Vzdělávání v biblických dobách
„Budete jim také vyučovat své syny.“ — 5. MOJŽÍŠOVA 11:19.
1. Co ukazuje, že Jehova má zájem na vzdělávání svých služebníků?
JEHOVA je velký Vzdělavatel. Nikdy své služebníky neponechává ve stavu nevědomosti. Vždy se s nimi ochotně dělí o poznání. Poskytuje jim poučení o své vůli a o svých cestách. Nesčetná tisíciletí vedle něho byl jeho jediný zplozený Syn, který se neustále učil jako Boží ‚mistr v díle‘. (Přísloví 8:30) Když byl Ježíš na zemi, prohlásil: „Právě jak mě Otec naučil, tak mluvím.“ (Jan 8:28) Elihu mluvil o Bohu jako o jedinečném Vzdělavateli a vznesl otázku: „Kdo je učitel jako on?“ (Job 36:22) Prorok Izajáš řekl, že Jehova je „Vznešený učitel“ svého lidu, a prorokoval: „Všichni tvoji synové budou vyučeni Jehovou a pokoj tvých synů bude hojný.“ (Izajáš 30:20; 54:13) Jehova si nesporně přeje, aby jeho inteligentní tvorové obdrželi poučení a byli dobře vzděláni.
Vzdělávání v patriarchální době
2, 3. a) Jak věrní patriarchové pohlíželi na vzdělávání svých dětí a jaké pokyny dal Jehova Bůh Abrahamovi? b) Jakému vznešenému účelu měl sloužit pokyn, aby se Abrahamovo potomstvo vzdělávalo?
2 Jednou ze základních výsad hlavy rodiny v patriarchální době bylo vyučovat děti a svou domácnost. Poskytovat svým dětem vzdělání bylo pro Boží služebníky náboženskou povinností. Jehova řekl o svém služebníku Abrahamovi: „Seznámil jsem se s ním proto, aby přikázal svým synům a své domácnosti po sobě, aby se opravdu drželi Jehovovy cesty, a tak činili spravedlnost a soud, aby Jehova jistě přivedl na Abrahama to, co o něm mluvil.“ — 1. Mojžíšova 18:19.
3 Tento Boží výrok ukazuje, že Jehova považoval vzdělání za velmi důležité. Bůh od Abrahama, Izáka a Jákoba vyžadoval, aby svou domácnost vzdělávali v jeho cestách spravedlnosti a soudu, aby budoucí generace mohly zachovávat Jehovovu cestu. Jehova tak vyplní své sliby týkající se Abrahamova semene a požehnání pro „všechny národy země“. — 1. Mojžíšova 18:18; 22:17, 18.
Vzdělávací systém v Izraeli
4, 5. a) Co odlišovalo vzdělávací systém Izraele od způsobu vzdělávání v jiných národech? b) Na jakou další důležitou odlišnost poukazuje Encyclopaedia Judaica a co k této odlišnosti nepochybně přispělo?
4 Encyclopaedia Judaica uvádí: „Chceme-li pochopit proces vzdělávání ve starověkém Izraeli, je hlavním pramenem Bible.“ Jehova používal Mojžíše jako prvního lidského učitele Izraele. (5. Mojžíšova 1:3, 5; 4:5) Mojžíš předával slova, která obdržel od Jehovy. (2. Mojžíšova 24:3) Hlavním Vzdělavatelem Izraele byl tedy ve skutečnosti Bůh. To samo o sobě odlišovalo vzdělávací systém Izraele od způsobu vzdělávání v jiných národech.
5 Tatáž encyklopedie objasňuje: „Vyšší vzdělání nebo školní vzdělání vůbec bylo v Mezopotámii a Egyptě formální a omezovalo se na třídu písařů, což zřejmě nebyl případ Izraele. Rozdílnost nepochybně vyplývala z jednoduššího abecedního způsobu psaní, který používali Hebrejci. . . Nelze přehlížet skutečnost, že abecední způsob psaní byl v dějinách vzdělávání velmi důležitý. Byl to začátek rozchodu s tradičními písařskými kulturami Egypta, Mezopotámie a Kanaánu druhého tisíciletí. Gramotnost již nebyla rozpoznávacím a výlučným znakem třídy profesionálních písařů a kněží, kteří byli zběhlí v těžko pochopitelném klínovém a hieroglyfickém písmu.“
6. Jaké jsou v Bibli doklady, že Izraelité byli od samého počátku svých dějin gramotným lidem?
6 Bible poskytuje doklady, že Izraelité byli gramotným lidem. Ještě než vešli do Zaslíbené země, bylo jim řečeno, aby si napsali Jehovovy zákony na zárubně dveří a na své brány. (5. Mojžíšova 6:1, 9; 11:20; 27:1–3) I když byl tento příkaz nepochybně obrazný, jistě by pro průměrného Izraelitu neměl žádný význam, kdyby neuměl číst a psát. Biblické texty, například Jozue 18:9 a Soudci 8:14, ukazují, že kromě vůdců, jako byl Mojžíš a Jozue, uměli psát i jiní dlouho předtím, než byla v Izraeli zřízena monarchie. — 2. Mojžíšova 34:27; Jozue 24:26.
Vyučovací metody
7. a) Kdo podle Písem poskytoval izraelským dětem základní vzdělání? b) Jakou informaci předkládá jeden francouzský znalec Bible?
7 V Izraeli vyučovali otec i matka své děti již od velmi útlého věku. (5. Mojžíšova 11:18, 19; Přísloví 1:8; 31:26) Ve francouzském slovníku Dictionnaire de la Bible napsal znalec Bible E. Mangenot: „Jakmile dítě umělo mluvit, učilo se některé pasáže ze Zákona. Matka znovu a znovu opakovala určitý verš; když se jej dítě naučilo, předložila mu jiný. Později se dětem dal do rukou psaný text veršů, které již uměly odříkávat zpaměti. Tak byly zasvěceny do čtení, a když byly starší, mohly dále získávat náboženské poučení, když četly Pánův zákon a uvažovaly o něm.“
8. a) Jaká základní vyučovací metoda se používala v Izraeli, ale co bylo jejím důležitým rysem? b) Jaké prostředky se používaly na pomoc paměti?
8 To naznačuje, že základní vyučovací metodou bylo učit se nazpaměť. To, co se naučili o Jehovových zákonech a Božím jednání s jeho lidem, mělo proniknout do srdce. (5. Mojžíšova 6:6, 7) Mělo se o tom rozjímat. (Žalm 77:11, 12) Na pomoc mladým a starým při učení zpaměti se používaly různé pomocné prostředky. Patřily mezi ně abecední akrostich, v němž každý následující verš v určitém žalmu začíná jiným písmenem, a to v abecedním pořadí (například v Příslovích 31:10–31); aliterace (slova začínají stejným písmenem nebo zvukem); a používání číslovek, jako například ve druhé polovině 30. kapitoly Přísloví. Je zajímavé, že Gezerský kalendář, jednu z nejstarších ukázek starověkého hebrejského písma, někteří učenci považují za paměťové cvičení nějakého žáka.
Obsah výuky
9. a) Co bylo důležitou součástí učebního programu izraelských dětí? b) Co uvádí jedna biblická encyklopedie o vyučování, které se provádělo v souvislosti s každoročními svátky?
9 Vzdělávání v Izraeli se neomezovalo jen na výuku čtení a psaní. Jedním důležitým učebním předmětem byly dějiny. Základní částí výuky bylo poznávání, jaké podivuhodné skutky Jehova vykonal ve prospěch svého lidu. Tato historická fakta se měla vyučovat z generace na generaci. (5. Mojžíšova 4:9, 10; Žalm 78:1–7) Znamenitou příležitost k poučování dětí poskytovaly hlavě rodiny oslavy každoročních svátků. (2. Mojžíšova 13:14; 3. Mojžíšova 23:37–43) The International Standard Bible Encyclopedia (Mezinárodní standardní biblická encyklopedie) v této souvislosti uvádí: „Otec se doma věnoval poučování a vysvětlování významu svátků, a hebrejské děti se tak učily o tom, jak se Bůh vůči nim projevoval v minulosti, jak mají žít nyní a co Bůh slibuje vzhledem k budoucnosti svého lidu.“
10. Jakého praktického školení se dostávalo dívkám a jakého chlapcům?
10 Ke vzdělání, které poskytovali rodiče, patřilo i praktické školení. Dívky se učily domácím pracím. Závěrečná kapitola Přísloví ukazuje, že prací bylo mnoho a byly rozmanité; patřilo k nim předení, tkaní, vaření, obchodování a celkové spravování domácnosti. Chlapci se obvykle učili otcovu světskému povolání, ať to bylo zemědělství, nějaká živnost, nebo řemeslo. V pozdějších dobách měli židovští rabíni ve zvyku říkat: „Kdo svého syna neučí nějakému užitečnému povolání, vychovává z něho zloděje.“
11. Z čeho je vidět základní účel vzdělávání v Izraeli a jaké poučení z toho má dnešní mládež?
11 Duchovní hloubka vyučovacích metod, které se používaly v Izraeli, je patrná v celé knize Přísloví. Kniha ukazuje, že cílem bylo učit ‚nezkušené‘ takovým vznešeným věcem, jako je moudrost, kázeň, porozumění, pochopení, soud, chytrost, poznání a schopnost přemýšlet — a to vše v „bázni před Jehovou“. (Přísloví 1:1–7; 2:1–14) Tato kniha zdůrazňuje pohnutky, které by měly podněcovat dnešní Boží služebníky, aby zlepšovali své vzdělání.
Kněží, Levité a proroci
12. Kdo se kromě rodičů účastnil na vzdělávání izraelského lidu a jaký základní význam má hebrejské slovo přeložené jako „zákon“?
12 Základní vzdělání poskytovali rodiče, a Jehova svůj lid dále vzdělával prostřednictvím kněží, nekněžských Levitů a proroků. Mojžíš ve svém posledním požehnání kmenu Leviho uvedl: „Ať poučují Jákoba v tvých soudcovských rozhodnutích a Izrael v tvém zákoně.“ (5. Mojžíšova 33:8, 10) Je významné, že v hebrejštině je slovo „zákon“ (tóra) odvozeno z kořene, který ve své slovesné formě znamená „ukazovat“, „učit“, „vyučovat“. Encyclopaedia Judaica uvádí: „Význam tohoto slova [tóra] je tedy ‚učení‘, ‚nauka‘ nebo ‚poučení‘.“
13. Proč se izraelský Zákon odlišoval od právních systémů ostatních národů?
13 To rovněž odlišovalo Izrael od ostatních národů, a dokonce i od novodobých národů. Dnešní politické národy mají soustavu zákonů, z nichž obyvatelstvo všeobecně zná jen pouhý zlomek. Když se lidé dostanou do konfliktu se zákonem, musí právníkům platit velké poplatky za obhajobu. Právnické školy jsou pro odborníky. V Izraeli však byl Zákon Božím prostředkem, který lidu sděloval, jak si Bůh přeje být uctíván a jak se má žít v souladu s Boží vůlí. Na rozdíl od ostatních sbírek zákonů zahrnoval Zákon lásku k Bohu a k bližnímu. (3. Mojžíšova 19:18; 5. Mojžíšova 6:5) Zákon zdaleka nebyl jen nějakou chladnou sbírkou ustanovení. Poskytoval nauky, vyučování a poučení ve způsobu života, kterému bylo nutné se naučit.
14. Co bylo jedním důvodem, proč Jehova zavrhl levitské kněžství? (Malachiáš 2:7, 8)
14 Dokud byli kněží a Levité věrní, plnili svou odpovědnost ve vyučování lidu. Ale stále častějším jevem bylo, že kněží svou povinnost vzdělávat národ zanedbávali. Tento nedostatek vzdělávání v Božím Zákoně měl mít strašné následky jak pro kněze, tak i pro lid. V osmém století př. n. l. Jehova prorokoval: „Můj lid bude jistě umlčen, protože není poznání. Protože jsi ty zavrhl poznání, já zavrhnu také tebe, abys mi nesloužil jako kněz; a protože stále zapomínáš na zákon svého Boha, zapomenu na tvé syny, ano já.“ — Ozeáš 4:6.
15. a) Koho kromě kněží vzbuzoval Jehova jako učitele v Izraeli a co napsal jeden znalec Bible o jejich úloze ve vzdělávání? b) Co se nakonec stalo s Izraelem a Judou, když zavrhli poznání o Jehovovi a jeho cestách?
15 Stejně jako kněze, vzbuzoval Jehova ke vzdělávání lidu i proroky. Čteme o tom: „Jehova stále varoval Izrael a Judu prostřednictvím všech svých proroků a každého vizionáře a říkal: ‚Obraťte se zpět od svých špatných cest a dodržujte má přikázání, má ustanovení, podle celého zákona, který jsem přikázal vašim praotcům a který jsem vám poslal prostřednictvím svých sluhů proroků.‘ “ (2. Královská 17:13) O úloze proroků ve vzdělávání napsal francouzský znalec Bible Roland de Vaux: „Proroci měli také poslání poučovat lid; to bylo přinejmenším stejnou částí jejich úkolu jako předpovídání budoucnosti. A prorocké vnuknutí dodávalo jejich kázání autoritu slova Božího. Je jisté, že za monarchie byli proroci náboženskými a mravními učiteli lidu; a můžeme dodat, že byli těmi nejlepšími ze všech jejich učitelů, i když nebyli vždy nejvíce respektováni.“ Izraelitům se nedostávalo náležitého vzdělání od kněží a Levitů a také nedbali na Jehovovy proroky, a proto opustili Jehovovy cesty. Samaří v roce 740 př. n. l. podlehlo Asýrii a Jeruzalém s jeho chrámem zničili v roce 607 př. n. l. Babylóňané.
Vzdělávání během zajetí a po něm
16, 17. a) K jakému vzdělávacímu programu byl přinucen Daniel a jeho tři druhové? b) Co jim umožnilo, že sice prošli tímto babylónským vzděláváním, ale přitom zůstali věrní Jehovovi?
16 Asi deset let před zničením Jeruzaléma král Nebukadnecar odvlekl do Babylóna Jehojachina a skupinu knížat a urozených mužů. (2. Královská 24:15) Byli mezi nimi Daniel a tři další urození mladí muži. (Daniel 1:3, 6) Nebukadnecar nařídil, aby ti čtyři podstoupili zvláštní tříleté školení v „písmu a jazyku Kaldejců“. Také jim byl poskytnut „denní příděl z králových pochoutek a z vína“. (Daniel 1:4, 5) To v sobě skrývalo nebezpečí, a hned z několika důvodů. Program výuky pravděpodobně nebyl pouhým tříletým jazykovým kursem. Výraz ‚Kaldejci‘ má v této pasáži podle názoru některých označovat „ne Babylóňany jako lid, ale učenou třídu“. (The Soncino Books of the Bible) C. F. Keil ve svém komentáři k Danielovi uvádí: „Daniel a jeho druhové měli být vzděláváni v moudrosti kaldejských kněží a učených mužů, jež se vyučovala v babylónských školách.“ Příděl z královského jídla je také vystavoval nebezpečí, že poruší dietní omezení, která ukládal mojžíšský Zákon. Jak se jim vedlo?
17 Daniel, jako mluvčí těchto čtyř mladých urozených židovských mužů, se hned od začátku jasně vyjádřil, že nebudou jíst a pít nic, co by jim nedovolovalo svědomí. (Daniel 1:8, 11–13) Jehova požehnal tomuto pevnému postoji a obměkčil srdce odpovědného babylónského úředníka. (Daniel 1:9, 14–16) Pokud jde o to, čemu se ti čtyři mladí Hebrejci učili, pozdější události v jejich životě prokázaly nade všechnu pochybnost, že povinná tříletá výuka v babylónské kultuře nezpůsobila, že by se odchýlili od své hluboké náklonnosti k Jehovovi a od jeho čistého uctívání. (Daniel, 3. a 6. kapitola) Jehova jim umožnil, aby z tohoto nuceného tříletého studia, při němž se museli věnovat babylónské vyšší vzdělanosti, vyšli neporušeni. „A pokud jde o ty děti, všechny čtyři, pravý Bůh jim dal poznání a pochopení všeho písma a moudrosti; a Daniel měl porozumění všech druhů vidění a snů. A pokud jde o každou záležitost moudrosti a porozumění, v níž se jich král dotazoval, shledal je dokonce desetkrát lepšími než všechny kněze provozující magii a čaroděje, kteří byli v celé jeho královské říši.“ — Daniel 1:17, 20.
18. Jaký vzdělávací program probíhal v Judě po babylónském zajetí?
18 Po babylónském zajetí prováděl velké vzdělávací dílo Ezra, kněz, který „připravil své srdce, aby se radil s Jehovovým zákonem a činil jej a aby vyučoval v Izraeli předpisu a právu“. (Ezra 7:10) Pomáhali mu v tom věrní Levité, kteří „vysvětlovali zákon lidu“. (Nehemjáš 8:7) Ezra byl znalec Bible a „zručný opisovač“ neboli písař. (Ezra 7:6) Právě v jeho době vystoupili písaři neboli znalci Zákona do popředí jako třída.
Rabínské školy
19. Jaká třída učitelů se objevila v Izraeli, než přišel na zemi Ježíš, a z jakých důležitých důvodů neprošel on a jeho učedníci židovským vyšším vzděláváním?
19 Než se na zemi objevil Ježíš, stali se znalci Zákona elitní třídou učitelů, kteří lnuli více k tradicím než k pravému učení Božího slova. Byli rádi, když jim lidé říkali „Rabbi“, což se stalo čestným titulem znamenajícím „Můj velký (vznešený)“. (Matouš 23:6, 7, poznámka pod čarou v anglickém Překladu nového světa Svatých písem — s odkazy.) V Křesťanských řeckých písmech jsou znalci Zákona často spojováni s farizey, z nichž někteří byli učiteli Zákona. (Skutky 5:34) Ježíš příslušníky obou skupin obvinil z toho, že činili Boží slovo neplatným kvůli svému ústnímu podání a kvůli tomu, že vyučovali „lidské příkazy jako nauky“. (Matouš 15:1, 6, 9) Nepřekvapuje tedy, že v rabínských školách se nevzdělával ani Ježíš, ani většina jeho učedníků. — Jan 7:14, 15; Skutky 4:13; 22:3.
20. Co nám ukázal tento přehled o vzdělávání v biblických dobách a co naznačuje, že Jehovovi služebníci potřebují vzdělání?
20 Tento přehled o vzdělávání v biblických dobách nám ukázal, že Jehova je Vznešený učitel svého lidu. Bůh prostřednictvím Mojžíše zorganizoval v Izraeli účinný systém vzdělávání. Ale po dlouhé době se rozvinul systém židovského vyššího vzdělávání, který učil věci v rozporu s Božím slovem. Ježíš nechodil do takových židovských škol, a přesto byl jedinečným Učitelem. (Matouš 7:28, 29; 23:8; Jan 13:13) Své učedníky také pověřil, aby učili, dokonce až do závěru systému věcí. (Matouš 28:19, 20) K tomu budou muset být dobrými učiteli, a proto budou potřebovat vzdělání. Jak by tedy praví křesťané měli dnes pohlížet na vzdělávání? Tuto otázku bude zkoumat následující článek.
Zkouška paměti
◻ Proč si můžeme být jistí, že Jehova má zájem na vzdělávání svých služebníků?
◻ V jakých ohledech se vzdělávací systém Izraele odlišoval od vzdělávání v ostatních národech?
◻ Jaké vzdělání obdržely izraelské děti?
◻ Jaké vyučovací metody se v Izraeli používaly?
◻ Proč Ježíš a jeho učedníci nechodili do židovských škol vyššího vzdělá- vání?
[Obrázek na straně 14]
Povinné vzdělávání v Babylóně neodvrátilo Daniela a jeho druhy od Jehovy