Zákona často spojováni s farizey, z nichž někteří byli učiteli Zákona. (Skutky 5:34) Ježíš příslušníky obou skupin obvinil z toho, že činili Boží slovo neplatným kvůli svému ústnímu podání a kvůli tomu, že vyučovali „lidské příkazy jako nauky“. (Matouš 15:1, 6, 9) Nepřekvapuje tedy, že v rabínských školách se nevzdělával ani Ježíš, ani většina jeho učedníků. — Jan 7:14, 15; Skutky 4:13; 22:3.

20. Co nám ukázal tento přehled o vzdělávání v biblických dobách a co naznačuje, že Jehovovi služebníci potřebují vzdělání?

²⁰ Tento přehled o vzdělávání v biblických dobách nám ukázal, že Jehova je Vznešený učitel svého lidu. Bůh prostřednictvím Mojžíše zorganizoval v Izraeli účinný systém vzdělávání. Ale po dlouhé době se rozvinul systém židovského vyššího vzdělávání, který učil věci v rozporu s Božím slovem. Ježíš nechodil do takových židovských škol, a přesto byl jedinečným Učitelem. (Matouš 7:28, 29; 23:8; Jan 13:13) Své učedníky také pověřil, aby učili, dokonce až do závěru systému věcí. (Matouš 28:19, 20) K tomu budou muset být dobrými učiteli, a proto budou potřebovat vzdělání. Jak by tedy praví křesťané měli dnes pohlížet na vzdělávání? Tuto otázku bude zkoumat následující článek.

Zkouška paměti

◻ Proč si můžeme být jistí, že Jehova má zájem na vzdělávání svých služebníků?

◻ V jakých ohledech se vzdělávací systém Izraele odlišoval od vzdělávání v ostatních národech?

◻ Jaké vzdělání obdržely izraelské děti?

◻ Jaké vyučovací metody se v Izraeli používaly?

◻ Proč Ježíš a jeho učedníci nechodili do židovských škol vyššího vzdělá- vání?

Vzdělávání, které je účelné

„Předej poznání někomu spravedlivému, a jeho učenost vzroste.“ — PŘÍSLOVÍ 9:9.

1. Co Jehova očekává od svých služebníků, pokud jde o poznání?

JEHOVA je „Bohem poznání“. (1. Samuelova 2:3) Vzdělává své služebníky. Mojžíš předpověděl, že národy v jeho době o Izraeli řeknou: „Tento velký národ je nepochybně lid moudrý a s porozuměním.“ (5. Mojžíšova 4:6) Praví křesťané by také měli být dobře poučení. Musí vynikat ve studiu Božího slova. Apoštol Pavel ukázal, jaký má být účel takového studia: „Nepřestali [jsme se] za vás modlit a prosit, abyste byli naplněni přesným poznáním jeho vůle ve vší moudrosti a duchovním pochopení, abyste chodili hodni Jehovy, abyste se mu plně líbili, když budete dále přinášet ovoce v každém dobrém díle a porostete v přesném poznání Boha.“ — Kolosanům 1:9, 10.

2. a) Co je nutné k tomu, abychom získali přesné poznání o Bohu? b) Jak se této záležitosti ujal vedoucí sbor svědků Jehovových?

² Studium, které má za cíl získat přesné poznání o Bohu a jeho předsevzetích, vyžaduje alespoň minimální rozsah vzdělání. Ale mnozí lidé, kteří začínají poznávat pravdu Božího slova, žijí v zemích, kde měli málo možností získat řádné světské vzdělání, nebo tyto možnosti vůbec neměli. Byli v nevýhodě. Tento problém je třeba překonat, a proto vedoucí sbor svědků Jehovových dává již mnoho let pokyny, aby se ve sborech, kde je to zapotřebí, organizovaly kursy čtení a psaní. Před více než třiceti lety brazilský list Diário de Mogi uveřejnil článek nazvaný „Svědkové Jehovovi vedou boj proti negramotnosti“. Článek uváděl: „Kvalifikovaný učitel začne. . . trpělivě učit jiné číst a psát. . . Žáci musí rozvíjet své znalosti jazyka, aby mohli přednášet proslovy, protože k tomu je pobízejí samotné okolnosti Božích služebníků.“ Tisícům lidí na celém světě se tak umožnilo, aby se stali dobrými badateli Božího slova. Chopili se tohoto základního vzdělávání a měli přitom na mysli vznešený účel.

Dovednosti potřebné k účinné službě

3, 4. a) Proč mají praví křesťané zájem o vzdělání? b) Jaká byla situace v Izraeli a jaké základní vzdělání je nepostradatelné v našich sborech dnes?

³ Praví křesťané nemají o vzdělání zájem kvůli vzdělání samotnému, ale proto, že chtějí být účinnějšími Jehovovými služebníky. Kristus dal všem křesťanům poslání: „Čiňte učedníky z lidí všech národů,. . . vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ (Matouš 28:19, 20) Mají-li vyučovat jiné, musí se sami nejprve učit a to vyžaduje dobré studijní metody. Musí mít schopnost pečlivě zkoumat Písma. (Skutky 17:11) Chtějí-li své poslání splnit, musí také umět plynně číst. — Habakuk 2:2; 1. Timoteovi 4:13.

⁴ Jak jsme viděli v předcházejícím článku, existuje oprávněný důvod k názoru, že ve starověkém Izraeli všeobecně uměli číst a psát i mladí lidé. (Soudci 8:14; Izajáš 10:19) Křesťanští služebníci si dnes potřebují dělat úhledné poznámky, když vydávají svědectví dům od domu. Píší dopisy, dělají si poznámky na shromážděních a opatřují si poznámkami studijní materiál. To vše vyžaduje čitelný rukopis. Vedení záznamů v křesťanském sboru si žádá alespoň základní znalosti počítání.

Výhody řádného školního vzdělání

5. a) Jaký je původ slova „škola“? b) Jaké příležitosti by se měli mladí chopit?

⁵ Je zajímavé, že slovo „škola“ pochází z řeckého výrazu scholé, který původně znamenal „volno“ nebo využití volného času k nějaké vážné činnosti, například k učení. Později začal označovat místo, kde se takové učení provádělo. To naznačuje, že v Řecku a ve většině jiných zemí měla kdysi volno k učení jen privilegovaná vrstva. Pracující lidé jako třída všeobecně zůstávali nevzdělaní. Děti a mladí lidé mají dnes čas k učení ve většině zemí. Mladí svědkové by jistě měli vykupovat příhodný čas, aby se stali dobře poučenými a schopnými služebníky Jehovy. — Efezanům 5:15, 16.

6, 7. a) Například jaké výhody plynou z řádné školní výuky? b) V jakých ohledech může být užitečné studium nějakého cizího jazyka? c) Jaká je dnes situace mezi mnoha mladými lidmi, když ukončí školu?

⁶ Základní znalosti dějepisu, zeměpisu, přírodních věd a dalších předmětů mladým svědkům umožní, aby byli všestrannějšími služebníky. Při vyučování ve škole se naučí nejen mnoha předmětům, ale také způsobu, jak se učit. Praví křesťané se nepřestávají učit a studovat, když opustí školu. Kolik ze svého studia získají, bude ovšem značně záležet na tom, zda budou vědět jak studovat. Vyučování ve škole i ve sboru jim může pomoci rozvinout schopnosti přemýšlet. (Přísloví 5:1, 2) Při čtení budou moci lépe rozpoznat, co je důležité, co je žádoucí si poznamenat a naučit se nazpaměť.

⁷ Studium nějakého cizího jazyka například nerozvíjí pouze duševní schopnosti mladých lidí, ale pomůže jim, aby se stali užitečnějšími pro Jehovovu organizaci. V některých odbočkách Společnosti Strážná věž mnozí mladí bratři shledali, že je výhodné umět plynně mluvit nebo číst anglicky. A všichni křesťanští služebníci by se měli snažit, aby se dobře vyjadřovali ve své rodné řeči. Dobrá zpráva o Království si zaslouží, aby byla sdělována jasně a gramaticky správně. Skutečnosti ukazují, že ve světě má dnes mnoho mladých lidí po ukončení školy stále potíže se správným psaním a vyjadřováním, a dokonce i s nejjednoduššími početními úkony; a mají pouze velmi mlhavé znalosti z dějepisu a zeměpisu.

Přiměřené vzdělání

8. Jaké biblické texty se vztahují k námětu světského vzdělání a schopnosti jednotlivce uživit se?

⁸ Zdá se tedy, že je vhodný čas uvažovat o křesťanském postoji ke světskému vzdělání. Jaké biblické zásady se vztahují k tomuto námětu? Za prvé, ve většině zemí náležitá podřízenost „césarovi“ vyžaduje od rodičů, aby své děti posílali do školy. (Marek 12:17; Titovi 3:1) Mladí svědkové by zase při práci ve škole měli mít na paměti slova v Kolosanům 3:23, kde je uvedeno: „Ať děláte cokoli, pracujte na tom celou duší jako pro Jehovu, a ne pro lidi.“ Druhá zásada, která s tím souvisí, je, že křesťané by měli být schopni se uživit, a to i když jsou průkopníky, služebníky plným časem. (2. Tesaloničanům 3:10–12) Muž, je-li ženatý, by měl být schopen řádně se postarat o manželku a o děti, které se snad narodí, a navíc mít něco málo pro ty, kteří jsou v nouzi, a měl by podporovat místní i celosvětové kazatelské dílo. — Efezanům 4:28; 1. Timoteovi 5:8.

9, 10. a) Jaký trend se objevuje v mnoha zemích? b) Co by průkopník mohl považovat za přiměřenou mzdu?

⁹ Jakou úroveň vzdělání potřebuje mladý křesťan, aby respektoval tyto biblické zásady a plnil své křesťanské závazky? To se v různých zemích liší. Celkem vzato, všeobecný trend je však v mnoha zemích patrně takový, že pro získání slušné mzdy je nyní nutný vyšší stupeň školního vzdělání než před několika lety. Zprávy z odboček Společnosti Strážná věž v různých částech světa ukazují, že v mnoha oblastech je obtížné najít práci se slušnou mzdou, máme-li pouze minimální školní vzdělání vyžadované zákonem, a v některých zemích to platí dokonce i po absolvování gymnázia nebo střední školy.

¹⁰ Co znamená výraz „slušná mzda“? Nepoukazuje na vysoce placené zaměstnání. Slovník Webster’s Dictionary definuje slovo „slušný“ v tomto kontextu jako „přiměřený, postačující“. Co lze například považovat za „přiměřené“ pro ty, kteří si přejí sloužit jako průkopničtí zvěstovatelé dobré zprávy? Obvykle potřebují práci na částečný úvazek, aby nevkládali „nákladné břemeno“ na bratry nebo na svou rodinu. (1. Tesaloničanům 2:9) Jejich mzdu je možné označit za „přiměřenou“ či „postačující“, jestliže jim výdělek umožňuje žít slušně a přitom jim zůstává dostatečné množství času a sil, aby v plné míře vykonávali svou křesťanskou službu.

11. Proč někteří mladí křesťané zanechali průkopnické služby a jaká otázka vyvstává?

¹¹ Jaká je dnes často situace? Ze zpráv je patrné, že v některých zemích mnozí mladí v dobrém úmyslu opustili školu, jakmile ukončili minimální požadovanou školní docházku, a stali se průkopníky. Neuměli žádné řemeslo, ani neměli kvalifikaci ve světské práci. Pokud jim finančně nepomáhali rodiče, museli si najít práci na částečný úvazek. Někteří museli přijmout zaměstnání, které od nich vyžadovalo pracovat velmi dlouho, aby se uživili. Tělesně je to vyčerpávalo a průkopnické služby zanechali. Co mohou takoví mladí lidé udělat, aby se mohli uživit a vrátit se zpět do průkopnické služby?

Vyrovnaný náhled na vzdělání

12. a) Jakým dvěma extrémním názorům, pokud jde o vzdělání, se křesťan bude vyhýbat? b) Jakému cíli by mělo sloužit vzdělání v případě oddaných Jehovových služebníků a jejich dětí?

¹² Může pomoci vyrovnaný náhled na vzdělání. Pro mnohé světské mladé lidi je vzdělání symbolem prestiže, je čímsi, co jim pomůže postupovat po společenském žebříčku, je klíčem k blahobytnému, hmotařskému způsobu života. Jiní považují školní docházku za nepříjemnou povinnost, kterou je třeba co nejrychleji ukončit. Pro pravé křesťany není vhodný ani jeden z těchto názorů. Co lze tedy považovat za „vyrovnaný náhled“? Křesťané by měli vzdělání pokládat za prostředek k dosažení určitého cíle. V těchto posledních dnech je jejich cílem sloužit Jehovovi, a to co nejvíce a co nejúčinněji. Jestliže v zemi, kde žijí, jim základní, nebo dokonce i středoškolské vzdělání umožní najít si pouze práci, která jim poskytne nedostatečný příjem, takže se při průkopnické službě nemohou uživit, pak by snad mohli uvažovat o dodatečném vzdělávání nebo školení. Přitom by měli mít na mysli jednoznačně cíl v podobě služby plným časem.

13. a) Jak mohla jedna sestra na Filipínách pokračovat v průkopnické službě a přitom plnit své rodinné závazky? b) Jaké varování je aktuální?

¹³ Někteří křesťané si vybrali odborné kursy, které jim otevřely pracovní příležitosti umožňující jim zapojit se do služby plným časem nebo se k ní vrátit. Jedna sestra na Filipínách byla živitelkou rodiny, ale chtěla být průkopnicí. Odbočka sděluje: „Mohla to uskutečnit, protože obdržela dodatečné vzdělání a získala kvalifikaci jako diplomovaná znalkyně účetnictví.“ Ve zprávě z této odbočky také stálo: „Máme zde poměrně mnoho studentů, jimž se podařilo uspořádat časový plán, aby mohli být průkopníky. Obvykle se z nich stávají lepší zvěstovatelé, protože umějí lépe studovat, pokud se ovšem nezačnou příliš ctižádostivě zaměřovat na světské záležitosti.“ Tato poslední poznámka by nás měla podnítit k zamyšlení. Nesmíme ztratit ze zřetele účel dalšího školního vzdělání, pokud se zdá nezbytné, a také jej nesmíme zaměnit za nějaký materialistický cíl.

14, 15. a) Proč by se neměla vytvářet žádná striktní pravidla, pokud jde o vzdělávání? b) Jaké světské vzdělání obdrželi někteří odpovědní bratři, ale čím bylo vyváženo?

¹⁴ V některých zemích poskytují střední školy odborný výcvik, který může mladého křesťana před dokončením studia připravit na určité řemeslo nebo povolání. I v různých zemích, kde to tak není, se podnikavým mladým lidem, kteří mají pouze základní školní vzdělání, daří najít si práci na částečný úvazek, která jim poskytne dostatečný výdělek k tomu, aby mohli sloužit jako průkopníci. Proto by se neměla vytvářet žádná striktní pravidla ani pro dodatečné vzdělání, ani proti němu.

¹⁵ Mnozí, kteří nyní slouží v odpovědných postaveních jako cestující dozorci, v ústředí Společnosti nebo v některé z odboček, měli pouze základní vzdělání. Byli věrnými průkopníky, nikdy se nepřestali učit, dostalo se jim školení a byly jim svěřeny větší odpovědnosti. Ničeho nelitují. Naproti tomu někteří z jejich vrstevníků se rozhodli pro vysokoškolské vzdělání a sešli z cesty, ovládnuti filozofiemi ničícími víru a ‚moudrostí tohoto světa‘. — 1. Korinťanům 1:19–21; 3:19, 20; Kolosanům 2:8.

Počítat náklady

16. a) Kdo má rozhodnout, zda je další vzdělání žádoucí, a na co by se mělo nejvíce pamatovat? b) Co by se mělo vzít v úvahu?

¹⁶ Kdo má rozhodnout, zda by mladý křesťan měl pokračovat v dalším vzdělávání nebo školení? Uplatní se zde biblická zásada o vedení prostřednictvím hlavy. (1. Korinťanům 11:3; Efezanům 6:1) Proto budou jistě rodiče chtít vést své děti při výběru řemesla nebo povolání a z toho plynoucí úrovně potřebného vzdělání. V mnoha zemích se k výběru vzdělání a povolání musí přistoupit časně na druhém stupni základní školy. To je doba, kdy křesťanští rodiče a mladiství potřebují hledat Jehovovo vedení, aby si zvolili moudře a přitom v mysli kladli na nejvyšší místo zájmy Království. Mladí lidé mají různé sklony a vlohy. Moudří rodiče je budou brát v úvahu. Každá poctivá práce si zaslouží úctu, ať je to práce tělesná, nebo duševní. Svět sice může vyvyšovat zaměstnání v kanceláři a znevažovat tvrdou práci rukama, ale Bible tento názor nepodporuje. (Skutky 18:3) Když tedy dnes rodiče a mladí křesťané pečlivě a s modlitbou zváží výhody a nevýhody a pak se rozhodnou, zda ve studiích po ukončení střední školy pokračovat, anebo nepokračovat, jiní ve sboru by je neměli kritizovat.

17. Co někteří rodiče, kteří jsou svědky, vybírají pro své děti?

¹⁷ Jestliže se křesťanští rodiče odpovědně rozhodnou, že svým dětem poskytnou po střední škole další vzdělání, mají na to právo. Délka těchto studií se zřejmě bude lišit podle zvoleného druhu zaměření nebo povolání. Mnozí křesťanští rodiče dětem vybrali krátkodobé studijní programy na nějaké odborné či průmyslové škole, a to z finančních důvodů a proto, aby dětem umožnili co nejrychleji vstoupit do služby plným časem. V některých případech se mladiství potřebovali vyučit v nějakém oboru, ale jejich cílem vždy bylo žít plně pro službu Jehovovi.

18. Jestliže se někdo rozhodne k dodatečným studiím, co by měl mít na mysli?

¹⁸ Jestliže se někdo rozhodne k dodatečným studiím, pohnutkou by jistě nemělo být, aby jiné oslňoval svou učeností anebo aby si klestil cestu k prestižní světské kariéře. Studium by se mělo volit pečlivě. Tento časopis opětovně zdůrazňoval nebezpečí spojené s vyšší učeností, a oprávněně, protože mnohé formy vyššího vzdělání se stavějí proti ‚zdravému učení‘ Bible. (Titovi 2:1; 1. Timoteovi 6:20, 21) A od šedesátých let se mnohé školy vyššího vzdělání staly semeništěm bezzákonnosti a nemravnosti. „Věrný a rozvážný otrok“ nás silně odrazoval, abychom nevstupovali do takového prostředí. (Matouš 24:12, 45) Je ovšem třeba uznat, že mladí lidé se dnes se stejným nebezpečím setkávají na středních školách i v odborných učilištích, a dokonce i na pracovišti. — 1. Jana 5:19.a

19. a) Jaká opatření by měli udělat ti, kteří se rozhodnou pro další studium? b) Jak někteří křesťané výhodně využili své vzdělání?

¹⁹ Jestliže se učiní rozhodnutí, že mladý svědek se bude dál vzdělávat, lze mu jen doporučit, je-li to vůbec možné, aby přitom bydlel doma, a tak mohl udržovat normální křesťanské studijní návyky, účastnit se shromáždění a věnovat se kazatelské činnosti. Od začátku by měl také zaujmout náležitý postoj, pokud jde o biblické zásady. Je dobré mít na paměti, že Daniel a jeho tři hebrejští druhové byli zajatci ve vyhnanství, když byli v Babylóně povinni projít vyšším vzděláním, ale důsledně zachovávali svou ryzost. (Daniel, 1. kapitola) Mladí svědkové v mnoha zemích kladli duchovní zájmy na první místo, a přitom si zvolili studium, kterým se připravili pro práci na částečný úvazek jako účetní, řemeslníci, učitelé, překladatelé či tlumočníci nebo pro jiná povolání, která jim poskytla přiměřenou obživu, když jako nejdůležitější životní dráhu sledovali průkopnickou službu. (Matouš 6:33) Mnozí z těchto mladých lidí se později stali cestujícími dozorci nebo dobrovolnými pracovníky v betelu.

Sjednocený, vzdělaný lid

20. Jaké světské rozdíly nemají místo mezi Jehovovým lidem?

²⁰ Členové Jehovova lidu, ať již někdo pracuje duševně, nebo je dělník, zemědělec či pracuje ve službách, všichni musí umět dobře studovat Bibli a být schopnými učiteli. Dovednosti ve čtení, studiu a vyučování, které získali všichni, spíše stírají rozdíly, jež svět dělá mezi manuálními pracovníky a těmi, kdo pracují v kanceláři. To přispívá k jednotě a vzájemné úctě, která je vidět především mezi dobrovolnými pracovníky v domovech betel a na staveništích Společnosti Strážná věž, kde duchovní vlastnosti jsou nanejvýš důležité a vyžadují se ode všech. Zkušení pracovníci v kancelářích zde radostně pracují společně s kvalifikovanými manuálními pracovníky a všichni si dávají vzájemně najevo lásku a ocenění. — Jan 13:34, 35; Filipanům 2:1–4.

21. Jaký cíl by měli mít mladí křesťané?

²¹ Rodiče, veďte své děti k cíli, aby se stali užitečnými členy společnosti nového světa! Mladí křesťané, využívejte své příležitosti ke vzdělání jako prostředku, který vás připraví, abyste se mohli plněji chopit předností ve službě Jehovovi! Kéž všichni jako poučení lidé prokážete, že jste dobře vybavenými členy teokratické společnosti, a to jak nyní, tak i navěky na Boží zaslíbené ‚nové zemi‘. — 2. Petra 3:13; Izajáš 50:4; 54:13; 1. Korinťanům 2:13.

[Poznámka pod čarou]

Vyzkoušej si paměť

◻ Proč se praví křesťané zajímají o vzdělání?

◻ Jakým extrémním názorům na vzdělání se budou praví křesťané vyhýbat?

◻ Jaká nebezpečí dodatečného vzdělávání by měli křesťané vzít v úvahu a jaká opatření by měli podniknout?

◻ Jaké světské rozdíly nemají místo mezi Jehovovým lidem?

[Obrázek na straně 16]

Mladí křesťané, kteří pilně studují, se mohou stát užitečnějšími členy společnosti nového světa

[Obrázek na straně 19]

Rozhodne-li se někdo pro další vzdělávání, měla by být jeho pohnutkou touha sloužit lépe Jehovovi

Vzdělaný muž

„HLEDÍTE totiž na své povolání od něho, bratři, že bylo povoláno nemnoho moudrých v tělesném ohledu, nemnoho mocných, nemnoho urozeného původu.“ (1. Korinťanům 1:26) Jak tato slova ukazují, je nebezpečné nechat se prostoupit světskou moudrostí nebo mít vysoké společenské postavení. Takové věci mohou člověku bránit v přijetí dobré zprávy. — Přísloví 16:5; Marek 10:25.

V Pavlově době byli někteří lidé moudří v tělesném ohledu, ale přesto pravdu přijali; jedním z nich byl i samotný Pavel. On, člověk s dobrým vzděláním a zřejmě původem z význačné rodiny, byl horlivým evangelistou. Tak ukázal, že lidé, kteří mají v tomto světě privilegované postavení, mohou sloužit Jehovovi, mají-li správné srdce. Své světské schopnosti mohou dokonce využívat v Jehovově službě. — Lukáš 16:9.

Rodák z Tarsu

Pavel se narodil v Tarsu, ‚ne neznámém městě‘, jak jej popsal později. (Skutky 21:39) Právě tam pravděpodobně získal jazykové znalosti — zejména ovládal řečtinu —, což bylo neocenitelné v jeho misionářské práci. Život v Tarsu zřejmě Pavla vystavil nejen vlivům židovským, ale také vlivu pohanské kultury. Této zkušenosti využil v pozdějších letech jako apoštol pro národy. Uměl vyjádřit pravdu způsobem, jemuž lidé z národů mohli rozumět. (1. Korinťanům 9:21) Všimni si například jeho promluvy k Athéňanům, kterou uvádí 17. kapitola Skutků. Do svého proslovu o pravdě tam obratně včlenil poukazy na