Správná argumentace

TVRDÍŠ-LI něco, tvoji posluchači mají plné právo se ptát: „Proč je to pravda? Co dokazuje, že bych měl řečníkova slova přijmout?“ Jakožto učitel jsi povinen na tyto otázky buď odpovědět, nebo posluchačům pomoci, aby na ně našli odpověď sami. Pokud má určité tvrzení rozhodující místo ve tvé argumentaci, dbej na to, abys svým posluchačům předložil pádné důvody, proč by měli danou myšlenku přijmout. Tím přispěješ k přesvědčivosti svého proslovu.

Apoštol Pavel druhé lidi přesvědčoval. Správnou argumentací, logickým zdůvodňováním a snažnými prosbami se snažil změnit názor svých posluchačů. Tím nám dal znamenitý příklad. (Sk. 18:4; 19:8) Je pravda, že pomocí přesvědčování někteří řečníci a agitátoři zavádějí lidi na scestí. (Mat. 27:20; Sk. 14:19; Kol. 2:4) Možná vycházejí z nesprávného předpokladu, opírají se o zaujaté prameny, používají povrchní argumenty, přehlížejí fakta, která odporují jejich názoru, nebo působí více na city než na rozum. Měli bychom dbát na to, abychom žádnou z těchto metod neuplatňovali.

Argumentace pevně založená na Božím slově. To, co svým posluchačům předkládáme, nesmíme vyučovat sami od sebe. Snažíme se dělit se s druhými o to, co jsme poznali z Bible. Při tom nám velmi pomáhají publikace připravované třídou věrného a rozvážného otroka. Tyto publikace nás povzbuzují, abychom důkladně zkoumali Písmo. I my tedy obracíme pozornost druhých na Bibli, a to ne s cílem dokázat, že máme pravdu, ale s pokornou touhou umožnit jim, aby sami poznali, co Bible říká. Souhlasíme se slovy Ježíše Krista, který v modlitbě ke svému Otci řekl: „Tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:17) Neexistuje žádná vyšší autorita než Jehova Bůh, Stvořitel nebe a země. Správnost našich argumentů tedy závisí na tom, zda jsou založeny na jeho Slově.

Někdy možná mluvíš s lidmi, kteří Bibli příliš dobře neznají nebo kteří ji neuznávají jako Boží slovo. Proto bys měl projevovat dobrý úsudek, pokud jde o to, kdy a jak uvádět biblické texty. Přesto by ses ale měl během rozhovoru snažit co nejdříve obracet pozornost posluchačů na tento spolehlivý zdroj informací.

Bude k předložení nevyvratitelného argumentu stačit, když pouze odcituješ příslušný biblický text? Ne vždy. Možná musíš obrátit pozornost posluchačů na kontext, abys ukázal, že daný biblický text tvé tvrzení skutečně podporuje. Pokud z nějakého verše odvodíš určitou zásadu, ale jeho kontext o daném námětu nepojednává, možná musíš uvést další doklady. Nebo snad musíš použít jiný biblický verš týkající se té záležitosti, abys posluchače ujistil, že tvá slova jsou opravdu pevně založena na Písmu.

Nenadsazuj to, co biblický text dokazuje. Čti jej pečlivě. Daný text možná pojednává o celkovém námětu, který rozebíráš. Nicméně má-li být tvůj argument přesvědčivý, tvoji posluchači v něm musí vidět důkaz pro tvé tvrzení.

Argumentace založená na podpůrných dokladech. K tomu, abychom lidem pomohli uvědomit si pravdivost Písma, je v některých případech prospěšné využít doklady z nějakého spolehlivého mimobiblického pramene.

Můžeš například poukázat na viditelný vesmír jako na důkaz existence Stvořitele. Také můžeš obrátit pozornost na přírodní zákony, třeba na gravitaci, a předložit úvahu, že tyto zákony by nemohly existovat, kdyby neexistoval Zákonodárce. Logika, kterou použiješ, bude správná, pokud bude odpovídat tomu, co je uvedeno v Božím slově. (Job 38:31–33; Žalm 19:1; 104:24; Řím. 1:20) Takové doklady jsou přínosné, protože ukazují, že to, co Bible říká, je v souladu se skutečnostmi, které si lze ověřit.

Snažíš se někomu pomoci, aby si uvědomil, že Bible je skutečně Boží slovo? Je sice pravda, že bys mohl citovat učence, kteří to potvrzují, ale bude to dostatečný důkaz? Takové citace pomohou jen těm, kdo názor těchto učenců respektují. Mohl bys dokázat pravdivost Bible pomocí vědy? Máš-li jako autoritu použít názor nedokonalých vědců, potom budeš stavět na vratkých základech. Naproti tomu, pokud východiskem bude Boží slovo a pak poukážeš na vědecká zjištění, která vyzdvihují přesnost Bible, tvé argumenty budou mít spolehlivý základ.

Ať už se snažíš dokázat cokoli, předkládej dostatek dokladů. To, jaké množství dokladů je zapotřebí, závisí na tvých posluchačích. Rozebíráš-li například poslední dny popsané ve 2. Timoteovi 3:1–5, můžeš obrátit pozornost svých posluchačů na známé informace, které ukazují, že lidé jsou „bez přirozené náklonnosti“. Tento jediný příklad může stačit jako důkaz toho, že se uvedený znak posledních dnů nyní splňuje.

Přínosem často může být také analogie — porovnání dvou věcí, jež se ve významných rysech shodují. Analogie sama o sobě ještě není důkazem, její platnost se musí ověřit tím, co říká samotná Bible. Analogií ale můžeš někomu pomoci pochopit rozumnost určité myšlenky. Tuto metodu bys mohl například použít, když někomu vysvětluješ, že Boží Království je vláda. Mohl bys poukázat na to, že podobně jako lidské vlády, tak i Boží Království má vládce, poddané, zákony i soudní a vzdělávací systém.

Chceme-li druhým ukázat, že je moudré uplatňovat biblické rady, často můžeme využít skutečné zážitky. Svá tvrzení můžeme podpořit i osobními zkušenostmi. Když někomu například poukazuješ na to, jak je důležité číst a studovat Bibli, mohl bys mu vysvětlit, jak to změnilo tvůj život k lepšímu. Apoštol Petr povzbudil své bratry tím, že se zmínil o proměnění, jehož byl očitým svědkem. (2. Petra 1:16–18) Své zážitky uváděl i Pavel. (2. Kor. 1:8–10; 12:7–9) O svých osobních zkušenostech bys však pochopitelně neměl mluvit příliš často, abys na sebe neobracel nepatřičnou pozornost.

Lidé pocházejí z různého prostředí a uvažují různým způsobem, a proto doklady, které jsou pro jednoho člověka přesvědčivé, druhého nemusí uspokojit. Když tedy přemýšlíš o tom, jaké argumenty použiješ a jak je předložíš, ber v úvahu názor svých posluchačů. Přísloví 16:23 říkají: „Srdce moudrého působí, že jeho ústa projevují pochopení, a jeho rtům to dodává přesvědčivosti.“