Věnuj se čtení

ZVÍŘATA nemohou dělat to, co ty děláš právě teď. Každý šestý člověk na zemi se to ovšem dosud nenaučil — často kvůli tomu, že neměl příležitost chodit do školy — a mnozí z těch, kdo se číst naučili, nečtou pravidelně. Tvá schopnost přečíst si tištěnou stránku ti však umožňuje, abys jejím prostřednictvím cestoval do jiných zemí, setkával se s lidmi, jejichž život tě může obohatit, a abys získával praktické znalosti, které ti pomohou zvládat záležitosti každodenního života.

Schopnost číst ovlivňuje do značné míry to, jak velký užitek bude mít mladý člověk ze svého školního vzdělání. Když hledá zaměstnání, jeho schopnost číst může mít vliv na to, jakou práci dostane a kolik hodin bude muset pracovat, aby si vydělal na živobytí. Ženy v domácnosti, které dobře čtou, se zase lépe dokážou postarat o svou rodinu, pokud jde o náležitou výživu, hygienu a předcházení nemocím. Matky, jež jsou dobrými čtenářkami, mohou mít také velmi pozitivní vliv na duševní rozvoj svých dětí.

Největší užitek, který vyplývá ze čtení, však spočívá v tom, že ti umožňuje ‚najít i poznání Boha‘. (Přísl. 2:5) Mnoho způsobů, jimiž sloužíme Bohu, souvisí se schopností číst. Na sborových shromážděních se čte Písmo a publikace na něm založené. To, jak čteš, má velký vliv na účinnost tvé kazatelské služby. A čtení je také součástí přípravy na tyto činnosti. Tvůj duchovní růst proto do značné míry závisí na tvých čtenářských návycích.

Dobře využij každou příležitost

Někteří z těch, kdo poznávají Boží způsob jednání, mají omezené vzdělání. Možná se musí naučit číst, aby dělali duchovní pokroky. Nebo možná potřebují osobní pomoc, aby své čtení zlepšili. Sbory, v nichž je to zapotřebí, se snaží organizovat kursy čtení a psaní, jež jsou založeny na publikaci Apply Yourself to Reading and Writing (Věnuj se čtení a psaní). Z tohoto opatření mělo užitek již mnoho tisíc lidí. Vzhledem k tomu, jak je důležité, aby člověk uměl dobře číst, některé sbory zařídily, aby současně s teokratickou školou probíhaly kursy, v nichž se studenti zlepšují ve čtení. Dokonce i v případě, že člověk nemá k dispozici žádný takový kurs, může dělat pěkné pokroky, jestliže každý den věnuje určitou dobu čtení nahlas a jestliže pravidelně navštěvuje teokratickou školu a účastní se jí.

Je smutné, že v životě mnoha lidí komiksy, televize a další věci odsunuly čtení do pozadí. Sledování televize a nepravidelné čtení mohou bránit tomu, aby člověk rozvíjel svou schopnost dobře číst, jasně uvažovat a dobře se vyjadřovat.

„Věrný a rozvážný otrok“ poskytuje publikace, které nám pomáhají porozumět Bibli. V nich je k dispozici hojnost informací týkajících se důležitých duchovních záležitostí. (Mat. 24:45; 1. Kor. 2:12, 13) Díky těmto publikacím můžeme mít také přehled o aktuálních světových událostech a jejich významu, pomáhají nám poznávat přírodu a učí nás, jak zvládat problémy, které nám působí starosti. Především však zaměřují naši pozornost na to, jak sloužit Bohu přijatelným způsobem a získat jeho schválení. Takové prospěšné čtení ti pomůže rozvíjet tvé duchovní smýšlení.

Schopnost dobře číst není pochopitelně sama o sobě žádnou předností. Tuto schopnost je třeba využívat správným způsobem. Podobně jako v jídle, tak i ve čtení je nezbytné si vybírat. Proč bys měl jíst jídlo, které nemá žádnou výživnou hodnotu, nebo kterým se můžeš dokonce otrávit? A stejně tak, proč bys měl — byť jen příležitostně — číst něco, co může zkazit tvou mysl a srdce? Biblické zásady by nám měly poskytovat měřítka, podle nichž si vybíráme, co budeme číst. Než se rozhodneš, co budeš číst, měj na paměti takové biblické texty, jako je například Kazatel 12:12, 13; Efezanům 4:22–24; 5:3, 4; Filipanům 4:8; Kolosanům 2:8; 1. Jana 2:15–17 a 2. Jana 10.

Čti se správnou pohnutkou

To, jak je důležité mít při čtení správnou pohnutku, je patrné ze zkoumání evangelií. Například v Matoušově evangeliu čteme o tom, jak se Ježíš sečtělých náboženských vůdců — dříve než jim biblicky odpověděl na jejich lstivé otázky — při několika příležitostech zeptal: „Nečetli jste?“ (Mat. 12:3, 5; 19:4; 21:16, 42; 22:31) Z toho pro nás plyne poučení, že čteme-li něco s nepatřičnou pohnutkou, můžeme dojít k nesprávným závěrům nebo nám naprosto unikne hlavní myšlenka. Farizeové četli Písmo, protože si mysleli, že jeho prostřednictvím získají věčný život. Ježíš ale ukázal, že ti, kdo nemilují Boha a nepřijímají jeho prostředek záchrany, tuto odměnu nedostanou. (Jan 5:39–43) Farizeové měli sobecké úmysly, a proto mnoho závěrů, k nimž dospěli, bylo nesprávných.

Nejčistší pohnutkou, kterou můžeme při čtení Božího slova mít, je láska k Jehovovi. Tato láska nás pohání, abychom poznávali Boží vůli, protože láska ‚se raduje z pravdy‘. (1. Kor. 13:6) I když jsme možná v minulosti četli neradi, milujeme-li Jehovu „celou svou myslí“, bude nás to podněcovat, abychom svou mysl důkladně zaměstnávali přijímáním poznání o Bohu. (Mat. 22:37) Láska v nás probouzí zájem a ten nás zase pobízí k přijímání poznání.

Uvažuj o tempu

Čtení jde ruku v ruce s rozpoznáváním. Zatímco právě teď čteš, rozpoznáváš určitá slova a snažíš se zapamatovat si jejich význam. Jestliže rozšíříš své zorné pole, abys rozpoznal více slov, potom budeš moci číst rychleji. Snaž se nezastavovat u každého slova, ale vnímat několik slov současně. Až si osvojíš tuto schopnost, zjistíš, že tomu, co čteš, rozumíš jasněji.

Při čtení nějaké závažnější látky však můžeš užitek ze čtení zvýšit tak, že uplatníš zcela jinou metodu. Když Jehova ve starověku radil Jozuovi, jak má číst Písmo, řekl mu: „Tato kniha zákona by se neměla vzdálit od tvých úst, a budeš v ní číst polohlasem.“ (Jozue 1:8) Polohlasem člověk často mluví tehdy, když o něčem přemítá. Proto se hebrejský výraz překládaný jako „číst polohlasem“ překládá také jako „rozjímat“. (Žalm 63:6; 77:12; 143:5) Když člověk rozjímá, hluboce při tom přemýšlí; nespěchá. Čtení spojené s rozjímáním umožňuje, aby Boží slovo více působilo na mysl a srdce. Bible obsahuje proroctví, rady, přísloví, básně, Boží rozsudky, podrobnosti týkající se Jehovova záměru a spoustu příkladů ze života — a to všechno je cenné pro ty, kdo chtějí chodit po Jehovových cestách. Jestliže budeš Bibli číst způsobem, který ti umožní, aby hluboce působila na tvou mysl a srdce, potom ti to přinese velký užitek.

Nauč se soustředit

Když čteš, přenes se do každé události, která je popisována. Snaž se představovat si jednotlivé postavy a vžít se do toho, co se v jejich životě odehrálo. To je poměrně snadné, jestliže čteš nějakou zprávu, například tu o Davidovi a Goliatovi, která je zaznamenána v 17. kapitole 1. Samuelovy. Ale i podrobnosti o stavbě svatostánku nebo o slavnostním uvedení kněžstva — o nichž píše 2. a 3. Mojžíšova — budou pro tebe poutavější, když si uděláš představu o rozměrech a materiálu nebo když si představíš vůni kadidla, praženého zrní a zvířat, jež byla předkládána jako zápalné oběti. Pomysli na to, jakou posvátnou úctu muselo vzbuzovat vykonávání kněžské služby. (Luk. 1:8–10) Jestliže takovýmto způsobem zapojíš své smysly a city, pomůže ti to pochopit význam toho, co čteš, a zapamatovat si to.

Pokud však nejsi při čtení pozorný, tvá mysl se možná toulá. Tvé oči se sice mohou dívat na stránku, ale myšlenky jsou někde jinde. Hraje hudba? Je zapnutá televize? Nebo si ostatní členové rodiny povídají? Pokud to jde, nejlepší je číst si tam, kde máš klid. Zdrojem rozptylujících vlivů však můžeš být ty sám. Možná máš za sebou náročný den. Je tak snadné promítat si v mysli, co jsi během dne dělal. To, že si znovu procházíš události toho dne, je samozřejmě užitečné — pokud to neděláš při čtení. Tvá mysl se snad zpočátku soustředí, nebo se před tím, než začneš číst, dokonce pomodlíš, ale potom ti myšlenky začnou při čtení odbíhat. Zkus to znovu. Projevuj sebekázeň, abys mysl udržel soustředěnou na látku, kterou čteš. Postupně uvidíš, že se ti to bude dařit stále lépe.

Co uděláš, když narazíš na slovo, kterému nerozumíš? Některá neznámá slova mohou být definována nebo rozebrána v textu. Nebo snad pochopíš jejich význam z kontextu. V opačném případě věnuj čas tomu, aby sis to slovo vyhledal ve slovníku, pokud ho máš k dispozici, nebo si je poznamenej, aby ses na jeho význam mohl někoho zeptat později. To rozšíří tvou slovní zásobu a přispěje k tomu, že budeš rychleji chápat čtený text.

Veřejné čtení

Když apoštol Pavel napsal Timoteovi, aby se dále věnoval čtení, měl na mysli čtení, z něhož mají užitek druzí lidé. (1. Tim. 4:13) Působivé veřejné čtení vyžaduje víc než jen pronášet slova napsaná na listu papíru. Čtenář musí rozumět významu slov a chápat myšlenky, které vyjadřují. Jen v tom případě může tyto myšlenky správně tlumočit a přesně reprodukovat emoce. To pochopitelně vyžaduje důkladnou přípravu a praxi. Proto Pavel vybízel: „Věnuj se dále veřejnému čtení.“ V teokratické škole obdržíš v tomto ohledu cenné školení.

Udělej si na čtení čas

„Plány pilného jistě vedou k výhodě, ale každý, kdo je ukvapený, jde jistě vstříc nouzi.“ (Přísl. 21:5) To určitě platí i vzhledem k naší touze číst. Máme-li získat ‚výhodu‘, musíme pečlivě plánovat, aby čtení nebylo vytlačeno z našeho časového plánu jinými činnostmi.

Kdy čteš? Máš užitek ze čtení brzy ráno? Nebo jsi čilejší později během dne? Jestliže si můžeš každý den vyhradit na čtení 15 nebo 20 minut, budeš překvapen, jaký výsledek to přinese. Klíčem k úspěchu je pravidelnost.

Proč Jehova nechal svůj vznešený záměr zapsat do knihy? Proto, aby se lidé mohli do jeho psaného Slova obracet o radu. To jim umožňuje, aby uvažovali o Jehovových podivuhodných dílech, aby o nich mluvili se svými dětmi a aby si zapamatovali Boží zvyklosti. (Žalm 78:5–7) Své ocenění pro Jehovovu štědrost v tomto ohledu nejlépe vyjadřujeme tím, jakým způsobem se věnujeme čtení jeho životodárného Slova.