MATOUŠ

[pravděpodobně zkrácená forma heb. jména Mattitjáš, jež znamená „dar od Jehovy“].

Žid známý také jako Levi, který se stal apoštolem Ježíše Krista a pisatelem evangelia, jež nese jeho jméno. Byl synem jistého Alfea, a než se stal Ježíšovým učedníkem, byl výběrčím daní. (Mt 10:3; Mr 2:14; viz heslo VÝBĚRČÍ DANÍ.) Bible neříká, zda Levi měl jméno Matouš již před tím, než se stal Ježíšovým učedníkem, zda ho dostal až potom, nebo zda mu ho Ježíš dal, když ho jmenoval apoštolem.

Zdá se, že Ježíš povolal Matouše z daňové kanceláře v Kafarnaum nebo blízko tohoto města na začátku své služby v Galileji (roku 30 nebo začátkem roku 31 n. l.). (Mt 9:1, 9; Mr 2:1, 13, 14) ‚Matouš zanechal všechno, vstal a následoval Ježíše.‘ (Lk 5:27, 28) Matouš možná chtěl oslavit své povolání, aby doprovázel Krista, a proto „uspořádal velkou hostinu“, které se zúčastnil Ježíš, jeho učedníci a mnozí výběrčí daní a hříšníci. Farizey a znalce Zákona to pohoršilo a reptali proti tomu, že Kristus jí a pije s výběrčími daní a hříšníky. (Lk 5:29, 30; Mt 9:10, 11; Mr 2:15, 16)

Později, po Pasachu roku 31 n. l., Ježíš vybral 12 apoštolů a Matouš byl jedním z nich. (Mr 3:13–19; Lk 6:12–16) Bible se mnohokrát zmiňuje o apoštolech jako o skupině; jmenovitě o Matoušovi je však zmínka až po Kristově vystoupení do nebe. Matouš viděl vzkříšeného Ježíše Krista (1Ko 15:3–6), dostal od něj pokyny na rozloučenou a viděl, jak vystupuje do nebe. Potom se Matouš a další apoštolové vrátili do Jeruzaléma. Pobývali zde v horní místnosti a Matouš je konkrétně jmenován mezi nimi, takže musel být jedním ze 120 učedníků, kteří o Letnicích roku 33 n. l. dostali svatého ducha. (Sk 1:4–15; 2:1–4)