Píseň 215
Prokazovat milosrdenství druhým
1. Dávno Bůh z vůle své příkaz vydal,
potopa zničit má svévolné.
Pak dal Noemovi pověření:
‚Archu stav a všem kaž slovo mé.‘
Zdali ten úkol odmítl Noe,
nikdy když archu dřív nestavěl?
Správně tím využil lásku Boží,
kázal dál, nad stavbou archy bděl.
2. Přišel čas, kdy svět náš rovněž skončí.
Příkaz v milosrdenství byl dán,
zpráva ta všem se má oznamovat,
by každý zavčas byl varován.
Řekneš: ‚Já neumím správně mluvit,
vždyť jsem sláb a neznám, co ty znáš.‘
Když chceš mít na Božím díle podíl,
jeho duch dá ti, co mluvit máš.
3. Pravdu nám, přízeň též, poskytl Bůh,
obdařil naši „zem“ radostí.
A to jen náznak je příštích věcí,
jež pak Bůh přichystá v Království.
Máme teď projevit soucit k druhým,
bližní své k záchraně povzbudit:
‚Máte teď ještě čas sloužit Bohu,
chcete-li v Království záhy žít.‘