Věnujme pozornost prorockému slovu
1 „Proto máme prorocké slovo ještě jistější.“ (2. Petra 1:19) Proč Petr řekl tato slova? Proroctví o Království, která jsou zaznamenána v Hebrejských písmech, a ta, která vyslovil sám Ježíš Kristus, byla potvrzena neboli byla „ještě jistější“ tím, co Petr a dva další učedníci viděli a slyšeli při proměnění, ke kterému došlo o 32 let dříve. Toto dramatické vidění je ujistilo o tom, že Ježíš Kristus skutečně získá královskou moc, a to se zářivou slávou a za plné podpory svého Otce. Křesťané v prvním století ‚činili dobře, jestliže tomuto prorockému slovu věnovali pozornost jako lampě, která svítí‘, protože jinak by jejich srdce bylo ve tmě. Tato poučná prorocká slova — pokud jim věnovali pozornost — je měla udržovat v bdělosti a měla jim poskytovat světlo, dokud nenastane nový den, kdy se „denní hvězda“, Kristus, objeví v královské slávě. — 2. Petra 1:16–19; Mat. 17:1–9.
2 My jsme nebyli spolu s Petrem přítomni slavnému proměnění. Avšak křesťané naší generace, kteří věnují pozornost prorockému slovu, mají velkou výsadu vidět nejen předběžný obraz Kristova panství Království, ale také ohromující důkazy o tom, že tento slavný Král skutečně vládne! Od roku 1914 je prorocké slovo každým rokem jistější, protože jsme svědky toho, že se splňují různé prvky působivého „znamení“, které Ježíš dal, když mluvil o své královské „přítomnosti“. Důležitou součástí tohoto znamení je, že tato vláda neboli Království, bude oznamována ve všech národech, než Král ukončí tento systém věcí. Pod Kristovým vedením dílo kázání o Království nyní probíhá v 231 zemích — v takovém měřítku, jaké si dříve nikdo ani nedokázal představit. (Mat. 24:3–14) S blížícím se „velkým soužením“ Král, který byl dosazen na trůn, navíc shromažďuje „velký zástup“ lidí. Ti přicházejí „ze všech národů“ a projevují víru ve výkupní ‚Beránkovu krev‘. — Zjev. 7:9, 10, 14.
3 Máme ještě nějaký důvod pro to, abychom věnovali pozornost prorockému slovu, když „denní hvězda“ už vyšla neboli když Kristus již dostal královskou moc? Jistě! Oslavený Ježíš Kristus dal apoštolu Janovi sérii vidění, které tvoří knihu Zjevení. Pro rané křesťany byla tato vidění povzbuzující a poučná a pro ty, kdo žijí v „Pánově dnu“, v němž se nyní sami nacházíme, mají zvláštní hodnotu. (Zjev. 1:10) Sbory Jehovova lidu proto nyní znovu studují knihu Zjevení vrcholí.
4 „Šťastný je ten, kdo nahlas čte, a ti, kteří slyší slova tohoto proroctví a kteří zachovávají to, co je v něm napsáno; vždyť ustanovený čas je blízko.“ (Zjev. 1:3) Máme-li být šťastní, musíme pochopit smysl těchto prorockých vidění, ano, musíme jim skutečně porozumět. Co to vyžaduje? Je nutné opakování, abychom ve svém srdci plně pochopili důležitost zprávy ve Zjevení. Apoštol Petr, člen vedoucího sboru v prvním století, si uvědomoval, jakou hodnotu má opakování základních pravd pro duchovní ‚burcování jeho‘ bratrů. (2. Petra 1:12, 13) Podobně i nám novodobý „věrný a rozvážný otrok“ pomáhá, abychom stále posilovali své ocenění tím, že svou pozornost opakovaně obracíme k prorockému slovu. — Mat. 24:45–47.
5 Jak můžeme věnovat pozornost: Jakou pozornost si zaslouží prorocké slovo ve Zjevení? Apoštol Pavel nám připomíná, že Bůh ke křesťanům nemluvil prostřednictvím andělů nebo proroků, jako to dělal, když jednal se svými služebníky z předkřesťanských dob. Jehova s námi jednal prostřednictvím svého nejmilovanějšího Syna, kterého ustanovil „dědicem všech věcí“. (Hebr. 1:1, 2) „Proto je nutné, abychom věcem, které jsme slyšeli, věnovali více než obvyklou pozornost, abychom nikdy nebyli zavlečeni pryč.“ (Hebr. 2:1) Skutečně, musíme věnovat pozornost Božímu slovu, a zvláště pak prorockému slovu, které přichází prostřednictvím Ježíše Krista. Jak můžeme věnovat zvláštní pozornost našemu studiu Zjevení?
6 Za prvé je velmi důležité, abychom na sborovém studiu knihy byli přítomni každý týden. Je pravda, že někteří z nás budou knihu Zjevení studovat potřetí. Někdo tedy může účast na studiu knihy brát na lehkou váhu. Snad má pocit, že i když na jednom shromáždění chybí, je s látkou dobře obeznámen. Tyto prorocké informace jsou však každým rokem závažnější a aktuálnější. Jsou aktuálnější než v roce 1989, kdy se kniha Zjevení studovala poprvé. Všichni musíme být bdělí, pokud jde o současné události, které rychle postupují kupředu — což je splňováním proroctví ze Zjevení. Tak můžeme být připraveni jednat v souladu s Jehovovou vůlí. Stanov si jako svůj osobní cíl to, že — pokud to jen bude možné — nebudeš chybět ani na jednom studiu knihy, při kterém se bude uvažovat o důležitých myšlenkách ze Zjevení.
7 Za druhé, dobře se na studovanou látku připravuj. Vyhledej si citované verše a uvažuj o tom, jak podporují vysvětlení probíraných veršů ze Zjevení. Získáš tak víc než jen pouhé odpovědi na otázky. Usiluj o to, abys získal nejen poznání, ale i moudrost a porozumění. (Přísl. 4:7) Za třetí, aktivně se studia účastni tím, že budeš podávat komentáře a číst verše. Dej si za cíl, že při každém studiu dáš alespoň jednu odpověď, nejlépe však více. Když to budeš dělat, pomůže ti to, aby tvá mysl byla soustředěna na probíranou látku.
8 Máš-li prorockému slovu věnovat více než obvyklou pozornost, znamená to více než se jen připravit, být na studiu přítomen a účastnit se ho. Znamená to také, že i po studiu se ‚zahloubáme nad těmi věcmi, zabereme se do nich‘. (1. Tim. 4:15) Má-li prorocké slovo svítit jako lampa v našem srdci, musíme mu dovolit, aby na naše nitro — naše myšlenky, touhy, emoce, pohnutky a cíle — hluboce působilo. (2. Petra 1:19) Měli bychom si tedy sami klást otázky jako: Co tato informace znamená pro mě osobně? Co jsem se dozvěděl o Jehovovi a jeho Synu, Ježíši Kristu? Jaké zásady jsou v této látce obsaženy? Zasahuje smysl toho, co studuji, mé srdce? Jak mohu tyto pravdy uplatnit ve svém životě? Ve své rodině? Ve sboru? Když budeme to, co se učíme, prakticky uplatňovat, můžeme říci jako žalmista: „Tvé slovo je lampou mé noze a světlem mé vozové cestě.“ — Žalm 119:105; Job 29:3, 4.
9 Buďme bdělí v kritických časech: V roce 33 n. l. Ježíš své učedníky upozornil na blížící se zničení Jeruzaléma a na situaci, která pro ně bude znamením, aby uprchli na bezpečné místo. (Luk. 19:41–44; 21:7–21) Uplynulo potom více než 30 let. Některým židovským křesťanům se mohlo zdát, že se toho v blízké budoucnosti mnoho nezmění. Vybízení apoštola Petra v jeho druhém dopise, který byl napsán kolem roku 64 n. l., totiž aby ‚věnovali pozornost prorockému slovu‘, bylo opravdu aktuální. (2. Petra 1:19) Krátce nato, v roce 66 n. l., byl Jeruzalém obklíčen římskými vojsky. Když římská vojska náhle, bez zjevných příčin, odtáhla, ti židovští křesťané, kteří byli bdělí, poslechli Ježíšovy pokyny a uprchli. V roce 70 n. l. se pak římská vojska vrátila a úplně Jeruzalém zničila. Tehdejší křesťané museli mít opravdu velkou radost, že Ježíšovu prorockému slovu věnovali důkladnou pozornost!
10 Na co si máme dávat pozor my, novodobí křesťané? Ve viděních ve Zjevení Ježíš upozorňoval křesťany, kteří žijí dnes, na mnoho událostí, k nimž dojde v Pánově dni. V průběhu uplynulých 80 let se značné množství těchto událostí již stalo: zrození Království, válka v nebi, v níž byli Satan a jeho démoni poraženi a po níž jsou drženi v blízkosti země, pád Velkého Babylóna, a to, že se objeví šarlatově zbarvené divoké zvíře, osmá světová velmoc. Splňování těchto částí prorockého slova ve Zjevení nás ještě více ujišťuje o tom, že brzy budeme svědky toho, že nastaly zbývající dramatické události: zapečetění posledních členů třídy 144 000, ukončení shromažďování velkého zástupu, zničení Velkého Babylóna, armagedonská válka, svržení Satana do propasti a Kristovo tisícileté panství. Je tedy opravdu velmi důležité, abychom věnovali pozornost Ježíšovu varování: „Pohleď, přicházím jako zloděj. Šťastný je ten, kdo zůstává bdělý a udržuje si své svrchní oděvy, aby nechodil nahý a aby se lidé nedívali na jeho hanebnost.“ — Zjev. 16:15.
11 Zůstáváme stále bdělí? Bereme prorocké slovo opravdu vážně? Ať jsme svůj život Jehovovi zasvětili před pěti nebo před padesáti lety, hodí se na nás slova, která napsal apoštol Pavel křesťanům v Římě: „Znáte toto období, že již je hodina, abyste se probudili ze spánku, neboť nyní je naše záchrana blíže než v době, kdy jsme se stali věřícími. Noc je velmi pokročilá; den se přiblížil.“ Potom Pavel křesťany vybízí, aby ‚svlékli skutky, které patří tmě‘ a ‚chodili slušně‘. (Řím. 13:11–13) Žijeme ve světě, který je v mravním ohledu v naprosté tmě. Chování, které bylo před pouhými třiceti nebo čtyřiceti lety šokující, je v tomto posledním desetiletí 20. století pro mnoho lidí ve světě běžné. Bratři, dávejte si pozor na to, abyste se nikdy nenechali zavléci do temnoty světa a nestali se mravně otupělými. Jestliže dovolíte, abyste začali být povolní nebo shovívaví ve vztahu ke zkaženému uvažování a způsobu života v tomto světě, potom přestanete být vnímaví k velkým sporným otázkám, před kterými dnes stojíme a které budou brzy navždy vyřešeny — ospravedlnění Jehovovy svrchovanosti a posvěcení Jehovova jména. Duchovní otupělost ohrožuje naši záchranu, která je nyní tak blízko.
12 Pěstujme v srdci ocenění pro prorocké slovo: Starověcí hebrejští proroci se hluboce zajímali o splnění svých prohlášení o Mesiáši, která byla inspirována duchem. „Pilně se dotazovali a pečlivě . . . pátrali“ po uskutečnění Božího záměru. (1. Petra 1:10, 11) Podobně když budeš ty věnovat pozornost prorockému slovu v knize Zjevení, poroste tvé ocenění pro duchovní věci. Tvoje duchovní chuť zesílí, takže budeš podněcován k tomu, aby ses zabral do ‚hlubokých Božích věcí‘. (1. Kor. 2:10) Když své srdce naplníš oceněním pro prorocké slovo a láskou k němu, pak nebude třeba, aby tě někdo pobízel k účasti na shromáždění; k tomu, abys byl přítomen a účastnil se pravidelně tě bude pobízet srdce. (Luk. 6:45) A jestliže je „slovo v tvém vlastním srdci“, bude tě podněcovat, abys ‚činil veřejné prohlášení k záchraně‘. — Řím. 10:8–10.
13 Čím hlouběji jsme v čase konce, tím více posměvačů se nám bude vysmívat kvůli tomu, že vytrváváme ve své víře v Boží prorocká prohlášení. (2. Petra 3:3, 4) My však zůstaneme bdělí ve vztahu k prorockému slovu. Lampa Božího slova nám ukazuje, kde jsme v proudu času. Zřetelně nám objasňuje skutečnost, že jsme v posledních dnech tohoto temného světa. Denní hvězda vyšla! Kristus má královskou moc! Na obzoru již vidíme úsvit nového dne. Ať je pro nás Boží slíbený nový svět i nadále tak reálný, jako bylo reálné Království pro tři apoštoly, kteří měli tu výsadu, že viděli jeho předběžný obraz v zázračném vidění Ježíšova proměnění!