² Lidé běžně nepovažují pronásledování za důvod k radosti. Boží Slovo ale říká, že přesně tak to je. Například učedník Jakub napsal, že když procházíme zkouškami, měli bychom to považovat za radost, a ne se tím nechat sklíčit. (Jak. 1:2, 12) A Ježíš řekl, že bychom měli být šťastní, i když nás lidé pronásledují. (Přečti Matouše 5:11.) Jak si můžeme navzdory zkouškám radost udržet? Ukážeme si teď několik myšlenek z Jakubova dopisu, který napsal křesťanům v 1. století, a uvidíme, že nám můžou hodně pomoct. Nejdřív se zamyslíme nad tím, jaké problémy tyto křesťany trápily.

JAKÝMI ZKOUŠKAMI KŘESŤANÉ V 1. STOLETÍ PROCHÁZELI?

3. K čemu došlo krátce potom, co se Jakub stal Ježíšovým učedníkem?

³ Krátce potom co se Ježíšův nevlastní bratr Jakub stal jeho učedníkem, začali být křesťané v Jeruzalémě pronásledováni. (Sk. 1:14; 5:17, 18) A když byl zavražděn učedník Štěpán, mnozí křesťané z města utekli a „rozprchli [se] po celém území Judeje a Samaří“. Nakonec došli až na Kypr a do Antiochie. (Sk. 7:58–8:1; 11:19) Jen těžko si dokážeme představit, co všechno museli vydržet. Přesto horlivě kázali dobrou zprávu, kdekoli byli, a po celé Římské říši vznikaly nové sbory. (1. Petra 1:1) Mnohem horší doba ale měla teprve přijít.

4. V jakých dalších zkouškách museli tehdy křesťané vytrvat?

⁴ Křesťané tehdy museli vytrvat v mnoha zkouškách. Například kolem roku 50 n. l. římský císař Claudius nařídil, aby všichni Židé opustili Řím. Takže Židé, kteří se stali křesťany, byli donucení se přestěhovat a usadit se někde jinde. (Sk. 18:1–3) Asi v roce 61 apoštol Pavel napsal, že křesťané byli veřejně vystaveni urážkám, vězněni a byl drancován jejich majetek. (Hebr. 10:32–34) A stejně jako jiní lidé museli snášet chudobu a trpěli nemocemi. (Řím. 15:26; Filip. 2:25–27)

6. Proč může mít podle Lukáše 6:22, 23 křesťan radost, když zažívá zkoušky?

⁶ Lidé si myslí, že člověk může být šťastný, jenom když má dobré zdraví, hodně peněz a hezké vztahy v rodině. Ale Jakub psal o jiném druhu radosti – o radosti, která je součástí ovoce Božího ducha a nezávisí na okolnostech. (Gal. 5:22) Křesťan má radost neboli hluboký pocit štěstí z toho, že ví, že se líbí Jehovovi a řídí se Ježíšovým příkladem. (Přečti Lukáše 6:22, 23; Kol. 1:10, 11) Taková radost hoří uvnitř jeho srdce, stejně jako plamen hoří v bezpečí uvnitř lampy. Nezeslábne, když křesťan onemocní nebo má málo peněz. Nevytratí se, ani když zažívá posměch nebo odpor ze strany rodiny nebo jiných lidí. Taková radost zesílí pokaždé, když se nás odpůrci snaží o ni obrat. To, že kvůli své víře zažíváme zkoušky, potvrzuje, že jsme praví Kristovi učedníci. (Mat. 10:22; 24:9; Jan 15:20) Právě proto Jakub mohl napsat: „Považujte to jen za radost, moji bratři, když vás potkávají různé zkoušky.“ (Jak. 1:2)