neumějí v dospělosti vyvarovat rodinných krizí.

Někteří pozorovatelé snad připisují vinu za krizi v rodině hospodářským, sociálním a morálním změnám, kterými jsou postiženy průmyslové země. Ženy například v rozsáhlé míře vstupují do zaměstnání, a tím se často vyvolává rozporuplné přeskupení úloh a povinností v rodině. Matky podléhají nervozitě, když se snaží oživit své zašlé dovednosti nutné pro zaměstnání, otcové neochotně zápolí s prací v domácnosti a děti se s pláčem přizpůsobují životu v zařízeních s celodenní péčí.

V různých zemích po celé zeměkouli jsou mnohé rodiny vystaveny silnému tlaku. Jeden pracující rodič řekl, že se to podobá „životu v neustálém stavu ohrožení“. Není divu, že téměř polovina osob, mezi nimiž byl proveden jeden nedávný průzkum Gallupova ústavu, řekla, že ‚americká rodina je na tom dnes hůře než před deseti lety‘, a jen málo lidí se domnívalo, že se situace zlepší.

Krize v rodinách je proto stálým námětem diskusí v televizních a rozhlasových přednáškových pořadech. Veřejnost dychtivě čte knihy o svépomoci v rodinném životě, z nichž některé nabízejí určitou míru zdravých a praktických rad. Povzbuzení k ‚upřímnějšímu sdělování myšlenek‘ nebo k ‚sdílení pocitů‘ sice může být užitečné, ale nepostihuje skutečnou příčinu rodinných problémů. K tomu poslouží následující článek, který také ukáže, jak můžeme krizi v rodině čelit.

Dávejte Bohu první místo ve své rodině!

BOB A JEAN — manželé, o nichž byla zmínka v předcházejícím článku — se nerozvedli. Místo toho si promluvili o svých problémech s jedním křesťanským služebníkem. Ten brzy rozeznal, že základní příčinou jejich těžkostí jsou odlišné podmínky, v nichž vyrůstali.

Bob pocházel z rodiny malých živnostníků a dělníků a sám vykonával manuální práci, a proto si například přál každé ráno vydatnou snídani. Jean, která pocházela z úřednické rodiny, mu dávala jen kávu a opékaný chléb. A tak se stávalo, že se hádka kvůli snídani rozrostla v úplnou válku.

Bylo nutné, aby spolu Bob a Jean víc mluvili. Skutečná příčina jejich krize však byla daleko hlubší. „Díváte se jeden na druhého ve světle 1. Korinťanům 13:4?“ zeptal se služebník. Tento biblický text říká: „Láska je shovívavá a laskavá. Láska není žárlivá, nevychloubá se, nenadýmá se.“ Následující verš říká, že se láska „nechová. . . neslušně, nevyhledává své vlastní zájmy, nedá se podráždit. Nevypočítává urážky“. Jean i Bob byli ochotní uplatnit tato slova na svůj vzájemný vztah.

Problémy této manželské dvojice vyžadovaly především řešení duchovní. Bob i Jean toužili zachovat si dobrý vztah k Bohu, a proto bylo především nutné, aby uplatňovali biblické zásady a aby si uvědomili, že „pokud Jehova sám nestaví dům, není to k ničemu, že na něm jeho stavitelé tvrdě pracovali“. (Žalm 127:1) Verše 3 až 5 se týkají budování rodiny. A nejúspěšněji podporujeme štěstí v rodině tehdy, dáme-li v rodinném životě první místo Bohu. — Efezanům 3:14, 15.

Co znamená dát Bohu první místo

Dát Bohu první místo v rodinném životě znamená mnohem víc než jen říci, že „rodina, která se společně modlí, zůstane pohromadě“. Podle časopisu Family Relations se mnozí lidé domnívají, že „náboženství usnadňuje pozitivní a zdravou vzájemnou součinnost rodiny a podporuje životní uspokojení jejích členů“. Ale pouhé pěstování náboženství neznamená, že dáváme Bohu první místo. Mnozí lidé se formálně hlásí k nějakému náboženství jen ze zvyku, z rodinné tradice nebo pro společenské výhody. Bůh málo ovlivňuje jejich každodenní život. Ještě důležitější je okolnost, že ne každé náboženství je „způsob uctívání, který je čistý a neposkvrněný ze stanoviska našeho Boha“. — Jakub 1:27.

Chceme-li dávat Bohu první místo ve svém rodinném životě, musíme společně s členy své rodiny uctívat Jehovu, který je „nejvyšší nad celou zemí“, podle jeho požadavků. (Žalm 83:18; 83:19, KB) Boží Syn, Ježíš Kristus, řekl: „Přichází. . . hodina a nyní je zde, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce duchem a pravdou, neboť Otec skutečně hledá takové ctitele. Bůh je Duch a ti, kteří jej uctívají, musí uctívat duchem a pravdou.“ (Jan 4:23, 24) Máme-li uctívat Jehovu Boha „duchem“, musí nás k naší svaté službě jemu podněcovat srdce naplněné láskou a vírou. (Marek 12:28–31; Galaťanům 2:16) Máme-li uctívat Jehovu „pravdou“, je nutné odmítnout náboženské nepravdy a přizpůsobit se plně jeho vůli, jak ji zjevuje Bible. Nemůžeme dát Jehovovi Bohu první místo, pokud naše náboženství neodpovídá jeho měřítkům.a Co například patří k těmto měřítkům? A jak může jejich uplatňování prospět v naší rodině?

Jak může manžel dát Bohu první místo

V 1. Korinťanům 11:3 Bible říká: „Hlavou každého muže je Kristus; hlavou ženy je zase muž; hlavou Krista je zase Bůh.“ Jestliže jsi manžel, máš od Boha hlavní odpovědnost za rozhodování v rodině. To však žádnému manželovi nedovoluje, aby jednal utlačujícím nebo diktátorským způsobem.

Bible povzbuzuje manžely, aby brali v úvahu cítění své manželky, když činí rozhodnutí, které se manželky nějak dotýká. (Srovnej 1. Mojžíšovu 21:9–14.) Ano, Písmo nás všechny vybízí, abychom ‚nehleděli s osobním zájmem jen na své věci, ale s osobním zájmem i na věci ostatních‘. (Filipanům 2:2–4) Kde nejde o biblické zásady, bude křesťanský manžel často souhlasit s tím, čemu dává přednost jeho manželka. Má o ni osobní zájem, a proto se také bude přesvědčovat, zda není příliš zatížena povinnostmi. Může jí například pomáhat s domácí prací, zejména pokud má manželka světské zaměstnání.

Apoštol Pavel napsal: „Manželé [mají] milovat své manželky jako svá těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe, neboť nikdo nikdy neměl v nenávisti své tělo; ale živí je a něžně je chová, stejně jako i Kristus něžně chová sbor.“ (Efezanům 5:28, 29) Ježíš Kristus jedná s členy sboru milujícím způsobem.

Pozornost si také zaslouží rada apoštola Petra: „Podobně vy, manželé, bydlete [se svými manželkami] nadále podle poznání a prokazujte jim čest jako slabší, totiž ženské nádobě, neboť jste s nimi také dědici nezasloužené přízně života, aby vašim modlitbám nic nebránilo.“ (1. Petra 3:7) Nevede snad k zamyšlení vědomí, že nelaskavé jednání s manželkou může být překážkou pro manželovy modlitby? Ano, muž musí jednat se svou manželkou laskavě, má-li Bůh slyšet a vyslýchat jeho modlitby.

Jestliže se dává Bohu první místo, je tím ovlivněn i vztah otce k dětem. Otec by měl mít opravdový zájem o jejich duchovní blaho. Podle jednoho rozsáhlého průzkumu ve Spojených státech však jen polovina mužů řekla, že ‚nejdůležitější pro duchovní vývoj jejich rodiny‘ je „účast na skupinovém studiu Písma nebo na biblických rozpravách“. Ostatní uváděli takové věci jako „sledování nebo poslech vysílaných náboženských bohoslužeb“ nebo ‚uvažování o smyslu života‘.

Bible však říká otcům: „Nedrážděte své děti, ale vychovávejte je v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ (Efezanům 6:4) Mezi svědky Jehovovými se očekává, že se otcové ujmou vedení při uctívání v rodině. Jestliže takoví mužové pravidelně vedou rodinné biblické studium, účastní se křesťanských shromáždění a splňují další biblické požadavky, pak dávají Bohu první místo v rodinném životě.

Jak může manželka dát Bohu první místo

Jestliže jsi manželka, můžeš dát první místo Bohu tím, že podporuješ svého manžela v jeho úloze, kterou má jako hlava rodiny. Bible říká: „Vy, manželky, buďte podřízeny svým manželům, jak se to sluší v Pánu.“ (Kolosanům 3:18) To může být dost obtížné, jestliže manžel není příliš sdílný nebo jestliže nemá zájem o to, aby vedl rodinu v uctívání. Jestliže však manželka stále poukazuje na jeho nedostatky nebo mu dokonce odporuje, rozhodně se tím napětí v rodině jedině zvýší.

Přísloví 14:1 říká: „Opravdu moudrá žena vybudovala svůj dům, ale pošetilá jej strhává vlastníma rukama.“ Jeden způsob, jak může skutečně moudrá vdaná žena dávat Bohu první místo a ‚budovat svůj dům‘, tkví v tom, že se podřizuje manželovi. (1. Korinťanům 11:3) Jestliže má ‚na jazyku zákon milující laskavosti‘, není vůči svému manželovi zbytečně kritická. (Přísloví 31:26) Také se usilovně snaží o to, aby byla jeho rozhodnutí úspěšná.

Další způsob, jak může vdaná žena dávat Bohu první místo, tkví v tom, že je pracovitou manželkou. Jestliže ovšem musí mít světské zaměstnání, nemá možná ani čas ani energii, aby udržovala svou domácnost v takovém stavu, v jakém by si ji přála mít. Přesto však může usilovat o to, aby byla ‚schopnou manželkou‘, o které Bible říká: „Bdí nad chodem své domácnosti a nejí chléb lenosti.“ — Přísloví 31:10, 27.

Především však musí manželka stále věnovat uctívání Boha první místo ve svém životě. Mnozí z těch, kteří navštíví sál království svědků Jehovových poprvé, se pochvalně vyjadřují o tom, jak děti pěkně vypadají. Práce manželky je v tomto směru neocenitelná. Musí však také dbát na to, aby si modlitbou, studiem a službou Bohu zachovávala duchovní smýšlení.

Jak může mládež dát první místo Bohu

Jeden článek v časopise Adolescent Counselor říká: „Děti mají sklon vytvářet si postoje a názory, které jim dovolují ovládat rodiče. . . Dospívající jsou pod vlivem společnosti, která zdůrazňuje a oslavuje okamžité uspokojení a hmotné bohatství, a proto se dá jejich postoj vyjádřit slovy ‚já to chci teď ‘.“ Jsi-li mladý, je to také tvůj postoj?

Kolosanům 3:20 říká: „Vy, děti, poslouchejte své rodiče ve všem, neboť je to příjemné v Pánu.“ Mladý člověk, který považuje takovou poslušnost za božský požadavek, bude spolupracovat se svými rodiči. Nebude jim například tajně vzdorovat tím, že by pěstoval společenství se spolužáky, které rodiče neschvalují; nebude se také nečestně snažit ovlivňovat některého z rodičů, aby tak dosáhl svého. (Přísloví 3:32) Naopak, mladý člověk, který dává Bohu první místo v životě, se podvolí vedení, které mu poskytují milující rodiče.

Stále dávejme Bohu první místo!

Bez ohledu na to, jaké místo zaujímáme v rodinném kruhu, první místo v životě musíme dávat Bohu a pěstovat důvěrný vztah k němu. Jednáš tak ty i celá tvá rodina?

V těchto „posledních dnech“ musíme všichni čelit „kritickým časům“. (2. Timoteovi 3:1–5) Přesto však je možné, aby se nám duchovně dobře dařilo, a můžeme přežít konec tohoto systému věcí. (Matouš 24:3–14) Budeš-li jednat v souladu s přesným poznáním Bible, můžeš mít i se svou rodinou naději na věčný život v pozemském ráji. (Lukáš 23:43; Jan 17:3; Zjevení 21:3, 4) Ano, může to tak být, dáš-li ve svém rodinném životě první místo Bohu.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 5]

Schopná manželka si zaslouží hluboké ocenění

[Obrázek na straně 7]

Bible povzbuzuje manžely, aby se ujímali vedení při uctívání v rodině