RABŠAKE

[z akkadštiny, pravděpodobně znamená „vrchní číšník“].

Titul asyrského vysokého úředníka. (2Kr 18:17) V nápise na jedné budově asyrského krále Tiglat-pilesera III. je uvedeno: „Poslal jsem svého úředníka, rabsaqa, do Tyru.“ Také nápis krále Aššurbanipala, uchovaný na tabulce uložené v Britském muzeu, říká: „Nařídil jsem, aby k mým dřívějším (bitevním) silám (v Egyptě) byl připojen rabsaq-úředník.“ (Ancient Near Eastern Texts, J. Pritchard, ed., 1974, s. 282, 296)

Když asyrský král Senacherib obléhal judskou pevnost Lakiš, vyslal do Jeruzaléma mohutné vojsko, které vedl tartan, vrchní velitel, a také dva další vysoké úředníky, rabsarise a rabšakeho. (2Kr 18:17; celá zpráva je uvedena také u Iz kap. 36, 37.) Z těchto tří vysokých asyrských úředníků byl rabšake hlavním mluvčím, který se snažil přimět vojsko krále Ezekjáše, aby se vzdalo a složilo zbraně. (2Kr 18:19–25) Všichni tři stáli u vodovodu vedoucího z horního rybníka. Tento rabšake, jehož osobní jméno není uvedeno, mluvil plynně hebrejsky i syrsky. Začal hebrejsky volat ke králi Ezekjášovi, ale vyšli mu vstříc tři úředníci krále Ezekjáše. Ezekjášovi úředníci požádali rabšakeho, aby k nim mluvil syrsky, a ne jazykem Židů, protože prostí lidé, kteří byli na zdi, naslouchali. (2Kr 18:26, 27) Právě to se však rabšakemu pro jeho propagandu hodilo. Chtěl, aby to lidé slyšeli, protože měl v úmyslu je demoralizovat. Rabšake mluvil hebrejsky ještě hlasitěji, a chtěl přitom svými děsivými výhružkami, planými sliby, lživými výroky, potupováním a tím, že se vysmíval Jehovovi, přimět lid k tomu, aby krále Ezekjáše zradil a aby se vzdal asyrskému vojsku. (2Kr 18:28–35) Jeruzalémský lid však zůstal Ezekjášovi věrně oddaný. (2Kr 18:36)

Rabšakeho posměšná slova předložil Ezekjáš Jehovovi v modlitbě, a k proroku Izajášovi byla poslána delegace, aby se dozvěděla Jehovovu odpověď. (2Kr 18:37; 19:1–7) Mezitím byl rabšake spěšně odvolán, když slyšel, že asyrský král odtáhl od Lakiše a bojuje proti Libně. Ve své propagandistické kampani proti Ezekjášovi pokračoval Senacherib zdálky; poslal totiž do Jeruzaléma posly s posměšnými dopisy, které obsahovaly další tvrdé výhružky, jež měly Ezekjáše přimět, aby se vzdal. (2Kr 19:8–13) Král Ezekjáš vzal tyto dopisy do jeruzalémského chrámu a předestřel je před Jehovou s úpěnlivou prosbou o pomoc. (2Kr 19:14–19) Jehova mu prostřednictvím proroka Izajáše odpověděl, že asyrský král „nevejde do tohoto města ani tam nevystřelí šíp ani mu nenastaví štít ani proti němu nenasype obléhací násep. Vrátí se cestou, po které přistoupil k tomu, aby přišel, a do tohoto města nevejde, je Jehovův výrok.“ (2Kr 19:32, 33) Téže noci Jehovův anděl srazil 185 000 asyrských vojáků. Tato neočekávaná mocná rána přiměla asyrského krále Senacheriba k tomu, aby se okamžitě stáhl a vrátil se do asyrského hlavního města Ninive; tam byl Senacherib za nějaký čas zavražděn. (2Kr 19:35–37) Rabšake se rouhal živému Bohu Jehovovi a posmíval se mu, a tak byly jeho snahy zmařeny.