Co říká Bible
Potopa — Skutečnost, nebo báje?
„Vždy po páru vešli samec a samice k Noemu do archy.“ (1. Mojžíšova 7:8, 9, „Ekumenický překlad“)
KDO neslyšel o potopě v Noemových dnech? Možná ten příběh znáte už od dětství. A skutečně, pokud půjdete do místní knihovny hledat o potopě nějaké informace, možná zjistíte, že o tomto námětu je napsáno mnohem více knih pro děti než pro dospělé. Proto snad usoudíte, že příběh o potopě je jen pohádka na dobrou noc. Mnoho lidí se domnívá, že zpráva o potopě v Noemově době i velká část ostatních biblických příběhů jsou pouhé báje nebo přinejlepším mravní poučení, jejichž autorem je člověk.
Je překvapivé, že o potopě pochybují i někteří lidé, kteří tvrdí, že svou víru zakládají na Bibli. Katolický kněz Edward J. McLean kdysi řekl, že příběh o Noemovi nebyl určen k tomu, aby byl chápán jako historie, nýbrž jako „alegorie nebo literární útvar“.
Avšak je příběh o potopě, jak je zapsán v Bibli, pouhou alegorií, která nikdy neměla být chápána doslovně? Připouští takový názor Bible sama?
Věrohodné podrobnosti
Uvažujme nejprve o tom, co zapsal Mojžíš do knihy Genesis. Tam najdeme konkrétní rok, měsíc a den, kdy začalo pršet, kdy archa přistála a kdy země oschla. (1. Mojžíšova 7:11; 8:4, 13, 14) I když na jiných místech v 1. Mojžíšově nejsou konkrétní data uváděna vždy, údaje o potopě zdůrazňují, že na ni Mojžíš pohlížel jako na skutečnou událost. Srovnejte tento věrohodný přístup Bible s typickými úvodními slovy mnoha pohádek: „Kdysi dávno . . .“
Jako další příklad můžeme uvést samotnou archu. Bible ji popisuje jako plavidlo dlouhé asi 133 metrů, s poměrem délky k výšce 10:1 a délky k šířce 6:1. (1. Mojžíšova 6:15) Ovšem Noe nebyl žádným stavitelem lodí. A pamatujte také, že to bylo před více než čtyřmi tisíci lety! Avšak archa byla postavena tak, že její míry byly pro funkci plovoucí truhly ideální. Novodobí stavitelé lodí totiž zjistili, že podobné poměry délky, výšky a šířky jsou výhodné, protože takové plavidlo je na otevřeném moři pevné a stabilní. Bible sice výslovně neuvádí, jak dlouho Noe archu stavěl, ale podle zprávy v 1. Mojžíšově je možné usoudit, že to trvalo 50 až 60 let. (1. Mojžíšova 5:32; 7:6) Tato fakta jsou v ostrém protikladu ke známému příběhu z babylónského Eposu o Gilgamešovi. Epos popisuje masivní, nemotornou krychli o délce hrany asi 60 metrů, která byla postavena za sedm dní. Na rozdíl od této babylónské legendy vzbuzuje biblická zpráva o potopě důvěru svou přesností.
Kromě zprávy v 1. Mojžíšově se o Noemovi a celosvětové potopě Písmo zmiňuje desetkrát. Co tyto odkazy naznačují? Pohlíželi inspirovaní pisatelé na potopu jako na skutečnou historii, nebo jako na báji?
Autentičnost potvrzena
Noe se v Písmu objevuje ve dvou rodokmenech izraelského národa. V druhém případě je na konci rodokmenu uveden Ježíš Kristus. (1. Paralipomenon 1:4; Lukáš 3:36) Ezra a Lukáš, kteří tyto rodokmeny sestavovali, byli oba dobří historici a jistě věřili, že Noe byl skutečnou osobou.
Na jiných místech v Bibli je Noe uveden spolu s historickými postavami a je o něm řečeno, že to byl člověk spravedlnosti a víry. (Ezekiel 14:14, 20; Hebrejcům 11:7) Mělo by smysl, aby bibličtí pisatelé zahrnuli mezi příklady hodné následování i mýtickou postavu? Ne, protože to by mohlo čtenáře Bible snadno dovést k závěru, že víra je něco nad síly člověka a že ji jsou schopni projevovat pouze hrdinové z knížek. Noe a jiní muži a ženy víry byli uvedeni právě proto, že to byli lidé s chybami a pocity, jako jsou naše. (Hebrejcům 12:1; srovnej Jakuba 5:17.)
Kontext ostatních zmínek Písma o Noemovi a potopě vypráví o zničení, jež Bůh přivedl na nevěrnou generaci, která Noema obklopovala. Všimněme si, co o potopě říká Ježíš, jak je to zaznamenáno u Lukáše 17:26, 27: „Právě jak se to dělo v Noemových dnech, tak to také bude ve dnech Syna člověka: Jedli, pili, muži se ženili, ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a přišla potopa a všechny je zahubila.“
Ježíš Kristus byl očitým svědkem událostí, které popisoval, protože než žil na zemi, existoval v nebesích. (Jan 8:58) Kdyby potopa byla jen bájí, pak Ježíš buď naznačoval, že jeho budoucí přítomnost je jen fikcí, anebo nemluvil pravdu. Žádný z obou závěrů však není slučitelný se zbývajícími částmi Písma. (1. Petra 2:22; 2. Petra 3:3–7) Ježíš Kristus tedy na základě osobního pozorování věřil, že biblická zpráva o celosvětové potopě je autentickou historií. To je pro pravé křesťany bezpochyby nejpádnějším dokladem toho, že potopa v době Noemově je skutečnost, nikoli báje.
[Podpisek obrázku na straně 26]
L. Chapons/Illustrierte Familien-Bibel nach der deutschen Übersetzung Dr. Martin Luthers