ONLINE KNIHOVNA Strážné věže
ONLINE KNIHOVNA
Strážné věže
čeština
  • BIBLE
  • PUBLIKACE
  • SHROMÁŽDĚNÍ
  • g92 9/8 str. 28-29
  • Pozorujeme svět

K vybranému úseku není k dispozici žádné video.

Omlouváme se, při načítání videa došlo k chybě.

  • Pozorujeme svět
  • Probuďte se! – 1992
  • Mezititulky
  • Podobné články
  • Manželství, nebo společná domácnost?
  • Vědci podezírají své kolegy
  • Šokem proti žralokům
  • Prospěšný tabák?
  • Výhody kojení
  • Nejoblíbenější pacienti lékařů
  • Hrozba malárie v Kambodži
  • Poškození místo uzdravení
  • Francouzští biskupové zkompromitováni?
  • Nemanželské děti
  • „Celosvětová vláda“
  • Stáří a ztráta paměti
  • Žralok lidožravý v ohrožení
    Probuďte se! – 2000
  • Ryba, kterou nikdo nemá rád
    Probuďte se! – 1991
  • Smutný úděl žraloků
    Probuďte se! – 2007
  • Rozhodl jsem se už jako malý kluk
    Strážná věž hlásající Jehovovo Království – 2014
Ukázat více
Probuďte se! – 1992
g92 9/8 str. 28-29

Pozorujeme svět

Manželství, nebo společná domácnost?

V některých zemích se stále častěji setkáváme s dvojicemi, které před manželstvím nebo náhradou za ně jen žijí ve společné domácnosti. Tento jev je natolik rozšířený, že „manželství by mohlo v Evropě ztratit svůj význam,“ varuje list New Zealand Herald. Jak uvádí tento list, ze statistik vyplývá, že ve Švédsku a v Dánsku se zřejmě vdá jen polovina všech žen. Podle odhadu v ostatní části Evropy asi třetina žen zůstane svobodných. Avšak na rozdíl od někdejších názorů, průzkumy ukázaly, že život ve společné domácnosti před uzavřením manželství není zárukou kvalitního manželského svazku. Nedávná reportáž uvedená v časopise Journal of Marriage and the Family zveřejnila zjištění, že „dvojice, které před manželstvím žily ve společné domácnosti, uváděly, že jejich manželství je méně kvalitní, že pociťují menší odpovědnost, co se týká manželského stavu,. . . a že u nich je větší pravděpodobnost rozvodu, než u dvojic, které spolu ve společné domácnosti nežily“.

Vědci podezírají své kolegy

Jak rozšířené jsou podvody ve vědě? Největší všeobecně vědecká společnost na světě, Americké sdružení pro rozvoj vědy, nedávno rozeslala svým 1 500 členům dotazníky na toto téma. Časopis Science uvádí, že ze 469 vědců, kteří dotazník vyplnili, se 27 procent „domnívá, že se během posledních deseti let setkali s uměle vykonstruovanými, falšovanými nebo ukradenými výsledky výzkumu nebo toho byli svědky“. Jen dvě procenta si myslí, že podvodů ubývá; 37 procent má pocit, že jich přibývá. Z těch, kteří se s podvodem setkali, se 27 procent vyjádřilo, že proti tomu nic neudělali, a jen zhruba 2 procenta z nich veřejně zpochybnila údaje, které považovali za podvržené. Vědci uvedli množství důvodů, proč k podvodům dochází, jako například dravý konkurenční boj o to, kdo první zveřejní výsledky výzkumů a získá státní dotace a veřejné uznání.

Šokem proti žralokům

Lidé již dlouho hledají účinný prostředek k odpuzování žraloků. Ochranné sítě proti žralokům jsou jednak ekologicky škodlivé, protože poškozují ohrožené mořské živočichy, například delfíny a želvy, a jednak vyžadují údržbu, zvláště po silných bouřích. Zdá se však, že nyní je tu významný vynález — elektromagnetický odpuzovač žraloků. Norman Wynne z Ústavu pro výzkum žraloků v Natalu (v Jižní Africe) objasňuje: „Zjistili jsme, že [žraloci] jsou mimořádně citliví na elektromagnetické pole určité frekvence.“ V testech, při nichž došlo k 250 kontaktům se žraloky, nový prostředek žraloky pokaždé odpudil. Zdá se, že toto zařízení neškodí jiným mořským živočichům. Výrobek se brzy dostane na trh a je tak malý, že jej lze nosit na opasku nebo připevnit na plovák k surfingu.

Prospěšný tabák?

Uvážíme-li, kolik úmrtí způsobuje zneužívání tabáku, je nějaký způsob jeho využití prospěšný? Soudě podle článku zveřejněného v jihoafrickém časopise Endangered Wildlife, možná ano. Tabák se může používat jako přirozený pesticid. Převařený roztok z drceného tabáku a mýdla, kterým se postříkají plodiny, zahubí housenky, mouchy a roztoče. Když se tento roztok včeše do srsti ovcím, skotu a kozám, účinně je zbaví klíšťat. Z článku však zaznívá strohé varování: „Tento tabákový roztok je silný přírodní jed. V žádném případě by jej lidé ani zvířata neměli vypít. Neuchovávejte jej ve větším množství na přístupných místech v domě. Plodiny, postříkané tímto roztokem by měly zůstat nesklizeny nejméně 4 dny po provedení postřiku a před jídlem důkladně opláchnuty čistou vodou.“

Výhody kojení

Předčasné odstavení je v rozvojovém světě hlavní příčinou úmrtí kojenců, sděluje brazilský časopis Superinteressante. Polovina brazilských matek přestává kojit v druhém měsíci místo toho, aby kojily přinejmenším do šestého měsíce. Časopis dodává: „Děti bez zděděné imunity a za ne zcela bezpečných hygienických podmínek umírají na nemoci, které by mohly překonat, kdyby je matky bývaly kojily.“ Pediatr José Martins Filho tvrdí: „Jen pět žen ze sta nemůže kojit kvůli nějakým tělesným potížím.“

Nejoblíbenější pacienti lékařů

Lékaři v Tojamě (Japonsko) vytvořili seznam typů pacientů, s nimiž mají při léčení těžkosti. Nemají rádi pacienty, kteří nechají za sebe mluvit kohokoli, kdo je doprovází, kteří vyhledávají jejich pomoc mimo úřední hodiny, aniž je to nutné, kteří nedbají jejich pokynů, vysoce postavené osoby, které se chovají domýšlivě a nepřátelsky, pacienty, kteří si myslí, že všemu rozumějí stejně nebo lépe než lékař, a ty, kteří chodí od lékaře k lékaři a žádnému nedůvěřují. V listu The Daily Yomiuri byl citován dr. Hadžime Ojama z tojamské nemocnice Saino, který řekl: „Lékaři nejsou bohové. Nejlepší pacienti jsou takoví, kteří nás svou otevřeností, ochotou k výměně myšlenek a k zachovávání pokynů a příkazů motivují k tomu, abychom pro ně udělali to nejlepší.“

Hrozba malárie v Kambodži

Po dvaceti letech války je kambodžský venkov posetý milióny pozemních min. Ještě větší hrozbu však představuje nový druh malárie, na který neúčinkují obvyklé léky. Podle údajů kambodžského ministerstva zdravotnictví umírá na malárii denně odhadem 15 až 25 osob — což desetinásobně převyšuje počet obětí pozemních min. Světová zdravotnická organizace má obavy, že se tato nemoc rozšíří nejen po tropické jihovýchodní Asii, ale také do celého světa. Do oblasti je přiděleno asi 16 000 příslušníků mírových jednotek OSN. Existují obavy, že někteří z nich si po svém návratu domů přinesou v krvi tohoto nového parazita, který se pak přenese na další oběti. Ohroženo je i 360 000 kambodžských uprchlíků, kteří se vrátí domů z táborů v Thajsku. Proti novému druhu malárie je nejúčinnější chinin a tetracyklin. Obou léků je však v Kambodži nedostatek, stejně jako i vyškoleného personálu a dopravních prostředků, takže lidé umírají z nedostatku vhodného ošetření.

Poškození místo uzdravení

V prosinci minulého roku se shromáždilo asi 6 000 pobožných poutníků u římskokatolické svatyně poblíž Denveru (Colorado, USA) poté, co jedna žena ohlásila, že se jí zde zjevila Panna Maria. Někteří z poutníků hleděli přímo do slunce v naději, že Pannu zahlédnou. Desítky z nich si poškodily zrak a oční lékaři sdělují, že v určitém počtu případů došlo k vážnému a trvalému poškození. Jedna postižená žena řekla: „Slyšeli jste někdy o tom, že by lidé šli za Ježíšem v očekávání zázraku, a odešli zmrzačeni?“ Denverský arcibiskup J. Francis Stafford nabádal „pravověrné křesťany“, aby se v budoucnosti neúčastnili shromáždění spojených se soukromými zjeveními. Varoval před „povrchní sentimentalitou a prázdnou lehkověrností“.

Francouzští biskupové zkompromitováni?

Po 48 letech byla zveřejněna zpráva, která obviňuje „duchovenstvo francouzské římskokatolické církve z toho, že plně podporovalo pronacistickou vládu ve Vichy“, jak oznamuje pařížský list International Herald Tribune. Zprávu údajně sepsal v roce 1944 jeden jezuitský teolog, který se později stal kardinálem. Kompromisy, kterých se většina francouzských biskupů dopustila za nacistické okupace Francie, jsou tu označeny za „skandál“. Část této zprávy zní: „Církev se zdála být spokojená, navzdory tomu, že všude se porušovala spravedlnost, znásilňovalo lidské svědomí a zahlazovaly křesťanské hodnoty. . . Každý viděl, že církev ve Francii má ohavný prospěch z ohavné situace.“ V závěru článku se píše: „Téměř po padesáti letech od skončení války se Francie teprve začíná zabývat chováním církve za německé okupace.“

Nemanželské děti

Ve Francii se od roku 1981 více než zdvojnásobil počet dětí, které se narodily jako nemaželské, oznamuje ve své reportáži Francouzský národní ústav statistických a ekonomických studií. Každé třetí dítě narozené ve Francii dnes pochází z nemanželského vztahu. Tak se Francie stává zemí s druhým nejvyšším procentem porodů nemanželských dětí v celém Evropském společenství, sděluje pařížský deník Le Monde. První místo zaujímá Dánsko, kde pochází z nemanželského vztahu polovina všech dětí. Avšak na rozdíl od předchozích let je stále více porodů nemanželských dětí ve Francii zřejmě důsledkem spíše plánovaného než neplánovaného těhotenství. Brigitte Rabinová, autorka uvedené reportáže, se domnívá, že tento vývoj naznačuje, že rození nemanželských dětí se pro mnoho lidí stalo společensky přijatelným. Když byl tedy někdejší společenský cejch odstraněn, více a více žen se rozhoduje založit rodinu, a přitom zůstat svobodnými.

„Celosvětová vláda“

Některé ekologické katastrofy, jako například jedovatý radioaktivní oblak, který unikl do ovzduší při nehodě v černobylské atomové elektrárně, dělají vládám velké starosti, protože se šíří přes státní hranice, a pro kteroukoli vládu na zemi jsou tudíž nezvladatelné. Jak uvádí italský denník Il-Sole-24 ore, italský ministr životního prostředí proto navrhl následující řešení: „Celosvětová vláda není žádná utopie, zvlášť pokud jí budou. . . uděleny konkrétní pravomoci.“

Stáří a ztráta paměti

Je stáří synonymem zapomnětlivosti? Mnoho lidí se domnívá, že ano. Corriere salute shrnuje výsledky jednoho výzkumu, který se tuto představu pokusil zpochybnit. Asi tisíc osob ve věku od 20 do 70 let bylo podrobeno testům. Ukázalo se, že důvodem pro zdánlivé zhoršení paměti je postupná ztráta sebevědomí starších lidí. Když například mladý člověk něco zapomene, nikdo se nepozastaví nad jeho věkem. Když ale něco zapomene starší osoba, za vinu se to klade stáří. Zapomnětlivost se tak nesprávně spojuje se stárnutím. Jinými slovy, „naše vlastní hodnocení paměti je úzce svázáno s našimi úzkostnými starostmi. A to, co nakonec opravdu potřebujeme, je pouze ujištění“, že stárnutí nemá velký vliv na ztrátu paměti. Z průzkumu rovněž vyplynulo, že i když se starší člověk neučí tak rychle jako mladší, věk nebrání člověku vzpomenout si na věci, které se naučil v minulosti. Je to opravdu tak, že „čím více se člověk učí, tím méně zapomíná“.

    Publikace v češtině (1970-2026)
    Odhlásit se
    Přihlásit se
    • čeština
    • Sdílet
    • Nastavení
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Podmínky použití
    • Ochrana osobních údajů
    • Nastavení soukromí
    • JW.ORG
    • Přihlásit se
    Sdílet