Stále mluvme Boží slovo se smělostí
1 Jako křesťané si uvědomujeme, že ne všichni lidé naši kazatelskou činnost vítají. (Mat. 10:14) Negativními reakcemi některých lidí se ale od oznamování dobré zprávy nenecháme odradit. (Přísl. 29:25) Co nám pomáhá stále mluvit Boží slovo se smělostí?
2 Apoštol Pavel si byl vědom ‚vynikající hodnoty poznání Krista Ježíše‘. A toto vědomí ho vedlo k tomu, že mluvil s „pevným přesvědčením“. (Fil. 3:8; 1. Tes. 1:5) Někteří lidé sice považovali jeho kázání za slabé a pošetilé, ale Pavel si uvědomoval, že dobrá zpráva je „Boží mocí k záchraně pro každého, kdo má víru“. (Řím. 1:16) Přestože se tedy setkával s odporem, nepřestával mluvit „se smělostí díky autoritě od Jehovy“. (Sk. 14:1–7; 20:18–21, 24)
3 Zdroj síly: To, že Pavel vydával svědectví se smělostí, nebylo z jeho vlastní síly. Když popisoval, co prožil společně se Silou, napsal: „Potom, co jsme nejprve trpěli a nestoudně se s námi ve Filipech . . . zacházelo, sebrali jsme prostřednictvím našeho Boha smělost, abychom k vám o Boží dobré zprávě mluvili s velkým bojem.“ (1. Tes. 2:2; Sk. 16:12, 37) Když byl Pavel později uvězněn v Římě, žádal spolukřesťany, ať se za něj modlí, aby mohl dál oznamovat dobrou zprávu ‚se smělostí tak, jak má‘. (Ef. 6:18–20) Pavel byl schopen stále mluvit Boží slovo se smělostí díky tomu, že se nespoléhal na sebe, ale na Jehovu. (2. Kor. 4:7; Fil. 4:13)
4 A totéž platí i v dnešní době. Pro jednoho bratra bylo velmi obtížné říct svým spolupracovníkům, že je svědek Jehovův, a vydat jim svědectví. Modlil se tedy o to k Jehovovi a začal s nimi o pravdě mluvit. Jeden spolupracovník ho nejdříve odmítl‚ ale když slyšel o naději na vzkříšení, přijal nabídku biblického studia. Od té doby bratr vydává svědectví při každé vhodné příležitosti. Během 14 let, které strávil na svém dalším pracovišti, pomohl 34 lidem k tomu, aby se dali pokřtít. Můžeme si být jisti, že k tomu, abychom ‚stále mluvili Boží slovo se vší smělostí‘, dá Jehova Bůh sílu i nám. (Sk. 4:29)