manželek, totiž hádavosti. Ne nadarmo se o tom zmiňuje starověký král Šalomoun. (Přísl. 21:19; 25:24) Proč tomu některé ženy podléhají, ačkoli skutečně své manžely milují? Mohlo by to být následkem podvědomé vzpoury proti manželovu vedení — buď proto, že chtějí k tomu více říci, nebo chtějí připomenout manželovi, že ani on není dokonalý. Může to být také proto, že příliš zdůrazňují důležitost nějakých podrobností. Při společenském setkání se možná manželka cítí zahanbena, jestliže se manžel ve společenském smyslu zachová nějak nevhodně. Nebo snad udělal nějakou gramatickou chybu, a ona má pocit, že jej má opravit. Některá manželka snad poněkud kritizuje jeho vzhled, že má nakřivo vázanku nebo že není pěkně učesaný, když předstupuje před veřejnost. Hádat se o takové drobnosti nebo se k nim stále vracet — to je pravý opak podporování. Ve skutečnosti to manžela sráží.

To neznamená, že poskytovat podporu je v prvé řadě úloha manželky. Jak již bylo řečeno, mají v tomto směru povinnosti manželé i manželky, ano rodiče i děti. Je možno dokonce říci, že podporu projevíme i tím, jestliže neřekneme nic, pokud nemůžeme říci nic kladného. Proč vytvářet sporné otázky z věcí, na nichž ve skutečnosti tak nezáleží? Jedno úsloví mluví v tom smyslu, že malý kotlík nebo hrnek velmi rychle překypí. Máme-li však velkorysé srdce, nebudeme ukvapeně vyjadřovat nelibost nad nějakými maličkostmi.

Na druhé straně je stále tolik způsobů, jak si mohou manželé a manželky vzájemně poskytovat podporu. Nejzřetelněji to ovšem činí tehdy, jestliže vyjadřují ocenění nebo pochvalu. Můžeš projevit podporu již povzbuzujícím a přátelským úsměvem, tím, že pozorně nasloucháš, když druhý mluví, ať již s tebou nebo na veřejnosti. Manželé a manželky si mohou navzájem poskytovat podporu již svou fyzickou blízkostí, tím, že jsou raději v přítomnosti svého manželského druha než v přítomnosti někoho jiného, i stiskem ruky. Obzvláště v dobách, kdy se něco nedaří, je třeba projevit podporu, a to soucitnými slovy lásky a věrné oddanosti, tím, že škodu zmenšíme na nejmenší možnou míru nebo přitom vidíme nějakou kladnou stránku. To vše může na oba manželské druhy působit blahodárně, protože ‚kdo. . . svlažuje. . . , bude také sám. . . svlažován‘. — Přísl. 11:25.

Jestliže se členové rodiny vzájemně podporují, nerespektují tím také Zlaté pravidlo, když činí druhým to, co by sami chtěli mít od druhých? Jistě tak jednají. — Luk. 6:31.

Umíš tedy poskytovat podporu? Nejenže to můžeš umět, ale měl bys to dělat, a to pro své vlastní blaho i pro blaho jiných.

Moudrý výrok

„Oběť zlých je Jehovovi odporná, ale modlitba upřímných je mu potěšením.“ — Přísloví 15:8.

Tato slova byla zapsána v době, kdy bylo uctívání Jehovy soustředěno do jeho chrámu v Jeruzalémě, kde byly přinášeny zvířecí oběti. Izraelita snad vydal značně mnoho peněz, aby mohl koupit býka nebo beránka pro oběť. Z tohoto přísloví však vyplývá, že Bůh si cení více upřímné modlitby poctivého člověka, která nic nestojí, než zvířecí oběti zlého člověka. Bůh nesoudí podle toho, co někdo vynaloží na náboženství, ale podle stavu jeho srdce a podle celkového způsobu jednání. V dalším verši je řečeno: „Cesta zlých je Jehovovi odporná, kdo však dychtí po spravedlnosti, toho miluje.“ — Přísl. 15:9.