Píseň 177
Jakými lidmi bychom měli být?
1. Teď pevně v mysli máme velký Jehovův den.
My svému Bohu, jeho Synu patříme jen.
Vždyť blízko je již den, noci stín mizí
a Bůh nad světem zlým brzy zvítězí.
Ty svěř se Bohu v modlitbě a pamatuj vždy,
že můžeš směle, s důvěrou mu vše předložit.
Když žádosti a díky vroucně vyslovíš,
věz, že pokoj mysli od Jehovy pak obdržíš.
2. Již známe Boha, známe pravdu, tak proč se chvět?
Že máme radost, též i pokoj, všímá si svět.
Však ptej se sebe sám, jestli víš, jak žít.
Vždyť máme víru svou skutky projevit.
Tak s důvěrou o Království všem hovoříme,
že zemi novou i nebesa vyhlížíme,
tam spravedlnost, právo má navždycky být.
Dobrou zprávu chceme stále hlásat, nepolevit.
3. Teď dále chceme správnou cestou života jít
a v souladu se zásadami Božími žít.
Vždyť Kristus omyl nás, smrti závoj sňal,
teď v míru chceme žít, Boha ctíme dál.
Kéž v pokoji a bez poskvrny shledáni jsme,
když svobodně a z lásky k Bohu dál sloužíme.
On přítelem je nám a sám nás ochrání,
jistě právě v čase posledním nás víc upevní.