Jsou ty informace spolehlivé?

Člověk by si nikdy neměl myslet, že všechno, co je na internetu, je užitečné. Internetové vyhledávače se dají přirovnat k početné skupině houbařů, kteří neúnavně sbírají všechny houby, které najdou — jak ty jedlé, tak ty jedovaté —, házejí je do jednoho velkého koše a pak je lidem nabízejí. Udělal by sis z těch hub jídlo, aniž by sis je nejdřív dobře prohlédl? Určitě ne. Internetové vyhledávače používají obrovskou síť počítačů, aby shromažďovaly informace z miliard webových stránek, na kterých je možné najít úplně všechno, od toho nejkvalitnějšího po to nejhorší. Pokud si člověk nechce otrávit mysl dezinformacemi, musí používat rozlišovací schopnost.

V roce 1993 byl v jednom známém časopise otištěn kreslený vtip, na kterém jsou dva psi u počítače a jeden druhému říká: „Na internetu nikdo neví, že jsi pes.“ Podobně jako mnoho uživatelů internetu, i Satan na počátku lidských dějin skryl svou totožnost. Schoval se za hada a namluvil Evě, že by mohla být jako Bůh. Dnes se každý, kdo je on-line, může vydávat za odborníka, aniž uvede svoje skutečné jméno. Uveřejňování názorů, informací, obrázků i doporučení nepodléhá žádným pravidlům.

Nebuď tak naivní jako Eva. K informacím na internetu přistupuj kriticky a obezřetně. Než něčemu uvěříš, zamysli se nad následujícími otázkami: (1) Kdo ty informace uveřejnil? Skutečně je v tom oboru odborníkem? (2) Proč ty informace autor uveřejnil? Co ho k tomu asi vedlo? Je možné, že byl zaujatý? (3) Odkud ty informace získal? Uvádí zdroje, které se dají ověřit? (4) Jsou ty informace aktuální? V prvním století apoštol Pavel dal Timoteovi radu, která je stejně důležitá i dnes. Napsal: „Střež, co je ti s důvěrou svěřeno, a odvracej se od prázdných řečí, které porušují, co je svaté, a od rozporů falešně zvaného ‚poznání‘.“ (1. Tim. 6:20)

Jsou ty informace mravně nezávadné?

V 1. Tesaloničanům 5:21, 22 je napsáno: „Přesvědčte se o všem; pevně se držte toho, co je znamenité. Zdržte se každého druhu ničemnosti.“ Zdaleka ne všechno, co je na internetu, odpovídá Božím měřítkům. Měli bychom se tedy ujistit, že nalezené informace jsou v mravním ohledu nezávadné a vhodné pro křesťany. Zvlášť pornografie je dnes na internetu téměř všude. Kdybychom nebyli opatrní, snadno bychom se mohli stát její obětí.

Jestliže jsi na pochybách, zda se dívat na něco, co jsi na internetu otevřel, polož si otázku: Kdyby do místnosti vstoupil můj manželský partner, rodiče nebo nějaký spolukřesťan, zavřel bych rychle to, co si prohlížím? Pokud odpovíš ano, bude moudré nepoužívat internet, když jsi o samotě. Vlivem internetu se nejen změnil způsob, jak lidé komunikují a nakupují, ale také začal existovat zcela nový způsob, jak mohou ‚ve svém srdci zcizoložit‘. (Mat. 5:27, 28)