Neztrať ze zřetele účel svobody, kterou dává Bůh
„Kde je Jehovův duch, tam je svoboda.“ — 2. KORINŤANŮM 3:17.
1. Proč se slova v Izajášovi 65:13, 14 vztahují na svědky Jehovovy?
JEHOVA je Bohem svobody. A jakým požehnáním je svoboda, kterou dává! Jeho oddaní služebníci takovou svobodu mají, a proto na ně platí tato slova Svrchovaného Pána Jehovy: „Pohleďte, moji vlastní sluhové budou jíst, ale vy budete hladovět. Pohleďte, moji vlastní sluhové budou pít, ale vy budete žíznit. Pohleďte, moji vlastní sluhové se budou radovat, ale vy utrpíte hanbu. Pohleďte, moji vlastní sluhové budou radostně volat kvůli dobrému stavu srdce, ale vy budete vykřikovat kvůli bolesti srdce a budete kvílet kvůli naprostému zhroucení ducha.“ — Izajáš 65:13, 14.
2. Proč se Jehovovu lidu duchovně dobře daří?
2 Boží lid se těší z tohoto duchovního blahobytu proto, že je veden Božím duchem neboli jeho činnou silou. Apoštol Pavel řekl: „Jehova je Duch; a kde je Jehovův duch, tam je svoboda.“ (2. Korinťanům 3:17) Proč Bůh dává svobodu? A co máme dělat, chceme-li jí plně využívat?
Jakou svobodu má Bůh
3. Jakou svobodu má Bůh a proč?
3 Jedině Jehova má absolutní svobodu. Nikdo z jeho tvorů nemůže jeho svobodu omezit, protože Jehova je Všemohoucí Bůh a Svrchovaný panovník vesmíru. Věrný muž Job řekl: „Kdo mu může odporovat? Kdo mu řekne: ‚Co děláš?‘ “ (Job 9:12) Podobně musel připustit babylónský král Nebukadnecar: „Neexistuje nikdo, jenž může zarazit [Boží] ruku nebo který mu může říci: ‚Co děláš?‘ “ — Daniel 4:35.
4. Jak a proč Jehova omezuje svou svobodu?
4 Jehova však omezuje tuto svou absolutní svobodu svými vlastními spravedlivými zásadami. Názorným příkladem toho byla situace, kdy Abraham projevil starost o obyvatele Sodomy a zeptal se: „Neučiní Soudce celé země, co je správné?“ Z Boží odpovědi je patrné, že Bůh uznává svou odpovědnost činit to, co je správné. Kdyby se v Sodomě našli nějací spravedliví obyvatelé, nezničil by ji. (1. Mojžíšova 18:22–33) Bůh také omezuje svou svobodu v tom směru, že je z lásky a pro svou moudrost pomalý k hněvu a projevuje sebeovládání. — Izajáš 42:14.
Co omezuje lidskou svobodu
5. Co například omezuje lidskou svobodu?
5 Jehova má sice absolutní svobodu, ale všichni ostatní jednají v rámci omezení, jež jsou dána jejich přirozeností, schopnostmi, místem, kde přebývají, a také takovými činiteli, jako je v dnešní době omezená délka života hříšných lidí. Bůh stvořil člověka s dokonalou svobodou, jež se měla uplatnit ve sféře, kterou člověku Jehova určil. Jsou však ještě jiné důvody, proč je svoboda člověka omezená, a ne absolutní.
6. Jak ovlivňuje naši svobodu skutečnost, že jsme odpovědní Bohu?
6 Za prvé je lidská svoboda omezená proto, že Bůh stvořil člověka tak, aby sloužil Božímu předsevzetí. Jehova je ‚hoden přijmout slávu a čest a moc, protože stvořil všechny věci a z jeho vůle existovaly a byly stvořeny.‘ (Zjevení 4:11) Člověk je tedy odpovědný svému Původci, který právem ustanovil zákony, jimiž se mají lidé řídit. Ve starověkém Izraeli pod mojžíšským Zákonem Bůh vyžadoval, aby jednotlivci, kteří by zneužívali jeho jméno nebo kteří by porušovali zákon o sabatu, byli usmrceni. (2. Mojžíšova 20:7; 31:14, 15; 3. Mojžíšova 24:13–16; 4. Mojžíšova 15:32–36) Ačkoli jako křesťané nejsme pod Zákonem, je naše svoboda omezená, protože jsme odpovědní Jehovovi, který je naším Soudcem, je Tím, kdo nám dává ustanovení, a naším Králem. — Izajáš 33:22; Římanům 14:12.
7, 8. a) Jak omezují lidskou svobodu přírodní zákony? b) Které jiné Boží zákony omezují naši lidskou svobodu?
7 Za druhé lidskou svobodu omezují Boží přírodní zákony. Existuje například zákon zemské přitažlivosti, a proto není možné, aby člověk skočil z mrakodrapu, a přitom si neublížil nebo se nezabil. Je tedy nesporné, že Boží přírodní zákony omezují lidskou svobodu, takže některé věci člověk dělat nemůže.
8 Za třetí lidskou svobodu omezují Boží morální zákony. Velmi pravděpodobně jsme již pozorovali, jak se plní slova, která napsal Pavel v Galaťanům 6:7, 8: „Nedejte se zavést na scestí: Bohu se nelze posmívat. Vždyť cokoli člověk rozsévá, to také sklidí; protože kdo rozsévá s ohledem na své tělo, sklidí od svého těla porušenost, ale kdo rozsévá s ohledem na ducha, sklidí od ducha věčný život.“ Je nezvratnou skutečností, že morální zákony Jehovy Boha také omezují naši svobodu, ale poslušnost těchto zákonů se od nás vyžaduje, máme-li získat život.
9. Jak omezuje naši svobodu skutečnost, že patříme do lidské společnosti?
9 Za čtvrté je lidská svoboda omezená proto, že člověk patří k lidské společnosti. Měl by tedy mít jen takovou míru svobody, aby neprávem nezasahovala do svobody druhých lidí. Křesťané se musí podřizovat vládním „nadřazeným autoritám“ a musí je poslouchat, pokud tyto autority nevyžadují porušování zákonů Božích. (Římanům 13:1; Skutky 5:29) Měli bychom například poslouchat zákony ohledně placení daní, ohledně dovolené rychlosti při řízení automobilu a jiné. Ze skutečnosti, že musíme poslouchat takové „césarovy“ zákony, je opět vidět, že svoboda, kterou nám Bůh dal, není absolutní. — Marek 12:17; Římanům 13:7.
Proč relativní svoboda?
10, 11. Proč dal Jehova lidem relativní svobodu?
10 Proč dal Bůh lidem relativní svobodu? Jedním důvodem bylo, aby měl Stvořitel na zemi inteligentní tvory, kteří by mu přinášeli čest a chválu svými znamenitými slovy a znamenitým chováním. To mohou dělat lidé, ale zvířata to dělat nemohou. Zvířata se řídí instinktem a nevědí nic o morálním jednání. Můžeme vycvičit psa, aby něco nebral, ale nemůžeme ho naučit, že je nesprávné krást. Zvíře má chování jakoby naprogramované, a proto nemůže činit žádné rozhodnutí, které by přinášelo chválu a čest Bohu. Člověk se naproti tomu může svobodně rozhodnout, že bude sloužit svému Původci z lásky a vděčnosti.
11 Bůh také poskytuje lidem tuto svobodu k jejich užitku a štěstí. Mohou uplatňovat svou relativní svobodu při své tvořivé činnosti a vynalézavosti, v projevování dobroty a v ochotě spolupracovat. Lidé si také mohou svobodně volit například povolání a místo, kde budou žít. Tuto svobodu volby dnes často omezují hospodářské a politické činitele, což však může vyplývat z lidské chamtivosti, a ne z toho, jak Bůh původně stvořil člověka.
12. Proč je většina lidí v područí?
12 Ačkoli dal Jehova lidem velkou svobodu, je dnes převážná většina lidí v zoufalém područí. Co se stalo? První lidská dvojice, Adam s Evou, ztratila ze zřetele účel svobody, kterou jim dal Bůh. Překročili Bohem stanovené hranice své svobody a uvedli v pochybnost Boží oprávněné postavení, vládu, kterou nad nimi Bůh vykonává jako Svrchovaný Pán, Jehova. (1. Mojžíšova 3:1–7; Jeremjáš 10:10; 50:31) Nebyli spokojeni s tím, že by měli využívat své svobody ke cti Jehovy Boha, a proto jí využili sobecky, aby nezávisle rozhodli, co je správné a co nesprávné. Tak se připojili k Satanovi v jeho vzpouře proti Jehovovi. Adam s Evou tím však nezískali větší svobodu, ale jako hříšné je postihla obtížná omezení, dostali se do područí, jejich svoboda se zmenšila a nakonec podlehli smrti. O svobodu bylo dědičně připraveno i jejich potomstvo. „Vždyť všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy.“ „Mzda, kterou platí hřích, je. . . smrt.“ — Římanům 3:23; Římanům 5:12; 6:23.
13. Proč se Satanovi podařilo zotročit si lidstvo?
13 Vzpoura v Edenu vedla k tomu, že se Adam i jeho potomci dostali také do područí Satana Ďábla. Vždyť „celý svět leží v moci toho ničemného“. (1. Jana 5:19) Satan je silnější a schopnější, a proto se mu podařilo oklamat a zotročit si celé lidstvo odcizené Bohu. A sobečtí lidé kromě toho také až dosud panují nad jinými lidmi k jejich škodě. (Kazatel 8:9) Lidstvo všeobecně je tedy nyní podrobeno hříchu a smrti, Satanovi a jeho démonům a politickým, hospodářským a náboženským systémům světa.
Pravá svoboda umožněna
14. S čím je spjata naděje lidstva na pravou svobodu?
14 Osvobození od hříchu, smrti a Ďábla a jeho světa je úzce spjato s Božím rozhodnutím vyřešit spornou otázku, zda je jeho neomezená svrchovanost oprávněná. Tuto spornou otázku vznesl Satan, a proto Jehova Bůh dovolil, aby Satan dále existoval, podobně jako připustil, aby na nějaký čas existoval farao. Jehova to učinil proto, aby mohl plně projevit svou moc a aby se jeho jméno oznamovalo po celé zemi. (2. Mojžíšova 9:15, 16) Bůh brzy obhájí své postavení jako neomezený svrchovaný panovník a posvětí své svaté jméno, když je oprostí od pohany, kterou na ně uvedla vzpoura Satana, Adama a Evy. Ti, kteří se bojí Jehovy, budou tak vyproštěni z područí hříchu a smrti a budou uvedeni do nového světa, v němž budou mít lidé svobodu od Boha. — Římanům 8:19–23.
15. Jakou úlohu měl Ježíš při obnově svobody pro lidstvo?
15 Bůh si přál vrátit lidstvu svobodu, a proto poslal svého Syna na zem jako člověka. Boží Syn, Ježíš Kristus, se dobrovolně vzdal svého dokonalého lidského života a poskytl tak výkupní oběť, která se stala základem pro osvobození lidstva. (Matouš 20:28) Ohlašoval také poselství svobody. Na počátku své kazatelské služby na sebe uplatnil slova: „Duch Svrchovaného Pána Jehovy je na mně, protože Jehova mě pomazal, abych pověděl dobrou zprávu mírným. Poslal mě, abych ovázal lidi se zlomeným srdcem, vyhlásil svobodu zajatým a rozevření očí i vězňům.“ — Izajáš 61:1; Lukáš 4:16–21.
16. Jaké kroky museli podniknout Židé v prvním století, aby mohli získat pravou svobodu?
16 Jak měli lidé získat tuto svobodu? Ježíš řekl: „Jestliže zůstanete v mém slovu, jste skutečně moji učedníci a poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ Ježíšovi následovníci se tedy začali těšit z duchovní svobody. (Jan 8:31, 32, 36) A římskému vladaři Pontskému Pilátovi Ježíš řekl: „Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych vydal svědectví o pravdě. Každý, kdo je na straně pravdy, naslouchá mému hlasu.“ (Jan 18:37) Židé, kteří přijali pravdu, jak ji kázal a vlastním příkladem ukazoval Ježíš, činili pokání ze svých hříchů, napravovali svůj nesprávný způsob života, dávali se Jehovovi k dispozici a nechávali se pokřtít jako kdysi Ježíš. (Matouš 3:13–17; Skutky 3:19) Tak se začali těšit z relativní svobody od Boha.
17. Proč dává Jehova svým služebníkům svobodu?
17 Jehova poskytuje svým věrným a oddaným služebníkům svobodu především proto, aby ospravedlnil svou svrchovanost, ale také k jejich povzbuzení a užitku. Izraelity osvobodil z egyptského područí, aby ho oslavovali jakožto království kněží, jako jeho svědkové. (2. Mojžíšova 19:5, 6; Izajáš 43:10–12) Podobně Jehova vyvedl svůj lid z vyhnanství v Babylóně především proto, aby byl znovu vystaven jeho chrám a aby bylo obnoveno pravé uctívání. (Ezra 1:2–4) Když se vyhnanci starali jen o své vlastní hmotné zájmy, Jehova poslal proroky Agea a Zecharjáše, aby je upozornili na jejich povinnosti k Bohu. Mohli tedy vidět svobodu, kterou jim Bůh dal, ze správného hlediska, a výsledkem bylo, že byl dokončen chrám — k Boží slávě a též k povzbuzení a prospěchu jeho lidu.
Neztrácíme ze zřetele účel svobody, kterou nám Bůh dává
18. Proč je možné říci, že Jehovovi dnešní služebníci neztratili ze zřetele účel svobody, kterou dostali od Boha?
18 A co Boží služebníci v dnešní době? Jako organizace neztratili ze zřetele účel svobody, kterou dostali od Boha. V sedmdesátých letech minulého století se začali osvobozovat od babylónských omylů a těšit se z rostoucí křesťanské svobody. To odpovídalo slovům z Přísloví 4:18: „Stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí více a více, dokud nebude pevně založen den.“ Avšak podobně jako se Boží lid dostal na čas do zajetí starověkého Babylóna, ocitli se i Jehovovi služebníci v roce 1918 do jisté míry v područí Velkého Babylóna. (Zjevení 17:1, 2, 5) Členové této říše falešného náboženství jásali, když obrazní „dva svědkové“ leželi duchovně mrtví. Ale z Boží nezasloužené laskavosti byli Jehovovi pomazaní svědkové v roce 1919 oživeni, neboť byli duchovně osvobozeni. (Zjevení 11:3, 7–11) Začali uplatňovat svobodu, kterou jim Bůh dal, a stali se horlivými svědky Nejvyššího. Bylo tedy skutečně vhodné, že v roce 1931 s radostí přijali jméno Svědkové Jehovovi! (Izajáš 43:10–12) Zejména od roku 1935 se k pomazaným připojuje „velký zástup“, který doufá, že obdrží věčný život na zemi. Ani ti neztrácejí ze zřetele účel svobody, kterou dostali od Boha. — Zjevení 7:9–17.
19, 20. a) Například jakým významným způsobem Jehovův lid dobře využívá své svobody, kterou má od Boha? b) Jakým jiným význačným způsobem využívají svědkové Jehovovi dobře své svobody, kterou jim Bůh dává?
19 Jehovův lid dobře využívá svobody, kterou dostal od Boha, a to zejména ve dvou pozoruhodných směrech. Především jí využívají tak, aby usilovali o bezúhonný způsob jednání. (1. Petra 2:16) A jak dobrou pověst mají! Jednou například vstoupil do jednoho sálu království v Curychu ve Švýcarsku jakýsi muž a řekl, že by se chtěl stát jedním ze svědků Jehovových. Když se ho ptali proč, prohlásil, že jeho sestra byla svědkyní a že byla vyloučena za nemravnost. Řekl: „To je organizace, ke které se chci připojit — organizace, která nesnáší špatné chování.“ New Catholic Encyclopedia právem uvádí, že svědkové Jehovovi získali pověst jako ‚jedna ze skupin, které mají nejlepší chování na světě‘.
20 Svědkové Jehovovi také využívají své svobody, kterou dostali od Boha, tím, že plní své pověření, aby kázali dobrou zprávu o Království stejně jako Ježíš. (Matouš 4:17) Ústně i prostřednictvím tištěných stránek, při pravidelné kazatelské službě i příležitostně oznamují Jehovovo království. Když to činí, mají z toho sami velký užitek, protože tím posilují svou víru a jejich naděje se oživuje. Tato činnost navíc slouží k záchraně jim samotným i těm, kteří jim naslouchají. (1. Timoteovi 4:16) Kniha Dynamic Religious Movements (Dynamická náboženská hnutí) o této činnosti říká: „Bylo by obtížné najít členy nějaké jiné skupiny, kteří by pracovali ve svém náboženství tak pilně jako svědkové.“
21. Jaké máme důkazy, že Jehova žehná službě svého lidu?
21 Jehova nám opravdu žehná, když plníme účel svobody, kterou nám dává! Je to vidět ze zprávy o kazatelské službě za minulý rok — vrcholný počet přes čtyři milióny zvěstovatelů a přes deset miliónů přítomných na slavnosti na památku Ježíšovy smrti. Podle jednoho přehledu mělo Irsko 29 po sobě jdoucích vrcholů v počtu zvěstovatelů; Mexiko mělo 78 vrcholů během 80 měsíců a Japonsko mělo nepřerušenou řadu 153 vrcholů!
Dobře využívej svobody, kterou jsi dostal od Boha
22. Co je jádrem některých podnětných otázek, které bychom si mohli klást?
22 Jestliže jsi jedním z Bohu oddaných svědků Jehovových, využíváš dobře Bohem dané svobody? Každý z nás by si měl položit otázku: ‚Dávám pozor, abych svobody, kterou máme od Boha, využíval tak, abych nebyl nikomu kamenem úrazu nějakým nesprávným jednáním? Poslouchám svědomitě césarovy zákony a kladu přitom na první místo zákon Boží? Spolupracuji plně se staršími ve sboru? Využívám plně Bohem dané svobody při kázání dobré zprávy? Mám stále „hojnost práce v Pánově díle“? Sleduji dychtivě světskou kariéru, ačkoli bych mohl svobody dané od Boha využít lépe, kdybych rozšířil svou službu a snažil se o větší odpovědnost ve sboru nebo ve službě plným časem?‘ — 1. Korinťanům 15:58.
23. Co bychom měli dělat, abychom neztratili ze zřetele účel svobody, kterou máme od Boha?
23 Kéž všichni ‚ochutnáme a vidíme, že Jehova je dobrý‘. (Žalm 34:8) Důvěřujme v něho, přizpůsobujme se jeho zákonům a oslavujme jeho svaté jméno tím, že budeme nadšeně oznamovat jeho Království. Pamatujme, že ti, kteří ‚sejí štědře, také štědře sklidí‘. (2. Korinťanům 9:6) Prokazujme tedy Jehovovi službu celým srdcem a dávejme mu najevo, že jsme neztratili ze zřetele účel svobody, kterou nám dává.
Jak bys odpověděl?
◻ Jakou svobodu má Bůh a proč?
◻ Co omezuje lidskou svobodu?
◻ Co umožnilo pravou svobodu?
◻ Co musíme dělat, abychom neztratili ze zřetele účel svobody, kterou nám Bůh dává?
[Obrázek na straně 9]
Lidskou svobodu omezují takové činitele, jako je zákon zemské přitažlivosti