ŠIMEI
[možná zkrácená forma jména Šemajáš, jež znamená „Jehova slyšel (naslouchal)“].
1. Geršonův (Geršomův) syn uvedený jako druhý; vnuk Leviho. (2Mo 6:16, 17; 4Mo 3:17, 18; 1Pa 6:16, 17) Předek několika levitských rodin Šimeiovců. (4Mo 3:21–26; 1Pa 23:7, 10, 11; Ze 12:13)
2. Rubenovec, jehož potomka Beeraha, který byl náčelníkem, odvedl asyrský král Tilgat-pilneser (Tiglat-pileser III.) do vyhnanství. (1Pa 5:1, 4–6)
3. Levita z Merariovců. (1Pa 6:29)
4. Levita z Geršonovců; předek Asafa. (1Pa 6:39, 42)
5. Benjamínovec, jehož devět synů (nebo potomků) bylo hlavami domů praotců; žili v Jeruzalémě. (1Pa 8:1, 19–21, 28) V 1. Paralipomenon 8:13 je zjevně nazván Šema a je tam označen jako hlava jedné rodiny v Aijalonu.
6. Simeonovec, syn Zakkura; měl 16 synů a 6 dcer. (1Pa 4:24–27)
7. Jeden z Davidových bratrů. (2Sa 21:21; viz heslo ŠAMMAH č. 2.)
8. Potomek Geršona a Ladana. Tři Šimeiovi synové (nebo potomci) byli v době Davidovy vlády hlavami levitských rodin. (1Pa 23:8, 9)
9. Hlava desátého oddílu levitských hudebníků; syn Jedutuna. (1Pa 25:1, 3, 17)
10. Správce Davidových vinic; Raman. (1Pa 27:27)
11. Věrný podporovatel krále Davida; nepřipojil se k Adonijášovu spiknutí. (1Kr 1:8) Podle všeho je to tentýž Šimei, který byl ustanoven jako zmocněnec krále Šalomouna na území kmene Benjamín, kde měl dohled nad opatřováním jídla; syn Elův. (1Kr 4:7, 18)
12. Benjamínovec z vesnice Bachurim. Šimei, syn Gerův z rodiny domu krále Saula, choval k Davidovi zášť ještě mnoho let po Saulově smrti a po tom, co bylo Saulovu domu odňato kralování. Šimei našel příležitost, aby dal průchod své dlouho potlačované zlobě, když David a jeho lidé uprchli z Jeruzaléma kvůli Absalomově vzpouře. Šimei kráčel společně s nimi kousek na V od Olivové hory, házel na ně kamení a prach a proklínal Davida. Abišai žádal Davida, aby směl Šimeie zabít, ale David to odmítl, protože doufal, že Jehova snad Šimeiovo proklínání změní v požehnání. (2Sa 16:5–13)
Když se David vracel do Jeruzaléma, nastala úplně jiná situace, a Šimei a tisíc dalších Benjamínovců šli jako první Davidovi vstříc. Šimei se před králem hluboce sklonil a projevil pokání ze svých hříchů. Abišai znovu chtěl Šimeie zabít, ale David mu to opět nedovolil a tentokrát přísahal, že Šimeie nedá usmrtit. (2Sa 19:15–23) Před svou smrtí však David řekl Šalomounovi, aby přivedl Šimeiovy „šediny do šeolu s krví“. (1Kr 2:8, 9)
Šalomoun na začátku své vlády poslal pro Šimeie a nařídil mu, aby se přestěhoval do Jeruzaléma a aby toto město už neopustil; kdyby snad někdy z města odešel, měl být usmrcen. Šimei s těmito podmínkami souhlasil, ale o tři roky později z Jeruzaléma odešel, protože chtěl přivést zpátky dva své otroky, kteří utekli do Gatu. Šalomoun se o tomto přestupku dozvěděl, a poslal pro Šimeie, aby se zodpovídal z porušení své přísahy, kterou se zavázal Jehovovi; Šalomoun přikázal Benajášovi, aby Šimeie popravil. (1Kr 2:36–46)
13. Levita, potomek Hemana. Posvětil se a pomáhal vynášet nečisté předměty z chrámu, když je král Ezekjáš na začátku své vlády dal odtud odstranit. (2Pa 29:12, 14–16) Pravděpodobně totožný s č. 14.
14. Levita, který měl jako druhý na starosti uskladňování štědrých příspěvků a desátků, jež byly za vlády Ezekjáše přinášeny do chrámu. (2Pa 31:11–13) Pravděpodobně totožný s č. 13.
15. Předek Mordekaie; z kmene Benjamín. (Es 2:5)
16. Bratr místodržitele Zerubbabela; Davidův potomek z kmene Juda. (1Pa 3:19)
17. Jeden z Levitů, kteří propustili své cizozemské manželky a syny, když je Ezra napomenul za to, že uzavřeli manželské svazky s cizinkami. (Ezr 10:10, 11, 23, 44)
18, 19. Dva Izraelité, syn Chašuma a syn Binnuje, kteří poslali pryč své cizozemské manželky a syny. (Ezr 10:33, 38, 44.