Zprávy a jejich hlubší význam
Soudce: „Přestaňte učit z Bible“
● Jeden soudce ve státě Massachusetts určil, aby jistý muž ztratil právo navštěvovat své děti. Tento muž a jeho manželka byli členy kongregacionalistické církve a manželce bylo dáno právo opatrovat děti. On se později stal jedním ze svědků Jehovových. Novinář William Rasberry o tom napsal: „Tento 35letý hasič nebije své dcery (ve věku sedmi a čtyř let) ani je nebere na filmy, jež nejsou mládeži přístupné, ani je nepodněcuje, aby zanedbávaly učení. Dělá to, že jim čte Bibli.“ Matka si stěžovala: „Také je uváděl do zmatku, když jim říkal, že neexistuje Mikuláš ani velikonoční zajíček ani skřítci, a já jsem jim říkala, že existují.“
Novinář Rasberry poznamenává: „Důvodem [soudcova rozhodnutí] sotva mohl být jen zmatek. Co by jinak soudce činil se všemi dětmi z neporušených manželství, jejichž rodiče mají různé náboženské názory?. . . Nemohlo by se stát, že soudce sám je kongregacionalista? Nebo snad věří ve skřítky a podobně?“ — „The Philadephia Inquirer“, 13. února 1979.
Armstrongův přepych
● Když odpadlí členové Celosvětové církve Boží, kterou vede Herbert W. Armstrong, obvinili nedávno tuto církev ze zneužívání církevních finančních prostředků, určil kalifornský Nejvyšší soud, že na církevní fondy má dočasně dohlížet jmenovaný správce. Stížnosti byly v tom smyslu, že se věnovaly ohromné peněžní obnosy na hoštění významných světských politiků, na rozmařilý způsob života a na vysoké platy vedoucích církevních úředníků.
Stanley R. Rader, druhý muž po Armstrongovi, obhajuje vydávání peněz na pronajímání tryskových letadel, nákladných hotelů, restaurací a na nákup darů cizím hodnostářům. Říká: „Naším posláním je rozšiřovat evangelium.“ A Raderův právník Allan Browne připouští, že církevní úředníci při „hlásání slova Ježíšova“ vydávají „ohromné sumy peněz“. Proč? „Když se máš setkat s ministerskými předsedy a jinými světovými vůdci, takovému člověku něco přineseš, a asi to nebude od Gucciho.“ „V bytě Stana Radera se zdržují důležití lidé. Člověk je nemůže vzít k McDonaldovi. Vezmeš je k Perinovi.“
Aby byla zpráva uvedena do správného světla, je zajímavé si povšimnout, jak skutečně znělo pověření ke kázání evangelia, jež dal Ježíš svým učedníkům. V pravém opaku k rozmařilosti, o níž se zde mluvilo, naznačil Ježíš, že učedníci budou potřebovat jen velmi omezené peněžní prostředky: „Neopatřujte si zlato ani stříbro ani měď do svých opasků.“ Měli snad hostit světské politiky přepychovými jídly a dary? Ježíš skutečně řekl, že budou kvůli němu „vláčeni před místodržitele a krále“, ale ne proto, aby tyto vladaře hostili. Mělo to být proto, aby tam odpovídali na obvinění vznesená proti nim, neboť měli být „předmětem nenávisti všech lidí“ proto, že kázali. Zpráva o samotném Ježíši a o křesťanech rané doby dokazuje, že to tak bylo. — Mat. 10:9, 10, 18, 22.
Slepí k důkazům
● Podařilo se moderní geologii od doby Darwinovy najít důkazy pro jeho teorii o evoluci přirozeným výběrem? David M. Raup, kurátor geologického oddělení v chicagském přírodovědném muzeu, napsal v „Bulletinu“, který vydává toto muzeum: „Místo aby geologové v době Darwinově i v dnešní době nacházeli postupně se rozvíjející život, ve skutečnosti nacházejí zprávu velice nevyrovnanou nebo trhanou; že se totiž druhy objevují v pořadí velmi náhle, během své existence, o níž je zpráva, vykazují malou nebo žádnou změnu, a potom zpráva o nich náhle končí.“
Kurátor Raup poznamenává, že Darwin na to odpovídá v tom smyslu, že „kdyby zpráva byla úplná a kdybychom ji lépe znali, viděli bychom jemně odstupňovaný řetěz, který předpověděl. A to byl jeho hlavní argument k degradování důkazů, jež jsou patrné ze zkamenělin.“
Raup dále říká: „Nyní uplynulo od Darwina již asi 120 let a poznatky o zkamenělinách velmi vzrostly. Máme nyní asi čtvrt miliónu zkamenělých druhů, ale situace se příliš nezměnila. Zpráva o evoluci je stále ještě překvapivě nesouvislá a ironické je, že máme ještě méně příkladů evolučního přechodu, než jsme měli v Darwinově době. . . , což vyplývá z podrobnějších informací. . . Darwinův problém se tedy v posledních 120 letech nijak neusnadnil.“ Kolik dalších důkazů ještě potřebuje nezaujatý člověk k tomu, aby připustil, že „jemně odstupňovaný řetěz“ evoluce neexistuje? — Leden 1979, str. 23–25.