27. Jak ukazují Skutky 8:18–23, že se Petr ujal vedení, když jednal s bývalým kouzelníkem Šimonem?

²⁷ Petrovo prvořadé postavení je zdůrazněno tím, co nám dále říkají Skutky 8:18–23: „Když nyní Šimon [kouzelník] viděl, že duch byl dán vkládáním rukou apoštolů, nabídl jim peníze a řekl: ‚Dejte mi také tu moc, aby každý, na koho vložím ruce, obdržel svatého ducha.‘ Ale Petr mu řekl: ‚Ať tvé stříbro zahyne s tebou, protože sis myslel, že si penězi přivlastníš velkorysý Boží dar. Nemáš v této záležitosti ani účast, ani podíl, neboť tvé srdce není v Božích očích přímé. Čiň tedy pokání za svou nízkost a úpěnlivě pros Jehovu, aby ti odpustil úskok tvého srdce, je-li to možné. Vidím totiž, že jsi jedovatá žluč a pouto nespravedlnosti.‘ “ To naznačuje, že se při této příležitosti Petr ujal vedení jako Kristův hlavní zástupce. Mluvil jako ten, komu byly svěřeny klíče království.

28. Komu tehdy byla dále otevřena příležitost království a kde začali uctívat duchem zplození Samaritáni?

²⁸ Od té doby byla dána v samařském kraji stejná příležitost i jiným. Skutky 8:25 říkají: „Proto když [Petr a Jan] vydali důkladné svědectví a domluvili Jehovovo slovo, vrátili se do Jeruzaléma, šli a oznamovali dobré poselství mnoha samařským vesnicím.“ Nyní pokřtění, duchem pomazaní Samaritáni začali uctívat svého nebeského Otce Jehovu, a to nikoli na hoře Gerazim nebo v Jeruzalémě, ale v jeho velkém duchovním chrámu. — Jan 4:21.b

29. Co se stalo duchem zplozenému sboru v Judeji, Galileji a Samaří po Saulově obrácení ke křesťanství? Kde se Filip usadil?

²⁹ Filip a ostatní židovští křesťané byli nuceni uprchnout do Samaří pro pronásledování, které způsobil farizeus Saul z Tarsu. Avšak když byl sám Saul obrácen na křesťanství, okolnosti palestinského sboru se změnily. Podle Skutků 9:31 „sbor po celé Judeji, Galileji a Samaří skutečně vstoupil do pokojného období a byl budován; a protože jednal z bázně před Jehovou a byl potěšován svatým duchem, stále se počtem množil“. Filip se nakonec usadil v přístavním městě Cesareji, kde měl hlavní stan římský místodržitel provincie Judeje a kde byl umístěn tak zvaný italský oddíl. — Sk. 8:40; 21:8; 10:1; 23:23–35.

„Klíče království“ a „velký zástup“

1. Jaké vznikají otázky vzhledem k tomu, zda Filip žil v roce 36 n. l. v Cesareji?

ROKU 36 n. l. se stala v Cesareji na východním pobřeží Středozemního moře význačná událost křesťanských dějin. Nevíme jistě, zda tam tehdy žil evangelista Filip. Jestliže však ano, proč nebyl použit ve spojitosti s jistým důstojníkem tak zvaného italského oddílu, který tam měl posádku? Filip předešel apoštola Petra v křesťanské činnosti v Samaří, tak proč ne nyní v Cesareji v roce 36 n. l.? Inspirované Písmo nám dává odpověď.

2. Kdy byla zrušena mojžíšovská smlouva Zákona a jak dlouho pokračovala přednostní péče věnovaná obřezaným Židům?

² Smlouva Zákona, kterou zprostředkoval Mojžíš mezi Jehovou Bohem a Izraelem na hoře Sinaj v Arábii, byla zrušena na základě smrti Ježíše Krista, potomka Abraháma a krále Davida. To bylo tři a půl roku po Ježíšově křtu ve vodě a pomazání duchem v roce 29 n. l. Přesto Jehova dále poskytoval přednostní péči přirozeným Židům a Samaritánům, a to během období tří a půl let, aby splnil proroctví u Daniela 9:24–27a. Tento „týden“ neboli období sedmi let končilo v sedmém lunárním měsíci (tišri) roku 36 n. l. Od té doby měli být Izraelité pocházející od Abraháma postaveni duchovně na roveň lidem z nežidovských národů, neobřezaným pohanům. Pak skončilo přednostní postavení Židů u Abrahámova Boha! Jak se to v roce 36 n. l. projevilo?

3. a) Kde byl v té době apoštol Petr a proč? b) Proč byl Petr kritizován obřezanými židovskými křesťany v Jeruzalémě pro své neobvyklé jednání?

³ V té době přišel Petr na výslovnou žádost místního křesťanského sboru do přístavního města Joppe a vzkřísil z mrtvých dobročinnou židovskou křesťanku Dorkas. Zůstal tam několik dnů u koželuha Šimona. (Sk. 9:36–43) Tehdy byl neobřezaný pohan nežádoucím společníkem Žida, asi stejně tak jako člověk vyloučený ze sboru Božího lidu. (Mat. 18:17) Až do té doby tedy židovský křesťan Petr nikdy dobrovolně nevstoupil do domu neobřezaného pohana. (Tak tomu bylo nepochybně i s evangelistou Filipem.) Když tudíž později obřezaní židovští křesťané v Jeruzalémě slyšeli, že Petr vstoupil do pohanského domu, kritizovali jej a říkali, „že vstoupil do domu lidí, kteří nebyli obřezáni, a jedl s nimi“. — Sk. 11:3.

4. Jak židovský křesťan apoštol Petr vyjádřil své pocity, když vstoupil do pohanského domu v Cesareji?

⁴ I Petr, ačkoli byl křesťanským apoštolem již po léta, řekl hlavě domácnosti, do jejíhož domu v Cesareji se zdráhal vstoupit: „Dobře víte, že je pro Žida nezákonné, aby se připojil nebo přiblížil k člověku jiné rasy.“ (Sk. 10:28) Pohanské rasy byly považovány za poskvrněné neboli nečisté.

5, 6. Jakou skutečností obhajoval Petr své kritizované chování v Cesareji?

⁵ Aby se Petr obhájil, musel apoštolům a jiným obřezaným židovským křesťanům v Jeruzalémě vysvětlit určitou skutečnost. Co to bylo? Petr totiž neučinil tento skutek z vlastní vůle. Jednal v poslušnosti vůči Jehovovi Bohu.

⁶ Když byl Petr v domě koželuha Šimona v Joppe, dostal od Boha vidění, které mu ukázalo, že to, co Bůh nyní očistil, nemá Petr nazývat nečistým. Nato přišli do domu tři muži, kteří byli posláni italským centurionem Korneliem z Cesareje a ptali se po Petrovi. Bůh nyní řekl tomuto židovsko–křesťanskému apoštolovi, aby šel