V křesťanské rodině se věci dělají společně

„A vybízím vás, bratři, . . . abyste byli vhodně sjednoceni stejnou myslí a stejným myšlenkovým postupem.“ — 1. KORINŤANŮM 1:10.

1. Jaká je situace v mnoha rodinách, pokud jde o jednotu?

JE VAŠE rodina jednotná? Anebo si každý z vás jde spíše svou vlastní cestou? Děláte věci společně? Anebo se spolu jen zřídka sejdete zároveň na stejném místě? Již samotné slovo „rodina“ poukazuje na sjednocenou domácnost.a Ale všechny rodiny nejsou jednotné. Jeden britský lektor dokonce řekl: „Rodina vůbec není základem dobré společnosti . . ., ale je zdrojem veškeré naší nespokojenosti.“ Platí to na vaši rodinu? A pokud ano, musí to tak být?

2. Na kterých biblických postavách je vidět, že tito lidé pocházeli z dobré rodiny?

² Zda je rodina jednotná, nebo nejednotná, obvykle záleží na tom, jak je vedena, ať oběma rodiči, nebo jenom jedním. V biblických dobách Jehova žehnal jednotným rodinám, které se společně zaměřovaly na uctívání. Tak to bylo ve starověkém Izraeli, kde na Jeftově dceři, Samsonovi a Samuelovi bylo vidět — na každém z nich jiným způsobem —, že pocházejí ze zbožné rodiny. (Soudci 11:30–40; 13:2–25; 1. Samuelova 1:21–23; 2:18–21) Timotea, který se v době raného křesťanství stal Pavlovým věrným společníkem na některých Pavlových misionářských cestách, vychovala babička Loida a matka Euniké se znalostí Hebrejských písem. A stal se opravdu vynikajícím učedníkem a misionářem! — Skutky 16:1, 2; 2. Timoteovi 1:5; 3:14, 15; viz též Skutky 21:8, 9.

Proč dělat věci společně?

3, 4. a) Jaké rysy by se měly projevovat v jednotné rodině? b) Jak může domov znamenat více než jen bydliště?

³ Proč je prospěšné, když se v rodině dělají věci společně? Buduje se tím totiž vzájemné porozumění a vzájemná úcta. Nechceme od sebe zachovávat odstup, ale zůstáváme si nablízku a jsme si oporou. V jednom nedávno vydaném článku v časopise Family Relations se uvádělo: „Vyvstává poměrně jasný obraz, z něhož jsou patrné charakteristické rysy ‚pevných rodin‘. Mezi takové rysy patří vědomí vzájemného závazku a vzájemného ocenění, pocit sounáležitosti, dobrá komunikace, schopnost řešit problémy a hluboké duchovní smýšlení.“

⁴ Když se tyto rysy v rodině projevují, pak domácnost není jako nějaká čerpací stanice, kde se člověk zastaví jen pro pohonné hmoty. Je to více než pouhé bydliště. Je to příjemné místo, které členy rodiny přitahuje. Je to jakýsi bezpečný přístav, kde je teplo a láska, soucit a porozumění. (Přísloví 4:3, 4) Je to hnízdo, kde člověk nachází rodinnou jednotu, a ne nějaké ještěří doupě plné třenic a sporů. Ale jak je možné toho dosáhnout?

Společné rodinné studium

5. Co používáme, abychom poznali pravé uctívání?

⁵ Pravé uctívání Jehovy poznáváme, jestliže používáme schopnost přemýšlet čili „sílu rozumu“. (Římanům 12:1) Naše chování by nemělo být ovládáno přechodnými emocemi, jako jsou například city vyvolané řečnicky mistrnými kázáními a podbízivými představeními televizních kazatelů. Spíše jsme povzbuzováni tím, že pravidelně studujeme Bibli a biblickou studijní literaturu, kterou poskytuje „věrný a rozvážný otrok“, a tím, že o látce rozjímáme. (Matouš 24:45) Naše křesťanské jednání vyplývá z toho, že získáváme Kristovu mysl ohledně jakékoli situace nebo jakéhokoli pokušení, které by mohly vyvstat. Jehova je v tomto směru naším velkým Vzdělavatelem. — Žalm 25:9; Izajáš 54:13; 1. Korinťanům 2:16.

6. Jaký máme celosvětový příklad rodinného studia?

⁶ Základní úlohu v duchovním smýšlení každé křesťanské rodiny má rodinné biblické studium. Kdy máte svoje rodinné studium? Pokud se studium ponechá náhodě nebo nějakému bezprostřednímu rozhodnutí, pak se bude konat přinejlepším jen tu a tam. Pro společné rodinné studium je třeba mít pravidelný, určený plán. Pak všichni vědí, v který den a ve kterou hodinu mají být přítomni, aby se mohli těšit z rodinného duchovního společenství. Přes 12 000 členů celosvětové rodiny betel ví, že své rodinné studium mají v pondělí večer. Na tyto dobrovolné pracovníky betelu opravdu hluboce působí vědomí, že se na konci tohoto dne všichni účastní téhož studia — na tichomořských ostrovech a na Novém Zélandu, pak postupně v Austrálii, Japonsku, na Tchaj–wanu, v Hongkongu, dále po celé Asii, Africe a Evropě a nakonec v Severní i Jižní Americe. Členové rodiny betel jsou od sebe sice vzdáleni na tisíce kilometrů a odděluje je mnoho jazyků, ale toto rodinné studium v nich vzbuzuje pocit sounáležitosti. Stejný pocit můžete v menším měřítku pěstovat prostřednictvím svého rodinného studia. — 1. Petra 2:17; 5:9.

7. Jak bychom měli podle Petra pohlížet na slovo pravdy?

⁷ Apoštol Petr nám radí: „Jako novorozená děťátka si vytvořte touhu po nefalšovaném mléku, které patří ke slovu, abyste jím rostli k záchraně, za předpokladu, že jste okusili, že Pán je laskavý.“ (1. Petra 2:2, 3) Petr těmito slovy vyvolává opravdu nádherný obraz! Použil řecké sloveso epipothesate, které podle slovníku Linguistic Key to the Greek New Testament pochází ze slova znamenajícího „toužit, dychtit, prahnout“. Zahrnuje v sobě intenzívní touhu. Všimli jste si, jak dychtivě zvířecí mládě hledá struk své matky a jak spokojené je nemluvně při kojení z matčina prsu? My bychom měli mít stejnou touhu po slově pravdy. Znalec řečtiny William Barclay se vyjádřil: „Studium Božího slova není pro křesťana žádnou námahou, ale potěšením, protože křesťan ví, že zde jeho srdce najde výživu, po níž touží.“

8. S jakým úkolem se při vedení rodinného studia musí vyrovnávat hlava rodiny?

⁸ Rodinné studium ukládá hlavě rodiny velkou odpovědnost. Muž musí zajistit, aby studium bylo pro všechny zajímavé a aby se do něj mohli všichni zapojit. Děti by neměly mít pocit, že studium je ve skutečnosti pouze pro dospělé. Důležitější je kvalita studia než množství probrané látky. Ať pro vás Bible ožije. Kde je to vhodné, pomozte svým dětem představit si oblasti a význačné rysy Palestiny, kde se odehrály události, o nichž pojednáváte. Všichni by měli být povzbuzováni k osobnímu zkoumání a k tomu, aby se o jeho výsledky dělili s rodinou. Tak mohou děti také ‚růst u Jehovy‘. — 1. Samuelova 2:20, 21.

Společná evangelizační činnost

9. Jak se může kazatelská služba stát v rodině příjemným zážitkem?

⁹ Ježíš řekl: „Musí [se] ve všech národech nejprve kázat dobrá zpráva.“ (Marek 13:10) Těmito slovy je každému svědomitému křesťanovi dán úkol — evangelizovat, dělit se s jinými o dobrou zprávu o Božím Království. Dělat to společně jako rodina může být povzbuzujícím a radostným zážitkem. Matky a otcové jsou hrdí, když jejich děti předkládají dobrou zprávu. Jedni manželé, kteří mají tři syny ve věku od 15 do 21 let, říkají, že měli vždy ve zvyku doprovázet své děti do kazatelské služby, a to každou středu po vyučování a každou sobotu dopoledne. Otec řekl: „Pokaždé je něco naučíme. A zařizujeme věci tak, aby to byl příjemný a povzbuzující zážitek.“

10. Jak mohou být rodiče svým dětem prospěšní ve službě?

¹⁰ Když pracujeme při kazatelské službě a při vyučování společně jako rodina, může to být velmi plodné. Někdy lidé reagují kladněji na jednoduchý, ale opravdový způsob podání od dítěte. A kdyby bylo třeba pomoci, pak je tu přece mamka nebo taťka. Rodiče se mohou ujišťovat, že se jejich děti postupně školí, a tak se stávají služebníky, ‚kteří se nemají zač stydět a správně zacházejí se slovem pravdy‘. Taková společná kazatelská služba rodičům umožňuje, aby viděli, jaký má dítě ke službě postoj, jak účinně si počíná a jak se chová. Když je služba pravidelnou záležitostí, rodiče vidí pokroky dítěte a poskytují mu důsledné školení a povzbuzují je, aby posílili jeho víru. Děti zároveň vidí, že rodiče jim jsou ve službě dobrým příkladem. Jestliže v těchto kritických a násilných časech pracujeme jako sjednocená rodina, kde o sebe jednotliví členové dbají, může nám to v prostředí s vysokou zločinností dokonce poskytovat určitou míru bezpečnosti. — 2. Timoteovi 2:15; Filipanům 3:16.

11. Čím se může u dítěte snadno zmenšovat jeho horlivost pro pravdu?

¹¹ Děti snadno odhalí, když mají dospělí dvojí měřítko. Pokud rodiče neprojevují skutečnou lásku k pravdě a ke službě dům od domu, dá se těžko očekávat, že děti budou horlivé. Rodič, který nemá zdravotní problémy a jehož jedinou službou je týdenní studium s dětmi, za to tedy může tvrdě zaplatit, až budou děti starší. — Přísloví 22:6; Efezanům 6:4.

12. Jak mohou některé rodiny obdržet od Jehovy zvláštní požehnání?

¹² Rodina, která je ‚sjednocena stejnou myslí‘, má výhodu v tom, že jednotliví členové mohou spolupracovat, aby alespoň jeden z nich mohl ve sboru sloužit plným časem jako průkopník. Dělá to tak mnoho rodin po celém světě a všechny dostávají od Jehovy požehnání ze zkušeností toho člena rodiny, který slouží jako průkopník, a z toho, jak zvyšuje svou výkonnost. — 2. Korinťanům 13:11; Filipanům 2:1–4.

Společně řešit problémy

13, 14. a) Jaké situace mohou narušovat soulad v rodině? b) Jak je možné předcházet mnoha rodinným problémům?

¹³ V těchto obtížných dobách vyznačujících se „stresem“ a „nebezpečím“ jsme všichni vystaveni tlaku. (2. Timoteovi 3:1, Revised Standard Version; Bible Kralická) Problémy jsou v zaměstnání, ve škole, na ulici, dokonce i přímo doma. Někdo trpí špatným zdravím nebo dlouhodobými citovými problémy, jež někdy v rodině vyvolávají napětí a nedorozumění. Jak je možné takové situace řešit? Tím, že se každý stáhne do sebe? Že se bude druhých stranit, i když s nimi sdílí stejnou domácnost? Ne. Spíše potřebujeme o svých úzkostných pocitech mluvit a požádat o pomoc. A může pro to někde být lepší místo než v láskyplném rodinném kruhu? — 1. Korinťanům 16:14; 1. Petra 4:8.

¹⁴ Každý lékař ví, že prevence je lepší než léčba. Totéž platí i na problémy v rodině. Otevřeným a upřímným rozhovorem se často může předejít tomu, aby se problémy nestaly závažnými. I když vyvstanou opravdu závažné problémy, je možné se jimi zabývat, a dokonce je vyřešit, pokud se v rodině společně uvažuje o příslušných biblických zásadách. Neshody je často možné změnit v příjemný vztah, když se uplatňují Pavlova slova z Kolosanům 3:12–14: „Oblékněte [si] něžnou náklonnost soucitu, laskavost, poníženost mysli, mírnost a shovívavost. Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému příčinu ke stížnosti . . . Oblékněte si lásku, neboť je dokonalým poutem jednoty.“

Společná rekreace

15, 16. a) Jakou vlastností by se měly vyznačovat křesťanské rodiny? b) Jakými se lidé stávají v některých náboženstvích a proč?

¹⁵ Jehova je šťastný Bůh a pravda je radostným poselstvím — poselstvím, které lidstvu přináší naději. A jedním druhem ovoce ducha je radost. Tato radost se velice liší od chvilkového jásání atleta, který slaví triumf v nějaké sportovní soutěži. Jde o hluboký, trvalý pocit uspokojení, jímž překypuje srdce, a to v důsledku pěstování důvěrného vztahu k Jehovovi. Je to radost založená na duchovních hodnotách a na budujících vztazích. — Galaťanům 5:22; 1. Timoteovi 1:11.

¹⁶ Jako křesťanští svědkové Jehovovi tedy nemáme důvod být zasmušilí nebo bez smyslu pro humor. Takovými se stávají lidé v některých náboženstvích, protože jejich víra zdůrazňuje negativní činitele. Jejich učení vede k pochmurnému, neradostnému uctívání, které není ani biblické, ani vyvážené. Ježíš si uvědomoval, že je potřebná rekreace i uvolnění. Jednou například pozval své učedníky, aby ‚šli soukromě na osamělé místo a trochu si odpočinuli‘. — Marek 6:30–32; Žalm 126:1–3; Jeremjáš 30:18, 19.

17, 18. Jakými vhodnými způsoby by křesťanské rodiny mohly hledat uvolnění?

¹⁷ Podobně i rodiny potřebují čas k uvolnění. Jeden rodič o svých dětech řekl: „Užijeme společně hodně hezkého — chodíme na pláž, hrajeme si v parku s míčem, pořádáme výlety do hor. Občas máme ve službě společný ‚průkopnický den‘; pak si uděláme oslavu s nějakým zvláštním jídlem, a dokonce si třeba dáváme i dárky.“

¹⁸ Mezi další možnosti, o nichž mohou rodiče uvažovat, patří rodinné výlety do zoo, do zábavních parků, do muzea a na další zajímavá místa. Vyjít si do lesa, pozorovat ptáky a pracovat na zahradě — to jsou další činnosti, které lze s potěšením dělat společně. Rodiče mohou také povzbuzovat děti, aby se učily hrát na nějaký hudební nástroj nebo se zabývaly nějakým praktickým koníčkem. Rodiče, kteří mají na věci vyvážený náhled, si jistě udělají čas, aby si se svými dětmi pohráli. Jestliže si členové rodiny společně hrají, je mnohem pravděpodobnější, že spolu i zůstanou!

19. Jaký moderní trend může rodině uškodit?

¹⁹ Moderním trendem je, že se mladiství chtějí od rodiny oddělovat a hledat uvolnění svým vlastním způsobem. Není sice nic špatného na tom, když mladý člověk má nějakého koníčka nebo oblíbenou osobní zábavu, ale nebylo by moudré, aby se kvůli takovým zájmům neustále odděloval od ostatních členů rodiny. Raději budeme chtít uplatňovat zásadu, kterou uvedl Pavel: „Nebudete hledět s osobním zájmem jen na své vlastní záležitosti, ale s osobním zájmem i na záležitosti ostatních.“ — Filipanům 2:4.

20. Jak mohou být sjezdy radostnou dobou?

²⁰ Opravdu velkou radostí pro nás všechny je, když vidíme, jak rodiny sedí společně na různých sjezdech. Starší děti tak mohou často pomáhat mladším. Takovým uspořádáním se také zabraňuje sklonu některých dospívajících, kteří by se chtěli ve skupinách odebrat do zadních řad, a věnovali by sjezdovému programu malou pozornost. Radostné může být dokonce i cestování na sjezd a ze sjezdu, když se v rodině všichni společně poradí, jakou zvolí trasu, jaká místa cestou navštíví a kde se ubytují. Představme si, jak vzrušující muselo být pro členy rodin v Ježíšově době, když společně cestovali do Jeruzaléma! — Lukáš 2:41, 42.

Požehnání ze společné činnosti

21. a) Jak můžeme usilovat o úspěšné manželství? b) Které čtyři dobré návrhy přispívají k trvalému manželství?

²¹ Úspěšné manželství a sjednocená rodina nikdy nevznikají snadno a takový svazek se nevytvoří pouhou náhodou. Některým lidem připadá jednodušší všechno vzdát, manželství zrušit rozvodem a pokusit se začít úplně znovu. Tytéž problémy ovšem často vyvstanou ve druhém nebo ve třetím manželství. Mnohem lepší je křesťanský způsob jednání: Usilovat o zdar uplatňováním biblických zásad týkajících se lásky a úcty. Má-li být rodina sjednocená, musí se v ní projevovat duch ochoty vycházet si navzájem vstříc, duch nesobeckosti. Jeden manželský poradce předložil jednoduchý recept na trvalé manželství. Napsal: „Téměř ve všech dobrých manželstvích je možné nalézt čtyři důležité prvky — ochotu naslouchat, schopnost omluvit se, schopnost poskytovat pevnou citovou oporu a touhu něžně pohladit.“ Tyto činitele mohou opravdu pomoci, aby manželství bylo trvalé, protože se zároveň zakládají na zdravých biblických zásadách. — 1. Korinťanům 13:1–8; Efezanům 5:33; Jakub 1:19.

22. Například jaký prospěch plyne z toho, když je rodina jednotná?

²² Jestliže se řídíme biblickými radami, budeme mít pevný základ pro jednotnou rodinu. A jednotné rodiny jsou základem jednotného a duchovně silného sboru. Tak od Jehovy obdržíme hojné požehnání, zatímco mu budeme jednotně předkládat stále větší chválu.

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Proč je prospěšné, když se v rodině dělají věci společně?

◻ Proč je pravidelné rodinné biblické studium nezbytné?

◻ Proč je dobré, když se rodiče účastní kazatelské služby společně s dětmi?

◻ Proč pomáhá, když se o problémech mluví v rodinném kruhu?

◻ Proč by v křesťanských rodinách neměla panovat pochmurná a neradostná atmosféra?

[Obrázek na straně 17]

Jíte ve vaší rodině společně alespoň jednou denně?

[Obrázek na straně 18]

Rodinné výlety by měly přinášet uvolnění a měly by být příjemné