Co je Velký Babylon?

Co říká Bible

Kniha Zjevení mluví o „ženě“ a „velké prostitutce“, která má „záhadné jméno: ‚Velký Babylon‘“. (Zjevení 17:1, 3, 5) Tahle žena představuje celosvětový systém falešného náboženství, tedy ty, kdo „pravdu o Bohu vyměnili za lež“.a (Římanům 1:25) I když se tato náboženství v mnoha ohledech liší, všechna nějakým způsobem odvádějí lidi od uctívání pravého Boha Jehovy. (5. Mojžíšova 4:35)

Jak zjistit totožnost Velkého Babylonu?

1. Velký Babylon je obrazný pojem. Kniha Zjevení je psána „v symbolických obrazech“, a proto je logické, že Velký Babylon je symbolická žena, ne doslovná. (Zjevení 1:1) Navíc „sedí na mnoha vodách“. Tyto vody představují „lidi, zástupy, národy a jazyky“. (Zjevení 17:1, 15) Doslovná žena by něco takového dělat nemohla.

2. Velký Babylon představuje skupinu, která má mezinárodní rozsah. V Bibli se píše, že tato symbolická žena je „velké město, které vládne nad králi země“. (Zjevení 17:18) Tím pádem musí představovat skupinu, která má mezinárodní rozsah a vliv.

3. Velký Babylon je náboženský systém, ne politický nebo obchodní. Lidé ve starověkém Babyloně byli silně nábožensky založení. Používali různá zaklínadla a kouzla. (Izajáš 47:1, 12, 13; Jeremjáš 50:1, 2, 38) Ve skutečnosti ale uctívali falešné bohy a jejich náboženství odporovalo tomu, co se líbí pravému Bohu Jehovovi. (1. Mojžíšova 10:8, 9; 11:2–4, 8) Babylonští panovníci se nad Jehovu pyšně povyšovali. (Izajáš 14:4, 13, 14; Daniel 5:2–4, 23) I o Velkém Babyloně Bible říká, že je prosáklý „spiritistickými zvyky“. A tak je jasné, že jde o náboženskou organizaci. (Zjevení 18:23)

   Velký Babylon nemůže být politickým subjektem, protože politici jsou v Bibli označeni jako „králové země“. A o těch je napsáno, že budou nad zničením Velkého Babylonu truchlit. (Zjevení 17:1, 2; 18:9) Nemůže jít ani o obchodní velmoc, protože podle Bible jsou „obchodníci země“ jiná skupina. (Zjevení 18:11, 15)

4. 

   Photograph taken by courtesy of the British Museum

   Velký Babylon je vhodné označení pro falešná náboženství. Tato náboženství lidi neučí, jak můžou poznat pravého Boha Jehovu. Naopak je od něj odtahují k jiným bohům. Bible o tom mluví jako o „duchovní prostituci“. (3. Mojžíšova 20:6, ppč.; 2. Mojžíšova 34:15, 16) Spousta náboženství se stále drží nauk, které mají kořeny ve starověkém Babyloně, jako je Trojice, nesmrtelnost duše nebo že se při uctívání mají používat sochy a obrazy. Tato náboženství také mísí uctívání Boha s láskou ke světu. Bible toto jednání popisuje jako duchovní nevěru. (Jakub 4:4)

   Falešná náboženství si hromadí majetek a okázale se jím chlubí. To přesně zapadá do popisu Velkého Babylonu, který vykresluje Bible. Píše se tam, že žena, která se jmenuje Velký Babylon, je „oblečená do purpuru a šarlatu“ a že je „ozdobená zlatem, drahokamy a perlami“. (Zjevení 17:4) Je zdrojem „ohavností země“, tedy nauk a chování, které pošpiňují Boha. (Zjevení 17:5) „Lidé, zástupy, národy a jazyky“, o kterých jsme se už zmínili a kteří Velký Babylon podporují, představují členy falešného náboženství. (Zjevení 17:15)

Velký Babylon je odpovědný za smrt „všech, kdo byli pobiti na zemi“. (Zjevení 18:24) Nejenom že v průběhu dějin falešná náboženství rozněcovala války a terorismus, ale také lidem zatajovala pravdu o láskyplném Bohu Jehovovi. (1. Jana 4:8) Kvůli tomu docházelo k velkému krveprolévání.

Jak se Bůh dívá na Velký Babylon?

Z Božího pohledu se hříchy Velkého Babylonu „nahromadily až do nebe“. (Zjevení 18:4, 5) Bohu se falešná náboženství protiví, protože o něm učí lži a špatně se chovají ke svým členům.

Jak to s Velkým Babylonem dopadne?

Bible říká, že Bůh nad Velkým Babylonem „vykonal rozsudek“. (Zjevení 18:20) Jinými slovy, Bible předpovídá, že Bůh všechna falešná náboženství zničí. (Zjevení 18:8) Podnítí červeně zbarvené divoké zvíře – mocný politický subjekt – aby se obrátilo proti falešným náboženstvím a úplně je zničilo. (Zjevení 17:16, 17) „Tak rychle bude svržen Babylon, to velké město, a už se nikdy neobjeví.“ (Zjevení 18:21) Je proto důležité, aby ti, kdo se chtějí líbit Bohu, vyšli „z jejich středu“, tedy neměli s falešným náboženstvím nic společného. (2. Korinťanům 6:14–17)