žijeme, a prohlašuje, že pravé uctívání Jehovy bude pevně založeno pod panstvím království a že mnozí řeknou: „Pojďte, lidé, a vystupme k Jehovově hoře, . . . a on nás bude poučovat o svých cestách a my budeme kráčet po jeho stezkách.“ Proroctví také říká: „Jistě bude vykonávat soud mezi národy a napraví věci u mnoha lidí. A budou muset překovat své meče v pluhy a své oštěpy v zahradnické nůžky. Národ nepozdvihne meč proti národu, ani se již nebudou učit válce.“

²² Kdo připustil, aby Bůh a jeho Slovo mezi nimi ‚napravili věci‘? Kdo opravdu uposlechl Boží příkaz, aby se již ‚neučili válce‘? Kteří lidé v naší době strávili v celkovém měřítku tisíce let ve vězeních a koncentračních táborech, jen aby nezabíjeli své bližní? Kdo projevuje úctu k Bibli jako k Božímu inspirovanému slovu a poslouchá Boha jako panovníka? Kdo projevuje mezinárodní bratrství, které je v tomto světě rozpolceném spory jedinečné? Může být jen jediná odpověď: Svědkové Jehovovi. A nyní je shromažďováno statisíce „jiných ovcí“, společníků těch, kteří zbývají z pomazaného „malého stáda“. (Jan 10:16; Luk. 12:32) Také ti mají užitek ze splňování proroctví, jež bylo dáno v době Ozeášově. Předpovídalo, že všichni Jehovovi služebníci budou „jistě shromážděni v jednotu“ pod jednou hlavou, Ježíšem Kristem, v moci království. (Oz. 1:11) Také oni vidí, že se jejich jednotou splňují slova, jimiž se modlil Ježíš k Bohu, aby jeho následovníci „byli jedno, stejně jako my jsme jedno“. (Jan 17:20–22) Jim tedy Bůh splnil svůj dávný slib: „V jednotě je postavím, jako stádo v ohradě.“ — Mich. 2:12.

Boží jednotný „mocný národ“, který má naplnit zemi

„Z maličkého se stane tisíc a z nepatrného mocný národ. Já sám, Jehova, to uspíším, až pro to přijde čas.“ — Iz. 60:22.

1, 2. a) Co se stalo s jednotou a pořádkem světa? b) Co se děje s Jehovovými služebníky uprostřed zvrhlého světa?

LIDÉ, kteří mají přehled, souhlasí s tím, že se tento svět stává stále nejednotnějším a stále méně v něm panuje pořádek. V jednom úvodníku listu „The New York Times“ je řečeno: „Politické násilí se šíří po zeměkouli jako zřídka kdy předtím . . . Je tolik násilí, že je těžké je sledovat.“ Pokračuje: „Je tomu tak, že nikdo již svět neřídí a nesnaží se zachovávat ani zdání pořádku.“ Ale právě toto zhroucení předpovědělo Boží slovo pro naši dobu. — 2. Tim. 3:1–5, 13; Mat. 24:3–13.

² Pro Jehovovy sjednocené služebníky je šířící se nedostatek řádu jistým znamením, že se starý systém věcí blíží svému konci, zatímco vyvstává nový systém věcí. (Luk. 21:28) Ale uprostřed světa, který stále více napodobuje svého zvrhlého boha, satana ďábla, očišťuje Jehova svůj lid a vede jej ke skvělému novému pořádku. Shromažďuje je ke svému čistému uctívání, jež bylo vyvýšeno jakoby na hoře, vysoko nad všechny formy uctívání. Ti, kteří se obracejí k tomuto sjednocenému uctívání pravého Boha, pak říkají druhým: „Pojďte, lidé, a vystupme k Jehovově hoře, k domu Jákobova Boha; a on nás bude poučovat o svých cestách a my budeme kráčet po jeho stezkách.“ (Iz. 2:2, 3) Ti, kteří byli uvedeni do tohoto sjednoceného uctívání, hledí dychtivě vstříc „novým nebesům a nové zemi“, v nichž „bude přebývat spravedlnost“. — 2. Petra 3:13.