Požehnání, nebo zlořečení — Příklady pro nás dnes

„To je postihovalo jako příklady, a ty byly napsány pro výstrahu nám, na které přišly konce systémů věcí.“ (1. KORINŤANŮM 10:11)

1. Co bychom měli zkontrolovat podobně, jako když se kontroluje kovový nástroj?

REZ může začít rozežírat kovový nástroj, aniž je ji pod vrstvou barvy vidět. Než se objeví na povrchu, může to určitou dobu trvat. Podobné to je s postoji a touhami, které máme ve svém srdci. Ty se mohou začít kazit dlouho předtím, než to dospěje k vážným následkům, a také dlouho předtím, než si toho všimnou druzí. Podobně jako je moudré prohlédnout kovový nástroj, abychom viděli, zda nezačíná rezavět, je moudré pečlivě zkontrolovat své srdce a provést včasnou nápravu, abychom zůstali jako křesťané ryzí. Jinými slovy — můžeme získat Boží požehnání a vyhnout se Božímu zlořečení. Někdo by si snad mohl myslet, že požehnání a zlořečení, jež byla vynesena nad starověkým Izraelem, nemají velký význam pro toho, kdo stojí tváří v tvář závěru tohoto systému věcí. (Jozue 8:34, 35; Matouš 13:49, 50; 24:3) To však není pravda. Můžeme mít velký užitek z výstražných příkladů souvisejících s Izraelem, o kterých se píše v 10. kapitole 1. Korinťanům.

2. Co říká 1. Korinťanům 10:5, 6 o zážitcích Izraelitů v pustině?

² Apoštol Pavel srovnává Izraelity, kteří byli vedeni Mojžíšem, s křesťany, kteří jsou vedeni Kristem. (1. Korinťanům 10:1–4) Ačkoli měl izraelský lid možnost vstoupit do Zaslíbené země, „Bůh . . . o většině z nich nevyjádřil své schválení, neboť byli skoleni v pustině“. Pavel proto spolukřesťanům napsal: „Tyto věci se nám staly příklady, abychom nebyli lidmi, kteří touží po škodlivých věcech, stejně jako po nich toužili oni.“ (1. Korinťanům 10:5, 6) Touhy se rodí a rostou v srdci, a proto musíme těm výstražným příkladům, o kterých se Pavel zmiňuje, věnovat pozornost.

Výstraha před modlářstvím

3. Jak Izraelité zhřešili v souvislosti se zlatým teletem?

³ První Pavlova výstraha zní: „Ani se nestaňte modláři jako někteří z nich; právě jak je napsáno: ‚Lid se posadil, aby jedl a pil, a vstali, aby se pobavili.‘ “ (1. Korinťanům 10:7) Zde byli varovným příkladem Izraelité, kteří se vrátili k praktikám Egypta a vyrobili modlu v podobě zlatého telete. (2. Mojžíšova, kapitola 32) Učedník Štěpán naznačil, co bylo základním problémem: „Naši praotcové . . . však [Boha] odmítli poslouchat, ale odstrčili ho a ve svém srdci se obrátili zpět do Egypta a řekli Áronovi: ‚Udělej nám bohy, aby šli před námi. Nevíme totiž, co se stalo tomu Mojžíšovi, který nás vedl z egyptské země.‘ V těch dnech tedy udělali tele a přinesli modle oběť a těšili se z díla svých rukou.“ (Skutky 7:39–41) Všimni si, že ničemní Izraelité chovali špatné touhy „ve svém srdci“ a ty vedly k modlářství. „Udělali tele a přinesli modle oběť.“ A kromě toho se začali ‚těšit z díla svých rukou‘. Hrála hudba, zpívalo se, tančilo, jedlo a pilo. Je patrné, že toto modlářství bylo lákavé a zábavné.

4., 5. Kterým modlářským praktikám se musíme vyhýbat?

⁴ Protiobrazný Egypt, Satanův svět, doslova uctívá zábavu. (1. Jana 5:19; Zjevení 11:8) Zbožňuje herce, zpěváky, sportovní hvězdy, své tance, svou hudbu i své představy o tom, co je zábavné a příjemné. Mnoho křesťanů podlehlo pokušení — plně se oddávají zábavě, ale zároveň stále tvrdí, že uctívají Jehovu. Když musí být křesťan pokárán za nějaký hřích, je často možné vidět, že příčiny jeho oslabeného duchovního stavu spočívají v pití alkoholických nápojů, v tančení nebo v určitém druhu zábavy, která hraničí s modlářstvím. (2. Mojžíšova 32:5, 6, 17, 18) Některé druhy zábavy jsou neškodné a příjemné. Ale většina dnešní světské hudby, tanců, filmů a videokazet je určena k uspokojování zkažených tělesných žádostí.

⁵ Praví křesťané se nenechají zlákat k uctívání model. (2. Korinťanům 6:16; 1. Jana 5:21) Kéž si my všichni dáváme pozor na to, abychom se nestali závislými na modlářské zábavě, protože kdybychom se oddali světské zábavě, riskovali bychom, že to bude mít zhoubné následky. Jestliže se poddáme světskému vlivu, skoro nepozorovaně se mohou v naší mysli a v našem srdci usídlit škodlivé žádosti a postoje. Nejsou-li potlačeny, mohou časem vést k tomu, že budeme „skoleni v pustině“ Satanova systému věcí.

6. Které rozhodné kroky možná musíme učinit ohledně zábavy?

⁶ „Věrný a rozvážný otrok“ podobně jako Mojžíš v době, kdy došlo k události se zlatým teletem, říká: „Kdo je na Jehovově straně? Ke mně!“ Když budeme jednat rozhodně — tak, abychom ukázali, že stojíme pevně na straně pravého uctívání — může nám to zachránit život. Mojžíšův kmen Levi jednal pohotově, aby škodlivé vlivy odstranil. (Matouš 24:45–47; 2. Mojžíšova 32:26–28) Proto se dobře zamysli nad tím, jaký druh zábavy, jakou hudbu a jaké videokazety si vybíráš. Je-li to něco zkaženého, postav se na stranu Jehovy. V modlitbě se opři o Boha, udělej změnu ve své volbě zábavy a hudby a duchovně škodlivé věci znič, tak jako Mojžíš zničil zlaté tele. (2. Mojžíšova 32:20; 5. Mojžíšova 9:21)

7. Jak můžeme chránit své obrazné srdce?

⁷ Jak můžeme bojovat se rzí v srdci? Tím, že budeme pilně studovat Boží slovo, a tím, že necháme jeho pravdy proniknout do své mysli a do svého srdce. (Římanům 12:1, 2) Měli bychom se samozřejmě pravidelně účastnit křesťanských shromáždění. (Hebrejcům 10:24, 25) Když se budeme účastnit shromáždění jen pasivně, budeme jakoby natírat zrezivělý kus kovu. Chvíli budeme možná ‚zářit‘, ale skrytý problém zůstane nevyřešen. Avšak přípravou, rozjímáním a aktivní účastí na shromážděních můžeme účinně odstranit rez, která snad přetrvává v zákoutích našeho obrazného srdce. To nám pomůže přidržet se Božího slova a posílí nás to, abychom obstáli ve zkouškách víry a stali se ‚zdravými ve všech ohledech‘. (Jakub 1:3, 4; Přísloví 15:28)

Výstraha před smilstvem

8.–10. a) Jaký výstražný příklad je uveden v 1. Korinťanům 10:8? b) Jak lze prospěšně uplatnit Ježíšova slova zaznamenaná u Matouše 5:27, 28?

⁸ V následujícím příkladu, který Pavel uvedl, dostáváme radu: „Ani nesmilněme, jako někteří z nich se dopustili smilstva, jen aby jich padlo v jednom dnu dvacet tři tisíce.“a (1. Korinťanům 10:8) Apoštol se zmiňoval o době, kdy se Izraelité klaněli falešným bohům a měli „nemravný poměr s moabskými dcerami“. (4. Mojžíšova 25:1–9) Sexuální nemravnost vede ke smrti! Když člověk nechá nemravné myšlenky a žádosti nekontrolovaně působit, je to, jako by nechával své srdce „rezavět“. Ježíš uvedl: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Nezcizoložíš.‘ Ale já vám říkám, že každý, kdo se stále dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň, již s ní ve svém srdci zcizoložil.“ (Matouš 5:27, 28)

⁹ O následcích toho, když se někdo ‚dívá na nějakou ženu tak, že k ní má vášeň‘, svědčí to, k čemu vedlo zkažené myšlení neposlušných andělů před potopou za Noemových dnů. (1. Mojžíšova 6:1, 2) Vzpomeň si také, že jedna z nejtragičtějších událostí v životě krále Davida byla důsledkem toho, že se nevhodným způsobem dlouho díval na ženu. (2. Samuelova 11:1–4) Spravedlivý, ženatý Job naopak ‚uzavřel smlouvu se svýma očima, aby neprojevil pozornost panně‘. Tak se vyhnul nemravnosti a prokázal se jako člověk, který zůstává ryzí. (Job 31:1–3, 6–11) Oči lze přirovnat k oknům srdce. A ze zkaženého srdce vychází mnoho ničemných věcí. (Marek 7:20–23)

¹⁰ Jestliže Ježíšova slova uplatňujeme, nenecháme nekontrolovaně působit špatné myšlenky tím, že bychom si prohlíželi pornografický materiál nebo že bychom chovali nemravné myšlenky vůči svému spolukřesťanovi, spolupracovníkovi nebo někomu jinému. Rez neodstraníme tím, že postižené místo kovu pouze lehce otřeme. Proto neber na lehkou váhu nemravné myšlenky a sklony, jako kdyby nebyly ničím závažným. Udělej rázná opatření, aby ses nemravných sklonů zbavil. (Srovnej Matouše 5:29, 30.) Pavel spolukřesťany vybízí: „Umrtvujte . . . své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky, škodlivou žádost a chtivost, jež je modlářstvím. Kvůli těmto věcem přichází Boží zloba.“ Ano, kvůli takovým věcem, jako je sexuální nemravnost, „přichází Boží zloba“, která je projevem Božího zlořečení. Vzhledem k takovým věcem musíme tedy své tělesné údy ‚umrtvovat‘. (Kolosanům 3:5, 6)

Výstraha před vzpurnými stížnostmi

11., 12. a) Jakou výstrahu nacházíme v 1. Korinťanům 10:9 a ke které události se tato výstraha vztahuje? b) Jak by nás měla ovlivnit Pavlova výstražná slova?

¹¹ Pavel nás dále varuje: „Ani nezkoušejme Jehovu, jako ho zkoušeli někteří z nich, jen aby byli zahubeni hady.“ (1. Korinťanům 10:9) Když lid Izraele putoval pustinou nedaleko hranic Edomu, „stále mluvil proti Bohu a Mojžíšovi: ‚Proč jste nás vyvedli z Egypta, abychom zemřeli v pustině? Vždyť není chléb a voda, a naše duše si zošklivila ten opovrženíhodný chléb,‘ “ totiž zázračně poskytnutou mannu. (4. Mojžíšova 21:4, 5) Jen si to představ! Ti Izraelité ‚stále mluvili proti Bohu‘ a Boží opatření považovali za opovrženíhodná!

¹² Svými stížnostmi Izraelité zkoušeli Jehovovu trpělivost. Trest je neminul — Jehova mezi ně poslal jedovaté hady a mnoho Izraelitů zemřelo na následky hadího uštknutí. Poté, co lid činil pokání a Mojžíš se za něj přimluvil, byla tato rána ukončena. (4. Mojžíšova 21:6–9) Je jisté, že by nám tato událost měla sloužit jako výstraha, abychom nebyli vzpurní a nestěžovali si — zvláště na Boha a na jeho teokratické uspořádání.

Výstraha před reptáním

13. Před čím nás varují slova v 1. Korinťanům 10:10 a jakou vzpouru měl Pavel na mysli?

¹³ Pavel nyní uvádí poslední příklad z toho, co se stalo Izraelitům v pustině, a píše: „Ani nereptejme, právě jako někteří z nich reptali, jen aby byli zahubeni ničitelem.“ (1. Korinťanům 10:10) Když Korach, Datan, Abiram a jejich společníci jednali neteokraticky a zpochybnili Mojžíšovu a Áronovu autoritu, vypukla vzpoura. (4. Mojžíšova 16:1–3) Poté, co byli vzbouřenci zničeni, začali Izraelité reptat. Usuzovali totiž, že zničení vzbouřenců bylo nespravedlivé. Ve 4. Mojžíšově 16:41 čteme: „Hned příští den začalo celé shromáždění izraelských synů reptat proti Mojžíšovi a Áronovi a říkat: ‚Vy, vy jste usmrtili Jehovův lid.‘ “ V důsledku svého kritického postoje k tomu, jak byla v tom případě vykonána spravedlnost, zahynulo 14 700 Izraelitů metlou, kterou na ně seslal Bůh. (4. Mojžíšova 16:49)

14., 15. a) Co bylo jedním z hříchů ‚bezbožných lidí‘, kteří „vklouzli“ do sboru? b) Jaké poučení pro nás plyne z toho, co se stalo Korachovi?

¹⁴ V prvním století našeho letopočtu „vklouzli“ do křesťanského sboru „bezbožní lidé“, kteří se prokázali jako falešní učitelé a reptalové. Tito lidé ‚znevažovali panství a mluvili utrhačně o slavných‘ — o pomazaných mužích, kterým byl tehdy svěřen duchovní dozor nad sborem. O těchto bezbožných odpadlících učedník Juda také řekl: „Jsou to reptalové, stěžující si na svůj životní úděl, kteří postupují podle svých vlastních žádostí.“ (Juda 3, 4, 8, 16) Dnes se někteří lidé stávají reptaly, protože dovolí, aby se v jejich srdci objevila duchovní rez. Často se zaměřují na projevy nedokonalosti těch, kdo jsou v postavení dozorců ve sboru, a začínají proti nim reptat. Jejich reptání a stížnosti mohou jít tak daleko, že začnou kritizovat publikace ‚věrného otroka‘.

¹⁵ Je vhodné, když se někdo upřímně ptá na biblický námět, kterému nerozumí. Avšak co kdybychom si vypěstovali negativní postoj, který by se projevoval tím, že bychom vedli kritické rozhovory v důvěrném kruhu přátel? Bylo by vhodné, kdybychom si položili otázku: ‚K čemu to pravděpodobně povede? Nebylo by daleko lepší přestat reptat a pokorně se modlit o moudrost?‘ (Jakub 1:5–8; Juda 17–21) Korach a jeho přívrženci, kteří se vzbouřili proti Mojžíšově a Áronově autoritě, byli možná natolik přesvědčeni o tom, že jejich hledisko je správné, že neprozkoumali své pohnutky. A přitom se naprosto mýlili. Mýlili se i Izraelité, kteří reptali kvůli zničení Koracha a ostatní vzbouřenců. Bude velmi moudré, když se takovými příklady necháme podnítit k tomu, že prozkoumáme své pohnutky, zaženeme myšlenky na reptání, přestaneme si stěžovat a necháme Jehovu, aby nás přečistil. (Žalm 17:1–3)

Přijímej poučení a raduj se z požehnání

16. K čemu Pavel vybízí v 1. Korinťanům 10:11, 12?

¹⁶ Pod Boží inspirací Pavel uzavírá řadu varovných poselství vybídkou: „To je postihovalo jako příklady, a ty byly napsány pro výstrahu nám, na které přišly konce systémů věcí. Proto ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.“ (1. Korinťanům 10:11, 12) Kéž své místo v křesťanském sboru nebereme jako samozřejmost.

17. Co bychom měli dělat, jestliže pocítíme ve svém srdci nevhodnou pohnutku?

¹⁷ Tak jako železo snadno podléhá rzi, tak jsme i my, potomci hříšného Adama, zdědili sklon ke špatnosti. (1. Mojžíšova 8:21; Římanům 5:12) Proto se nenechme sklíčit, když ve svém srdci pocítíme nevhodnou pohnutku. Udělejme naopak rozhodný krok. Když je železo vystaveno vlhkému vzduchu nebo žíravině, podléhá rzi daleko rychleji. Musíme se vyhýbat tomu, abychom nebyli vystaveni „vzduchu“ Satanova světa s jeho vulgární zábavou, velmi rozšířenou nemravností a sklonem k negativnímu myšlení. (Efezanům 2:1, 2)

18. Jaký prostředek Jehova lidem poskytl proti špatným sklonům?

¹⁸ Jehova poskytl lidstvu prostředek, jímž lze působit proti špatným sklonům, které jsme zdědili. Dal svého jediného zplozeného Syna, aby ti, kdo v něj projevují víru, měli věčný život. (Jan 3:16) Budeme-li věrně následovat Ježíšovy šlépěje a projevovat osobnost podobnou jeho osobnosti, budeme pro ostatní požehnáním. (1. Petra 2:21) Neobdržíme zlořečení, ale Boží požehnání.

19. Jaký užitek můžeme mít z toho, když uvažujeme o biblickým příkladech?

¹⁹ Ačkoli dnes máme sklon dopouštět se chyb podobně jako Izraelité ve starých dobách, máme úplné sepsané Boží slovo, které nás může vést. Z jeho stránek se dozvídáme o Jehovově jednání s lidstvem a také o Jehovových vlastnostech, které byly zjevné v osobě Ježíše Krista, jenž byl „odleskem jeho slávy a přesným znázorněním samotné jeho bytosti“. (Hebrejcům 1:1–3; Jan 14:9, 10) Modlitbou a pilným studiem Písma můžeme získat „Kristovu mysl“. (1. Korinťanům 2:16) Dostaneme-li se do pokušení či do jiné zkoušky víry, můžeme mít užitek z toho, když budeme uvažovat o starověkých biblických příkladech a zejména o vynikajícím příkladu Ježíše Krista. Pokud to budeme dělat, nebudeme muset zakusit projevy Božího zlořečení. Budeme se naopak věčně těšit z Jehovovy přízně a z jeho požehnání.

[Poznámka pod čarou]

Jak bys odpověděl?

◻ Jak můžeme uplatnit Pavlovu radu, abychom se nestali modláři?

◻ Co můžeme dělat, abychom jednali podle Pavlovy výstrahy před smilstvem?

◻ Proč bychom se měli vyvarovat reptání a stěžování si?

◻ Co můžeme udělat, abychom měli požehnání, a ne zlořečení?

[Obrázek na straně 18]

Chceme-li od Boha požehnání, musíme se vyhýbat modlářství

[Obrázky na straně 20]

Podnikněme rozhodné kroky, abychom ze svého srdce odstranili nevhodné touhy — podobně jako je třeba odstranit rez