Zprávy a jejich hlubší význam

„Jak zabít“ v šesti svazcích

● „Dělání mnoha knih je bez konce a mnoho se jim oddávat je únavné pro tělo,“ napsal moudrý král Šalomoun v Kazateli 12:12. Vrcholnou položkou nekonečného seznamu úmorných knih, které jsou vydávány, se zdá být sada šesti svazků nadepsaná „Jak zabít“. Svazky podrobně popisují, jak zabíjet klacky, sekyrami, noži, jedem, ohněm, elektřinou, výbušninami a střelnými zbraněmi. Připojeny jsou přesné tabulky a vyobrazení. Spisovatel v úvodu říká: „Záměrem této studie je poučit čtenáře zblízka o technikách odnětí života druhému člověku, a udělat to dobře. Je docela možné, že vám kniha připadne urážlivá, odporná, brutální a zlá. Má taková být. Naprosto opovrhuje lidským životem, a mým jediným napomenutím tomu, kdo se chce stát vrahem, je: Zabíjej bez radosti.“

Vydavatel popisuje knihu jako přísně „technickou. Nedráždí city. . . Je to intelektuální cvičení, fantazie, únik.“ Když byl dotázán, zda ho neznepokojuje prodej takového zboží, odpověděl: „Vůbec ne. Nemyslím, že byste mohli prokázat, že tyto knihy vedou lidi k zabíjení. . . V naší společnosti nemůže nikdo zakázat vydávání těchto knih, a tak to má také být.“ Zatím se prodalo 30 000 až 40 000 výtisků.

Skutečné oživení, nebo prázdný klam?

● Mnozí lidé mají dojem, že ve Spojených státech je v dnešní době náboženské oživení. Nedávný Gallupův průzkum podporovaný evangelickým časopisem „Dnešní křesťanství“ naznačuje, jak hluboko jde toto „oživení“. Na jedné straně se při průzkumu zjistilo, že asi dvě třetiny obyvatelstva věří, že Bible je Boží slovo. Na druhé straně, jak poznamenává časopis, „je zřejmě víra v Bibli jako Boží slovo jedna věc, a docela něco jiného je číst ji“. Při průzkumu mezi členy církví se zjistilo, že jen 18 procent protestantů a 4 procenta římských katolíků čtou denně Bibli; 41 procent protestantů a 67 procent katolíků ji čte méně než jednou za měsíc, nebo ji nečtou vůbec.

Jedna autorita citovaná v „Dnešním křesťanství“ řekla: „Nyní probíhá oživení citů, ale ne poznání o Bohu. Nejvážnějším problémem církve je to, že lidé jak mimo církev, tak i v ní ve skutečnosti nevědí, kdo je Bůh a co od nás vyžaduje.“ Právě to je náboženská situace, která podle slov samotné Bible bude všeobecně rozšířená v „posledních dnech“ tohoto světového systému: „Budou sice navenek ukazovat zbožnost, ale ve skutečnosti nebude po její síle ani stopy.“ — 2. Tim. 3:1, 5, „Petrů“.

Tradiční nesnášenlivost

● Řecké „Athens News“ podávají zprávu, že dva svědkové Jehovovi byli nedávno uvězněni na 10 a 18 let, „protože odmítli sloužit ve vojsku“. „Athens News“ to nazývá „nejhorším rozsudkem nad pronásledovanou sektou v naší nedávné historii“. Poznamenává, že tyto rozsudky byly vyneseny „vzdor tomu, že za takový přestupek byla stanovena řeckou vládou horní hranice čtyř let, aby vláda utišila protesty Evropské rady, různých evropských parlamentů a ‚Amnesty International‘“.

Jak může stále existovat taková nesnášenlivost i navzdory mezinárodnímu tlaku, aby se lidsky zacházelo s těmi, kteří jsou vězněni z důvodu svědomí? „Word“, řecký ortodoxní časopis vydávaný ve Spojených státech, naznačil odpověď: „ATHÉNY — Duchovenstvo řecké ortodoxní církve vydalo výnos, kde nazvalo sektu svědků Jehovových ‚protináboženskou protinárodní a podvratnou‘. Hierarchie také žádala ministra obrany Evalgelose Averofa, aby odvolal zákon, který dovoluje zproštění svědků Jehovových vojenské služby z důvodů svědomí.“ Vzhledem k tomuto vývoji bude zajímavé sledovat, zda si Řecko, jako jeden z evropských svobodných národů, udrží tendenci k náboženské snášenlivosti, nebo zda podlehne tlaku náboženských fanatiků. Čas to ukáže.

„Pohlavní“ jazyk v Bibli?

● Poradní sbor Americké národní rady církví (NCC) naléhá, aby byli z Bible odstraněny „pohlavní“ pojmy. Skupina prohlašuje, že poukazy Bible na Boha jako na muže „jsou následky omezenosti lidského jazyka“. Napsali také: „Pokládáme za vhodné mluvit o Ježíši Kristu jako o Božím Dítěti [místo „Božím Synu“] a věříme, že by se mělo hledat odlišné vyjádření pro Syna člověka.“ Doporučili, aby byl „Revidovaný standardní překlad“ (RSV) vydávaný Národní radou církví změněn tak, aby zrcadlil tyto změny.

Jsou však odkazy na Boha a Krista jako na muže skutečně „následky omezenosti“ původních jazyků Bible? Vždyť Bůh sám užívá znázornění „manžela“, aby zpodobnil svůj vztah k Izraeli (Iz. 54:5; Jer. 31:32, „RSV“), a zmiňuje se o podobném vztahu ke své nebeské organizaci čili „ženě“, „Jeruzalému nahoře“. (1. Mojž. 3:15; Zjev. 12:1–6; Gal. 4:26) O Kristovi jsou rovněž obrazné zmínky jako o „ženichu“, „manželu“ a jako o tom, kdo má „manželku“. (Jan 3:28, 29; 2. Kor. 11:2; Ef. 5:22–33; Zjev. 21:9) Takové odkazy lze stěží popsat jako „omezení lidského jazyka“.