Veřejně oznamujme Jehovovo jméno
„Vždy předkládejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu.“ — HEBREJCŮM 13:15.
1. K čemu povzbuzoval Izraelity prorok Ozeáš?
JEHOVŮV prorok Ozeáš měl pro ostatní Izraelity velice závažné poselství. Tehdy, v osmém století před naším letopočtem, Ozeáš své scestně smýšlející současníky vyzýval k pokání. Naléhal: „Vezměte s sebou slova a vraťte se zpět k Jehovovi. Řekněte mu všichni: ‚Kéž promineš provinění; a přijmi, co je dobré, a chceme za to obětovat mladé býky svých rtů.‘ “ (Ozeáš 14:2) Slovy „mladé býky svých rtů“ Ozeášovo proroctví povzbuzovalo Izraelity, aby činili pokání a přinesli Bohu oběti upřímné chvály.
2. Jaké oběti by měli křesťané předkládat v souladu s povzbuzením od apoštola Pavla?
2 Dnes tyto ‚mladé býky rtů‘ obětují svědkové Jehovovi. Dbají také na vybídku apoštola Pavla, který se těchto slov Ozeášova proroctví dotkl, když psal: „Prostřednictvím [Ježíše Krista] vždy předkládejme Bohu oběť chvály, totiž ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu.“ (Hebrejcům 13:15) Boží služebníci proto s radostí chválí Jehovu. Dělají to například svou službou, když káží poselství o Království. — Matouš 24:14.
3. Jak můžeme Jehovovi předkládat „oběť chvály“ a čí činnost budeme nyní zkoumat?
3 Pro nás, nedokonalé lidi, je to nezasloužená výsada, že se můžeme veřejně hlásit k Jehovovu jménu. Jsme velmi šťastní, když můžeme ostatním lidem vyprávět o našem Bohu, a tak přinášet Jehovovi „oběť chvály“, „mladé býky svých rtů“! Abychom se dnes povzbudili k veřejnému kázání dobré zprávy o Království, prozkoumejme, co Bible říká o Božích prorocích i o jiných Jehovových služebnících. Z jejich životní dráhy se můžeme velmi poučit. A to nám pomůže, aby nás kazatelská služba těšila. — Římanům 15:4.
Úloha proroků
4, 5. a) Jaký je v původních jazycích Bible základní význam výrazů překládaných slovem „prorok“? b) Z čeho je vidět, že proroci hráli význačnou roli v Božím uspořádání?
4 Jehovovi proroci měli tu výsadu, že mohli veřejně oznamovat Boží poselství. Etymologie hebrejského slova „prorok“ (naviʼ) není zcela zřejmá, ale způsob, jak je toto slovo v Bibli použito, naznačuje, že praví proroci byli Jehovovými mluvčími, Božími lidmi, kteří přinášeli inspirovaná poselství. Řecký výraz překládaný slovem „prorok“ (profétés) doslova znamená „ten, kdo vyhlašuje“, ten, kdo něco říká „před“ někým nebo „předem“. Prorok je ten, kdo vyhlašuje poselství, která jsou připisována božskému zdroji. Často — ovšem ne vždy — Boží praví proroci předpovídali budoucnost.
5 Význačná úloha proroků v Božím uspořádání je popsána v M’Clintockově a Strongově Cyclopædii: „Někdy byli žádáni o radu . . . Mnohem častěji však sami pociťovali vnitřní touhu radu udělit, aniž by o to byli žádáni, a nebáli se promluvit i tam, kde snad jejich příchod vyvolával rozhořčení a hrůzu.“ (Díl VIII., strana 640) Uvažujme o několika případech, z nichž vyplyne, co proroky podněcovalo k takovému neohroženému postoji.
Pocity a motivace
6, 7. Co měl podle Jehovových slov Ezekiel sníst a jak to na něj působilo!
6 Před zničením Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. Jehova mluvil k židovským vyhnancům v Babylóně. Mluvil prostřednictvím svého proroka Ezekiela. Jehova mu řekl: „Synu člověka, co nalézáš, sněz. Sněz tento svitek a jdi, mluv k izraelskému domu.“ Ezekiel poslechl: „Otevřel jsem tedy ústa, a postupně mě přiměl sníst ten svitek. A dále mi řekl: ‚Synu člověka, měl bys způsobit, aby se tvé vlastní břicho najedlo, aby sis tím svitkem, který ti dávám, naplnil i střeva.‘ A začal jsem jej jíst a byl v mých ústech sladký jako med.“ — Ezekiel 3:1–3.
7 Naše tělo získává výživné látky z jídla a dalo by se říci, že se tyto látky stávají naší součástí. „Svitek“, který Ezekiel snědl — tedy Jehovovo poselství, které musel oznámit —, se v podobném smyslu měl stát součástí jeho samotného, měl ovlivnit jeho city. Boží slova vzbudila v Ezekielovi ty nejhlubší pocity, proto bylo Ezekielovi velmi příjemné, když je mohl veřejně oznamovat. Jsi-li Jehovovým svědkem, nalézáš potěšení v tom, když veřejně oznamuješ Boží poselství?
8, 9. Co podněcovalo Amose k prorokování?
8 Zamysleme se nad prorokem Amosem, který žil v devátém století př. n. l. Byl jedním z prvních hebrejských proroků, jejichž jména jsou názvem biblických knih, které sepsali. Amos, podobně jako Ezekiel, byl přímočarým hlasatelem Jehovova slova. V knize pojmenované podle tohoto proroka se opakovaně objevuje výraz „tak řekl Jehova“! (Amos 1:3, 6, 9, 11, 13; 2:1, 4, 6; 3:12; 5:4; 7:17) Amos cítil, že Boží slova je nutné oznamovat veřejně.
9 Amos, jako věrný Jehovův prorok, reagoval na Boží prohlášení okamžitými činy. Amosovým prostřednictvím Bůh oznámil: „Zařval lev! Kdo se nebude bát? Sám Svrchovaný Pán Jehova promluvil! Kdo nebude prorokovat?“ (Amos 3:8) Prorok měl neodolatelnou touhu oznamovat Jehovovo poselství.
10. Jak reagují dnešní Jehovovi služebníci, když se jejich kazatelské dílo setkává u lidí s odporem?
10 Jako když zařve lev — tak vychází od Jehovy burácející poselství o soudu nad tímto ničemným světem. Novodobí Jehovovi služebníci, podobně jako Amos, cítí naléhavou touhu veřejně oznamovat Boží slova. I když jim odpůrci vyhrožují, Boží služebníci jednají podle vzoru apoštolů Petra a Jana, kteří důrazně prohlásili: „Nemůžeme přestat mluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli.“ Své stanovisko apoštolové také vyjádřili slovy: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.“ (Skutky 4:20; 5:29) A jak smýšlíme my? Je dobré, když zkoumáme svůj postoj k veřejnému oznamování Jehovova jména.
„Z hojnosti srdce“
11. Co by nás mělo podněcovat, abychom ve veřejném oznamování Jehovova jména vytrvávali?
11 Jehovovi proroci byli zcela jistě vděční za své výsady. Stejná vděčnost Jehovovi by měla podněcovat i nás, abychom veřejně oznamovali jeho jméno. Žalm 145:1, 2 říká: „Chci tě vyvyšovat, můj Bože, Králi, a chci žehnat tvému jménu na neurčitý čas, ano navždy. Po celý den ti chci žehnat a chci chválit tvé jméno na neurčitý čas, ano navždy.“ Je těmito slovy vyjádřen i tvůj postoj? Pravidelné studium Bible nám pomůže, abychom více oceňovali to, co pro nás Jehova udělal, to, co pro nás dělá, i to, co pro nás udělá v budoucnosti. A když studujeme Bibli společně jako rodina, neshledáváme snad, že Boží slovo „vykonává moc“ a podněcuje nás, abychom s lidmi mluvili o Bohu a o jeho předsevzetí? (Hebrejcům 4:12) Máme-li být při veřejném oznamování Božího jména účinní, potřebujeme také plně využívat křesťanské publikace, které nám Jehova Bůh poskytuje prostřednictvím pomazaného „věrného a rozvážného otroka“. — Matouš 24:45–47.
12. Jak nám mohou křesťanská shromáždění a rozjímání pomoci, abychom veřejně zvěstovali?
12 Máme-li Jehovu chválit z vděčného srdce, je potřebné, abychom se pravidelně účastnili křesťanských shromáždění. Všichni členové Jehovova lidu by si měli vzít k srdci důraznou připomínku apoštola Pavla: „Dbejme jedni o druhé, abychom se podněcovali k lásce a znamenitým skutkům, a neopouštějme své shromažďování, jak někteří mají ve zvyku, ale povzbuzujme jeden druhého, a to tím více, když vidíte, že se ten den blíží.“ (Hebrejcům 10:24, 25) Chodíš na křesťanská shromáždění pravidelně? Mluvíš často o tom, co jsi na těchto shromážděních Božího lidu slyšel — o biblických pravdách, pěkných zážitcích či vzrušujících zprávách o teokratickém růstu? Jestliže se zdráháš mluvit o Jehovovi a jeho předsevzetích, udělej si čas na rozjímání o jeho Slově, aby ti Boží myšlenky pronikly hluboko do srdce. (Žalm 77:12; 143:5) Ano, křesťanská shromáždění i pravidelné rozjímání o Božím slově by ti měly pomoci, aby sis vážil té nádherné výsady, že můžeš veřejně oznamovat Jehovovo jméno.
13. Jak ‚vynášíme dobré‘ ze svého srdce?
13 Dobré můžeme ze svého srdce vynášet tehdy, máme-li ho plné vděčnosti Jehovovi. „Dobrý člověk vynáší dobré z dobrého pokladu svého srdce,“ řekl Ježíš, „ale ničemný člověk vynáší ničemné ze svého ničemného pokladu, neboť z hojnosti srdce mluví jeho ústa.“ (Lukáš 6:45) A jakým lepším způsobem bychom mohli „vynášet dobré“ než tím, že budeme veřejně oznamovat Jehovovo jméno a mluvit o Božích předsevzetích s našimi sousedy, příbuznými a s každým, s kým přijdeme do styku?
Výsledky veřejného oznamování
14. a) Co může prožívat ten, kdo poselství o Království oznamuje, i ten, kdo je slyší? b) Co je výsledkem díla kázání o Království?
14 Pro Boží proroky byla služba potěšením, a lidé, kteří byli ochotni na jejich slova reagovat, měli prospěch z toho, co jim tito proroci říkali. Podobné je to i v případě hlasatelů poselství o Království, protože i pro ně je velikým potěšením veřejně oznamovat toto poselství. (Skutky 20:35) A pomysleme na prospěch, jaký z toho mají jejich vděční posluchači! Když lidé přijmou dobrou zprávu, získají pomoc k překonání deprese, nebo k tomu, aby se s depresí naučili žít. Ti, kdo truchlí nad něčí smrtí, se mohou radovat z naděje na vzkříšení. Lidé závislí na návykových látkách se mohou vymanit z otroctví nikotinu, heroinu nebo jiných podobných látek. Mnoho lidí je mravně napraveno a všichni, kteří přijímají biblickou pravdu, získávají duchovní svobodu. (Jan 5:28, 29; 8:32) Ohlašování zprávy o tom, že jedinou nadějí lidstva je Království, je pro ničemné varováním, ale pro lidi upřímného srdce důvodem k radosti. Tak jsou lidé děleni — až bude nad tímto ničemným světem vykonán Boží soud, půjdou buď do „věčného odříznutí“, nebo do „věčného života“. (Matouš 24:14; 25:31–46; Ezekiel 33:1–9; 1. Timoteovi 2:3, 4) Naše kazatelské dílo je záchrannou akcí, jaká nemá v dějinách obdoby; je tou nejrozsáhlejší a nejznámější ohlašovací kampaní, jaká se kdy na zemi vedla!
15. Co můžeme dělat, abychom pomohli lidem v našich obvodech, kteří si pomoc zaslouží?
15 My, Jehovovi novodobí svědkové, rádi a poslušně sloužíme jako otroci pro našeho nebeského Otce. (Římanům 12:11) Proto si rádi plánujeme pravidelnou účast na veřejné kazatelské službě dům od domu, při které oznamujeme dobrou zprávu. (Skutky 5:42; 20:20) Informace z celého světa naznačují, že v našich obvodech stále ještě jsou někteří lidé, kteří si zasluhují pomoc. Měnící se světové poměry různým způsobem lidi ovlivňují. Mnozí se nečekaně stali uprchlíky, cizinci v cizí zemi. Možná, že i v našem kazatelském obvodu jsou někteří takoví lidé. Vytrvávejme tedy ‚ve svatém díle Boží dobré zprávy‘ a dělejme, co je v naší moci, abychom těmto lidem duchovně pomohli. (Římanům 15:16) Někteří křesťané se naučili mluvit cizím jazykem, aby takovým lidem mohli oznámit dobrou zprávu o Království.
16. Co nám pomůže, abychom vytrvale oznamovali Jehovovo jméno?
16 Mnozí z Božích proroků dostali velmi náročné úkoly. Nebylo snadné oznamovat Boží poselství lidem, kteří na ně nereagovali. A dnes pro některé křesťany, kteří se zasvětili Jehovovi, také není snadné veřejně oznamovat Boží jméno — a to zvláště v takových obvodech, kde se většinou nesetkávají s kladnou odezvou. S pevnou důvěrou, která je výsledkem vážného studia Božího slova a vyplývá ze síly od Jehovy, však můžeme v oznamování poselství o Království vytrvávat. (Filipanům 4:13; Zjevení 14:6) Co ještě se v této souvislosti můžeme naučit od Jehovových proroků a dalších Božích služebníků dávných dob?
Společenství ve službě
17. Uveď některé biblické příklady užitečného pěstování společenství v Boží službě.
17 Když Boží prorok Mojžíš vykonával své pověření, zpočátku mu pomáhal jeho starší bratr Áron. Jehova Mojžíšovi řekl: „[Áron] bude za tebe mluvit k lidu; a stane se, že ti bude sloužit jako ústa.“ (2. Mojžíšova 4:16) A připomeňme si, že za doby proroků Elijáše a Eliši vzkvétala služba ‚synů proroků‘. Byly to zřejmě skupiny Božích služebníků, kteří spolupracovali a kteří se nepochybně těšili z příjemného vzájemného společenství. (2. Královská 2:3–5; 4:38; srovnej 1. Samuelovu 10:5, 10.) Jistě, ani Mojžíš s Áronem, ani „synové proroků“ se nezabývali oznamováním dobré zprávy o Království. Nicméně jejich vzájemné společenství bylo pro ně užitečné. O několik set let později vyslal Ježíš Kristus sedmdesát učedníků „po dvou“ do kazatelské služby a oni měli z takové spolupráce zcela jistě prospěch. — Lukáš 10:1–16; srovnej Skutky 17:10, 11; 20:20.
18. Jaký účel dnes plní společenství ve službě?
18 V roce 1953 zahájili svědkové Jehovovi program, při kterém hlasatelé Království navzájem v kazatelské službě spolupracují. Účelem tohoto programu samozřejmě nebylo jen to, aby si zvěstovatelé dělali vzájemně společnost. Byl to školicí program určený k tomu, aby se Boží služebníci stali účinnějšími učiteli a kazateli dobré zprávy. Zkušenější zvěstovatelé se proto podíleli na službě s těmi, kdo byli v pravdě noví. Tento školicí program služby dům od domu byl velmi užitečný a přispěl k tomu, že se Jehovův lid zlepšil ve veřejném oznamování Božího jména. (1. Timoteovi 4:16) Dalším důvodem, proč je dnes pro křesťany vhodné, aby sloužili „po dvou“, je jejich osobní bezpečnost, zvláště na určitých územích.
19. Na co bychom měli pamatovat vzhledem k našim osobním cílům ve službě?
19 Sloužíš-li ve dvou s některým spoluvěřícím nebo kážeš-li dům od domu sám, sleduj v obou případech nějaký osobní cíl. Mělo by to však být něco realistického, dosažitelného. Potřebuješ pomoc s přizpůsobením úvodních slov, aby vzbuzovala u lidí v tvém obvodu zájem? Pak bys možná mohl sloužit se zvěstovatelem, který umí obzvlášť účinně používat dobré úvody, nebo s některým průkopníkem, celodobým hlasatelem Království. Tvůj spolupracovník by ti mohl pomoci s přípravou a používáním úvodů z Naší služby Království nebo z knihy Rozmluvy z Písem. Když sloužíš dům od domu ve dvou, pečlivě naslouchej úvodům svého spolupracovníka. Potom se snaž používat podobné úvody, dokud v tom sám nezískáš zručnost.
20, 21. Jak pro nás může společenství ve službě být obzvlášť prospěšné?
20 Potřebuješ, aby ti někdo pomohl účinně vykonávat opětovné návštěvy, které by vedly k biblickému studiu? Možná, že prostřednictvím bratra, který vede tvou skupinu sborového studia knihy, by se dalo zařídit, abys spolupracoval s některým zvěstovatelem Království, kterému se poměrně dobře daří zavádět biblická studia. Když spolu půjdete na opětovnou návštěvu, nebuď pouze jeho tichým společníkem. Na první opětovné návštěvě uvidíš, co a jak tvůj spolupracovník říká, a možná usoudíš, že by bylo dobré, kdybys na příští návštěvě řekl sám něco podobného. Tvůj spolupracovník tam bude s tebou, takže ti může pomoci a po skončení návštěvy ti také může dát nějakou radu. — Srovnej Galaťanům 6:6.
21 Taková láskyplná pomoc od toho, kdo s tebou spolupracuje ve službě, může velmi přispět k tomu, abys dosáhl svých cílů. S touto pomocí a s hlubokým oceněním pro milující laskavost, kterou ti Jehova projevuje, když ti dovoluje vykonávat tuto službu, jež je zvláštní výsadou, budeš moci kázat o Království ještě účinněji. Kéž si hluboce vážíš výsady, že můžeš žehnat Jehovovi tím, že o něm vždy dobře mluvíš a pravidelně se podílíš na oznamování jeho jména. — Žalm 145:1, 2, 9–13.
22. Jaké otázky budou zodpovězeny v následujícím studijním článku?
22 Jakožto Jehovovi svědkové opakovaně navštěvujeme lidi ve službě dům od domu. Mnozí lidé jsou velmi vděční, že si mohou vyslechnout dobrou zprávu. Avšak někteří se zdráhají věnovat pozornost poselství o Království. Jak se v takových případech máme zachovat? Jak můžeme vytrvávat v díle, které Jehova zadal svému lidu? Z jakých biblických příkladů můžeme získat pomoc a poučení? Odpovědi na tyto otázky najdeš v následujícím článku.
Porozuměl jsi těmto myšlenkám?
◻ Co řekli Ozeáš a Pavel o obětech Bohu?
◻ Co podněcovalo Ezekiela a Amose k prorokování?
◻ Jak bychom se měli dívat na naše dílo kázání o Království?
◻ Jaký prospěch plyne z toho, když pěstujeme společenství ve službě?
[Obrázky na straně 13]
Dobré společenství nám může pomoci ke zlepšení naší služby