Pěstování čistého náboženství pro přežití

„Náboženství čisté a nepoškvrněné před Bohem a Otcem totoť jest. . . ostříhati sebe nepoškvrněného od světa.“ — JAKUB 1:27, KB.

1. Jak je definováno náboženství a kdo má logicky právo určit rozdíl mezi falešným a pravým náboženstvím?

NÁBOŽENSTVÍ je definováno jako „výraz víry člověka v nadlidskou moc, jež je uznávána za stvořitele a vládce vesmíru, a úcty k ní“. Kdo má tedy logicky právo určit rozdíl mezi pravým náboženstvím a falešným náboženstvím? Jistě to musí být Ten, v něhož se věří a kterému je projevována úcta, Stvořitel. Jehova ve svém Slově jasně naznačil své stanovisko ohledně pravého a falešného náboženství.

Slovo „náboženství“ v Bibli

2. Jak vysvětlují slovníky původní řecké slovo překládané jako „způsob uctívání“ nebo „náboženství“? Na jaký druh uctívání se vztahuje?

² Řecké slovo, jež se překládá jako „způsob uctívání“ nebo „náboženství“, je threskeia. Dílo Greek-English Lexicon of the New Testament (Řecko-anglický lexikon Nového zákona) definuje toto slovo jako „uctívání Boha, náboženství, zvláště tak, jak se projevuje náboženskou službou nebo kultem“. Kniha Theological Dictionary of the New Testament (Teologický slovník Nového zákona) poskytuje další podrobnosti, když uvádí: „Etymologie je předmětem sporu;. . . novodobí učenci se přiklánějí ke spojení s therap- (‚sloužit‘). . . Je také možné si povšimnout významového rozdílu. Kladným významem je ‚náboženská horlivost‘. . . , ‚uctívání Boha‘, ‚náboženství‘. . . Existuje však také záporný význam, jako je ‚přehnané náboženské projevy‘, ‚nesprávné uctívání‘.“ Slovo threskeia je tedy možné překládat buď jako „náboženství“, nebo „způsob uctívání“, ať už jako dobré, nebo jako špatné.

3. Jak použil apoštol Pavel slovo, jež se překládá jako „způsob uctívání“, a jaký zajímavý komentář je podán k překladu textu Kolosanům 2:18?

³ Toto slovo se v Křesťanských řeckých písmech objevuje pouze čtyřikrát. Apoštol Pavel je použil dvakrát pro označení falešného náboženství. Ve Skutcích 26:5 se zmiňuje o tom, že ještě předtím, než se stal křesťanem, „žil jako farizeus podle nejpřísnější sekty našeho způsobu uctívání [„náboženství“, KB] “. Ve svém dopise Kolosanům upozorňoval: „Ať vás nepřipraví o cenu nikdo, kdo má potěšení ve zdánlivé pokoře a způsobu uctívání andělů.“ (Kolosanům 2:18) Takové uctívání andělů bylo v těch dnech ve Frýgii zřejmě běžné. Bylo však druhem falešného náboženství.a Je zajímavé, že některé překlady Bible sice překládají slovo threskeia v Kolosanům 2:18 jako „náboženství“, ale většina používá slova „uctívání“. Překlad nového světa důsledně překládá slovo threskeia jako „způsob uctívání“. Poznámka pod čarou v Reference Bible (Bibli s odkazy) pokaždé upozorňuje, když je v latinských překladech použit alternativní překlad „náboženství“.

Z Božího stanoviska „čistý a neposkvrněný“

4, 5. a) Čí stanovisko je v otázce náboženství podle Jakuba nejdůležitější? b) Co by mohlo způsobit, že by něčí způsob uctívání byl nicotný, a co je myšleno slovem, překládaným „nicotný“?

⁴ Další dva případy použití slova threskeia jsou v dopise učedníka Jakuba, člena vedoucího sboru křesťanského sboru v prvním století. Napsal: „Jestliže se někomu zdá, že zachovává vnější způsob uctívání [„jest nábožný“, KB], a přece nedrží svůj jazyk na uzdě, ale dále klame své vlastní srdce, jeho způsob uctívání [„náboženství“, KB] je nicotný. Způsob uctívání [„náboženství“, KB], který je čistý a neposkvrněný ze stanoviska našeho Boha a Otce, je takový: Starat se o sirotky a vdovy v jejich soužení a zachovávat se bez poskvrny od světa.“ — Jakub 1:26, 27.

⁵ Ano, držet se Jehovova stanoviska ohledně náboženství je životně důležité, jestliže chceme mít jeho schválení a přežít do nového světa, který Bůh slíbil. (2. Petra 3:13) Jakub ukazuje, že někdo by si mohl připadat opravdu nábožný, a přitom by jeho způsob uctívání mohl být nicotný. Řecké slovo překládané zde jako „nicotný“ znamená také „planý, prázdný, neplodný, zbytečný, neschopný, nemající pravdu“. Mohlo by to tak být, kdyby někdo tvrdil, že je křesťanem, a přitom by nedržel svůj jazyk na uzdě a nepoužíval jej ke chvále Boha a k budování svých spolukřesťanů. ‚Klamal by své vlastní srdce‘ a nepěstoval by „náboženství čisté a nepoškvrněné před Bohem“. (KB) Je to Jehovovo hledisko, které je rozhodující.

6. a) Co tvoří námět Jakubova dopisu? b) Jaký požadavek ohledně čistého uctívání Jakub zdůraznil a co prohlásil novodobý vedoucí sbor v této věci?

⁶ Jakub nevypočítává všechny věci, které Jehova vyžaduje v souvislosti s čistým uctíváním. V souladu s celkovým námětem svého dopisu, kterým je víra projevovaná skutky a potřeba chránit se přátelství se Satanovým světem, vyzdvihuje pouze dva požadavky. Jedním je „starat se o sirotky a vdovy v jejich soužení“. To vyžaduje pravou křesťanskou lásku. Jehova vždy projevoval láskyplný zájem o sirotky a vdovy. (5. Mojžíšova 10:17, 18; Malachiáš 3:5) Jeden z prvních činů vedoucího sboru křesťanského sboru v prvním století byl ve prospěch křesťanských vdov. (Skutky 6:1–6) Apoštol Pavel dal podrobné pokyny ohledně poskytování láskyplné péče zestárlým strádajícím vdovám, jež se během let prokázaly věrnými a jež nemají rodinu, která by jim pomohla. (1. Timoteovi 5:3–16) Novodobý vedoucí sbor svědků Jehovových také uveřejnil cenné pokyny ohledně „péče o chudé“, když uvedl: „K pravému uctívání patří, abychom pečovali o věrné a loajální, kteří snad potřebují hmotnou pomoc.“ (Viz knihu Organizováni, abychom dovršili svou službu, s. 65–6.) Rady starších či jednotliví křesťané, kteří se v této věci prokazují jako nedbalí, opomíjejí důležitý aspekt způsobu uctívání, jež je čisté a neposkvrněné ze stanoviska našeho Boha a Otce.

„Bez poskvrny od světa“

7, 8. a) O jakém druhém požadavku pro pravé náboženství se Jakub zmínil? b) Splňuje tento požadavek duchovenstvo a kněží? c) Co může být řečeno o svědcích Jehovových?

⁷ Druhým požadavkem pro pravé náboženství, o kterém se zmínil Jakub, je „zachovávat se bez poskvrny od světa.“ Ježíš uvedl: „Mé království není částí tohoto světa.“ Ve shodě s tím by jeho následovníci neměli být „částí světa“. (Jan 15:19; 18:36) Dá se to říci o duchovenstvu a kněžích některého náboženství tohoto světa? Podporují Spojené národy. Mnozí z jejich čelních představitelů přijali v říjnu 1986 papežovo pozvání k setkání v italském městě Assisi, aby sjednotili své modlitby za úspěch „Mezinárodního roku míru“, nad kterým měly záštitu Spojené národy. Jejich snahy však byly marné, soudě podle miliónů zabitých ve válkách v tom roce a v letech následujících. Duchovenstvo se často bratříčkuje s vládnoucí politickou stranou, zatímco potajmu zrádně jedná s opozicí, aby je každý, kdo vládne, považoval za „přátele“. — Jakub 4:4.

⁸ Svědkové Jehovovi si získali pověst jako křesťané, kteří zůstávají neutrální v politických záležitostech a konfliktech tohoto světa. Zachovávají tento postoj ve všech světadílech a všech národech, jak dosvědčují zprávy v tisku a novodobé historické zprávy ze všech částí světa. Jsou skutečně „bez poskvrny od světa“. Jejich náboženství je „čisté a nepoškvrněné před Bohem a Otcem“. — Jakub 1:27, KB.

Další znaky pravého náboženství

9. Co je třetím požadavkem pro pravé náboženství a proč?

⁹ Jestliže je náboženství výrazem ‚úcty člověka k nadlidské moci, jež je uznávána za stvořitele a vládce vesmíru‘, pravé náboženství potom jistě musí směřovat k jedinému pravému Bohu, Jehovovi. Nesmí zatemňovat lidské chápání Boha tím, že by vyučovalo takové pohanské představy jako trojitého boha, ve kterém se Otec dělí o svou všemohoucnost, slávu a věčnost s dalšími dvěma osobami v záhadné trojici. (5. Mojžíšova 6:4; 1. Korinťanům 8:6) Musí také činit známým Boží jedinečné jméno, Jehova, a ctít toto jméno. Ano, musí nést Boží jméno jako organizovaný lid. (Žalm 83:18; Skutky 15:14) V tom musí ti, kteří pravé náboženství pěstují, následovat příklad Krista Ježíše. (Jan 17:6) Kdo jiný než křesťanští svědkové Jehovovi dnes splňuje tento požadavek?

10. Má-li nějaké náboženství umožnit přežití do Božího nového světa, co musí dělat a proč?

¹⁰ Apoštol Petr řekl: „Kromě toho v žádném jiném není záchrana, neboť pod nebem není žádné jiné jméno [Ježíš Kristus], jež bylo dáno mezi lidmi, jímž máme být zachráněni.“ (Skutky 4:8–12) Čisté náboženství, jež poskytne přežití do Božího nového světa, proto musí podněcovat víru v Krista a v hodnotu výkupní oběti. (Jan 3:16, 36; 17:3; Efezanům 1:7) Musí navíc pomáhat pravým ctitelům, aby se podřizovali Kristu jako Jehovovu panujícímu Králi a pomazanému Veleknězi. — Žalm 2:6–8; Filipanům 2:9–11; Hebrejcům 4:14, 15.

11. Na čem musí být pravé náboženství založeno a jaké je v tomto ohledu postavení svědků Jehovových?

¹¹ Čisté náboženství se musí opírat o zjevenou vůli jediného pravého Boha a ne o lidmi vytvořené tradice nebo filozofie. Nebýt Bible, nevěděli bychom nic o Jehovovi a jeho podivuhodných předsevzetích, ani o Ježíši a výkupní oběti. Svědkové Jehovovi vštěpují lidem neotřesitelnou důvěru v Bibli. Svým každodenním životem také dokazují, že souhlasí s prohlášením apoštola Pavla: „Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné k vyučování, ke kárání, k urovnávání věcí,. . . aby Boží člověk byl zcela způsobilý, úplně vyzbrojený pro každé dobré dílo.“ — 2. Timoteovi 3:16, 17.

Pravé náboženství — životní cesta

12. Co je kromě víry nutné, aby uctívání bylo pravé, a v jakých ohledech je pravé náboženství způsobem života?

¹² Ježíš prohlásil: „Bůh je Duch a ti, kteří ho uctívají, musí uctívat duchem a pravdou.“ (Jan 4:24) Pravé náboženství neboli způsob uctívání tudíž není obřadní, rituální, vnější ukázka zbožnosti. Čisté uctívání je duchovní, jeho základem je víra. (Hebrejcům 11:6) Tato víra však musí být podložena skutky. (Jakub 2:17) Pravé náboženství odmítá oblíbené módní směry. Drží se biblických mravních norem a čisté řeči. (1. Korinťanům 6:9, 10; Efezanům 5:3–5) Ti, kteří je uplatňují, se upřímně snaží projevovat ovoce Božího ducha ve svém rodinném životě, světském zaměstnání, ve škole, a dokonce i při odpočinku. (Galaťanům 5:22, 23) Svědkové Jehovovi se snaží o to, aby nikdy nezapomněli na radu apoštola Pavla: „Ať tedy jíte nebo pijete nebo děláte cokoli jiného, všechno dělejte k Boží slávě.“ (1. Korinťanům 10:31) Jejich náboženství není pouhý formalismus; je to způsob života.

13. Co zahrnuje pravé uctívání a proč je možné říci, že svědkové Jehovovi jsou skutečně nábožní lidé?

¹³ Pravé náboženství zahrnuje samozřejmě duchovní činnost. K ní patří osobní a rodinná modlitba, pravidelné studium Božího slova a biblických studijních pomůcek a návštěva pravých křesťanských sborových shromáždění. Ta jsou zahajována a ukončována písněmi chvály Jehovovi a modlitbami. (Matouš 26:30; Efezanům 5:19) Budující duchovní náměty jsou probírány prostřednictvím proslovů a rozhovorů ve formě otázek a odpovědí na základě otištěných materiálů, které mají všichni k dispozici. Taková shromáždění se obyčejně konají v úhledných, ne však okázalých sálech království, které jsou používány výlučně pro náboženské účely: pravidelná shromáždění, svatby, shromáždění k uctění památky zesnulého. Svědkové Jehovovi mají své sály království a větší sjezdové haly ve vážnosti. Jsou pro ně místy zasvěcenými pro Jehovovo uctívání. Na rozdíl od mnoha kostelů křesťanstva nejsou sály království společenskými kluby.

14. Co znamenalo uctívání pro hebrejsky mluvící lidi a jakou činností se dnes vyznačují svědkové Jehovovi?

¹⁴ Již dříve jsme viděli, že učenci spojují řecké slovo překládané jako „způsob uctívání“ nebo „náboženství“ se slovesem „sloužit“. Je zajímavé, že hebrejský protějšek, ‚avoda‘, je možné překládat jako „služba“ nebo „uctívání“. (Srovnej poznámku pod čarou u 2. Mojžíšovy 3:12 a 10:26) Pro Hebrejce znamenalo uctívání — službu. A totéž představuje pro pravé ctitele dnes. Velmi důležitým poznávacím znakem pravého náboženství je to, že všichni, kteří je pěstují, se podílejí na zbožné službě kázání „této dobré zprávy o království. . . po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“. (Matouš 24:14; Skutky 1:8; 5:42) Které náboženství je celosvětově známé svým vydáváním svědectví o Božím království jako jediné naději lidstva?

Pozitivní, sjednocující síla

15. Co je vynikajícím rysem pravého náboženství?

¹⁵ Falešné náboženství rozděluje. Bylo a stále ještě je příčinou nenávisti a prolévání krve. Pravé náboženství naopak sjednocuje. Ježíš uvedl: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ (Jan 13:35) Láska, která spojuje svědky Jehovovy, přesahuje národnostní, sociální, ekonomické a rasové hranice, které rozdělují zbytek lidstva. Svědkové ‚stojí pevně v jednom duchu, jako jedna duše, zápasí bok po boku za víru v dobrou zprávu‘. — Filipanům 1:27.

16. a) Jakou „dobrou zprávu“ káží svědkové Jehovovi? b) Jaká proroctví se splňují na Jehovově lidu a jaká požehnání následují?

¹⁶ „Dobrou zprávou“, kterou káží, je, že Boží neměnné předsevzetí bude v krátké době dovršeno. Boží vůle bude uskutečněna „jako v nebi, tak i na zemi“. (Matouš 6:10) Jehovovo slavné jméno bude posvěceno a země se stane rájem, v němž budou moci praví ctitelé žít navždy. (Žalm 37:29) Doslova milióny lidí ze všech zemí, kteří se připojují ke svědkům Jehovovým, říkají ve splňování biblického proroctví: „Chceme jít s vámi, neboť jsme slyšeli, že je s vámi Bůh.“ (Zecharjáš 8:23) Jehova Bůh žehná svému lidu. ‚Maličký‘ se skutečně stavá ‚mocným národem‘, celosvětovým sborem, naprosto sjednoceným v každém ohledu — v myšlení, práci i uctívání. (Izajáš 60:22) To je něco, co falešné náboženství nikdy nedokázalo.

Vítězství čistého náboženství

17. Co čeká Velký Babylón a jak se to uskuteční?

¹⁷ Boží slovo předpovídá zničení světové říše falešného náboženství, jež se symbolicky nazývá „Velký Babylón“. Bible také znázorňuje „krále“, neboli politické vládce země, symbolem rohů divokého zvířete. Říká nám, že Bůh vloží do srdce těchto panovníků záměr rozvrátit a úplně zničit toto zřízení Satana Ďábla, jež se podobá nevěstce. — Viz Zjevení 17:1, 2, 5, 6, 12, 13, 15–18.b

18. Jaký důležitý důvod zničení Velkého Babylóna uvádí Bible a kdy se falešné náboženství vydalo na tuto otřesnou dráhu?

¹⁸ Proč si Velký Babylón zaslouží zničení? Bible odpovídá: „Byla v něm nalezena krev proroků a svatých a všech, kteří byli pobiti na zemi.“ (Zjevení 18:24) Ježíš ukázal, že tato vina krve, kterou nese falešné náboženství, sahá dokonce až do doby před založením Babylóna, a odsoudil náboženské vůdce judaismu, který se sám přimkl k Velkému Babylónu, slovy: „Hadi, potomstvo zmijí, jak uprchnete před soudem gehenny?. . . [přijde] na vás. . . všechna spravedlivá krev vylitá na zemi, od krve spravedlivého Abela.“ (Matouš 23:33–35) Ano, falešné náboženství, které začalo na zemi v době vzpoury v Edenu, se musí zodpovídat za svou strašlivou vinu krve.

19, 20. a) Co budou dělat praví ctitelé poté, co bude vykonán soud nad Velkým Babylónem? b) Co se stane potom a jaká vyhlídka se otevře všem pravým ctitelům?

¹⁹ Po zničení Velkého Babylóna spojí praví ctitelé na zemi své hlasy s nebeským chórem, který hlasitě zpívá: „Chvalte Jah!. . . Vykonal totiž soud nad velkou nevěstkou. . . a pomstil krev svých otroků na její ruce. . . A dým z ní nadále vystupuje po celou věčnost.“ — Zjevení 19:1–3.

²⁰ Pak budou zničeny ostatní složky Satanovy viditelné organizace. (Zjevení 19:17–21) Poté budou Satan, zakladatel falešného náboženství, a jeho démoni uvrženi do propasti. Již nebudou moci dále pronásledovat pravé Jehovovy ctitele. (Zjevení 20:1–3) Čisté náboženství slavně zvítězí nad falešným. Věrní muži a ženy, kteří dbají božské výstrahy, aby nyní uprchli z Velkého Babylóna, dostanou příležitost přežít a vstoupit do Božího nového světa. Zde budou moci pěstovat pravé náboženství a s plnou úctou sloužit navždy Jehovovi.

[Poznámky pod čarou]

Vyzkoušej svou paměť

◻ Čí stanovisko ohledně náboženství je nejdůležitější a proč?

◻ Jaké dva požadavky pro pravé náboženství zdůraznil Jakub?

◻ Jaké jsou další požadavky pro čisté uctívání?

◻ Jakou „dobrou zprávu“ káží svědkové Jehovovi?

◻ Jak pravé náboženství slavně zvítězí nad falešným náboženstvím?

[Obrázek na straně 17]

Náboženští čelní představitelé shromáždění v říjnu 1986 v italském městě Assisi

[Obrázek na straně 19]

Pravé náboženství zahrnuje společná shromáždění k uctívání