Jak najít naději uprostřed zoufalství

PŘEDSTAVTE si, že byste zažili něco takového: přišli byste o všechen majetek a zůstali bez prostředků. Tragicky by vám zahynuly děti — radost vašeho života. Manželský druh by vás morálně nepodporoval. Zhroutilo by se vaše zdraví a každý den byste prožívali soužení a muka.

Jestliže byste se do této situace dostali, našli byste nějaký důvod proč žít dál? Nebo byste svému zoufalství podlehli?

Těžkostmi, které byly právě popsány, prošel Job, člověk, který žil v biblických dobách. (Job, kapitoly 1, 2) Job byl velmi sklíčený a naříkal: „Má duše rozhodně cítí hnus k mému životu.“ Smrt by uvítal jako úlevu. (Job 10:1; 14:13) Ačkoli však nesmírně trpěl, Job zachoval ryzost vůči Bohu. Jehova proto „požehnal Jobovu konci více než jeho počátku“. Job zemřel v pokoji, „starý a spokojený se dny“. (Job 42:12, 17)

Job poskytl takový příklad ve vytrvalosti, že se o něm pochvalně mluví až dodnes. Zkoušky zdokonalily jeho osobnost a motivovaly další lidi k dobrým skutkům. (Jakub 5:10, 11) Nejdůležitější ze všeho je to, že Jobova neporušená ryzost rozradostnila Jehovovo srdce. (Přísloví 27:11) Tak se stalo, že se těžká muka nakonec změnila v úžasné vítězství zbožnosti, víry a ryzosti, což přineslo požehnání Jobovi i všem, kdo byli jeho příkladem podníceni.

Naděje navzdory různým zkouškám

Možná jste se i vy dostali do podobných zkoušek jako Job. Možná vás citově úplně zničila ztráta někoho milovaného. Vážná nemoc vám snad ze života udělala bolestivé trápení. Třeba se vám zdá, že se vám zhroutil celý způsob života rozvodem, ze kterého vám krvácí srdce. Snad trpíte následkem finančních neúspěchů. Můžete být také cílem zlomyslného pronásledování ze strany lidí, kteří nenávistně odporují pravému uctívání. Úsilí vyrovnat se s vašimi zkouškami ve vás možná vyvolává pocit, že vaše budoucnost je beznadějná. (1. Petra 1:6)

Nepoddávejte se zoufalství, ale spíše se zeptejte sami sebe: ‚Proč trpím?‘ Trpíte proto, že žijete ve světě, který „leží v moci toho ničemného“, Satana Ďábla. (1. Jana 5:19) To je důvod proč trpí všichni. Na každého z nás nějak doléhá nenávist k poselství o Království, kterou podněcuje Ďábel, nebo nelaskavá slova lidí a hrozné skutky bezbožného jednání, které jsou v těchto ‚kritických časech‘ tak rozšířené. (2. Timoteovi 3:1–5)

Jestliže vás v životě postihla nějaká tragédie, jste možná obětí ‚času a nepředvídané události‘. (Kazatel 9:11) Na druhou stranu, někdy věci dopadnou špatně kvůli naší vlastní zděděné hříšnosti. (Římanům 5:12) I kdybyste se dopustili vážné chyby, ale činili byste pokání a vyhledali duchovní pomoc, nemyslete si, že by vás Bůh opustil. (Žalm 103:10–14; Jakub 5:13–15) Pečuje o nás více než kdokoli jiný. (1. Petra 5:6, 7) Můžete spoléhat na to, že „Jehova je blízko těm, kteří mají zlomené srdce, a ty, kteří jsou zdrcení na duchu, zachraňuje“. (Žalm 34:18) Bez ohledu na to, jak je snad vaše zkouška tragická nebo krutá, Jehova vám může dát moudrost, abyste se s ní vyrovnali. (Jakub 1:5–8) Vždy pamatujte na to, že Jehova může zahojit všechny rány. Jestliže máte jeho přízeň, nic vám nemůže zabránit, abyste nezískali cenu života. (Římanům 8:38, 39)

Jaký užitek ze zkoušek plyne?

Jedno staré pořekadlo říká: „Všechno špatné je k něčemu dobré.“ Je to jednoduše vyjádřená myšlenka, že bez ohledu na to, jak špatná situace je, vždy můžete najít důvod pro naději. Boží slovo bylo napsáno proto, „abychom měli naději“. (Římanům 15:4) Bez ohledu na to, jak těžká je vaše situace, sliby zapsané v Bibli a její zásady ve vás mohou obnovit radost a naději.

Písmo ukazuje, že „soužení je chvilkové a lehké“, když to porovnáme s věčným požehnáním, které čeká ty, kdo milují Boha. (2. Korinťanům 4:16–18) Bible také ukazuje, že zbožné vlastnosti rozvíjené uprostřed zkoušek mají daleko větší hodnotu než sláva nebo hmotné bohatství. (1. Jana 2:15–17) Tak může dokonce i utrpení přinést něco dobrého. (Hebrejcům 5:8) Když člověk uplatňuje to, co se během zkoušek naučí, může to přinést neočekávané požehnání.

Obtížná zkouška možná způsobí, že se stanete laskavějšími a vyrovnanějšími lidmi. Snad připustíte, že v minulosti měla vaše osobnost rysy, které druhé lidi dráždily, nebo dokonce brzdily váš duchovní pokrok. Mohla to být přílišná sebedůvěra. Když na vás dolehne neštěstí, možná si najednou uvědomíte, jak jste křehcí a jak velmi potřebujete lidi okolo sebe. Jestliže jste se ze zkoušky tuto věc naučili a udělali potřebné změny, máte z toho prospěch.

Co když dříve lidé považovali za obtížné s vámi vycházet, protože jste se těžko ovládali? Možná že to dokonce neprospívalo ani vašemu zdraví. (Přísloví 14:29, 30) Nyní je ale situace možná mnohem lepší, protože spoléháte na to, že vám Boží duch pomůže projevovat sebeovládání. (Galaťanům 5:22, 23)

Je možné, že jste kdysi podobně jako jiní lidé projevovali nedostatek soucitu nebo milosrdenství k těm, kdo se dopustili nějaké chyby. Ale jestliže jste se sami dostali do situace, v níž jste cítili velkou potřebu milosrdenství, pravděpodobně jste nyní ochotnější projevovat milosrdenství druhým lidem. Laskavé pochopení, zájem a milosrdenství, které vám byly projeveny, vám snad pomohly uvědomit si, že byste měli kajícným hříšníkům projevovat podobné vlastnosti. Jestliže jste ve své osobnosti dokázali skrze utrpení tyto nedostatky napravit, máte z toho, co jste zažili, užitek. Naučili jste se, že „milosrdenství vítězoslavně jásá nad soudem“. (Jakub 2:13; Matouš 5:7)

Co když se stalo, že ukáznění v křesťanském sboru vás stálo cenné výsady a úctu druhých? Nepoddávejte se zoufalství. Ukázňování pomáhá udržet sbor čistý, ale jeho cílem je i duchovní náprava hříšníka. Připusťme, že „žádné ukázňování se . . . v přítomnosti nezdá radostné, ale zarmucující; a přece těm, kteří jím byli cvičeni, dává potom pokojné ovoce, totiž spravedlnost“. (Hebrejcům 12:11) Ačkoli může ukázňování někoho silně zasáhnout, nenechává pokorného kajícného člověka bez naděje. Starověký izraelský král David byl za špatné jednání ukázňován opravdu přísně, ale byl pokorný a nakonec získal zvláštní chválu jako člověk s mimořádnou vírou. (2. Samuelova 12:7–12; Žalm 32:5; Hebrejcům 11:32–34)

Zkouška může hluboce ovlivnit vaše názory. Dříve jste se snad zaměřovali na hmotařské cíle a úspěchy, které vám v tomto světě zajišťovaly uznání a společenské postavení. Zkouška v podobě finančního neúspěchu nebo ztráty majetku vám snad pomůže zaměřit vaše myšlenky na důležitější věci. (Srovnej Filipanům 1:10.) Nyní si uvědomujete, že duchovní hodnoty a cíle ve svaté službě jsou jediná věc, která přináší pravou radost a trvalé uspokojení.

Důvěřuj v Jehovu

Kvůli svaté službě pro Jehovu může přijít pronásledování a utrpení, které způsobují ti, kdo odporují vaší křesťanské víře. Možná se z této zkoušky cítíte skleslí, ale můžete z ní získat užitek. Může totiž posílit vaši víru. Když navíc vaši vytrvalost pozorují lidé okolo vás, kteří také trpí pronásledováním, snad budou povzbuzeni a posíleni i oni. Svědky vašeho znamenitého chování to možná přiměje k tomu, aby oslavovali Boha. Možná se zastydí i ti, kdo vám odporují, a uznají, že to, co děláte, je dobré! (1. Petra 2:12; 3:16)

Jestliže máte během pronásledování překonat zoufalství, musíte důvěřovat Jehovovi. Jeho Slovo ukazuje, že je jisté, že po zkoušce přijde úleva, ale možná ne tak brzo, jak byste si přáli. Do té doby „nepolevujte v konání dobra“. (2. Tesaloničanům 3:13) Stále hledejte způsoby, jak se se zkouškami vyrovnávat a jak vytrvávat. I když se zdá, že situace vypadá beznadějně, „uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ (Žalm 55:22) Místo toho, abyste se nechali přemoci sebelítostí, přemýšlejte o tom, jaké požehnání je znát Jehovu, být s jeho lidem a mít naději na nekonečný život. (Jan 3:16, 36)

Zaměřte svou mysl na to, co je důležité. Předstupujte před Jehovu každý den v modlitbě a proste ho, aby vám dal sílu vytrvat. (Filipanům 4:6, 7, 13) Nezabývejte se myšlenkami na to, že byste lidem, kteří vám působí utrpení, oplatili stejnou mincí. Nechte to v Jehovově ruce. (Římanům 12:19) Stále se snažte vylepšovat svou osobnost a pěstovat křesťanské vlastnosti. (2. Petra 1:5–8) Projevujte ocenění za všechno, co pro vás dělají druzí lidé včetně starších, kteří se láskyplně starají o vaše duchovní potřeby. (Hebrejcům 13:7, 17) Buďte Bohu věrní, stále upírejte oči na cenu života a mějte důvěru, že vás o ni nepřipraví ani smrt. (Jan 5:28, 29; 17:3)

Jestliže nyní zažíváte hluboký smutek nebo kruté zkoušky, ‚důvěřujte v Jehovu celým svým srdcem‘ a váš smutek a těžkosti budou nakonec nahrazeny velkou radostí. (Přísloví 3:5, 6; Jan 16:20) Neštěstí uvolní místo štěstí a Bůh vám požehná, jako požehnal Jobovi. Utrpení, která dnes zažíváme, nejsou ničím ve srovnání s odměnou, která nás čeká. (Srovnej Římanům 8:18.) Vaše věrná vytrvalost může povzbudit druhé a vám může pomoci pěstovat krásné křesťanské vlastnosti, které jsou součástí ‚nové osobnosti‘. (Efezanům 4:23, 24; Kolosanům 3:10, 12–14) Přijměte tedy povzbuzení z moudré rady apoštola Petra: „[Ať] ti, kteří trpí v souladu s Boží vůlí, nadále svěřují své duše věrnému Stvořiteli, zatímco činí dobro.“ (1. Petra 4:19)

[Obrázek na straně 23]

Buďte jako Job. Nikdy neztrácejte naději

[Obrázek na straně 24]

Důvěřujte Jehovovi celým svým srdcem