Zprávy a jejich hlubší význam
Skutečná odměna za poctivost
● Jeden muž v New Jersey nedávno našel dva plátěné pytle, které vypadly z pancéřového vozu. Obsahovaly 415 000 dolarů, které vrátil společnosti, jíž patřilo pancéřované auto. Společnost, která byla majitelkou, dala z vděčnosti tomuto muži odměnu 1 000 dolarů a nabídla mu práci. Ale zpráva říká, že ten muž nebyl šťastný.
Naříkal si: „To není čestné. Tisíc dolarů mi nestálo za ten benzín, který jsem spotřeboval, abych zastavil a ty pytle zvedl.“ Podle zprávy newyorského listu „Daily News“ tento muž a jeho manželka „snili o tom, že splatí své dluhy a že jim zbyde dost peněz na to, aby si mohli koupit malý sportovní vůz za hotové, jen tak aby viděli, jaké to je“. Místo toho řekl: „Kdybych to měl udělat znova, možná že bych si rozmyslel ty peníze vrátit. Je to, jako by člověk našel milión dolarů a dostal za to dolar.“
Měla by se však osobní poctivost měřit pouze velikostí odměny, která je za to udělena? Nemá vnitřní uspokojení a sebeúcta, jež vyplývají z toho, že žijeme podle Božích měřítek a pomáháme lidem ve svém okolí, větší hodnotu než jakákoli hmotná odměna? Bible se ptá: „Chceš být skutečně bohatý? Již jsi, jestliže jsi skutečně šťastný a dobrý. . . Ale lidé, kteří touží zbohatnout, brzy začínají dělat nejrůznější špatné věci, aby získali peníze, věci, které jim škodí a vedou je ke špatnému smýšlení.“ — 1. Tim. 6:6–9; „The Living Bible“.
Válečné „hry“ dospělých
● Časopis „Newsweek“ píše, že skupina, která si říká Větší neworleánští BB bojovníci, „předvádí každý měsíc osmi až dvanáctihodinové válečné hry v bažinatém ústí a v okolí pobřežních hrází Luisiany“. Hrají si tu snad děti? Ne. „BB bojovníci jsou ve věku 20 až 40 let.“ Třicet mužů a žen, kteří „si hrají“, se snaží „zabít“ členy soupeřícího mužstva třemi ranami svých BB pušek, které střílejí malými kovovými kuličkami. Proto nosí důkladnou ochrannou výstroj, včetně obličejové masky z plexiskla nebo drátů. Zásah „ručního granátu“ nebo bodnutí gumovým bajonetem se také počítá za „zabití“. Jednotlivci zabití na bojišti odcházejí do určeného pásma, kde se baví o tom, co budou dělat, až se po hodině opět narodí a budou se smět vrátit do boje, píše „Newsweek“. Jeden dvacetiosmiletý bojovník nadšeně prohlásil: „Je to jediná hra, kterou znám, kdy je dokonale zapojena vaše představivost. Většinou však při tom nepřemýšlím. Baví mě, když jsem zabit a opět jdu a zabíjím druhé.“
Mnozí lidé si s hrůzou uvědomují, jaký postoj tato hra zrcadlí. Ale nejsou přípravy na válku v celém světě také neblahou „hrou“, v níž jsou lidé pouhými šachovými figurkami? Realita „hry“ často netne do živého, dokud nepřiletí kulka. Přesto však jsou jiní, kteří prohlédli smysl „hry“ a podílejí se na splňování biblického proroctví: „Budou muset skout své meče v pluhy a své oštěpy v zahradnické nůžky. . . — nebudou se více učit válce.“ — Iz. 2:4.