Chraň se sklonu k cizoložství
ZAČÁTKEM roku 1972 uveřejnil jeden populární americký ilustrovaný časopis dotazník o manželství a čtenáři byli požádáni, aby jej vyplnili a zaslali zpět. Asi o šest měsíců později byla uveřejněna zpráva, že došlo od čtenářů 62 000 odpovědí, z nichž bylo patrné, že se „střízlivě, často nadšeně, někdy hněvivými slovy zastávali tradičního manželství“. Jestliže se však někdo zastává tradičního manželství, ještě to neznamená, že podle toho žije. (Life [čti: lajf], 17. listopadu 1972.)
Povšimněme si na příklad jednoho velmi dobře známého a oblíbeného muže. Dvacet let sloužil jako předsedající dozorce jednoho sboru, a potom byl vyloučen jako cizoložník, který neprojevuje lítost. Nestalo se, že by jen výjimečně jednal jinak a dopustil se hříchu. Ve svém světském zaměstnání dosáhl vyššího postavení, které s sebou neslo větší vážnost a požadovalo se od něho, aby podnikal větší obchodní cesty. Tak se dostal do společnosti lidí, kteří se bez výčitek dopouštěli cizoložství, jedl a pil s nimi, a tak podlehl pokušení.
Jak to v takových případech bývá, zatajil tuto skutečnost před svou manželkou a před křesťanským sborem a tak po nějaký čas žil pokryteckým způsobem. Nedbal biblické výstrahy: „Vězte, že váš hřích vás dostihne.“ „Hříchy některých lidí jsou veřejně zjevné . . . , ale u jiných lidí budou jejich hříchy také zjeveny později.“ Bezpochyby pěstoval sklon k cizoložství a když měl příležitost, uspokojoval jej a setrvával v takovém jednání. Jaká je to tragedie, nejen pro něho samotného, ale také pro jeho rodinu a pro sbor! — 4. Mojž. 32:23; 1. Tim. 5:24.
Důkazem toho, že mezi muži převládají sklony k cizoložství, jsou oblíbené časopisy pro muže, ve kterých jsou obrázky nahých žen a špinavé vtipy. Stále více časopisů sice přestává vycházet, protože stoupají ceny a lidé ztrácejí zájem, ale těchto časopisů, které podněcují smyslnost, stále přibývá a mohou se pyšnit miliónovými náklady, přestože výtisky jsou drahé.
O amerických ženách napsal jeden z předních autorů jednoho časopisu pro ženy slova: „Dobře střeženým tajemstvím mnoha amerických žen je . . . [skutečnost, že] sní o mužích“, a to v nemravném smyslu. Podle jeho výkladu nejenže tento charakteristický rys je všeobecně rozšířený, ale jsou dokonce psychiatři, kteří takové snění v bdělém stavu chválí. Podle jejich názoru jsou takové snové představy vítanou pomocí proti dlouhé chvíli a proti nedostatku romantiky v životě. Varují však, že by takové představy mohly být natolik působivé a nutkavé, že by mohly ohrožovat něčí manželství.
Sklon k cizoložství je následkem hříchu našich prarodičů, neboť je to určitý druh sobectví, sobecká žádost, které je dávána přednost před Božím zákonem — právě to, co učinil Adam s Evou, když zhřešili.
Stvořitel vložil do člověka silný pud po pohlavním spojení, takže nebylo nebezpečí, že by vyhynul lidský rod. A moudře a v lásce vytvořil pohlaví tak, že si mohou vzájemně přispívat k radosti a štěstí a blahu.
Stvořitel však nejen dává dary, ale také moudře a právem určuje, jak má být těchto darů používáno. Postaral se například o to, aby lidstvo zůstalo naživu tím, že jí a pije, což je pro lidi příjemné. Neměl však v úmyslu, aby se z lidí stali opilci a zhýralci. V žádném případě nechtěl, aby kradli nebo vraždili, jen aby si opatřili potravu, po které toužili nebo kterou potřebovali. Proto je v jeho Slově odsouzena prostopášnost a opilství a také zlodějství a vraždy. — Žalm 104:15; Přísl. 23:20; Fil. 3:19; 1. Petra 4:15.
Totéž platí o Božím daru pohlaví. Bůh stvořil lidi jako muže a ženy a on sám má právo říci člověku, jak má používat tohoto daru. Cizoložství a smilstvo je tedy v Božím slově odsouzeno. (Žid. 13:4) Bible varuje nejen před těmito hříchy samotnými, ale také již před pouhým sklonem k nim. Ježíš například varoval, že ženatý člověk, který se stále dívá na nějakou ženu — ne aby jen obdivoval její krásu, ale aby rozvíjel žádost po stycích s ní —, již se ve svém srdci s ní dopustil cizoložství. — Mat. 5:28.
Podobně apoštol Pavel varoval nejen před hříchem smilstva a cizoložství, ale také před každou nečistotou a před volným chováním. To všechno by mohlo křesťanu bránit, aby získal věčný život. (Gal. 5:19–21) Pavel měl o tom správné porozumění a měl v tom směru také velkou starost, což je patrné z rady, kterou dal v tomto ohledu svému příteli Timoteovi. Radil mu, aby se staršími ženami jednal jako se svou vlastní matkou, totiž ohleduplně a laskavě, a s mladšími ženami ve sboru jako s tělesnými sestrami. A co tím mínil? „Se vší mravní čistotou.“ Když Pavel později psal Timoteovi podruhé, považoval za vhodné znovu mu udělit radu v této věci. Napsal: „Utíkej . . . od žádostí, které jsou běžné u mladých, ale drž se spravedlnosti, víry, lásky, pokoje, spolu s těmi, kteří vzývají Pána z čistého srdce.“ Jak můžeme vzývat Jehovu Boha z čistého srdce v modlitbě, jestliže je srdce plné nečistých myšlenek nebo představ? — 1. Tim. 5:2; 2. Tim. 2:22.
Pro ženaté nebo vdané lidi, jejichž druhové jsou chladní nebo mají nedostatek fantazie nebo jsou příliš zaneprázdněni svým zaměstnáním, je vzrušující již sama myšlenka na romantický zážitek. Ale romantika mimo manželství — nemá-li vést k manželství — je léčka. Dr. Mace [čti: mejs] ve své knize Manželství na východě a na západě (angl.) píše o tom, jak se vyjádřila jedna žena z orientální země o své přítelkyni, která měla „poměr“ mimo manželství: „Prosím, nechci, abyste mi špatně rozuměli. Miluji svého muže a vážím si své rodiny a nemám v úmyslu řídit se jejím příkladem.“ Potom však se smíchem dodala: „Ale přece je to jen trochu romantické, nemyslíte?“
Jaké tedy je řešení? Především musíme bdít nad svým srdcem, abychom dávali bedlivě pozor, jakými myšlenkami je naplněno prostřednictvím mysli. (Přísl. 4:23) Vyvaruj se zábavy, která podněcuje k nekřesťanskému způsobu jednání! Nečti takové věci v novinách, časopisech a knihách! Místo abys uvažoval o „romantických“ episodách, měl by ses řídit radou apoštola Pavla: „Konečně, bratři, všechno, co je pravé, co si vyžaduje vážný zájem, co je spravedlivé, co je mravně čisté, co je hodné lásky, o čem se dobře mluví, každá ctnost a věc hodná chvály, o tom všem dále uvažujte.“ Jaký je to prostředek proti romantickému snění! — Fil. 4:8.
Z Božího slova se dovídáme, že takové milostné vztahy jsou nesprávné a špatné a Boží slovo nám také říká, že máme nenávidět špatnost. (Žalm 97:10) I když se naše romantické představy nebo snění nikdy neuskuteční, přece působí škodu. Jak? Tím, že nutně oslabují naši lásku k našemu manželskému druhu a úctu před ním a vedou nás k bezstarostnosti, pokud jde o naše úsilí líbit se stvořiteli i v jiných věcech. To vede k tomu, že naše svědomí je obtíženo vinou a slábne naše horlivost pro spravedlnost.
Boží slovo tedy jasně ukazuje, v čem tkví moudrý způsob jednání — ne v tom, že bychom se poddávali pošetilým pocitům a sklonům, ale v tom, že se ukázňujeme, jednáme podle správných zásad, máme potěšení v Božím zákonu, přemýšlíme o něm a dáváme se jím vést. — Žalm 1:1–6; Přísl. 2:1–9.