Buďte činiteli slova, ne pouze posluchači
1 Dnešní praví křesťané si berou k srdci biblickou radu, aby byli činiteli slova, a ne pouze posluchači. (Jak. 1:22) Proto se výrazně liší od těch, kdo tvrdí, že jsou křesťané, ale přitom Bohu slouží jen prázdnými řečmi. (Iz. 29:13) Ježíš jasně prohlásil, že budou zachráněni jen ti lidé, kteří činí Boží vůli. (Mat. 7:21)
2 Uctívání, které se neprojevuje skutky, nemá žádný smysl. (Jak. 2:26) Měli bychom si tedy položit otázky: ‚Jak je z mých skutků patrné, že je má víra opravdová? Co ukazuje, že opravdu žiji v souladu s tím, čemu věřím? Jak mohu Ježíše ještě více napodobovat?‘ Upřímné odpovědi na tyto otázky nám pomohou zjistit, jaký pokrok jsme už udělali nebo jaký ještě potřebujeme udělat, pokud jde o plnění Boží vůle.
3 Následujeme šlépěje Ježíše Krista, a tak naším prvořadým životním cílem musí být to, o čem mluvil žalmista: „V Bohu chceme předkládat chválu po celý den a na neurčitý čas budeme chvalořečit tvému jménu.“ (Žalm 44:8) Křesťanství je způsob života a projevuje se ve všem, co děláme. Když tedy ve všem dáváme najevo vroucí touhu chválit Jehovu, nacházíme opravdové uspokojení. (Fil. 1:11)
4 Chválit Jehovu znamená více než poctivě žít: Pokud by Jehova po nás chtěl jen znamenité chování, pak bychom se mohli prostě zaměřit na tříbení své osobnosti. Naše uctívání však zahrnuje i to, že široko daleko ohlašujeme Jehovovy znamenitosti a že se veřejně hlásíme k jeho jménu. (Hebr. 13:15; 1. Petra 2:9)
5 Veřejné kázání dobré zprávy je jedna z nejdůležitějších věcí, které děláme. Ježíš se tomuto dílu plně věnoval, protože věděl, že pro lidi, kteří budou naslouchat, to může znamenat věčný život. (Jan 17:3) Dnes je ‚služba slova‘ neméně důležitá — je to jediný prostředek, jímž mohou být lidé zachráněni. (Sk. 6:4; Řím. 10:13) Když si uvědomíme, jak velký užitek to může přinést, můžeme ocenit Pavlovu vybídku, abychom ‚kázali slovo‘ a ‚naléhavě se toho drželi‘. (2. Tim. 4:2)
6 Jakou část našeho života by mělo chválení Jehovy zaujímat? Žalmista řekl, že na Jehovu myslel po celý den. Pokud se na to díváme také tak, budeme na každé setkání s jinými lidmi pohlížet jako na možnou příležitost mluvit o Jehovově jménu. Budeme vyhledávat okamžiky vhodné k tomu, abychom hovor stočili na duchovní téma. Budeme se usilovně snažit, abychom pravidelně využívali sborová opatření pro kazatelskou službu. Zvěstovatelé, kterým to okolnosti dovolí, mohou vážně uvažovat o průkopnické službě, protože tato služba nám pomáhá, aby kazatelské dílo bylo na předním místě v našem každodenním životě. Boží slovo nás ujišťuje, že budeme-li vytrvale plnit Boží vůli, budeme šťastní. (Jak. 1:25)