Sebeovládání — proč je tak důležité?

„Tím, že v odpověď přispějete vším vážným úsilím, dodejte ke své víře ctnost, ke své ctnosti poznání, ke svému poznání sebeovládání.“ — 2. PETRA 1:5, 6.

1. Jak bylo v 19. století pozoruhodně předvedeno tělesné sebeovládání?

MEZI nejúžasnější ukázky ovládání těla patří bezpochyby to, co předváděl ve druhé polovině 19. století Charles Blondin. Podle jedné zprávy přešel poprvé v roce 1859, a pak ještě mnohokrát, nad Niagarskými vodopády, a to na visutém laně dlouhém 340 metrů, ve výšce 50 metrů nad vodou. Předváděl své umění pokaždé jiným způsobem: se zakrytýma očima, v pytli, s trakařem, který tlačil, na chůdách a také s někým na zádech. Při jiném vystoupení dělal přemety na chůdách na laně nataženém 52 metrů nad zemí. K zachování takové rovnováhy bylo nutné mimořádné tělesné sebeovládání. Za odměnu získal Blondin slávu a bohatství.

2. Které jiné druhy činnosti vyžadují ovládání těla?

² Takové atrakce by se mohl pokusit napodobit jen málokdo, ale všem nám je jasné, že při uplatňování profesionální zručnosti nebo při sportování je velice důležité ovládání vlastního těla. Když například jeden hudebník líčil virtuozitu zesnulého slavného pianisty Vladimira Horowitze, řekl: „Fascinující byl pro mne dojem naprostého ovládání. . . , dojem, že byla zkrocena neuvěřitelná energie.“ V jiné zprávě o Horowitzovi se mluvilo o „létajících prstech dokonale ovládaných po osm desetiletí“.

3. a) Ovládání čeho je nejnáročnější, a jak je definováno? b) Jaký význam má řecké slovo, které se v Bibli překládá jako „sebeovládání“?

³ K získání takové zručnosti je nutné vynaložit velké úsilí. Ještě důležitější a náročnější však je sebeovládání. Definuje se jako „ukáznění vlastních podnětů, citů nebo žádostí“. Slovo, které se v Křesťanských řeckých písmech překládá ve 2. Petra 1:6 i na jiných místech jako „sebeovládání“, se definuje jako „schopnost toho, kdo ovládá své žádosti a vášně, zejména své smyslové choutky“. Osobní sebeovládání se dokonce označuje jako „vrchol lidských výkonů“.

Proč je sebeovládání tak důležité

4. Jaké špatné ovoce přinesl nedostatek sebeovládání?

⁴ Nedostatek sebeovládání má opravdu těžké následky! Mnoho dnešních těžkostí na světě vzniká především z nedostatku sebeovládání. Ano, žijeme v „posledních dnech“, kdy ‚tu jsou kritické časy, s nimiž je těžké se vyrovnat‘. Lidé jsou „bez sebeovládání“, často z chamtivosti, která se projevuje mimo jiné tím, že lidé ‚milují spíše rozkoše než Boha‘. (2. Timoteovi 3:1–5) Pravdivost těchto slov vede k zamyšlení a ukázala se nám velmi intenzívně, když bylo v minulém služebním roce vyloučeno ze společenství z křesťanským sborem více než 40 000 jednotlivců, kteří se provinili, a to především závažným nesprávným chováním. K nim musíme ještě připočítat mnoho těch, kterým bylo uděleno pokárání, především za sexuální nemravnost. Ke všemu tomu však došlo z nedostatku sebeovládání. K zamyšlení vede také skutečnost, že někteří starší, kteří vykonávali dlouho svou službu, ztratili z téhož důvodu všechny přednosti, které měli jako dozorci.

5. Jak můžeme znázornit důležitost sebeovládání?

⁵ Důležitost sebeovládání si můžeme znázornit na příkladu automobilu. Má čtyři kola, která mu umožňují pohyb, silný motor, který může těmito koly velmi rychle otáčet, a brzdy, které je mohou zastavit. Může však dojít k neštěstí, jestliže na místě řidiče nesedí člověk, který je schopen rozhodovat, kam mají kola směřovat, jak rychle se mají otáčet a kdy se mají zastavit, a který proto citlivě ovládá volant, plyn a brzdy.

6. a) Jaké měřítko vztahující se na lásku můžeme stejně dobře uplatnit na sebeovládání? b) Na kterou další radu musíme stále pamatovat?

⁶ Sebeovládání sotva můžeme dost zdůraznit. Slova, která řekl apoštol Pavel v 1. Korinťanům 13:1–3 o důležitosti lásky, mohou stejně dobře platit na sebeovládání. Ať jsme jako veřejní řečníci jakkoli výmluvní, ať jsme dobrými studijními zvyky získali sebevětší poznání a víru, ať děláme sebevětší skutky ve prospěch druhých, pokud neprojevujeme sebeovládání, je to všechno marné. Měli bychom pamatovat na Pavlova slova: „Nevíte, že běžci v závodě běží všichni, ale pouze jeden obdrží cenu? Běžte tak, abyste jí dosáhli. Nadto každý, kdo se účastní zápolení, se ve všem cvičí v sebeovládání.“ (1. Korinťanům 9:24, 25) K tomu, abychom projevovali sebeovládání ve všem, nám pomáhá Pavlova výstraha v 1. Korinťanům 10:12: „Ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.“

Varovné příklady

7. a) Jak se lidský rod dostal následkem nedostatku sebeovládání na scestí? b) Které jiné příklady nedostatku sebeovládání v raných dobách nám poskytují Písma?

⁷ Adam připustil, aby jeho jednání ovládl cit místo rozumu, a projevil tak nedostatek sebeovládání. Následkem toho „vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt“. (Římanům 5:12) K první vraždě také došlo z nedostatku sebeovládání, protože Jehova Bůh předtím varoval Kaina: ‚Proč ses rozpálil hněvem a proč tvoje tvář poklesla? Hřích se krčí u vchodu a žádostivě po tobě touží, a ty ho ovládneš?‘ Kain hřích neovládl, a proto zabil svého bratra Abela. (1. Mojžíšova 4:6–12) Lotova manželka také neprojevila sebeovládání. Prostě nemohla odolat pokušení a ohlédla se. Jakou cenu musela zaplatit za to, že se neovládla? Stálo ji to život! — 1. Mojžíšova 19:17, 26.

8. Zážitky kterých tří starověkých mužů jsou pro nás výstrahou, pokud jde o nutnost sebeovládání?

⁸ Jákobův provorozený syn Ruben přišel o své prvorozenecké právo, protože se neovládl. Zneuctil lože svého otce, když měl sexuální styky s jednou z Jákobových souložnic. (1. Mojžíšova 35:22; 49:3, 4; 1. Paralipomenon 5:1) Mojžíš se neovládl, když ho Izraelité sužovali reptáním, stížnostmi a vzpourou, a byla mu proto odepřena vytoužená přednost vstoupit do Zaslíbené země. (4. Mojžíšova 20:1–13; 5. Mojžíšova 32:50–52) I věrný izraelský král David, ‚muž příjemný Božímu srdci‘, se dostal do velkých problémů, když při jedné příležitosti neprojevil sebeovládání. (1. Samuelova 13:14; 2. Samuelova 12:7–14) Všechny takové příklady nám poskytují užitečné upozornění, že musíme projevovat sebeovládání.

Co potřebujeme ovládat

9. Například které biblické texty zdůrazňují, že je nutné sebeovládání?

⁹ Sebeovládání se především týká myšlenek a citů. Často je na ně v Písmech v obrazném smyslu používáno slov jako „srdce“ a „ledviny“. To, čím se zabýváme v myšlenkách, nám buď pomůže v našem úsilí líbit se Jehovovi, nebo nám v tom bude bránit. Sebeovládání je nutné, máme-li dbát biblické rady ve Filipanům 4:8, abychom stále uvažovali o věcech, které jsou pravé, cudné a ctnostné. Žalmista David vyjádřil v modlitbě podobné myšlenky. Řekl: „Ať se. . . rozjímání mého srdce stanou před tebou příjemnými, Jehovo, má Skálo a můj Vykupiteli.“ (Žalm 19:14) Desáté přikázání — abychom netoužili po ničem, co patří bližnímu — vyžadovalo ovládání myšlenek. (2. Mojžíšova 20:17) Ježíš zdůraznil, jak důležité je ovládat myšlenky a city, když řekl: „Každý, kdo se stále dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ — Matouš 5:28.

10. Které biblické texty zdůrazňují, že je důležité ovládat svou mluvu?

¹⁰ Sebeovládání se také vztahuje na naše slova, na naši řeč. Opravdu mnoho biblických textů nám radí, abychom ovládali svůj jazyk. Například: „Pravý Bůh je. . . v nebesích, ale ty jsi na zemi. Proto by mělo být tvých slov málo.“ (Kazatel 5:2) „V hojnosti slov nechybí přestupek, ale ten, kdo ovládá své rty, jedná rozvážně.“ (Přísloví 10:19) „Ať z vašich úst nevychází žádné zkažené slovo, ale každé slovo, které je dobré k budování podle potřeby. . . Ať je od vás odňata všechna. . . zloba a jekot a utrhačná řeč spolu se vší špatností.“ A apoštol Pavel dále radí, abychom odložili pošetilé řeči a oplzlé žertování. — Efezanům 4:29, 31; 5:3, 4.

11. Jak pojednává Jakub o otázce ovládání jazyka?

¹¹ Jakub, Ježíšův nevlastní bratr, odsuzuje neovládané mluvení a ukazuje, jak obtížné je ovládat jazyk. Říká: „Jazyk je malý úd, a přece se velmi chlubí. Pohleďte, jak malý oheň stačí, aby zapálil tak velkou lesnatou krajinu! Nuže, jazyk je oheň. Jazyk je mezi našimi údy světem nespravedlnosti, neboť poskvrňuje celé tělo a rozpaluje kolo přirozeného života, a je rozpalován gehennou. Vždyť každý druh divokého zvířete stejně jako ptáka a lezoucího tvora a mořského tvora má být zkrocen a byl zkrocen lidským rodem. Ale jazyk, ten nemůže zkrotit nikdo z lidí. Je to nepoddajná, škodlivá věc, plná smrtonosného jedu. Jím žehnáme Jehovovi, ano Otci, a přece jím proklínáme lidi, kteří začali existovat ‚v Boží podobě‘. Z týchž úst vychází žehnání a proklínání. Není správné, moji bratři, aby k tomu tak docházelo i nadále.“ — Jakub 3:5–10.

12, 13. Například které texty ukazují, že je důležité, abychom ovládali své jednání a chování?

¹² Sebeovládání se ovšem vztahuje i na jednání. Jedna oblast, v níž je nutné velké sebeovládání, se týká našich vztahů k osobám druhého pohlaví. Pro křesťany platí příkaz: „Utíkejte před sexuální nemravností.“ (1. Korinťanům 6:18, New International Version) Manželé jsou vybízeni, aby omezili svůj sexuální zájem jen na svou manželku. Mimo jiné jim je řečeno: „Pij vodu ze své vlastní cisterny a kanoucí vody zprostřed své vlastní studny.“ (Přísloví 5:15–20) Jsme jasně poučeni, že „Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky“. (Hebrejcům 13:4) Sebeovládání je nutné zejména pro ty, kdo chtějí pěstovat dar svobodného stavu. — Matouš 19:11, 12; 1. Korinťanům 7:37.

¹³ Všechno, co souvisí s naším jednáním s druhými, shrnul Ježíš slovy, která jsou všeobecně známá jako „Zlaté pravidlo“. Řekl: „Všechno tedy, co chcete, aby vám lidé činili, budete také podobně činit jim; to je vlastně význam Zákona a Proroků.“ (Matouš 7:12) Je ovšem třeba sebeovládání, abychom se nedali svými sobeckými sklony nebo vnějšími tlaky či pokušením přimět k tomu, že bychom jednali s druhými jinak, než jak bychom si přáli, aby oni jednali s námi.

14. Jaké rady nám dává Boží slovo ohledně jídla a pití?

¹⁴ Sebeovládání je také nutné v souvislosti s jídlem a pitím. Boží slovo dává moudrou radu: „Neoctni se mezi silnými pijany vína, mezi těmi, kteří jsou nenasytnými jedlíky masa.“ (Přísloví 23:20) Především vzhledem k naší době Ježíš varoval: „Dávejte. . . na sebe pozor, aby vaše srdce nikdy nebylo obtíženo přejídáním a silným pitím a úzkostnými životními starostmi a aby na vás náhle, v jednom okamžiku, nepřišel ten den jako léčka.“ (Lukáš 21:34, 35) Ano, sebeovládání se vztahuje na naše myšlenky a city i na naše slova a skutky.

Proč je sebeovládání tak obtížné

15. Jak ukazují Písma, že Satan skutečně odporuje křesťanům v jejich úsilí projevovat sebeovládání?

¹⁵ Sebeovládání není snadné, protože — jak všichni křesťané vědí — proti naší snaze uplatňovat sebeovládání působí tři mocné síly. Je to především Satan se svými démony. Písma nás neponechávají na pochybách, že Satan a démoni skutečně existují. Čteme například, že ‚Satan vstoupil do‘ Jidáše těsně předtím, než Jidáš odešel zradit Ježíše. (Jan 13:27) Apoštol Petr se zeptal Ananiáše: „Proč ti Satan dodal smělost, abys klamal svatého ducha?“ (Skutky 5:3) Velice vhodná byla také Petrova výstraha: „Buďte střízliví, bděte. Váš protivník, Ďábel, obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil.“ — 1. Petra 5:8.

16. Proč musí křesťané projevovat sebeovládání, pokud jde o tento svět?

¹⁶ Ve svém úsilí o projevování sebeovládání musí křesťané zápolit také s tímto světem, který leží „v moci toho ničemného“, Satana Ďábla. Apoštol Jan o tom napsal: „Nemilujte svět ani věci ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska, protože všechno ve světě — žádost těla a žádost očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu — nepochází od Otce, ale pochází ze světa. Mimoto svět pomíjí a rovněž jeho žádost, ale kdo činí Boží vůli, zůstává navždy.“ Pokud neprojevujeme sebeovládání a usilovně neodoláváme jakémukoli sklonu k milování světa, podlehneme jeho vlivu, stejně jako mu podlehl Pavlův někdejší spolupracovník Démas. — 1. Jana 2:15–17; 5:19; 2. Timoteovi 4:10.

17. Co nám od narození ztěžuje sebeovládání?

¹⁷ Jako křesťané potřebujeme sebeovládání také tehdy, máme-li úspěšně zápolit se svými zděděnými tělesnými slabostmi a nedostatky. Nemůžeme uniknout skutečnosti, že „sklon lidského srdce je špatný od jeho mládí“. (1. Mojžíšova 8:21) Byli jsme, stejně jako král David, ‚v provinění zrozeni v porodních bolestech a v hříchu nás počaly naše matky‘. (Žalm 51:5) Novorozené dítě neví nic o sebeovládání. Když něco potřebuje, prostě křičí, dokud to nedostane. Jedna zpráva o výchově dětí říká: ‚Děti uvažují docela jinak než dospělí. Děti se zaměřovaly jen na své vlastní potřeby a zájmy a často nereagovaly na sebelogičtější přesvědčování, protože nejsou schopné „vžít se do situace druhého“.‘ Je pravda, že „pošetilost je svázána se srdcem chlapce“. Uplatňováním ‚prutu kázně‘ se však postupně naučí, že existují pravidla, která musí poslouchat, a že sobectví musíme držet na uzdě. — Přísloví 22:15.

18. a) Jaké sklony sídlí podle Ježíšových slov v obrazném srdci? b) Která Pavlova slova ukazují, že si byl vědom, jak obtížné je uplatňovat sebeovládání?

¹⁸ Ano, jde-li o uplatňování sebeovládání, staví nás naše vrozené sobecké sklony před těžký úkol. Tyto sklony jsou v našem obrazném srdci, o němž Ježíš řekl: „Ze srdce. . . vycházejí ničemná uvažování, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, falešná svědectví, rouhání.“ (Matouš 15:19) Proto Pavel napsal: „To dobré, co si přeji,. . . nečiním, ale konám to špatné, co si nepřeji. Jestliže však činím to, co si nepřeji, pak ten, kdo to působí, již nejsem já, ale hřích, který ve mně přebývá.“ (Římanům 7:19, 20) Nebyla to však beznadějná situace, protože Pavel také napsal: „Tluču do svého těla a vedu je jako otroka, abych potom, když jsem kázal jiným, sám nebyl nějak neschválen.“ K tomu, aby tloukl do svého těla, potřeboval sebeovládání. — 1. Korinťanům 9:27.

19. Proč mohl Pavel právem říci, že tluče do svého těla?

¹⁹ Pavel mohl právem říci, že tluče do svého těla, protože sebeovládání ztěžují mnohé tělesné činitele, například vysoký krevní tlak, špatné nervy, nedostatek spánku, bolesti hlavy, poruchy trávení a jiné věci. V příštím článku budeme uvažovat o vlastnostech a opatřeních, která nám pomohou projevovat sebeovládání.

Pěstujme ovoce sebeovládání

„Ovoce ducha je láska, radost, pokoj, shovívavost, laskavost, dobrota, víra, mírnost, sebeovládání. Proti tomu není zákon.“ — GALAŤANŮM 5:22, 23.

1. Kdo nám poskytl ty nejznamenitější příklady sebeovládání a které biblické texty to ukazují?

JEHOVA Bůh a Ježíš Kristus nám dali ty nejznamenitější příklady sebeovládání. Jehova Bůh projevuje tuto vlastnost již od chvíle, kdy člověk projevil neposlušnost v zahradě Edenu. (Srovnej Izajáše 42:14.) Devětkrát čteme v Hebrejských písmech, že je „pomalý k hněvu“. (2. Mojžíšova 34:6) K tomu je nutné sebeovládání. A Boží Syn jistě také projevoval velké sebeovládání, vždyť „když mu spílali, neodpovídal spíláním“. (1. Petra 2:23) A přece mohl Ježíš požádat svého nebeského Otce, aby ho podpořilo „více než dvanáct legií andělů“. — Matouš 26:53.

2. Jaké máme znamenité biblické příklady sebeovládání, jež projevovali nedokonalí lidé?

² Máme také některé znamenité biblické příklady sebeovládání, jež projevili nedokonalí lidé. Tato vlastnost byla například patrná při jedné pozoruhodné příhodě, kterou zažil Josef, syn patriarchy Jákoba. Potifarova manželka se ho snažila svést, a on skutečně projevil sebeovládání. (1. Mojžíšova 39:7–9) Znamenitý příklad dali také čtyři hebrejští mládenci, kteří projevili sebeovládání, když odmítli jíst pochoutky babylónského krále, protože mojžíšský Zákon obsahoval různá omezení. — Daniel 1:8 až 17.

3. Kdo je známý svým znamenitým chováním a z jakého svědectví je to patrné?

³ Novodobé příklady sebeovládání můžeme pozorovat u svědků Jehovových jako celku. Zaslouží si pochvalu, kterou jim uděluje dílo New Catholic Encyclopedia — že patří „ke skupinám s nejlepším chováním na světě“. Jeden asistent na univerzitě na Filipínách prohlásil, že „svědkové důsledně uplatňují v praxi to, čemu se učí z Písem“. O sjezdu svědků Jehovových, který se konal v roce 1989 ve Varšavě, napsal jeden polský novinář: „55 000 lidí nevykouřilo za tři dny ani jedinou cigaretu!. . . Takový projev nadlidské kázně ve mně vyvolal obdiv smíšený s úctou.“

Bázeň před Bohem a nenávist k tomu, co je špatné

4. Co patří k největším druhům pomoci při pěstování sebeovládání?

⁴ Jednou z největších pomocí při pěstování sebeovládání je bázeň před Bohem, užitečná obava, abychom se neznelíbili našemu milujícímu nebeskému Otci. V Písmech se mnohokrát mluví o uctivé bázni před Bohem, a z toho poznáváme, jak by pro nás měla být důležitá. Když se Abraham chystal obětovat svého syna Izáka, Bůh řekl: „Nevztahuj ruku proti tomu chlapci a vůbec nic mu nedělej, neboť nyní opravdu vím, že jsi bohabojný, protože jsi mi neodepřel svého syna, svého jediného.“ (1. Mojžíšova 22:12) Abraham tehdy jistě byl ve značném citovém napětí a jistě proto musel projevit velké sebeovládání, aby jednal podle Božího příkazu až do chvíle, kdy pozvedl nůž, aby zabil svého milovaného syna Izáka. Ano, bázeň před Bohem nám pomůže projevovat sebeovládání.

5. Jakou úlohu má při našem sebeovládání nenávist k tomu, co je špatné?

⁵ S bázní před Jehovou je úzce spjata nenávist k tomu, co je špatné. V Příslovích 8:13 čteme: „Bázeň před Jehovou znamená nenávidět špatné.“ A nenávist k tomu, co je špatné, nám zase pomáhá projevovat sebeovládání. Písma nám znovu a znovu říkají, abychom nenáviděli — ano ošklivili si — to, co je špatné. (Žalm 97:10; Amos 5:14, 15; Římanům 12:9) To, co je špatné, je často tak příjemné, tak svůdné, tak lákavé, že to prostě musíme nenávidět, abychom proti tomu byli odolní. Veškerá taková nenávist ke špatnému posiluje naše rozhodnutí projevovat sebeovládání, a tak nám slouží jako ochrana.

Sebeovládání — moudrý způsob jednání

6. Proč je projevem moudrosti, jestliže sebeovládáním krotíme své sobecké sklony?

⁶ Při pěstování sebeovládání nám také velmi pomůže, když si uvědomíme, že projevovat tuto vlastnost je moudré. Jehova nás žádá, abychom projevovali sebeovládání v našem vlastním zájmu. (Srovnej Izajáše 48:17, 18.) Jeho Slovo obsahuje mnoho rad, které ukazují, jak moudré je krotit sobecké sklony pěstováním sebeovládání. Božím nezměnitelným zákonům prostě nemůžeme uniknout. Jeho Slovo nám říká: „Cokoli člověk rozsévá, to také sklidí; protože kdo rozsévá s ohledem na své tělo, sklidí od svého těla porušenost, ale kdo rozsévá s ohledem na ducha, sklidí od ducha věčný život.“ (Galaťanům 6:7, 8) Očividným příkladem je jedení a pití. Z přílišného jedení nebo pití vzniká mnoho nemocí. Člověk, který takovým způsobem podlehne sobectví, přichází o sebeúctu. A kromě toho není možné, aby někdo podlehl sobectví a aby přitom nepoškodil své vztahy k druhým. A nejzávažnější ze všeho je, že nedostatek sebeovládání poškozuje náš vztah k našemu nebeskému Otci.

7. Co patří k význačným námětům knihy Přísloví a které biblické texty to ukazují?

⁷ Proto si musíme stále říkat, že sobeckým jednáním bychom si sami škodili. Jedním z význačných námětů knihy Přísloví, která zdůrazňuje sebekázeň, je, že sobectví se prostě nevyplácí a že je moudré projevovat sebeovládání. (Přísloví 14:29; 16:32) A musíme si uvědomit, že k sebekázni patří mnohem více, než se jen vyhýbat tomu, co je špatné. Sebekázeň neboli sebeovládání potřebujeme i k tomu, abychom dělali to, co je správné, a to může být obtížné, protože to odporuje našim hříšným sklonům.

8. Která zkušenost ukazuje, že je moudré projevovat sebeovládání?

⁸ Jak moudré je projevovat sebeovládání, je vidět z toho, co se stalo jednomu ze svědků Jehovových. Stál ve frontě v bance, a nějaký muž se protlačil před něj. Svědka to sice trochu pohněvalo, ale ovládl se. Týž den měl jít za jedním inženýrem, který měl podepsat jakési plány pro sál království. A kdo byl ten inženýr? Byl to právě ten muž, který se před něj protlačil v bance. Nejen že jednal velmi přátelsky, ale účtoval svědkovi méně než desetinu obvyklého poplatku. Ten svědek byl tak rád, že se toho rána ovládl a nedal se vyprovokovat!

9. Jaké jednání je moudré, jestliže se ve své kazatelské službě setkáme s hrubými reakcemi?

⁹ Občas se stává, že když jdeme dům od domu a kážeme dobré poselství o Božím království nebo když stojíme na nároží a snažíme se vyvolat zájem lidí o dobré poselství, setkáme se s hrubými řečmi. Jaké jednání je moudré? V Příslovích 15:1 je uveden moudrý výrok: „Odpověď, když je mírná, odvrací vztek.“ Jinými slovy, musíme projevit sebeovládání. A přesvědčili se o tom nejen svědkové Jehovovi, ale i jiní lidé. Léčebná hodnota sebeovládání je stále více uznávána mezi lékaři.

Nesobecká láska pomáhá

10, 11. Proč je láska skutečnou pomocí při projevování sebeovládání?

¹⁰ Pavlův popis lásky v 1. Korinťanům 13:4–8 ukazuje, že nám tato síla může pomoci projevovat sebeovládání. „Láska je shovívavá.“ Shovívavost vyžaduje sebeovládání. „Láska není žárlivá, nevychloubá se, nenadýmá se.“ Láska jako vlastnost nám pomáhá ovládat myšlenky a city, krotit každý sklon k žárlivosti, k tomu, abychom se vychloubali nebo nadýmali. Láska nás podněcuje k pravému opaku, činí nás pokornými, poníženými v mysli, jako byl Ježíš. — Matouš 11:28–30.

¹¹ Pavel dále říká, že láska ‚se nechová neslušně‘. K tomu, abychom se stále chovali slušně, je také třeba sebeovládání. Láska jako vlastnost nás chrání před chamtivostí, před tím, abychom výlučně ‚nevyhledávali své vlastní zájmy‘. Láska ‚se nedá vyprovokovat‘. Je tak snadné dát se vyprovokovat tím, co říkají nebo dělají druzí! Láska nám však pomůže projevovat sebeovládání a neříkat nebo nedělat věci, kterých bychom později litovali. Láska „nevypočítává urážky“. V lidské povaze je sklon chovat zášť nebo pěstovat rozmrzelost. Láska nám však pomůže, abychom takové myšlenky pustili z mysli. Láska ‚se neraduje z nespravedlnosti‘. Je třeba sebeovládání, abychom neměli zálibu v tom, co je zkažené, například v pornografii nebo v nehodnotných komerčních televizních seriálech. Láska také „všechno snáší“ a „ve všem vytrvává“. Je třeba sebeovládání, abychom všechno snesli, abychom vytrvali ve strastiplných nebo obtížných situacích a abychom se jimi nedali odradit, abychom nechtěli oplácet stejným způsobem nebo abychom nechtěli přestat sloužit Jehovovi.

12. Mimo jiné čím dáváme najevo, že si vážíme všeho, co pro nás učinil Jehova Bůh a Ježíš Kristus?

¹² Jestliže skutečně milujeme našeho nebeského Otce a vážíme si jeho podivuhodných vlastností a všeho, co pro nás vykonal, budeme se mu chtít líbit tím, že budeme v každé době projevovat sebeovládání. Jestliže také skutečně milujeme našeho Pána a Mistra, Ježíše Krista, a vážíme si všeho, co pro nás vykonal, budeme dbát jeho příkazu, abychom ‚vzali svůj mučednický kůl a stále ho následovali‘. (Marek 8:34) K tomu je opravdu nutné, abychom projevovali sebeovládání. Láska k našim křesťanským bratrům a sestrám nám také zabrání, abychom jim neubližovali nějakým sobeckým jednáním.

Pomáhá nám víra a pokora

13. Proč nám může víra pomoci, abychom projevovali sebeovládání?

¹³ Další velkou pomocí v projevování sebeovládání je víra v Boha a jeho sliby. Víra nám pomůže důvěřovat v Jehovu a čekat, až přijde jeho čas, kdy věci napraví. Apoštol Pavel o tom mluví v Římanům 12:19: „Sami se nemstěte, milovaní,. . . neboť je napsáno: ‚Pomsta je má; chci oplatit, říká Jehova.‘ “ V tomto směru nám také může pomoci pokora. Jestliže jsme pokorní, neurazíme se snadno kvůli nějakým domnělým nebo skutečným urážkám. Nebudeme ukvapeně brát, jak se říká, zákon do svých rukou, ale budeme projevovat sebeovládání a budeme ochotní čekat na Jehovu. — Srovnej Žalm 37:1, 8.

14. Která zkušenost ukazuje, že sebeovládání mohou získat i lidé, kteří je vůbec nemají?

¹⁴ Skutečnost, že se můžeme naučit projevovat sebeovládání, byla názorně ukázána zkušeností jednoho muže, který měl násilnickou povahu. Měl dokonce takovou povahu, že když se svým otcem ztropil výtržnost a byla zavolána policie, omráčil tři policisty, než ho ostatní přemohli. Během doby se však dostal do styku se svědky Jehovovými a naučil se projevovat sebeovládání, jedno z ovoce Božího ducha. (Galaťanům 5:22, 23) Dnes, po třiceti letech, tento muž stále věrně slouží Jehovovi.

Sebeovládání v rodinném kruhu

15, 16. a) Co pomůže manželovi, aby projevoval sebeovládání? b) V jaké situaci je zvláště potřebné sebeovládání, a která zkušenost to ukazuje? c) Proč musí manželka projevovat sebeovládání?

¹⁵ V rodinném kruhu je sebeovládání jistě nutné. Jestliže má manžel milovat svou manželku tak, jako miluje sám sebe, musí velmi ovládat své myšlenky, svá slova i své skutky. (Efezanům 5:28, 29) Ano, manželé potřebují sebeovládání, jestliže se mají řídit slovy apoštola Petra v 1. Petra 3:7: „Vy manželé, bydlete s nimi nadále podle poznání.“ Manžel bude potřebovat sebeovládání zejména tehdy, jestliže manželka není věřící.

¹⁶ Uveďme si příklad: Jeden starší měl velice mrzutou, nevěřící manželku. Projevoval však sebeovládání, a to mu tak pomohlo, že mu jeho lékař řekl: „Johne, buď jsi od přírody velice trpělivý člověk, nebo máš nějaké silné náboženství.“ Opravdu máme silné náboženství, protože ‚nám Bůh nedal ducha zbabělosti, ale ducha síly a lásky a zdravé mysli‘, a tak nám umožňuje, abychom projevovali sebeovládání. (2. Timoteovi 1:7) Také manželka musí projevovat sebeovládání, má-li být poddajná, zejména pokud má nevěřícího manžela. — 1. Petra 3:1–4.

17. Proč je sebeovládání nutné ve vztahu mezi rodiči a dětmi?

¹⁷ Sebeovládání je nutné i ve vztahu mezi rodiči a dětmi. Jestliže se mají děti umět ovládat, musí jim především sami rodiče dávat dobrý příklad. A když děti potřebují nějaký druh ukázňování, mělo by být vždy udíleno s klidem a v lásce, a k tomu je nutné skutečné sebeovládání. (Efezanům 6:4; Kolosanům 3:21) A jestliže mají děti dokázat, že opravdu milují své rodiče, musí je poslouchat, a poslušnost jistě vyžaduje sebeovládání. — Efezanům 6:1–3; srovnej 1. Jana 5:3.

Využívejme pomoci, kterou nám poskytuje Bůh

18–20. Kterých tří duchovních opatření musíme využívat, abychom pěstovali vlastnosti, které nám pomohou projevovat sebeovládání?

¹⁸ Jestliže máme růst v bázni před Bohem, v nesobecké lásce, ve víře, v nenávisti k tomu, co je špatné, a v sebeovládání, musíme využívat veškeré pomoci, kterou Jehova Bůh poskytuje. Pozorně uvažujme o třech duchovních opatřeních, která nám mohou pomoci projevovat sebeovládání. Především to je vzácná přednost modlitby. Nikdy nechceme být tak zaměstnáni, že bychom se nemohli modlit. Ano, měli bychom si přát ‚ustavičně se modlit‘, ‚vytrvávat v modlitbě‘. (1. Tesaloničanům 5:17; Římanům 12:12) Pěstování sebeovládání učiňme námětem svých modliteb. Jestliže se nám však někdy nepodaří projevit sebeovládání, kajícně a úpěnlivě prosme našeho nebeského Otce o odpuštění.

¹⁹ Druhá oblast, v níž můžeme získat pomoc při projevování sebeovládání, je pomoc, kterou získáváme, když se sytíme z Božího slova a z literatury, která nám umožňuje rozumět Písmům a uplatňovat je. Tato část naší svaté služby se tak snadno zanedbá! Musíme uplatňovat sebeovládání a stále si říkat, že neexistuje důležitější četba než četba Bible a četba, kterou poskytuje „věrný a rozvážný otrok“, a proto jí musíme dávat přednost. (Matouš 24:45–47) Výstižně bylo řečeno, že v životě se nedá všechno, ale musíme se rozhodnout, k jaké činnosti využijeme svého času. Jsme skutečně duchovními muži a ženami? Jestliže si jsme vědomi svých duchovních potřeb, budeme projevovat sebeovládání, které je nutné, máme-li vypnout televizor a připravit se na shromáždění nebo si přečíst Strážnou věž, kterou jsme snad právě dostali.

²⁰ Za třetí jde o to, abychom se správně dívali na naše sborová shromáždění a sjezdy. Jsou pro nás všechna taková shromáždění absolutně nezbytná? Přicházíme připraveni, abychom se na nich mohli podílet, když k tomu máme příležitost? Ve svém rozhodnutí za všech okolností projevovat sebeovládání budeme posíleni úměrně tomu, jak se věnujeme našim shromážděním.

21. Co patří k odměně, z níž se můžeme těšit, jestliže pěstujeme ovoce ducha v podobě sebeovládání?

²¹ Jakou odměnu můžeme očekávat, jestliže se stále usilovně snažíme projevovat sebeovládání? Například to, že nikdy nesklidíme trpké ovoce sobectví. Budeme mít sebeúctu a čisté svědomí. Ušetříme si velmi mnoho těžkostí a zůstaneme na cestě k životu. Kromě toho budeme moci působit druhým to největší možné dobro. A především budeme jednat podle slov v Příslovích 27:11: „Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který mě popichuje.“ A to je ta největší odměna, jakou vůbec můžeme dostat — přednost obšťastňovat srdce našeho milujícího nebeského Otce, Jehovy!

Vzpomínáš si?

◻ Jak nám bázeň před Bohem pomáhá projevovat sebeovládání?

◻ Proč nám láska pomáhá projevovat sebeovládání?

◻ Jak sebeovládání pomáhá v rodinných vztazích?

◻ Kterých opatření musíme dobře využívat, máme-li pěstovat sebeovládání?