nacionalistickém „bohu války“, nebo spíše o „Bohu pokoje“, jak o něm mluví Bible? (Fil. 4:9) „Amerika“ dochází k závěru: „Slova ‚pod Božím vedením‘ jsou konkrétním symbolem toho, co bylo před 25 lety, a možná dosud je, zavedeným americkým náboženstvím: uctívání státu. Měli bychom s tím přestat.“ — 9. června 1979, str. 469, 470.