ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • w96 6/1 str. 29-30
  • Casiodoro de Reina — Bojovník za španělskou Bibli

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Casiodoro de Reina — Bojovník za španělskou Bibli
  • Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1996
  • Mezititulky
  • Podobné články
  • Boží jméno ve španělských překladech
  • Zápas španělské Bible o přežití
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1992
  • Boží Slovo ve středověkém Španělsku
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 2014
  • Jak se Bible dochovala až dodnes?
    Probuďte se! – 2007
  • Bible — kniha faktů a proroctví
    Naše služba Království – 2009
Ukázat více
Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 1996
w96 6/1 str. 29-30

Casiodoro de Reina — Bojovník za španělskou Bibli

ŠPANĚLSKO šestnáctého století bylo zemí, kde číst Bibli bylo nebezpečné. Katolická církev zavedla inkvizici, aby i ta nejnepatrnější jiskřička nepravověrnosti byla uhašena. V jižním Španělsku však žil mladý muž, který Písmo nejen četl, ale který také přísahal, že je přeloží do své rodné řeči, aby si mohl Bibli přečíst každý Španěl. Jmenoval se Casiodoro de Reina.

Reinův zájem o Bibli se probudil během let, která strávil v klášteře San Isidro del Campo na předměstí Sevilly. V padesátých letech šestnáctého století trávila většina mnichů tohoto neobvyklého kláštera více času čtením Písma než plněním povinností, které v klášteře měli. A poselství Bible změnilo jejich smýšlení. Zavrhli katolické nauky související s používáním soch a obrazů a s vírou v očistec. Jejich názory se samozřejmě staly v okolí známými. Mniši se obávali, že budou španělskou inkvizicí zadrženi, a proto se rozhodli utéci do zahraničí. Reina byl jedním z dvanácti mnichů, kterým se podařilo uprchnout do švýcarské Ženevy.

Potom, co Reina jen tak tak vyvázl z rukou španělské inkvizice, putoval z jednoho evropského města do druhého a tak či onak se mu dařilo udržovat náskok před pronásledovateli. Rozhořčení inkvizitoři roku 1562 v Seville spálili Reinovu podobiznu. Ale ani tato hrubá výhrůžka Reinu nezastavila v jeho překládání Písma. Ačkoli byla na jeho hlavu vypsána odměna a musel žít v neustálých obavách ze zadržení, ustavičně pracoval na svém překladu Bible do španělštiny. Řekl: „Vyjma doby, kdy jsem byl nemocný nebo na cestách, . . . jsem neodložil pero.“

Práce Reinovi trvala deset let. V roce 1569 byl jeho překlad celé Bible vydán ve švýcarské Basileji. Toto význačné dílo bylo prvním úplným překladem Bible do španělštiny pořízeným z původních jazyků. Po staletí byla k dispozici jen latinská Bible, ale latina byla jazykem vyšších kruhů. Reina věřil, že Bibli by měl rozumět každý, a riskoval život, aby tohoto cíle dosáhl.

V úvodu ke svému překladu vysvětlil důvody, proč se této práce ujal. „Zákaz Písma svatého v prosté řeči značně uráží Boha a škodí lidem. Je to nesporně dílo Satana a těch, koho Satan ovládá . . . Bůh dal své Slovo lidem a přál si, aby všichni tomuto Slovu rozuměli a uplatňovali je; ten, kdo zakazuje Boží slovo v kterémkoli jazyce, nemůže mít dobré pohnutky.“

To byl smělý výrok, protože byl pronesen jen osmnáct let potom, co se v Indexu španělské inkvizice objevil výslovný zákaz Bible v „kastilské románštině [španělštině] nebo v jakékoli jiné řeči“. Reina zjevně nepřipustil, aby jeho láska k pravdě byla okleštěna strachem z člověka.

Kromě silné touhy zpřístupnit Bibli všem lidem, kteří mluví španělsky, měl Reina také přání, aby jeho překlad byl co možná nejpřesnější. V úvodu vyložil, v čem spočívají výhody překladu z původních jazyků. Poukázal na to, že do latinského textu Vulgáty se vloudily omyly. Jedním z nejnápadnějších bylo vypuštění Božího jména.

Boží jméno ve španělských překladech

Reina si uvědomoval, že by se Boží jméno Jehova mělo objevit v každém svědomitě zpracovaném překladu Bible, a to všude tam, kde bylo v původním textu. Odmítl zachovat zvyk uvádět místo Božího jména titul, například „Bůh“ nebo „Pán“. S příznačnou otevřeností to vysvětluje v předmluvě ke svému překladu.

To „jméno (Iehoua) jsme zachovali z velmi dobrých důvodů. Za prvé v našem překladu se vyskytuje všude tam, kde je i v hebrejském textu, a byli jsme toho názoru, že jej nelze vypustit či pozměnit, aniž se nezpronevěříme Božímu zákonu, jenž přikazuje, že nic se nemá vypustit a nic přidat; bylo by to svatokrádežné . . . Zvyk [vypouštět jméno], který prosadil Ďábel, vznikl z pověrčivosti novodobých rabínů, kteří sice tvrdí, že si Svatého jména váží, ale ve skutečnosti ho pohřbili a způsobili, že Boží lid toto jméno, kterým si Bůh přál být od všech ostatních . . . bohů odlišen, zapomněl.“

Reinovo chvályhodné přání velebit Boží jméno mělo dalekosáhlý dopad. Až dodnes většina španělských překladů — jak katolických, tak protestantských — jde v jeho stopách a používá Boží jméno. A tak velkou měrou díky Reinovi si mohou čtenáři skoro všech španělských překladů Bible uvědomit, že Bůh má osobní jméno, které jej odlišuje od všech ostatních bohů.

Za zmínku stojí i ta skutečnost, že je Boží jméno zřetelně vytištěno na titulní straně Reinovy Bible. Reina zasvětil svůj život vznešenému cíli — uchování Božího slova a jeho zpřístupnění v takovém jazyce, aby je mohly číst miliony lidí.

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet