Pavel dal Filipanům tuto velmi důležitou radu: „O nic se úzkostlivě nestarejte, ale ať jsou ve všem vaše prosebné žádosti známy Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou s díkůvzdáním; a Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly.“ — Fil. 4:6, 7.

6, 7. a) Co patří ke způsobům, jimiž lze zmenšit napětí? b) Jak můžeme pěstovat úzký vztah k Jehovovi?

⁶ Úzkostlivá starost nebo znepokojení v souvislosti s nějakými problémy nebo těžkou odpovědností může někdy zapůsobit na naše zdraví i na naše duševní rozpoložení. Jeden odborný lékař o tom píše v knize „Nepodléhej panice“ (angl.): „Jestliže si mohou lidé pohovořit o svých problémech s někým, koho si váží. .. často se velice sníží úroveň stresu.“ Jestliže to platí pro rozhovor s jiným člověkem, oč více nám pomůže rozmluva s Bohem. Ke komu bychom měli mít větší úctu než k Jehovovi?

⁷ Proto je dnes pro křesťany tak životně důležitý blízký osobní vztah k Jehovovi. Zralí Boží služebníci o tom dobře vědí, a proto dávají pozor, aby se vyhýbali společnosti světských lidí a zábavám, které by mohly oslabit tento vztah. (1. Kor. 15:33) Také si uvědomují, jak je důležité obracet se k Jehovovi v modlitbě, nejen jednou nebo dvakrát denně, ale často. Zejména mladí nebo noví křesťané musí pěstovat tento blízký vztah k Jehovovi pravidelným studiem a uvažováním o jeho Slovu a křesťanským společenstvím a službou. Jsme nabádáni: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám.“ — Jak. 4:8.

11, 12. Jak někteří křesťané poznali, že Jehova vyslyšel jejich modlitby a pomohl jim?

¹¹ Většina lidí však má sklon dělat si starosti o budoucnost, zejména tehdy, když vznikají těžkosti. Křesťané se však mohou a mají obracet ve víře k Jehovovi. Povšimni si, co se stalo Eleanor. Její manžel byl vážně nemocný a celý rok nemohl pracovat. Měla dvě malé děti a otce v pokročilém věku, o něž musela pečovat, takže navíc nemohla přijmout práci na plný pracovní úvazek. Prosili Jehovu o pomoc. Krátce nato našli jednou ráno pod dveřmi obálku. Byl v ní velký obnos peněz — dost na to, aby s tím vystačili, dokud nebude manžel opět schopen pracovat. Byla hluboce vděčná za tuto pomoc, která přišla právě včas. Nemáme biblický důvod, abychom očekávali, že se něco takového stane každému křesťanovi, který je v nouzi, ale můžeme si být jisti, že Jehova vyslyší naše volání a že je schopen nám pomáhat různými způsoby.

¹² Jedna křesťanská vdova v jižní Africe musela hledat práci, aby se mohla starat o dvě malé děti. Velmi však toužila pracovat pouze půl dne, aby ještě mohla mít čas na děti. Našla práci, ale musela se jí zříci, když její nadřízený trval na tom, že potřebuje sekretářku na plný úvazek. Opět byla tato sestra bez práce a úpěnlivě se modlila k Jehovovi o pomoc. Za tři týdny přišel její bývalý nadřízený a požádal ji, aby se vrátila a pracovala pouze půl dne. Byla opravdu šťastná. Cítila, že Jehova vyslyšel její modlitby.

ÚPĚNLIVĚ PROS JEHOVU

13. a) Co je míněno výrazem „úpěnlivá prosba“? b) Jaké máme biblické příklady úpěnlivých proseb?

¹³ Povšimni si, že když dal Pavel radu: „O nic se úzkostlivě nestarejte“, dodává: „ale ať jsou ve všem vaše prosebné žádosti známy Bohu modlitbou a úpěnlivou prosbou spolu s díkůvzdáním.“ (Fil. 4:6) Proč se zde zmiňuje o „úpěnlivé prosbě“? Tato slova znamenají „naléhavá snažná prosba“ nebo ‚úpěnlivá modlitba‘. Znamená to velice vážně a úpěnlivě Boha prosit, například v období velké tísně nebo ve velkém nebezpečí. Když byl Pavel ve vězení, prosil spolukřesťany, aby za něj úpěnlivě prosili, aby mohl nebojácně kázat „dobré poselství. . . jako vyslanec v okovech“. (Ef. 6:18–20) Římský důstojník Kornélius také „neustále úpěnlivě prosil Boha“. Musel být opravdu vzrušen, když mu anděl řekl: „Tvé modlitby a dary milosrdenství vystoupily jako upomínka před Boha.“ A měl tu přednost, že patřil k prvním pohanům, kteří byli pomazáni svatým duchem. — Sk. 10:1–4, 24, 44–48.