Mladí lidé se ptají . . .

Proč Bůh připouští, aby se děly zlé věci?

LIDIJA byla ještě děvče, když v její zemi — která se dříve jmenovala Jugoslávie — vypukla válka. „Strávila jsem mnoho dní a nocí v temném krytu,“ vzpomíná. „Často jsem byla v pokušení vyběhnout ven, i kdyby to mělo znamenat, že mě zabijou! Před válkou jsem měla všechno, co jsem chtěla, ale teď jsem byla ráda, že vůbec žiju.“

Stresy a úzkosti plynoucí z války si brzy vybraly svou daň na Lidijině duchovním stavu. Lidija říká: „Celé týdny jsme nemohli jít do kazatelské služby ani na shromáždění. Opravdu jsem si myslela, že Jehova na nás zapomněl. Ptala jsem se sama sebe: ‚Proč nám teď nepomáhá?‘ “

Války, zločiny, násilí, nemoci, katastrofy, nehody — takové zlé věci mohou postihnout i mladé lidi. A když nějaká tragédie zasáhne tebe osobně, je přirozené, že si snad říkáš: ‚Proč Bůh připouští, aby se děly takové zlé věci?‘

V dávných dobách si zbožní muži kladli podobnou otázku. Když například prorok Habakuk viděl, v jakém bídném stavu je Boží lid, naříkal: „Jak dlouho, Jehovo, mám křičet o pomoc, a ty neslyšíš? Jak dlouho budu k tobě volat o přispění proti násilí, a ty nezachraňuješ? Proč mi dáváš vidět to, co ubližuje, a stále hledíš na pouhé těžkosti?“ (Habakuk 1:2, 3) Někteří mladí křesťané dnes prožívají podobnou citovou bolest.

Uvažuj o tom, jak se cítila jedna mladá křesťanka, když jí nečekaně zemřel otec. Říkala: „Úplně jsem zešílela. Křičela jsem z okna, řvala jsem na Jehovu Boha . . . Za všechno jsem dávala vinu jemu. Jak se to mohlo stát? Vždyť táta byl báječným otcem a milujícím manželem — a teď tohle. Cožpak je to Jehovovi jedno?“ V takové situaci je jen přirozené, že člověk cítí určitý zmatek, bolest, nebo dokonce hněv. Vzpomeň si, že věrného proroka Habakuka také trápilo, že je připuštěna špatnost. Avšak pokud v sobě člověk pocity hořkosti živí, je tu nebezpečí. Mohl by se ‚rozvzteklit přímo proti Jehovovi‘. (Přísloví 19:3)

Jak se tedy můžeš vyhnout tomu, že bys propadl zuřivosti a hořkosti? Nejprve musíš pochopit, odkud zlo pochází.

Špatné věci nepocházejí od Boha

Bible jasně říká, že Bůh nikdy nechtěl, aby lidé takto trpěli. První dvojici dal rajský domov, kde nebyla bolest ani utrpení. (1. Mojžíšova 1:28) Bez pochyby dobře víš, jak se to všechno pokazilo: neviditelný duchovní tvor, který později začal být znám jako Ďábel a Satan, přiměl Adama a Evu k tomu, že neposlechli Boha. (1. Mojžíšova, 3. kapitola; Zjevení 12:9) Tím, co Adam udělal, odsoudil všechno své potomstvo k hříchu a jeho ničivým následkům. (Římanům 5:12)

Je tedy zřejmé, že to nebyl Bůh, kdo na lidstvo přivedl zlo. Byl to člověk sám. (5. Mojžíšova 32:5; Kazatel 7:29) Opravdu, všechny špatné věci, kterými dnes lidé trpí — nemoci, smrt, války, bezpráví —, jsou důsledkem Adamovy svévolné neposlušnosti. Navíc všichni podléháme tomu, čemu Bible říká „čas a nepředvídaná událost“. (Kazatel 9:11) Lidi zlé i dobré potkávají nečekané nehody a tragédie.

Proč Bůh zlo připouští

Je sice uklidňující vědět, že Bůh zlo nepůsobí, ale přesto si možná říkáš: ‚Proč tedy připouští, aby dál trvalo?‘ To se opět vztahuje ke sporným otázkám vzneseným v Edenu. Bůh řekl Adamovi, že pokud neposlechne, zemře. (1. Mojžíšova 2:17) Ďábel však řekl Evě, že pokud pojí ze zakázaného ovoce, nezemře! (1. Mojžíšova 3:1–5) Satan vlastně nazval Boha lhářem. Naznačil tím, že člověku se povede lépe, když se bude rozhodovat sám a nenechá si od Boha říkat, co má dělat!

Bůh tato obvinění nemohl ignorovat. Byl jsi někdy svědkem toho, jak nějaký spolužák zpochybnil autoritu učitele? Pokud na to učitel nezareagoval, ostatní žáci začali jednat podle příkladu toho prvního. Podobně, kdyby se Jehova vyhnul konfrontaci se Satanem, mohl vypuknout všeobecný chaos. Jehova to udělal tak, že člověku dovolil, aby se řídil Satanovým způsobem jednání. Užívá si člověk spokojeně božské nezávislosti, kterou mu Satan sliboval? Ne. Satanova vláda přinesla člověku zkázu a bídu a dokázala, že Satan je zlomyslný lhář!

Dovolí Bůh, aby zlo trvalo navždy? Ne. Bůh vyřeší sporné otázky, které Satan vyvolal, a všechno zlo brzy odstraní. (Žalm 37:10) Ale jak se s tím do té doby máme vyrovnávat?

Sporná otázka, která se týká i tebe

Především si uvědom, že tento spor mezi Bohem a Satanem se týká i tebe! Jak to? Uvažuj o biblické knize, která nese jméno spravedlivého člověka Joba. Když Bůh na Joba poukázal jako na příklad věrného Božího ctitele, Satan odpověděl: „Copak je Job bohabojný zadarmo?“ (Job 1:9, Bogner) Ano, Satan tvrdil, že pokud by mu bylo dovoleno, aby vyvinul určitý tlak, mohl by od služby Bohu odvrátit kohokoli! (Job 2:4, 5)

Satan tedy pomluvil všechny bohabojné lidi. Pomluvil i tebe. V Příslovích 27:11 však čteme: „Buď moudrý, můj synu, a rozradostni mé srdce, abych mohl dát odpověď tomu, který mě popichuje.“ Ano, když sloužíš Bohu navzdory bolestným těžkostem, pomáháš vlastně dokázat, že Satan je lhář!

Je pravda, že když člověka postihne něco zlého, není snadné myslet na sporné otázky, které s jeho situací souvisejí. Diane, které bylo pouhých deset let, když jí zemřela matka, říká: „Bála jsem se, abych se nezatvrdila nebo abych nezahořkla kvůli trápení, které mám.“ Věděla však, proč Bůh zlo připouští, a to jí pomohlo, aby získala správný náhled na své problémy. Nyní říká: „V životě mě sice potkávají věci, se kterými se těžko vyrovnávám, ale vždycky je se mnou Jehovova ruka.“

Diane nám připomíná velmi důležitou skutečnost: Jehova neočekává, že si s těmito tlaky poradíme sami. Žalm 55:22 nás ujišťuje: „Uvrhni své břemeno na Jehovu, a on sám tě podpoří. Nikdy nedovolí, aby se spravedlivý potácel.“ Mladá Kotojo zjistila, že je to pravda. Potkala ji tragédie, když v roce 1995 postihlo japonské Kóbe zemětřesení a její rodiče při něm zahynuli. Za sebe a za své mladší sourozence říká: „Máma nás učila, abychom se spoléhali na Jehovu, a díky tomu můžeme vytrvat.“

A co Lidija, dívka, o níž jsme se zmínili na začátku? Časem si uvědomila, že Jehova ji vůbec neopustil. Nyní říká: „Jehova byl vždy s námi. Vedl nás a řídil naše kroky.“

Jehova — milující Bůh, kterému na nás záleží

I ty můžeš pocítit „sílu jeho ruky“, když se ti stane něco zlého. Proč? Protože Jehovovi na tobě záleží! Připouští sice, aby dobré lidi postihovaly zlé věci, ale také jim poskytuje láskyplnou útěchu. (2. Korinťanům 1:3, 4) Jeden způsob, jak to dělá, je prostřednictvím křesťanského sboru. Tam můžeš najít ‚přátele, kteří přilnou těsněji než bratr,‘ a ti tě mohou posílit, když nastane nějaká krize. (Přísloví 18:24) Kotojo vzpomíná: „Od prvního dne po zemětřesení jsme chodili na místo, kde se scházeli bratři, a dostávali jsme povzbuzení a potřebné věci. Díky tomu jsem se cítila v bezpečí. Domnívám se, že dokud máme Jehovu a bratry, můžeme vydržet všechno.“

Jehova tě jako jednotlivce zná, takže se také může postarat o tvé potřeby, když tě potká něco zlého. Daniel vzpomíná, jak se vyrovnával se ztrátou otce: „Jehova se člověku stane otcem a jeho organizace poskytne duchovní muže jako vzor chování. Jehova mi vždy poskytne odpovědi na otázky, o kterých bych přirozeně mluvil se svým tátou.“ Podobně zažila Jehovovu láskyplnou péči Diane po smrti své matky. Říká: „Prostřednictvím starších, duchovně zralých lidí, kteří mi poskytovali povzbuzení, vedení a rady, mě Jehova vedl a pomáhal mi, abych se nenechala úplně připravit o odvahu.“

Zažít nějakou zlou událost není ovšem nikdy příjemné. Ale čerpej útěchu z poznání, proč Bůh takové věci připouští. Neustále si připomínej, že Bůh tu situaci velmi brzy napraví. Vždyť všechny následky zlých zážitků budou nakonec vymazány! (Izajáš 65:17; 1. Jana 3:8) Tím, že využiješ všech prostředků, které nám Bůh poskytuje jako pomoc, abychom vydrželi, můžeš i ty dokázat, že Satan je lhář. Časem ‚ti Bůh setře každou slzu z očí‘. (Zjevení 21:3, 4)

[Obrázky na straně 19]

Jehova brzy ukončí všechno zlo