Zbožná oddanost — Prospěšná ke všemu

SVĚDKOVÉ JEHOVOVI vědí, že „zbožná oddanost je prospěšná ke všemu“ a že je nezbytně nutná k pravému uctívání. (1. Timoteovi 4:8) Bez ní je náboženství pouhou formalitou. „Zbožná oddanost“ byl tedy správný název pro sérii oblastních sjezdů, které začaly minulý rok v červnu.

V srpnu se konaly tři takové sjezdy v Polsku, a to za velmi radostných okolností. Byly uspořádány po oficiálním uznání, které bylo uděleno svědkům Jehovovým v květnu. (Další podrobnosti o sjezdech v Polsku najdeš v Probuďte se! z 22. prosince 1989, angl.) Podívejme se nyní na sjezdový program, jak probíhal v Polsku.

Pia̧tek w Poznaniu (Pátek v Poznani)

V červnu 1956 se v Poznani účastnilo 50 000 osob demonstrace, při níž žádali chléb a svobodu. Demonstrace si vyžádala 50 obětí a byla pak vytvořena nová polská vláda. Protikladem k tomu bylo o 33 let později setkání pokojných křesťanů, kteří se zde sešli, aby si v ovzduší charakterizovaném hojností duchovního chleba a křesťanské svobody vyslechli proslovy na námět „Sloužit Bohu, který vyžaduje výlučnou oddanost“, což bylo páteční téma. V neděli se zde shromáždil vrcholný počet, totiž 40 442 osob.

Po uvítacím proslovu předsedajícího sjezdu a po interview s osobami, které žijí plně ve zbožné oddanosti, byly poskytnuty praktické rady v proslovu „Vyhýbej se ubližujícím rtům“. Jak snadno se může plané povídání změnit ve škodlivé tlachání! A škodlivé tlachání může vést ke smrtonosnému pomlouvání. Ale zralí křesťané, kteří chtějí usilovně zachovávat pokoj a jednotu, se před rozhovorem o jiných lidech sami sebe moudře zeptají: ‚Řekl by to Ježíš? Je nutné o tom mluvit? Je to budující? Proč to chci říci?‘

Jedinečné bylo na sjezdech v Polsku množství času, který byl denně vyhrazen zprávám od svědků z jiných zemí. Své zkušenosti vyprávěli delegáti zastupující 24 různých národů, čímž bylo zdůrazněno, že je zde mezinárodní rodina opravdu sjednocena uznáním skutečnosti, že „Jehova trvá na výlučné oddanosti“. Bůh si zaslouží takovou oddanost, a proto musí být jeho služebníci nerozděleni ve své náklonnosti a v uctívání. Ježíšův příklad ukazuje, že na výlučné oddanosti nemůže být nic polovičatého.

Zbožná oddanost působí na všechno naše konání. Proto byli křesťané ve třídílné rozpravě „Nesejděte z pravé cesty“ varováni v takových věcech, jako je jídlo a pití, oblékání a účesy a zábava. Poživačnost a opilství jsou formy chamtivosti, které otupují duchovní vnímavost, působí zdravotní problémy, vedou ke špatnému chování a k nehodám. Výstředního stylu oblékání — oblékání neskromného, bizardního, exotického nebo dokonce šokujícího — se musíme vyvarovat. Nedbalé, přespříliš neformální nebo těsné oblečení je nevhodné. Nejde o to, zda je nějaký styl módní, ale jde o to, zda je vhodný pro Božího služebníka. A zábavy, které jsou poskvrněny vzpurností, násilím, drogami, okultismem nebo sexuální nemravností, pro křesťany nejsou. — Filipanům 1:27.

Páteční odpolední program byl zahájen proslovem „ ‚Věrný otrok‘ a jeho vedoucí sbor“. Jehova důvěřuje věrné oddanosti svých věrných tvorů, a proto uděluje pravomoc. Stejně to činí i jeho Syn. Ze svých pomazaných následovníků, „věrného a rozvážného otroka“, si vybral několik, kteří mají sloužit jako viditelný vedoucí sbor. (Matouš 24:45) V prvním století se tato skupina skládala z apoštolů a několika dalších starších mužů v Jeruzalémě.

V dnešní době je vedoucí sbor úzce totožný s vydavateli Společnosti Strážná věž a s jejím výborem ředitelů. Ale vedoucí sbor se liší od této zákonné korporace, což řečník vyzdvihl: „Existence korporace je čistě zákonná, s ústředím na zcela určitém místě, a proto ji může césar, stát, rozpustit.“ To se nemůže stát s vedoucím sborem, který není zákonným nástrojem, ale jehož členové jsou „jmenováni svatým duchem pod vedením Jehovy a Krista“. Vedoucí sbor proto dále působí a dostává bezvýhradnou podporu svědků Jehovových po celém světě.

Polských sjezdů se účastnilo 5 členů nynějšího 12členného vedoucího sboru. Jeden z nich přednesl klíčový proslov „Proč se učit svaté tajné věci zbožné oddanosti“. Ukázal, že svatá tajná věc zbožné oddanosti již není tajná, protože „byla zosobněna v Ježíšovi“. Řečník rozebíral šest hledisek této svaté tajné věci, o nichž se mluví v 1. Timoteovi 3:16, a řekl: „Naše ocenění pro svatou tajnou věc zbožné oddanosti by nás mělo vést k tomu, abychom stále věrně následovali Ježíšovy šlépěje.“

Dvě sympozia objasnila, že je zbožná oddanost vyžadována od mladých stejně jako od starých. Rodiče jsou odpovědní za to, aby předávali svým dětem duchovní dědictví tím, že je budou učit rozvíjet pravý smysl pro správné a nesprávné. Nezbytně nutné je cílevědomé rodinné studium, k němuž patří i realistické rozpravy o dětských problémech. Rodiče musí stále dávat pozor na varovné signály a chránit děti před nezdravým společenstvím, dokonce i ve sboru.

Mají-li naproti tomu mladí lidé žít životem, který má smysl, musejí vzhlížet ke Kristu, který jim ‚zanechal vzor, aby věrně následovali jeho šlépěje‘. (1. Petra 2:21) Dostali výstižnou otázku: „Pokud jste byli vychováni v pravdě, víte, čemu věříte, ale víte proč?“ Byli vybídnuti, aby si osvojili pravdu, když dokáží sami sobě, že je Bible Boží slovo a že svědkové Jehovovi mají skutečně pravdu.

V mnoha zemích vyvrcholila tato rozprava vydáním nové 320stránkové knihy Otázky mladých lidí — praktické odpovědi. (Viz připojený rámeček „ ‚Dar od Jehovy‘ mladým lidem“.) Doufáme, že mladí lidé v Polsku i v jiných východoevropských zemích budou jednou mít užitek ze znamenitých rad, jež obsahuje tato publikace, až ji budou moci číst ve svém jazyce.

Sobota v Chorzówie (Sobota v Chorzówě)

Chorzów je průmyslové středisko v úhelné pánvi v jižním Polsku. Slezské uhelné doly jsou pro tuto oblast ekonomickým ziskem. Ale hlavním námětem rozhovoru, jehož se v srpnu minulého roku účastnilo 65 710 osob na stadiónu Slaşki, byl zisk většího druhu.

Sobotní téma, „Zbožná oddanost znamená velký zisk“, vysvětlil první řečník při odpoledním programu. (1. Timoteovi 6:6) Pravdivost řečníkových slov byla zdůrazněna v interview s osobami, které v životě poznaly, jak velkým ziskem je pěstování zbožné oddanosti. Při dopoledním programu byl užitek z pěstování zbožné oddanosti zdůrazněn v sympoziu. „Pravidelným čtením [Božího slova] s rozlišovací schopností“, zkoumáním významu toho, co čteme, a tím, že v modlitbě uvažujeme, jak čtené věci uplatnit, můžeme jako křesťané usilovat o zbožnou oddanost, přičemž máme „Stále nechávat svítit své světlo“. (Jozue 1:8) Bylo zdůrazněno, že kdyby každý svědek Jehovův na celém světě strávil denně 15 minut příležitostným hovorem s druhými, přibylo by ročně 327 miliónů hodin strávených kázáním o Království.

O zbožnou oddanost usilujeme také tím, že „Odoláváme pokušení“. Věci jako jídlo, pití, sex nebo peníze nejsou sice špatné samy o sobě, ale mohou být špatné za nevhodných okolností. Ochranou nám bude, nebudeme-li se zbytečně vystavovat světským vlivům v podobě hmotařství, pornografie, drog a opilství, a nedáme-li se také ovlivňovat přílišným zaujetím světa pro zábavy, hudbu, sporty a společenské události. Nezbytně nutná je modlitba. Křesťané se musí učit nenávidět, co je špatné. Je to vhodné, protože jak zdůraznil následující řečník, je nutné „Nežít již pro lidské žádosti, ale pro Boží vůli“.

Rozhoduje se k tomu stále více lidí. Ukázalo se to, když 2 663 nových svědků Jehovových veřejně vyjádřilo své rozhodnutí „Usilovat o zbožnou oddanost jako oddaní, pokřtění křesťané“. (Při všech třech sjezdech v Polsku bylo uchazečů o křest celkem 6 093.) Ti, kteří se chystají být pokřtěni, si mají zachovat radost v Jehovově službě, a proto byli povzbuzeni, aby uvažovali o mnoha důvodech k radosti: o přátelství s Jehovou, o svém celosvětovém bratrství a o naději na život v ráji.

Křesťanská podřízenost byla námětem proslovu „Projevovat skutky zbožné oddanosti — jako muži, jejichž hlavou je Kristus“. Muži, kteří pěstují zbožnou oddanost, se budou starat o rodinné povinnosti milujícím způsobem, jako Kristus. „Jako ženy projevující správnou podřízenost“ budou křesťanské sestry podporovat hlavu rodiny a nebudou ji ovlivňovat nesprávně a také nepřipustí, aby je city přiměly k nemoudrým rozhodnutím. „Jako děti, které poslouchají rodiče,“ se budou mladí učit poslouchat, podávat komentáře při shromážděních a účastnit se křesťanské kazatelské služby.

To jsou opravdu znamenité rady. Ale falešné náboženství hanebně selhalo, když takové správné vedení neposkytlo. Za to si zasluhuje přísné odsouzení, což bylo vyjádřeno v proslovu „Odhalení člověka bezzákonnosti“. Bylo ukázáno, že tato tajuplná osoba je „složený ‚člověk‘, celé náboženské duchovenstvo odpadlého křesťanstva“. Duchovenstvo je nechvalně známé tím, jak pronásleduje Boží služebníky, a nyní se k němu připojili „novodobí odpadlíci, kteří se dříve vydávali za svědky, [ale kteří] se vracejí k naukovým zvratům křesťanstva a spolupracují s duchovními opilci Velkého Babylóna tím, že bijí a napadají třídu Jehovova věrného a rozvážného otroka“. Souhlasný potlesk následoval po prohlášení řečníka: „Budeme dále odhalovat Velký Babylón a jeho ‚člověka bezzákonnosti‘.“

K tomu je třeba smělosti, zejména v době, kdy podle slov M. G. Henschela, člena vedoucího sboru, se většina lidí „od Boha a od jeho Slova, Bible, odvrací“. Ačkoli „úcta k Bibli je dnes nízká jako dosud nikdy“, obstála Bible ve zkoušce času. Řečník dokazoval, že „žádná kniha, kterou by vytvořili pouze lidé, by nemohla být tak pronikavě vytříbená a tak soustavně správná“. Prohlásil, že „svědkové Jehovovi dovolují, aby Boží slovo uplatňovalo v jejich životě moc, a mezinárodní bratrství ryzích křesťanů, které tím vzniká, je mocným důkazem, že Bible je Boží inspirované Slovo“. Radostným vyvrcholením tohoto dne bylo oznámení, že byla v řadě jazyků vydána nová kniha Bible — slovo Boží, nebo lidské?

Niedziela w Warszawie (Neděle ve Varšavě)

Návštěvníci Varšavy se obvykle chodí dívat na památník označující místo, kde bylo kdysi potupné varšavské ghetto, kam nacisté nahnali statisíce Židů určených k vyhlazení během druhé světové války. Ale jen několik minut cesty autem odtud je stadión Desetiletí, kam se 13. srpna shromáždilo 60 366 osob. Tito návštěvníci si přišli vyslechnout myšlenky nedělního námětu, totiž „Odvrhněme bezbožnost a žijme se zbožnou oddaností“. — Titovi 2:12.

Chceme-li žít se zbožnou oddaností, je vyloučené, abychom projevovali světského ducha nezávislosti. Realistické drama „Podřiďte se Jehovovi“, předvedené s typickým polským zanícením, zdůraznilo nezbytně nutné změny, které musí křesťané podniknout, aby získali Boží schválení.

Jeden z členů vedoucího sboru citoval 1. Korinťanům 8:6: „Pro nás je skutečně jeden Bůh, Otec.“ Uvedl, že ústřední naukou křesťanství není trojice, jak mnozí tvrdí, ale ospravedlnění Jehovy prostřednictvím jeho Království pod vládou Kristovou. „Nauka o trojici je odbočení od pravdy, odpadnutí od ní,“ vysvětlil. Lidé, kteří nazývají Marii matkou Boží a prostřednicí mezi Bohem a člověkem, se ‚nepřidržují Boha v přesném poznání‘. (Římanům 1:28) „Uctívat Boha správně tedy znamená zamítnout nauku o trojici.“ Potleskem bylo uvítáno vydání 32stránkové brožury Czy vierzyć w Trójcȩ? („Měl bys věřit v trojici?“) Je to skutečně znamenitý nástroj, jehož pomocí je odhalena tato falešná nauka zneuctívající Boha.

Oběti varšavského ghetta se nikdy nedožily osvobození. Bůh však slibuje, jak bylo vysvětleno ve veřejné přednášce, že „Vysvobození pro lidi zbožné oddanosti je blízko!“ (2. Petra 2:9) Je to pravda, i když jsou křesťané obětí dvojího násilí — v každodenním životě, a toho, které je proti nim projevováno v podobě pronásledování. Řečník vyzval k sebezkoumání, když zdůraznil, že „osvobození je pouze pro ty, kteří jsou lidmi zbožné oddanosti, jejichž oddanost je ryzí a jejichž poslušnost je projevem věrnosti“.

Po závěrečné připomínce, abychom byli „Zaníceni duchem“, byl sjezd uzavřen vzrušujícím výkladem na téma „Dále se cvičit ve zbožné oddanosti je pro nás užitečné“. Účastníci sjezdu si pak otevřeli své nové polské zpěvníky, které teprve před několika týdny opustily tiskárnu, a společně pronesli „Modlitbu díkuvzdání“ v podobě písně 45.

Následovala vroucí závěrečná modlitba a po ní propukla ve Varšavě, v Poznani i v Chorzówě bouře potlesku. Vlny potlesku desetitisíců rukou burácely ve Varšavě více než 11 minut. Nikomu se nechtělo odejít a ohromný zástup svědků, z nichž mnohem více než sto tisíc bylo na takovém třídenním sjezdu poprvé, vyjádřil své nadšení ovacemi vstoje. Byl to dramatický projev jejich díků Jehovovi a jeho organizaci. Byla to jakoby odezva na Žalm 47:1, 2; 47:2, 3, KB: „Tleskejte rukama, vy všechny národy. Vítězoslavně křičte k Bohu zvukem radostného volání. Vždyť Jehova, Nejvyšší, vzbuzuje bázeň, velký Král nad celou zemí.“ Jedna z nejvelkolepějších událostí novodobých dějin svědků Jehovových se blížila ke konci a tito zanícení bratři se chystali na cestu domů. Jejich srdce překypovala štěstím a rozhodnutím zintenzívnit slavné svědectví o Království podle Ježíšova drahocenného příkladu zbožné oddanosti.

[Rámeček na straně 27]

Nově vydané publikace podněcují ke ‚skutkům zbožné oddanosti‘

Nová kniha Bible — slovo Boží, nebo lidské? a brožura Měl bys věřit v trojici? vyvolaly mnoho projevů ocenění. O brožuře „Trojice“ napsala jedna sestra: „Vyvolala ve mně úžas, vzrušení i potěšení. Děkuji vám za to ohromné množství času, energie a práce, které jste věnovali vydání této znamenité publikace.“

Jiná sestra napsala o knize Bible — slovo Boží, nebo lidské?: „Chci vám z hloubi srdce poděkovat za tuto znamenitou novou knihu. Chtěla bych vědět, zda si vůbec uvědomujete, jaké je to umělecké dílo. Často si podtrhávám nejdůležitější slova, ale vy jste mě uvedli do rozpaků, protože v ní je důležité každé jednotlivé slovo. Skončila jsem teprve pátou kapitolu, ale musím vám poděkovat.“

[Rámeček na straně 30]

‚Dar od Jehovy‘ mladým lidem

Vynikajícím charakteristickým rysem sjezdu ve Spojených státech a v mnoha jiných zemích byl program v pátek odpoledne, kdy byli mladí ve věku od 10 do 19 let požádáni, aby se posadili ve vyhrazeném úseku. Po sérii zvláštních proslovů dostal každý z nich zdarma výtisk nové knihy Otázky mladých lidí — praktické odpovědi. Po celém světě bylo vydáno asi 8 840 000 výtisků ve 21 jazycích a obdrželi jsme stovky děkovných dopisů.

„Na předcházejících sjezdech byly proslovy pro mládež,“ píše jedna dospívající dívka, „ale to, že jste nás posadili všechny pohromadě, mělo neuvěřitelný účinek.“ Jiný mladý člověk píše: „Měl jsem se posadit v oddělení pro mládež. Tak mě to povzbudilo, že si od té doby dělám na shromážděních poznámky, více studuji a dávám více komentářů. Uvažuji, že se dám příští léto pokřtít.“

Pro mnoho mladých lidí byla tato zkušenost životním mezníkem. „Když řečník ohlásil, že máme sedět ve zvláštním oddělení,“ vzpomíná si jedna dívenka, „pochopila jsem, že se má stát něco velkého. Když potom oznámili vydání této knihy, byla jsem tak šťastná, že mi bylo do pláče. Vždy jsem věděla, že se o nás mladé staráte, ale tím se mi to vštípilo do srdce. Právě tuto knihu jsme potřebovali.“

„Je napsána velmi dobře,“ říká mladík jménem Leah, „a obrázky jsou realistické a skutečně vedou k přemýšlení.“ Sjezdové vydání této knihy obsahovalo krátké poselství od vedoucího sboru adresované „všem mladým svědkům Jehovovým“. „Toto zvláštní sdělení na mne velmi zapůsobilo,“ říká mladá Andrea. „Připadá mi to, jako by se mnou opravdu mluvil někdo, koho si Jehova vybral, aby s ním žil v nebi.“

Mnozí ocenili, že byla kniha dána jako dar. Jeden z rodičů si vzpomíná: „Zaslzel jsem. Bratři, pět z těch mladých lidí bylo mých, ve věku 11 až 16 let. Byl bych si mohl dovolit přispět jen na dvě knížky.“ Jeden mládenec, Marek, píše: „Začal jsem počítat, kolik to muselo stát, když dostal každý z mladých jeden exemplář, ale pak jsem si uvědomil, že vodítko, které je uvnitř, se nedá zaplatit. Jestliže tato kniha pomůže jen jedinému mladému člověku, který se ocitl na scestí, aby se vrátil na cestu vedoucí k životu, nebo ještě lépe, jestliže pomůže mnohým z nás zůstat na této cestě, stálo to za všechnu tu cenu.“

Mnozí mladí začali mít užitek z této knihy okamžitě. „Na našem sjezdu jsem byl od 7. do 9. července,“ říká jeden chlapec, „a v pondělí 10. července jsem měl knihu dočtenou.“ Jiný řekl: „Poslední dvě kapitoly mě skutečně povzbudily, abych začal brát svůj život vážněji. Už jednou jsem se chystal ke křtu, ale rozmyslel jsem si to. Teď, když jsem dostal tuto nádhernou publikaci, si uvědomuji, že ‚svět pomíjí‘ a že musím jednat teď.“

„Časy se změnily,“ napsala jedna dívka „a proto jsem si stále myslela, že starší nevědí, jak smýšlíme. Ani nevíte, jak jsem ráda, když vidím, že jsem se mýlila. Věnujete nám mladým takovou pozornost, že mám pocit, jako by se se mnou počítalo.“ Jedna skupina mladých ze Švédska napsala: „Máme pocit, že nám mladým rozumíte, a také se cítíme daleko blíže k vám.“

Jeden mladík to dobře shrnul: „Mému bratrovi, mé sestře a mně se ta knížka velmi líbila. Máme pocit, že je to dar přímo od Jehovy.“ Modlíme se, aby mohl tento dar dále pracovat k požehnání bohabojných mladých lidí.

[Tabulka na straně 29]

Vzrůst zbožné oddanosti v Evropě

Vrcholný počet účastníků sjezdů Pokřtění na sjezdech

1979 1984 1989 1979 1984 1989

BELGIE 23185 28456 30622 234 248 429

BRITÁNIE 113910 137008 160704 605 937 1344

DÁNSKO 21057 23267 24645 122 147 249

FINSKO 20293 23501 25679 215 302 329

FRANCIE 89073 110745 156751 1361 1856 3201

HOLANDSKO 36768 42060 44185 126 143 271

ITÁLIE 117163 169328 240041 2515 3769 6295

LUCEMBURSKO 1141 1327 3131 8 12 61

NĚMECKO 129342 140681 159819 1154 1009 1694

NORSKO 10327 11352 13829 107 159 294

POLSKO — 94134a 166518 — 3140b 6093

PORTUGALSKO 35108 47843 59797 862 1068 1546

RAKOUSKO 17847 20908 25153 236 257 307

ŠPANĚLSKO 62201 84706 115981 1278 1521 2935

ŠVÉDSKO 21286 25204 30943 279 323 410

ŠVÝCARSKO 14455 17457 23867 130 225 349

CELKEM 713156 977977 1281665 9232 15116 25807

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 26]

Vydání brožury „Trojice“ bylo ve Varšavě zdrojem radosti

[Obrázek na straně 31]

Nově oddaní svědkové v Chorzówě usilují o zbožnou oddanost tím, že se dávají pokřtít