Křesťanské Jubileum vrcholí v miléniu

1. Co se nepokusili obnovit Židé v republice Izraeli a proč?

ANI V REPUBLICE Izraeli (založené roku 1948) neobnovili ti mnozí Židé, kteří soudí, že jsou pod mojžíšským Zákonem, dodržování Jubilejního roku. A kdyby se o to pokoušeli, nastalo by mnoho komplikací. Vznikly by obrovské hospodářské problémy, protože by šlo o vlastnická práva. Izraelská republika ani nezaujímá celou zemi, kterou obývalo dvanáct starověkých kmenů. Neexistuje také chrám s veleknězem z kmene Levi, protože doklady o kmenové příslušnosti se ztratily.

2. Jak již někteří křesťané začali oslavovat Jubileum předstíněné Jubileem ve starověkém Izraeli?

² Kde se tedy ocitáme, pokud jde o požehnání Jubilea? Vzpomínáme si, že starověké Jubileum bylo svátečním rokem svobody; Izraelité, kteří se prodali do otroctví, byli osvobozeni a dědičné pozemky byly vráceny. (3. Mojž. 25:8–54) V předešlém článku jsme viděli, že toto uspořádání skončilo s mojžíšskou smlouvou Zákona v roce 33 n. l. (Řím. 7:4, 6; 10:4) Pak byla uvedena v platnost nová smlouva, jejíž pomocí mohl Bůh věřícím odpustit hříchy, pomazat je svatým duchem a přijmout je za syny, kteří mají být vzati do nebe. (Hebr. 10:15–18) Avšak těch, kteří mají takový prospěch z opatření nové smlouvy, je „malé stádo“, 144 000 těch, „kteří byli koupeni ze země“. Jak tedy mohou dosáhnout osvobození, které bylo předstíněno Jubileem, milióny jiných věrně oddaných křesťanů? — Luk. 12:32; Zjev. 14:1–4.

OBĚŤ ZA VŠECHNY!

3. Jak účinná a trvalá je Ježíšova oběť?

³ V předkřesťanských dobách trval užitek z každoročního dne smíření pouze jeden rok. Užitek z výkupní oběti Pána Ježíše Krista je stálý, trvalý. Proto se protiobrazný velekněz Ježíš nemusí opět stát člověkem, obětovat se a pak se vrátit do nebe, aby předkládal hodnotu té oběti rok co rok v Nejsvětější Jehovy Boha. Písmo říká: „Kristus, když byl nyní vzbuzen z mrtvých, již neumírá; smrt už nad ním nepanuje.“ — Řím. 6:9; Hebr. 9:28.

4, 5. a) K čemu vedlo uplatnění Ježíšovy oběti o letnicích roku 33 n. l.? b) Co naznačuje, že jeho oběť bude uplatněna rozsáhleji?

⁴ Když se tedy v letech po letnicích roku 33 n. l. věřící stávali duchem zplozenými učedníky oslaveného Pána Ježíše, začínali slavit křesťanské Jubileum. Jakmile byli lidé ‚osvobozeni od zákona hříchu a smrti‘, těšili se z posilující svobody. (Řím. 8:1, 2) Zvěstovali také křesťanské poselství, aby ještě jiným mohly být odpuštěny hříchy, aby mohli být pomazáni a stali se duchovními Božími syny. Znamená to však, že někdo, kdo není členem skupiny omezené na počet 144 000, nemůže nyní prožívat radostné osvobození?

⁵ V této souvislosti jsou významná slova apoštola Pavla v Římanům 8:19–21: „Tvorstvo totiž vyhlíží s dychtivým očekáváním zjevení Božích synů. Vždyť tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti [je hříšné a nemůže hřích odstranit].“ Pavel pak zdůraznil, že je „naděje, že i tvorstvo bude osvobozeno ze zotročení zkaženosti a bude mít slavnou svobodu Božích dětí“. Taková svoboda se proto neomezuje na ty, kteří se stanou „Božími dětmi“ v nebi. To potvrzují známá slova u Jana 3:16. A jak již bylo uvedeno, pomazaný apoštol Jan řekl, že Kristus zemřel „za naše hříchy, ne však pouze za naše, ale také za hříchy celého světa“. — 1. Jana 2:2.

1919 — POČÁTEČNÍ OSVOBOZENÍ

6, 7. Jaké osvobození se vyhlašuje od roku 1919 a proč právě od té doby?

⁶ V nové době oznamují pomazaní, kteří slaví křesťanské Jubileum, osvobozující dobrou zprávu zejména od roku 1919. ‚Proč odtehdy?‘ podivíš se snad, jestliže ses narodil později. Podívejme se na to a mějme na paměti, že jde o tvé vlastní osvobození.

⁷ Po celá desetiletí před tím datem uveřejňovali Jehovovi pomazaní biblické pravdy, například v proslulé sérii „Studií Písem“ (1887–1917). Rozšiřovali také mnoho poučných brožur a traktátů. Během 1. světové války nastal odpor, zkoušky, prosévání a zpomalení činnosti. V roce 1919 však pomazaný ostatek vykročil s obnovenou horlivostí, aby zvěstoval biblické pravdy. Tak jako Ježíš mohl v roce 30 n. l. říci, že byl pomazán, aby kázal „propuštění zajatým a obnovení zraku slepým“, mohli to říci i tito novodobí pomazaní. Po vzrušujícím sjezdu od 1. do 7. září 1919a se mocně chopili kázání pravd, jež osvobodily nespočetné lidi. — Luk. 4:18.

8, 9. V jakém smyslu byli mnozí osvobozeni a jaké pomůcky se používaly při vyhlašování takového osvobození?

⁸ Vezměme například biblickou studijní pomůcku „Harfa Boží“ (1921), která předkládala životně důležité pravdy, jako by to bylo deset strun na harfě. Kniha uznávala, že „mnozí byli odstrašeni od studia Bible“ naukou, že „trestem pro ničemné je . . . věčné mučení neboli trápení v pekle, kde hoří neuhasitelný oheň a síra“. Čtenáři téměř šesti miliónů výtisků této knihy se dověděli, že tato nauka „nemůže být pravdivá přinejmenším ze čtyř samostatných a odlišných důvodů: 1. protože je nerozumná, 2. protože odporuje právu, 3. protože je v rozporu se zásadou lásky a 4. protože je nebiblická“. Umíš si jistě představit, jak osvobozující to bylo pro lidi, kteří vyrostli ve strachu z věčných muk v pekle nebo z utrpení v očistci.

⁹ Ano, horlivé kázání biblické pravdy, jež konali tito pomazaní, osvobodilo na celé zeměkouli lidi, kteří byli kdysi zotročeni falešnými naukami, pověrami a nebiblickými zvyklostmi (jako je uctívání předků, strach ze strašidel nebo zlých duchů a finanční vykořisťování duchovenstvem). Samotné názvy některých biblických studijních pomůcek zrcadlí osvobozující vliv, jejž měly na milióny lidí.b Tak se Ježíšova slova prokázala jako pravdivá, když řekl, že jeho učedníci ‚budou činit skutky větší‘ než on. (Jan 14:12) Ve srovnání s předběžným duchovním osvobozováním, které prováděl Ježíš, když kázal „propuštění zajatým“, udělali Boží novodobí služebníci mnohem víc — dostali se k mnoha miliónům lidí po celé zeměkouli.

10. Proč můžeme očekávat další a větší osvobození?

¹⁰ Vzpomeň si však, že v prvním století začalo po letnicích roku 33 n. l. další osvobozování. Tam začalo křesťanské Jubileum pro „malé stádo“, jemuž byly odpuštěny hříchy, a díky tomu se mohli stát „Božími syny“ v nebi. A co naše doba? Mohly by být milióny jiných oddaných křesťanů propuštěny z nevolnictví hříchu a slavit tak velkolepé Jubileum? Ano. Apoštol Petr to naznačil, když mluvil o časech „obnovení všech věcí, o nichž mluvil Bůh ústy svých svatých proroků staré doby“. — Sk. 3:21.

JUBILEUM PRO MILIÓNY

11. Jak naznačuje 25. kapitola 3. Mojžíšovy, že můžeme očekávat osvobození, jež přesahuje oproštění duchovního izraele?

¹¹ Stojí za povšimnutí, že ve 25. kapitole 3. Mojžíšovy je Izraelitům dvakrát připomenuto, že z Jehovova hlediska jsou jeho „otroky“, které osvobodil z Egypta. (Verše 42 a 55.) Tato kapitola o Jubileu se zmiňuje také o „osadnících“ a o ‚cizích usedlících v jejich středu‘. Ti mají dnes obdobu ve „velkém zástupu“, který se podílí s duchovními izraelity na zvěstování křesťanského dobrého poselství.

12. Jaký šťastný vývoj událostí probíhá od roku 1935?

¹² Od roku 1935 uvádí „znamenitý pastýř“ Ježíš Kristus do činného společenství s pomazaným ostatkem ty, o nichž hovořil jako o „jiných ovcích“. Ty musel „přivést“ a měly vytvořit „jedno stádo“ pod „jedním pastýřem“. (Jan 10:16) „Jiných ovcí“ jsou dnes milióny. Patříš-li k tomu šťastnému množství, jsi již počítán za spravedlivého jako Boží přítel a jako součást lidského tvorstva se těšíš, až budeš ‚osvobozen z otroctví zkaženosti‘ během nadcházejících časů „obnovení všech věcí“ na zemi. Není to žádná pošetilá naděje. — Řím. 8:19–21; Sk. 3:20, 21.

13. Jakého požehnání, jež přijde po „velkém soužení“, bychom si měli zvláště povšimnout?

¹³ Potom, co apoštol Jan viděl 144 000 těch, kteří se těší z křesťanského Jubilea a jimž je určen nebeský cíl, popsal „velký zástup“ a řekl: „To jsou ti, kteří vycházejí z velkého soužení a vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi. Proto jsou před Božím trůnem a prokazují mu dnem i nocí svatou službu v jeho chrámu.“ — Zjev. 7:14, 15.

14, 15. Proč mají členové „velkého zástupu“ právě nyní zvláštní důvod k radosti?

¹⁴ Již nyní, před velkým soužením, projevují víru v Kristovu vylitou krev, a tak mají užitek z jeho obětní smrti. Radují se také, že jsou osvobozeni z Velkého Babylóna, že mají dobré svědomí před Jehovou Bohem a že mají přednost podílet se na splňování Matouše 24:14 tím, že káží dobré poselství o království, než přijde konec.

¹⁵ Co však vyhlídka na to, že velký zástup bude osvobozen od vrozeného hříchu a nedokonalosti? Je ten čas blízko? Máme dobrý důvod říci, že mezi námi jsou dosud někteří z té lidské generace, o níž předpověděl Ježíš Kristus, že nepomine, dokud se všechny předpověděné věci nesplní. (Mat. 24:14) Velkolepé finále „závěru systému věcí“ by tedy mělo být velmi blízko, na dosah. — Mat. 24:3.

CO JE KORUNOU KŘESŤANSKÉHO JUBILEA

16. Kde stojíme v uskutečňování Božího předsevzetí a co leží před námi?

¹⁶ „Válka velikého dne Boha, Všemohoucího“ se rychle blíží a ostatek „malého stáda“ stejně jako „velký zástup“ jejich věrných, oddaných společníků zachová ryzost Jehovovi Bohu a bude se těšit na božskou ochranu. Dychtivě očekávají, jak Jehova drtivě porazí všechny nepřátelské síly a ospravedlní se jako svrchovaný Panovník. To bude korunou jejich radosti z křesťanské svobody. — Zjev. 16:14; 19:19–21; Hab. 2:3.

17. Jak budou ještě milióny lidí osvobozeny při velkolepém Jubileu?

¹⁷ Bude následovat panství vítězného krále Ježíše Krista nad očištěnou zemí, Jehovova svrchovanost bude nově potvrzena a Ježíš Kristus bude plně ovládat zemi jako Král králů a Pán pánů. Pak přímo uplatní užitek ze své oběti na milióny lidí včetně vzkříšených mrtvých, kteří projeví víru a ochotně přijmou odpuštění hříchů, jež Bůh poskytne prostřednictvím Krista. Pozná se to tak, že Bůh setře „každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest“. (Zjev. 21:3, 4) Jestliže to není pravé osvobození, jaké je potom pravé?

18. Jaká věc srovnatelná s jedním rysem starověkého Jubilea se stane na zemi v novém systému?

¹⁸ Země už také nebude ovládána, znečišťována a kažena chamtivými jednotlivci a obchodními společnostmi atd. (Zjev. 11:18) Bude naopak vrácena pravým ctitelům. Dostanou přitažlivý úkol, aby se podíleli na doslovném splnění Izajášova proroctví: „Jistě budou stavět domy a obývat je a jistě budou sázet vinice a jíst jejich ovoce. Nebudou stavět a někdo jiný obývat; nebudou sázet a někdo jiný jíst. . . Nebudou se lopotit zbytečně ani nebudou rodit pro nepokoj, protože jsou potomstvem tvořeným z Jehovových požehnaných.“ (Iz. 65:21–25) Do konce panství milénia budou setřeny všechny stopy zděděného hříchu a nedokonalosti a Boží věrně oddaní služebníci na zemi budou oslavovat plné vyvrcholení, jímž končí Jubileum. Tak bude uskutečněno osvobození předstíněné Jubileem. — Ef. 1:10.

PO VYVRCHOLENÍ JUBILEA V MILÉNIU

19, 20. Jak se pokusí satan a démoni zmařit požehnání, jež vyplynou z tisíciletého Jubilea, ale k čemu to povede?

¹⁹ Zjevení 20:1–3 předpovídá, že satan ďábel, panovník démonských tlup, zmizí ze scény na tisíc let Kristova panství nad lidstvem. Až bude na konci milénia satanovi a jeho démonům dovoleno, aby nakrátko vyšli, neuvidí tito ničemní duchové zemi ve stavu, v jakém ji opustili, ale jako nepopsatelně krásný světaširý ráj. Uvidí zemi obydlenou věrným „velkým zástupem“ a miliardami vzkříšených mrtvých lidí, za které Ježíš zemřel jako výkupní oběť. Na konci milénia dosáhne křesťanské Jubileum svého účelu, totiž plně osvobodí lidstvo od účinků hříchu. (Řím. 8:21) Jak ďábelsky hanebné by bylo, aby se někdo pokoušel zkazit ten znamenitý stav! Ale z připuštění všemohoucího Boha se o to ďábel naposled pokusí a v zoufalém rozhořčení udeří. O tom se píše ve Zjevení 20:7–10, 14:

²⁰ „Jakmile pak skončí tisíc let, satan bude uvolněn ze svého vězení a vyjde, aby sváděl ty národy na čtyřech stranách země, Goga a Magoga, aby je shromáždil k válce. Jejich počet je jako počet mořského písku. A postupovali širou zemí a obklíčili tábor svatých a milované město. Ale z nebe sestoupil oheň a pohltil je. A ďábel, který je sváděl, byl uvržen do jezera ohně a síry.“

21. Jaká reakce Božích synů připomene Joba 38:7, až s miléniem skončí křesťanské Jubileum?

²¹ Pravá svoboda, uskutečněná jubilejním uspořádáním, bude dál všude radostně vládnout; všichni tvorové budou svobodní a budou ctít toho, který jediný má jméno Jehova. (Žalm 83:18; 83:19, „KB“) Tak tomu bude, zatímco Jehova bude dál uskutečňovat svá předsevzetí v celém vesmíru. Při stvoření Země, nežli na ni bylo postaveno lidstvo, tehdy „spolu radostně provolávaly jitřní hvězdy a všichni Boží synové začali pochvalně křičet“ nad tou krásnou podívanou. (Job 38:7) Oč více budou jásat, až uvidí zemi obydlenou muži a ženami, kteří prokázali svou úplnou oddanost a ryzost vůči všemohoucímu Bohu.

22. Jaký postoj bychom měli mít v souladu s výzvou Žalmu 150:1–6?

²² Když to vše vezmeme v úvahu ve světle oslnivého jasu, jímž jsou zalévána Písma, nemůžeme jinak než spontánně jásat s nebesy a říkat Halelujah! Touto výzvou k nám končí kniha Žalmů: „Chvalte Jah! Chvalte Boha na jeho svatém místě. Chvalte ho v prostoře jeho síly. Chvalte ho pro jeho mohutná díla. Chvalte ho podle hojnosti jeho velikosti. Chvalte ho troubením rohu. Chvalte ho strunným nástrojem a harfou. Chvalte ho tamburínou a kolovým tancem. Chvalte ho strunami a píšťalou. Chvalte ho činely melodického zvuku. Chvalte ho řinčivými činely. Všechno, co dýchá — ať chválí Jah. Chvalte Jah!“ — Žalm 150:1–6.

[Poznámky pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◆ Od čeho byli oproštěni Ježíšovi učedníci o letnicích roku 33 n. l.? Co tím pro ně začalo?

◆ Proč máme důvod očekávat větší osvobození, než nastalo v prvním století?

◆ Jaké osvobozování probíhá od roku 1919?

◆ Jak a kdy budou mít „jiné ovce“ užitek z velkolepého Jubilea?

◆ Jaká bude Země po vyvrcholení Jubilea?

[Obrázek na straně 17]

Svoboda vyhlášena v Cedar Pointu roku 1919

[Obrázek na straně 18]

„Jiné ovce“ se podílejí na tisíciletém Jubileu