z národů, ‚které neznaly Boha a oddávaly se pohlavním choutkám‘ ke své vlastní škodě. — 1. Tess. 4:5.

Tak například v prvním století ztratil život pro mnohé smysl. Vypili opojný pohár rozkoše až do dna — vyzkoušeli všechny druhy požitků. Nezbylo už žádné kouzlo, žádná lahůdka a také žádné uspokojení. Podle Juvenálových spisů se jeden zestárlý homosexuál, kterého odmítl jeho milenec, ptal: „Co si počít nyní, po všech těch promarněných létech a zklamaných nadějích? Květ mládí uvadá příliš brzy, naše ubohá léta na zemi dobíhají: zatímco pijeme, voláme po věncích, voňavkách a dívkách, nepozorovaně se k nám připlíží stáří.“ Věrné křesťany však taková zklamání a bída nepostihovaly.

Přestože Ježíšovi praví následovníci museli denně zápasit, aby si zachovali mravní čistotu, jejich pokoj mysli za to stál. Sexuální mravnost byla dosažitelná.

Vidíme dnes kolem sebe podobnou mravní sílu? Ano. Nesčetní mladí lidé na celém světě prohlašují, že sexuální mravnost je dosažitelná. Jsou to mladí lidé spojení se sbory svědků Jehovových. Navzdory mravně narušujícím vlivům v zábavě a společenském životě dnešní společnosti — ta není ani o krok pozadu za starověkým Římem — tito mladí lidé vyvstávají jako zářivé příklady čistoty.

A přece mají někteří mladí, kteří jsou spojení s křesťanskými sbory, v tomto ohledu těžkostí. I ti, kteří byli vychováni v křesťanských domovech, občas ztrácejí ocenění pro biblickou morálku. Jak si mohou mladí křesťané uchovat stejnou mravní čistotu, jaká byla tak zřejmá u opravdových křesťanů z prvního století, a to navzdory velikým překážkám? Jak jim mohou pomoci jejich rodiče? Dva následující články mají poskytnout určitou praktickou pomoc.

Mladí, je biblická mravnost tou nejlepší cestou?

„Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, ten, který tě vyučuje k tvému užitku, který ti dává vstoupit na cestu, po níž bys měl chodit.“ — Iz. 48:17.

1. Proč je mládí příjemným životním obdobím, ale jaký postoj mají někteří?

„DNY našeho mládí jdou dny naší slávy,“ napsal básník. Mnoho mladých lidí souhlasí, protože je to čas vzrušení a svobody od vážných odpovědností dospělého věku. Ale mnoho mladých lidí dychtivě sahá po všech radostech pro mladé, i po těch, které patří dospělým. Jejich postoj lze shrnout: ‚Žádné čekání! My chceme každou rozkoš hned!‘

2. a) Co ukazují nedávné statistiky o mládí a mravnosti? b) Pozoroval jsi, že to ovlivňuje mládež v křesťanském sboru?

² Během těchto „nejlepších let života“ vedla honba za každou rozkoší k tomu, že předmanželských styků, kterým se říká smilstvo, se dopouští více mladých osob než kdy jindy v novodobých dějinách.a Tato záplava sexuální promiskuity ovlivnila i některé mladé v křesťanském sboru. Jako křesťan se můžeš ptát sám sebe: ‚Proč je pro mladého člověka tak obtížné zůstat cudný, zejména v těchto „posledních dnech“?‘ — Kaz. 11:10; 2. Tim. 3:1–5.

TLAK DOLÉHÁ!

3, 4. a) Proč není pro mladou osobu snadné uchovat si cudnost? b) Jaké problémy vyvolává tlak vrstevníků a potřeba porozumění?

³ Mezi desátým a dvacátým rokem ‚rozkvétají‘ pohlavní touhy. Toto období, Biblí nazývané „květ mládí“, zpravidla s sebou nese silnou přitažlivost vůči druhému pohlaví. Není tedy neobvyklé, jestliže tě jako mladou osobu znepokojují pohlavní touhy. Tuto normální touhu však vybičovává dnešní druh zábavy a reklamní prostředky, které oslavují sex. — 1. Kor. 7:36.

⁴ Silný může být i tlak ostatních mladých, jak vysvětluje jedna křesťanská školačka: „Dnes je opravdu těžké být jiný. Některé spolužačky se mne ptaly, jestli už mám nějaké pohlavní zkušenosti. Když jsem řekla, že ne, všechny se mi vysmály. Bylo mi do pláče a chtělo se mi říci, že ano.“ Mladí lidé navíc potřebují lásku a porozumění a možná, že v tom doma nejsou uspokojeni. Cení si potom chlapce nebo dívky, kteří jim věnují zvláštní pozornost a soucítí s nimi. Taková citová blízkost může vést k pohlavním důvěrnostem. Někteří mladí jsou zmateni přívalem těchto nových pocitů a snad se ptají: ‚Může být něco tak příjemného nesprávné? Je biblická morálka skutečně tou nejlepší cestou?‘

NEJLEPŠÍ CESTA

5. a) Co nám říká Izaiáš 48:17 o Bohu? b) Jaká je podle 1. Tessalonicenským 4:3–8 Boží vůle vzhledem k naší mravnosti?

⁵ Náš nebeský Otec připomněl svému vyvolenému lidu: „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, který tě vyučuje k tvému užitku, který ti dává vstoupit na cestu, kterou bys měl chodit.“ (Iz. 48:17) Jaká je to ‚cesta, po níž bychom měli chodit‘ v mravnosti? „Vždyť to, co Bůh chce [nebo požaduje], je, abyste se zdržovali smilstva; aby každý z vás věděl, jak se ujmout vlády nad svou nádobou [tělem] ve svatosti a cti, ne v chtivých pohlavních choutkách. . . Bůh nás totiž nepovolal, aby dovolil nečistotu.“ — 1. Tess. 4:3–8.

6. a) Co přikázal apoštol Pavel pomazaným křesťanům vzhledem k smilstvu a proč? b) Proč by proto mladé osoby měly uvažovat o svém chování?

⁶ Boží vůle v otázce mravnosti je jasná — ‚ovládejte svá těla‘, zdržujte se smilstva a nečistoty. Vy mladí, kteří jste oddali své životy Bohu, jste s ním navázali úzké spojení a stali se částí jeho čisté organizace. Bůh má radost z takového chování! Kdybyste se však dopouštěli předmanželských pohlavních styků, bylo by to stejné, jako kdyby se jeden z pomazaných „Kristových údů“, který je ‚připojen k Pánovi‘, ‚připojil [pohlavně] k nevěstce‘. „Ať se to nikdy nestane!“ zvolal apoštol Pavel. Byla by to největší urážka takového drahocenného vztahu. Žádný jiný hřích není takový, protože „kdo smilní, hřeší proti svému vlastnímu tělu“. Takový hřích může zničit duchovní vztah, který máme k Bohu. Není divu, že Pavel vybízel: „Utíkejte před smilstvem.“ Ano, „utíkejte“! Nevyčkávejte, abyste o něm rozvažovali nebo rozmlouvali. Vzdalte se, jak nejdále můžete — a to rychle! Ale co když někdo ‚neutíká‘ od takového chování? — 1. Kor. 6:15–18.

„SAMI UTRPÍ KŘIVDU“

7–9. a) Co říká 2. Petra 2:9–13 o těch, kteří se dopouštějí nemravnosti? b) Jak ‚utrpěli křivdu‘ ti, kteří pěstovali nečistotu?

⁷ Apoštol Petr říká, že ti, kteří ve sboru mluví urážlivě o „slavných“ a zaplétají se do nemravnosti, skončí tak, že „sami