rady pro dnešní sobeckou generaci populární, ale jsou účinné. A jsou zapsány v Bibli. — Ef. 5:21–33.

Pravda, dnes je v některých intelektuálních kruzích pokládáno za vhodné uvažovat o Bibli jen jako o sbírce mýtů a lidové moudrosti. Vysvětluje to však skutečně, co vlastně Bible je? Před tisíciletími, když byla Bible sestavována, existovaly také knihy mýtů a lidové moudrosti. Přesto byly během času většinou zapomenuty. Některé z nich teprve nedávno znovu objevili archeologové. Proč Bible přežila tyto knihy?

Bible musela překonávat během své dlouhé historie neobyčejný odpor. Nespočetné výtisky byly spáleny. Jednotlivci, kteří se ji snažili zpřístupnit prostému člověku, byli mučeni k smrti. A za posledních asi 200 let je vystavena soustředěné intelektuální palbě vyšších kritiků, evolucionistů a modernistů. Žádná jiná kniha se nikdy nesetkala s tak nepřátelským zacházením. A přece Bible vítězně přežila a dál ovlivňuje životy miliónů lidí. Proč? Protože to není pouhá kniha mýtů a lidové moudrosti. Je to opravdu Boží poselství pro nás.

Jedna mladá ateistka prohlásila: „Říkala jsem si, že nezáleží na tom, zda Bůh je nebo není, protože jsem neviděla, že by něco pro lidstvo dělal.“ Pak ji vyzvali, aby si přečetla Bibli a nějakou literaturu, která by jí pomohla porozumět biblickému poselství. A výsledek? „Zapůsobilo na mne — a to je slabé slovo — že všechno. . . dávalo smysl.“ Ano, naslouchala, jak Bůh mluví, a poznala, že to, co říká, dává smysl.

Koncem 19. století napsal význačný biblicky učenec: „Když Kolumbus objevil řeku Orinoko, někdo řekl, že objevil ostrov. Odpověděl: ‚Tato řeka nemůže vytékat z ostrova. Takový mohutný proud musí odvádět vody celého světadílu.‘ Tak i nás přesvědčuje hloubka a moc a rozsah svědectví Bible, že ne člověk, ale všemohoucí Bůh je autorem jejích plánů a zjevení.“

Zveme tě tedy, abys studoval Bibli. Uvidíš, zda můžeš souhlasit s tím, že zde jsou skutečně myšlenky samotného Boha.

Budeš naslouchat Bohu?

‚ALE vždyť Bible už existuje hezky dlouho, a svět je v horším stavu než kdy dřív!‘ To je zcela pravdivé a důvodem je to, že lidé nenaslouchali, když Bůh mluvil. Proč nenaslouchali?

Některé to prostě nezajímá. Nedávné prohlášení skupiny Světských humanistů říká: „Odmítáme myšlenku, že Bůh zázračně zasahoval do dějin, že se odhalil několika málo vyvoleným nebo že může zachránit či vykoupit hříšníky.“ Ve skutečnosti dnes Bůh nemluví jen k „několika málo vyvoleným“, ale ke všem, kteří chtějí naslouchat. „Bůh. . . říká lidstvu, že by měli všichni všude činit pokání.“ (Sk. 17:30) Ovšem ti, kdo dokonce zavrhují myšlenku, že by Bůh mluvil, mu zřejmě naslouchat nebudou. Jejich budoucnost musí vypadat velmi temně.

Je známo, že mnoho světových vůdců o sobě prohlašovalo, že věří v Boha. Přesto příliš nepřispěli k zlepšení situace. Proč ne? Z velké části z důvodů, jež vystihl francouzský filozof Voltaire: „Většina velkých lidí tohoto světa žije tak, jako by byli ateisty.“ Jejich prohlašování, že uctívají Boha, je nezadrželo před krveprolitím, útočnými válkami, utiskováním, mučením a zradou, které jsou trvalými rysy celé historie. Když Bůh mluvil, zjevně nenaslouchali.