unesl. Takový člověk pocítí léčivé účinky Božího láskyplného odpuštění a také povzbudivé účinky společenství s jinými Božími ctiteli. Ano, na základě Kristova výkupného může ten, kdo činí pokání, pocítit „bohatství [Boží] nezasloužené laskavosti“. (Efezanům 1:7)

„Čisté srdce“ a ‚nový duch‘

Když se David ze svého hříchu vyznal, nepoddával se už negativnímu pocitu bezcennosti. V žalmech, v nichž mluvil o svém vyznání, je patrné, že cítil velkou úlevu a že byl pevně rozhodnut sloužit Bohu věrně. Podívejme se například do Žalmu 32. V 1. verši čteme: „Šťastný je ten, jehož vzbouření je prominuto, jehož hřích je přikryt.“ Ať jde o hřích jakkoli závažný, všechno může dopadnout dobře, jestliže ten, kdo se provinil, upřímně činí pokání. Svou upřímnost může dokázat mimo jiné tím, že přijme v plné míře zodpovědnost za své jednání, jako to učinil David. (2. Samuelova 12:13) Ten se nepokoušel sám sebe nějak před Jehovou ospravedlňovat nebo svalovat vinu na druhé. Verš 5 říká: „Konečně jsem ti vyznal svůj hřích a své provinění jsem nezakrýval. Řekl jsem: ‚Vyznám se Jehovovi ze svých přestupků.‘ A sám jsi prominul provinění mých hříchů.“ Upřímné vyznání přináší úlevu a takový člověk se už nemusí ve svém svědomí trápit nad svými minulými nesprávnými činy.

David Jehovu naléhavě prosil o odpuštění a potom žádal: „Stvoř ve mně i čisté srdce, Bože, a vlož do mne nového ducha, stálého.“ (Žalm 51:10) Z toho, že David prosil o „čisté srdce“ a „nového ducha“, je vidět, že si uvědomoval své hříšné sklony a že potřeboval, aby mu Bůh pomohl srdce očistit a pak začít znovu. Nepoddal se sebelítosti, ale byl naopak odhodlán dále usilovně sloužit Bohu. Modlil se: „Jehovo, kéž otevřeš tyto mé rty, aby má vlastní ústa vyprávěla tvou chválu.“ (Žalm 51:15)

Jak Jehova reagoval, když David tak upřímně činil pokání a byl odhodlán mu sloužit? Povzbudil Davida ujištěním: „Způsobím, abys měl pochopení, a budu tě poučovat o cestě, po níž bys měl jít. Budu radit s okem upřeným na tebe.“ (Žalm 32:8) Tato slova jsou ujištěním, že Jehova bude věnovat osobní pozornost tomu, co kajícný člověk pociťuje a co potřebuje. Učinil opatření, aby dal Davidovi hlubší pochopení, schopnost vidět pod

Otázky čtenářů

Proč se mají křesťané vyznávat starším mužům ve sboru, jestliže Jehova je ochoten na základě hodnoty výkupní oběti hříchy odpustit?

Z případu izraelského krále Davida a Bat-šeby je patrné, že David se sice dopustil velice těžkého hříchu, ale Jehova Bůh mu hřích odpustil, protože David dal najevo upřímné pokání. Když s ním prorok Natan promluvil, David se upřímně vyznal a řekl: „Zhřešil jsem proti Jehovovi.“ (2. Samuelova 12:13)

Jehova hříšníkovo upřímné vyznání přijímá a tomuto člověku odpouští. Jehova navíc činí láskyplná opatření, aby ten, kdo se hříchu dopustil, mohl dělat pokroky a duchovně se uzdravit. V případě krále Davida přišla pomoc prostřednictvím proroka Natana. V křesťanském sboru jsou dnes starší, což jsou duchovně zralí starší muži. Učedník Jakub k tomu říká: „Je mezi vámi někdo [duchovně] nemocný? Ať k sobě zavolá starší muže sboru a ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem v Jehovově jménu. A modlitba víry prospěje churavému a Jehova ho pozvedne. Také když hřešil, bude mu odpuštěno.“ (Jakub 5:14, 15)

Zkušení křesťanští starší mohou velmi přispět k tomu, aby se bolest, kterou kajícný hříšník cítí ve svém srdci, zmírnila. Ve svém jednání s ním se snaží napodobovat Jehovu. Nikdy nechtějí být drsní, i když přísné ukázňování někdy může být